Zobrazují se příspěvky se štítkemzahraničí. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemzahraničí. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 24. března 2026

VT Gánt '26 (a CESOM)

Po mnoha a mnoha letech jsem zase zavítal za orienťákem do Maďarska. Pokud mě pamět neklame, poprvé a asi naposled jsem tam běhal někdy v šestnáckách – takže asi ve věku skupiny dorostenců, kterou jsem o nějakých 20 let později doprovázel na soustředění v okolí Gántu (vesnička v malém "pohoří" kousek před Budapeští, kde nedávno bylo ME).

Během downhill middlu v Maďarsku

A bylo to opravdu fajn soustředění. Začátek zastaly dva závody CESOMu na Zahorie, kousek od Hodonína. Místní lesy sice znám, ale v 90 % prostoru jsem běžel poprvé. A byl to zase jiný a zajímavý kus tohohle pěkného lesního terénu. Tentokrát s hezky jemnými vrstevnicemi v čistém lese nebo naopak v hustnících.

V sobotu jsem si dal middle H21A - s jednou velkou chybou (kde jsem se nechal zmást chybějícím hustníkem) a několika menšími jsem dostal docela naloženo a výsledek mě úplně nepotěšil. Ale výkon sám o sobě nebyl tak hrozný. Náladu jsem si pak spravil na naopak povedené nedělní klasice v H35A, kam jsem se uklidil na "pouze" 12km trať (místo 20 km v H21A). Přeci jen, měl jsem mít před sebou další tři dny intenzivního běhání.

CESOM middle H21A s mými postupy

CESOM klasika H35A s mými postupy - pěkné 1. místo o parník :)

A byla to dobrá volba, protože od pondělí do středy jsme si dali v Maďarsku pět fází - pro mě spojených obvykle s roznosem a sběrem, a k tomu i proběhnutím části či celé trati či stínováním. No, na konci jsem toho měl dost a v nohách něco k 70 kilometrům v pěti dnech. To už jsem dlouho neměl :D

Downhill middle s mými postupy - to se mi celkem podařilo, byť i tak jsem dostal od dorostenců naloženo :) Zbytek tréninků viz Liveloxy u nás na webu

Jak už jsem ale psal, bylo to fakt fajn a moc jsem si to užil. Asi tak jako každé soustředění, na které se s touhle skupinou dostanu :)

Naše výprava

Terény byly hlavně o vrstevnicích

A krásných otevřených loučkách

Typický les v prostoru tréninků

Vzrostlý listnatý les byl spíš výjimka, ale na vrstevnice paráda

A na poslední trénink panoramatická kontrola za odměnu

pátek 29. srpna 2025

STK Švédsko '25

Po roce zase klaplo soustředění ve Švédsku, což je pro mě - přiznávám - takový celoroční svátek. Byť už mnohem méně o mém závodění/trénování, jako čím dál víc o trénování ostatních. Ale přiznávám, i tak jsem dostatečně využil příležitostí zaběhat si "na sebe" :)

Při tréninku hagaby - myslím, že je trochu vidět vysoké borůvčí, ve kterém jsme odběhali většinu tréninků (a tolik borůvek a brusinek jsem snad ještě v lese nepotkal)

Poprvé jsem i vyrazil na svazové stacionární tréninkové kempy (STK), kde se během léta točí na stejných trénincích různé české kluby a jejich dorostenci. A myslím, že to bylo fajn, přijet na nachystané a roznesené tréninky. Jasně, v něčem nás to omezovalo (nemohli jsme si to úplně udělat po svém), ale zase nám to dalo prostor se věnovat jiným věcem. A většina volného času se teda zaplnila i tak. Ačkoliv oproti loňskému Finspångu jsem si Ånnabodě po obědě i zvládl na chvilku lehnout a i po snídani jsem se hned nemusel převlékat do běžeckého na roznos.

Nakonec jsme během kempu zvládli nějakých deset fází v terénu, který pro mě byl jeden z těch drsnějších, ve kterých jsem ve Skandinávii běhal. Částečně za to může, že už do takového terénu s vysokým borůvčím a nestabilní podložkou jednoduše nemám natrénováno - dřív bych to možná hodnotil jinak. A zároveň jsem na první polovinu kempu vybrali tréninky, které byly v těch náročnějších prostorech. A na ty méně náročné pak už zbývalo méně sil :)

V lese bylo občas i o něco víc vrstevnic, než je obvykle ve Švédsku zvykem - a některé svahy byly fakt orientačně i běžecky brutální (tento na fotce je vlastně ten hezky běhatelný)

