Protože se zřejmě moje sláva jakožto šlapače podrostu rozšířila daleko za hranice naší ostružinami a travinami velmi požehnané domoviny, rozhodli se mě otestovat i ve Finsku během mistrovství na klasice. Takže mě pro jistotu nalosovali hned na první místo čtvrtého rozběhu z pěti, abych ty dohledávky prý neměl tak jednoduché. Jediné štěstí, že aspoň cestu ze sběrky mi prošlape Thierry Gueorgiou, jehož rozběh, který zahajuje, startuje minutu před mým - pokud samozřejmě nedoběhnu před ním, což je dost možné, protože zatímco on slavil tři zlaté medaile z nedávného mistrovství světa, já jsem dávno plaval ve finských bažinách a klopýtal mezi kamením.
Teď už ale vážně. První opravdové závody ve Finsku se pro mě blíží a bude to zkouška opravdu hodná svého jména. Už jen více než devět kilometrů v rozběhu asi nebude zadarmo a ti co se dostanou na šestnáct kilometrů dlouhé A finále, mají o nedělní zábavu postaráno. Vůbec nevím, co od sebe čekat, zatím si tu ty poslední čtyři týdny připadám doslova jako začátečník - jak mapově, tak běžecky. A zatímco v mapě vidím jistý posun, tak při běhu si naopak připadám s každým tréninkem zničenější a zničenější. No uvidíme - taktika je jasná, jak by řekl 39. vicemistr světa na klasice Dan Hájek: "... Šetřit síly, jak to jde, a ze začátku chodit na pěšiny a ne zbytečně chodit do toho lesa, kterej je tady těžkej..." (12:12-12:20). No a protože má tenhle kluk pod čepicí (jinak by mě pořád neporážel), nezbývá se než držet jeho rad, přeci jen mojí doménou je jasně sprint (jak dokazuje první průběžné místo v českém Sprint Cupu).
No takže vážnou notu jsem v tomhle textu opravdu neudržel, což myslím jen naznačuje, jaký respekt z tohohle závodu cítím. Bude to opravdu drsné, tak mi držte palce, ať se mi daří aspoň v mezích posledních čtyř týdnů...
Žádné komentáře:
Okomentovat