Ve Finsku už mám za sebou jedenáct mapových tréninků a konečně se to začíná trochu projevovat. Nebo možná pomohly pokyny od Jarna před startem. Možná obojí. Každopádně v minulém týdnu spíše klesající kvalita výkonů v lese se totálně obrátila a nejlepší mapový a běžecký výkon na finských mapách byl na světě. Nadšení po doběhu a dobré pocity byly tak silné, že mi nezbylo než se usmívat. Tohle byla naprostá spokojenost.
Můj výkon se neobešel bez chyb a popravdě jsem jich napočítal asi sedm. Všechno to ale byly dohledávkové maličkosti, které se vůbec nedávají srovnávat s průměrnými záseky, které jsem tu předtím vytvářel. A navíc, jako vždy, ke konci nabraly mé výkony ještě jiné úrovně a já jsem si dovolil prohnat i nějakého pyrinťáckého juniora (nakonec jsem byl rychlejší).
Mapa s postupy
Snad trochu pomohlo, že na Saarijärvi jsou docela velké bažiny, které pravidelně rozdělují prostor. To je něco jako u nás hustníky - tedy přesně to, co je mojí silnou stránkou, orientace podle liniových objektů. Měl to být v rámci možností relevantní prostor k blížícímu se finskému mistrovství na klasice, takže kdyby se mi podařilo zopakovat takovýhle běh, tak bych byl spokojený (byť na A finále by to přeci jen nestačilo, na to ještě musím vyladit běžeckou techniku a sílu - to není otázka jednoho měsíce, ale aspoň jednoho roku, abych se aspoň dokázal přiblížit ostatním a neztrácel na tom tolik).
Žádné komentáře:
Okomentovat