A na posledním tréninku došlo i na typické čisté vršky kopců - to jsem jinak celé soustředění nepotkal - hned se běhalo jinak

Každopádně to bylo super - mapově se sice ne vždy dařilo, ale pořád to tam je, takže většinou mi to v lese celkem šlo a neměl jsem blbý pocit, když jsem radil při rozborech nebo při stínování. Výsledkově už jsem myslím naše dorostence netrápil, už jsou na mě příliš dobří :D

A vydařilo se i počasí - na koupání sice chladněji, ale na běh ideál

A znamením toho, jak mě soustředění odvařilo, je to, že jsem skoro dva týdny nebyl kvůli různým nemocem a bolístkám běhat... Ale stálo to rozhodně za to!

Níže pár map z tréninků (vykopírováno z Liveloxu):

Jeden z našich úvodních middlů - tady jsem ještě nechápal, proč bylo v neoficiálních informacích zmíněno, že začátek je podložkou spíše kontinentální terén :) To jsem ještě netušil, jaké borůvkové orgie nás následně čekají

Klasika mi dala zabrat - chybou na jedničku, a pak hlavně silově - sice jsem to ustál, ale více než 70 minut v tomhle terénu bylo hodně drsných

A za mě i výkonnostně celkem povedený hromadný start 1. úseků - škoda chyby na trojku (zabočení ke špatnému kopci)

A poslední trénink - okruhy - tam už se mi nenapárovala GPS, ale stejně to byl trénink na pohodu s hodně stínováním. A hlavně trénink za odměnu - typický hezký švédský les.

středa 4. září 2024

VT Hodonín '24

Poslední týdny byly opravdu tréninkově poctivé - sotva týden po návratu ze Švédska měl dorost soustředění u Hodonína (Dubňany a Šaštín). Protože do Dubňan to mám pár kilometrů na kole, dal jsem si s nimi dva tréninky sám a k tomu jeden společně s Tobiášem.

Jo, u Šaštína, tam jsou parádní lesy (těm šeredným částem jsme se vyhnuli)

Bylo to moc fajn, byť dubňanský les asi moc nových fanoušků nezískal :) Po několika týdnech sucha byl podrost už sice běhatelný, ale jinak to pořád nebyl žádný zázrak. To v zimě je to mnohem lepší :D Ale terény u Šaštína (přesněji Šajdíkove Humence) byly vyloženě za odměnu!

Sobotní opakované starty v Šajdíkových Humencích - začátek nic extra, ale pak už fajn (16. kontrola nebyla)

Hromaďák (s dvěma výměnami map) na Dubňanském lese - docela fajn (byť pomalé), mrzí hlavně chyba na 106 (vpravo nahoře), tam jsem ty hustníky nepobral

pondělí 2. září 2024

VT Švédsko '24

Po pěti letech zase ve Švédsku, tentokrát se slávistickým žactvem a dorostem. Bylo to náročné, ale byla to paráda!

Foto zájezdu (na cestě na místo)

Z lesa

Podobně jako v předchozích několika kempech jsem jel pomáhat při roznosu/sběru a poprvé výrazněji i při rozborech. To v reálu znamenalo, že jsem se přes den skoro vůbec nezastavil, jídlo dojídal se zpožděním a už studené, prostě tak jak to má být :) Přestože nás jelo na necelých 40 trénujících 10 dospělých, tak bych si troufl říct, že se tam z nás nenudil snad nikdo.

Na kochačku po posledním tréninku

Fajn bylo i to, že jsem se po 19 letech vrátil na místo činu, do klubovny Finspångu, kde jsem začal svou severskou orienťáckou cestu. Při výletu jsme zajeli na Göta kanál i do Linköpingu, kde jsem taky už byl. Takže došlo i na trochu nostalgie.

Klubovna Finspångu (s tělocvičnou trochu skrytou za stromy)

Göta kanál a zdymadla na něm

Jeden z tréninkových okruhů, které jsem stavěl

Hlavní ale bylo trénování - i s pomáháním jsem si dokázal docela zaběhat, takže za tenhle kemp jsem měl v nohou okolo 90 kilometrů, což za 8 dní (a 12 tréninků/závodů) není málo. A rozhodně je to trénink, který už jsem dlouho neměl. Každý den jsem ale poctivě chodil do sauny a překvapivě jsem to celé zvládl bez nějakých bolístek (asi pomohla i měkká podložka, o tom žádná). Na konci už jsem byl ovšem se silami na krajíčku a trvalo mi celý týden, než jsem se z toho tak nějak oklepal.

Byla to každopádně super akce a jsem rád, že mě na ni na jaře Marťa oslovila. Rád si to někdy zopakuji!

Na závěr ještě dvě mapy s postupy:

Čtvrteční middle pořádaný OK Kolmården - asi jediný vyloženě nepovedený trénink - do lesa jsem šel hodně rozhozený a podle toho to i dopadlo

A závěrečný middle už na cestě zpět - oblasťák u Linköpingu - v podstatě čisté (s drobnými chybkami), dostal jsem vyloženě na běhu - rychlý terén, ale místy vyloženě za odměnu

neděle 14. května 2023

Jyväskylä '23

Trvalo to celých 11 let, než jsem se zase podíval do Finska, kde jsem strávil rok na Erasmu a kde vyvrcholila v dobrém i zlém moje závodní kariéra. Díky programu Erasmus+ jsem vyjel na pár dní do Jyväskyly, kde jsem učil na místní univerzitě. No a pár dní před odjezdem, kdy už se konečně usadil můj nabitý pracovní program, mě napadlo, že bych mohl zkusit vyrazit i na nějakou mapu. Naštěstí i ve Finsku mají naši obdobu areálů pevných kontrol a já si celkem ambiciózně vytiskl hned tři mapy. Ambiciózně kvůli tomu, že jsem byl na místě 4 noci, z nichž na tu první jsem dorazil hodně pozdě (takže trénink i v seversky dlouhém dni nepřicházel v úvahu). Znamenalo to tak vlastně každý den vyrazit běhat. Což se i podařilo - a přestože jsem byl na konci už hodně rozlámaný (k mapám bylo potřeba z mého hotelu i kus doběhnout), tak to stálo hodně za to.

Momentka z prvního tréninku - ano, byl i sníh (místy po kotníky)

A tady jsou mapy z tréninků - pořadí kontrol jsem volil podle toho, jak dávaly smysl a jak nabízely hezké postupy. Cestám jsem se snažil maximálně vyhýbat (po cestách můžu běhat v Hodoníně :) ).
První trénink s mými postupy - mezi 9 a 8 kontrolou jsem se běžel podívat na místní sjezdovky (takže chyba byla jen v nedoběhnutí na 2. kontrolu)

Druhý trénink s mými postupy (4 a 14. kontrola slabší v dohledávce, ale celkově fajn)

Třetí trénink s mými postupy (úplně čistě a navíc moc hezký les)

Bylo to krátké a intenzivní - ale naprosto parádní. A při cestě zpátky jsem se na dvě hodinky stavil i v Tampere, abych tam omrknul stará místa. Po těch letech jsem to tam občas i poznal :) Tak snad zase někdy!

P.S. Protože blok už letos slaví 15. narozeniny, tak pro zájemce doporučuji mrknout na příspěvky z let 2011 (podzim) a 2012 (jaro), kdy jsem byl ve Finsku :)

úterý 30. července 2019

Červencový trénink

Jarní sezóna za mnou a já už se pomalu těším na podzim, až si zase zazávodím. Na jaře jsem toho tolik nestihl, takže o to větší chuť mám do lesa. Aby to nebylo úplné ploužení, snažím se i pravidelně trénovat. Ideální je samozřejmě běhání, ale preventivně jsem zařadil i kolo (hlavně, když jsem byl v Holandsku) a plavání. Až na plavání je pro mě v letním horku jakýkoli sport dost utrpení, ale zatím se mi daří dokopat se, abych odtrénoval, co jsem si naplánovat. Uvidíme jak si to všechno sedne, první příležitost k porovnání bude Cena východních Čech na přelomu srpna a září.

Z cyklovýletu Holandskem a Belgií

úterý 14. května 2019

TSM Švédsko '19

Opět spíše telegraficky k akci, kterou už mám víc než týden za sebou - soustředění TSM Královéhradecko ve Švédsku. Už podruhé jsem se přidal k této akci jako trenér a užil jsem si to snad ještě víc než loni. Na druhou stranu, bylo to opravdu intenzivní a přestože nás bylo celkem dost, obvykle jsem se během dne zastavil sotva na pár hodin. Na druhou stranu doufám, že to hlavně dalo něco našim dorostencům :)

Program trochu netradičně začal Tiomilou (týden předtím byly Velikonoce, takže reálně asi nic jiného nezbývalo). Oproti původním plánům realizovat se jen na veřejném závodě, jsem si nakonec zaběhl druhý úsek v béčku Snättringe. No, úplně jsem si nepotykal s Jedlovým půjčeným světlem a v konkurenci čelovek, se kterými dnes všichni ostatní běhají, to asi ani lepší být nemohlo. Tak či tak, užil jsem si 110 minut klopýtání, včetně jedné pořádné chyby těsně před koncem. V noci to v zeleném opravdu nebylo jednoduché.

 Start letošní Tiomily 

Moje postupy z letošní Tiomily (varianty B-D-F-H-J-M)

Po Tiomile kousek od Kristianstadu (takže dost na jihu Švédska) následoval přesun na hlavní tréninkovou část k Göteborgu. Co tak pátrám v hlavě, u Göteborgu už jsem minimálně jednou na soutředění byl (před 11 lety), a tak jsem věděl, že se můžu těšit na opravdu pěkné terény. A rozhodně jsem nebyl zklamaný.

Část tréninků jsem pomáhal s roznosem a sběrem, ale bylo nás celkem dost, takže jsem byl dost často "vyšetřený" na to, abych si trénink sám zaběhl. To bylo fajn - nejenom z toho ohledu, že jsem si to užil, ale byl to i cenný materiál pro večerní hromadné a individuální rozbory. Mapově jsem běhal celkem čistě (chyby jsem obvykle ustál hned v zárodku), ale běžecky jsem přeci jen ztrácel. Nohy každopádně na takový nápor kilometrů na měkké podložce úplně nachystané nebyly, a tak jsem poslední dvě fáze (scorelauf a sobotní závod) už kvůli bolavé achilovce neběžel - jen v prvním případě pomohl s roznosem a podruhé si prošel část kontrol.

Z prvního tréninku u Göteborgu

Middle z Euromeetingu 2014, který jsme si dali jako jeden z tréninků 

Prvomájový švédský oblasťák 

Trénink dlouhých postupů

Na poslední den nám i nasněžilo

Les z posledního dne

Les z posledního dne

Celkově musím zopakovat, že to bylo parádní soustředění. Skandinávie je prostě Skandinávie, navíc organizačně to, myslím, bylo taky super zvládnuté (díky všem, kteří se o to zasloužili). Noha si naštěstí s týdnem volna celkem odpočinula a o uplynulém víkendu už jsem mohl zase normálně závodit na trojkombinaci v Šumperku. Ale o tom zase v dalším článku.

úterý 13. listopadu 2018

Oostelbeerscheheid

Celkem se mi zdá, že ke konci mého pobytu v Holandsku místní závody gradují - tentokrát jsme jen kousek od Tilburgu odběhli závody, za které by se náročností nemuseli stydět ani ve Skandinávii.

Les byl takovým mixem podzimního Kaňku a vrstevnic ve složitějších pasážích Vracova, to vše ještě umocněné tím, že až na otevřené prostory (vřesoviště skoro po kolena) se běželo skoro celou dobu v zeleném a v celkově snížené viditelnosti. Já jsem se ještě po prvních pár kontrolách rozhodl si to víc užít a schválně jsem se vyhýbal variantám po cestě. A většinou se mi podařilo se přes vrstevnice (2metrová ekvidistance) domapovat ke kontrole. Největší chybu jsem ale paradoxně udělal v otevřeném terénu na šestku, kdy jsem nedočetl mapu (myslel jsem, že cesta, kterou přebíhám je nová a nikoliv ta cca dva centimetry pod kontrolou). Nově získanou nedůvěru v cesty jsem zůročil na sedmou kontrolu, kde mě zastavilo až přeběhnutí druhé cesty, která už ani nebyla na mapě... No, samozřejmě, mapa seděla :)

Mapa s mými postupy

Pak jsem ještě zaváhal na vracečku na 12. kontrolu. Scénář velmi podobný jako na šestku, tedy nečtení toho podstatného z mapy. Pak už mi nezbylo nic jiného, než se dohledat na cestě. Jinak to s drobnými chybkami celkem šlo, byť ke konci (kdy už čas táhl na osmdesát minut) už jsem toho měl plné zuby. Tedy po běžecké stránce, protože z té orienťácké to byl nečekaně parádní zážitek.

Teď si dám od sportování týden pauzu, protože mě čeká zahraniční konference; a třeba se mi během toho volna i trochu srovná achilovka :)

pondělí 5. listopadu 2018

Arnhemse Heide

Čas v Holandsku začíná rychle utíkat, což je znamení toho, že se můj pobyt tady pomalu krátí. Potom, co jsem se tady rozkoukal a začal pravidelně chodit plavat a na spinning, tu mám i pořádné sportovní vyžití. A do toho se občas připlete i nějaký ten orienťák - jako o uplynulém víkendu kousek od Arnhemu.

Terén kousek od Arnhemu - vesměs paseka, písčité cesty a občas i nějaký ten (celkem pěkný) les

Terén kousek od Arnhemu - vesměs paseka, písčité cesty a občas i nějaký ten (celkem pěkný) les

A závod to byl zatím nejhezčí, co jsem tu běžel. Terén sice pořád extrémně rychlý, ale na druhou stranu ne úplně zadarmo (ale zase se to dalo uhlídat - což se mi jednou nepodařilo). Běžecky to naopak nebylo zadarmo, protože paseka, po které se většinou běželo, byla slušně hrbolatá a porostlá trávou do půlky lýtek. No a okrové cesty byly pěkné pískoviště, takže jsem se jim spíš vyhýbal...

Mapa s mými postupy - chybu jsem vysekl na 15. kontrolu (na trojku to chyba není), kdy jsem těsně minul kontrolu, a pak jsem si neporozuměl s lesíkem vedle cesty (a tím, kde končí a co jsou vlastně ty výrazné stromy pod ním)

Jak jsem celkově dopadl, těžko říct, ale po doběhu jsem vedl, tak třeba jsem i vyhrál. Tak či tak to ale byl moc pěkný závod v zajímavém terénu - a s mapou, která skutečně do detailů seděla, což byl po posledním závodu příjemný pocit :)

pondělí 29. října 2018

Říjen v Holandsku

Čas v Holandsku utíká neskutečně rychle - přes týden trávím většinu času ve škole a o víkendech se obvykle najde čas i na turistiku po blízkých městech. Mezitím ale stíhám i trochu trénovat, což je fajn. Kvůli achilovce je to hlavně plavání, plus jsem teď poprvé zkusil spinning, který tu nabízí v rámci členství univerzitní sportovní centrum. Asi to nebude moje nejoblíbenější činnost, ale trénink to je slušný, protože jsem byl pokaždé na druhý den celkem rozlámaný :)

No a v půlce měsíce jsme si dali další místní orienťák, teda spíš kros s mapou, kousek od Utrechtu. Já jsem si raději zvolil jen střední délku trati, ale trochu mě zklamali, když jsem při avizované délce pět kilometrů naběhal jen něco lehce přes čtyři. Ale asi to počítali do pravých úhlů po cestách, čemuž jsem se úspěšně snažil vyhýbat.

Mapa závodu u Utrechtu s mými postupy - občas jde postup schválně vedle cesty (nechtělo se mi po nich pořád běhat), občas realita ne úplně seděla s mapou

Do konce roku tu ještě nějaký ten orienťák stihneme, protože místní sezóna listopadem nekončí. Konkrétně teď v sobotu zamíříme k Arnhemu.

neděle 16. září 2018

NK middle '18

Ani v Holandsku to úplně bez orienťáku neplánuju. Uvidím, kolik závodů si tu stihnu oběhnout, ale jeden zářez už mám z dnešního mistrovství Nizozemska na krátké trati. Terén nakonec celkem překvapil, bylo to něco mezi Šaštínem a Veskou. Místy to bylo i mapově těžší (kontroly 7, 8, 9, 14), protože byl les celkem uzavřený a vrstevnice s ekvidistancí 2,5 m bylo potřeba si hlídat. Mapa ale seděla, takže se to dalo.

Trať H21 - bez skeneru v horší kvalitě, ale nějakou představu z toho člověk může získat

Trať byla ze začátku spíš po cestách, čemuž jsem se ze začátku snažil spíše vyhýbat, ale lesem to bylo často kvůli trávě a ostružinám prostě výrazně pomalejší. Navíc na mě padla trochu únava ze 70minutového rozcvičování, když jsem úplně nepochopil místní systém startu nemistrovských závodníků.

V lese jsem se potkal se všemi třemi Skandinávci, kteří mě nakonec porazili. Tempo měli trochu vyšší, ale protože občas vysekli nějakou chybu, vítěz mi dal jen necelé čtyři minuty. Prvnímu Holanďanovi jsem dal tuším něco okolo čtvrt hodiny :)

Takto vypadala většina lesa v jeho čistějších pasážích

Písečné duny jsme potkali až v samotném závěru...

... a bylo to dobře, protože v písku se fakt běhá špatně (a dvojnásob, když nemám naběháno)

Velikostí byly závody tak na úrovni menší hradubické ligy, ale vše klapalo a bylo to fajn