Prosincový trénink

A je tu konec roku 2022. Co se týče orienťáku, nebyl to pro mě úplný zázrak - přeci jen je teď sport na druhé nebo spíš třetí koleji. Ale i tak jsem se na pár závodů dostal, za což jsem moc rád. Snad to bude v příštím roce minimálně stejně tak dobré.

Zatím pro to z hlediska běhání nemám úplně založeno. Času bylo v prosinci stejně málo jako v předchozích měsících. Navíc mě trápí a bude trápit noha. Aspoň už konečně vím, co s ní. Dobrá zpráva je, že to není nic neřešitelného. Blbá zpráva je, že konečné řešení je jen operativní. A tomu se chci ještě nějakou dobu vyhýbat. Ale to uvidím podle toho, jak s tím půjde při sportu fungovat. Zatím to omezeně jde a na víc stejně není prostor :)

Přestože poslední odstavec tak nevyznívá, vnímám to celkem pozitivně!

Každopádně - do příštího roku přeji všem čtenářům (i sobě) hlavně hodně zdraví - protože s ním už ty naběhané kilometry a nalezené kontroly přijdou samy.

V mezičase probíhá příprava nové generace

Listopadový trénink

Po měsíci a půl "nicnedělání" jsem se v listopadu přeci jen trochu rozpohyboval. Nijak to v tom ohledu nepřeháním - jednak šetřím achilovku a jednak vlastně ani není čas. Ale i tak jsem se aspoň na chvilku dostal i na mapu, což se rozhodně počítá.

Místo sportovní fotky alespoň výhled z kanceláře :)

Na konci ledna jedeme na dva měsíce do Holandska, takže je jasné, že z hlediska času to bude do té doby ještě masakr (uzavřít výuku z podzimního semestru i maximum rozpracovaných projektů v práci). Ale doufám, že se nám v oddíle podaří složit štafetu na Krátký den, tak abych měl aspoň nějakou další motivaci vyšetřit si trochu času pro běhání.

Říjnový (ne)trénink

Podzimní sezóna pro mě vlastně dříve skončila, než začala. Pokračující problémy s achilovkou (aspoň se zdá, že už se podařilo najít příčinu), nic moc covid, a pak ještě jedna opravárenská nehoda - to všechno znamenalo, že za posledních několik týdnů jsem si dal od běhání v podstatě úplné volno.

Jak to bude v budoucnu, teď asi nechám rozhodnout achilovku. Poslední dobou už byl trénink v podstatě na bolest, a kdyby se to nemělo zlepšit, tak moc nedává smysl. Ale naděje umírá poslední, tak snad se mi podaří ji dát dohromady :)

Z výletů

Září a covid

No, řekněme si to na rovinu, letošní září se moc nevyvedlo. Nejdřív na mě padla nějaká běžecká deka, kdy to fyzicky moc neodsýpalo. A přes omezenější běhání mě pořád trápila achilovka. No a celé to završil ne úplně lehký průběh covidu s vysokými horečkami a kašlem, který mě trápí i skoro po dvou týdnech. Suma sumárum, z letošního podzimu zase nic není a nebude. Bude štěstí, když si oběhnu na pohodu alespoň nějaký oblasťák... Ach jo. Tak snad příští rok!

Vrcholem září se nakonec stalo pohodové proběhnutí okolo Macochy během výjezdního zasedání naší katedry. Tak aspoň to se vydařilo.

Cena východních Čech '22

Po roce jsem opět vyrazil na Cenu východních Čech. Už se z toho pomalu začíná stávat (ze žákovských let) obnovená tradice. Přeci jen, jsou to pro mě obvykle vzdálenostně nejbližší vícedenní - tentokrát konané ve Vysoké u Holic, takže kousek od Hradce.

Jak je mým nedobrým zvykem posledních let, přijížděl jsem s vidinou nejistoty, zda zvládnu oběhnout všechny tři etapy. Bolavá achilovka už je pro mě evergreen, tak uvidíme, zda nepomůže další kolo doktorů. Ale naštěstí mě opět nezklamala a krom rozběhávání (a ranního kulhání) mě zásadně nelimitovala. To je asi největší úspěch celých závodů.

Ty jinak extra povedené z mojí strany nebyly. Běžecky to asi nebyla úplná tragédie (zdá se, že ty půlmaratóny s Tobišem nějaký efekt mají), ale mapově celkem ano. Postupně to mělo zlepšující tendenci, ale že bych mohl být s některým závodem spokojený, to ne... Každopádně, celkově to klaplo na 4. místo v nejvyšší kategorii, H21B. To už je taky tradice - viz 4. místa na Ceně 2019 a Ceně 2021 :D

Mapa 1. etapy s mými postupy - ze začátku docela slušný závod, který jsem ale začal motat na 11. kontrole (špatně přečtené vrstevnice), pokračoval na 13. (ta byla evidentně zakletá nejen pro mě) a korunoval na 16. (nebyla to velká ztráta, ale už jsem toho měl plné zuby)

Mapa 2. etapy s mými postupy - bohužel GPS stávkovala, a tak nejsou vidět mé úvodní kiksy na 2. (nepohlídané světliny, doběhl jsem na křižovatku JV od kontroly), 3. (špatný směr na postupu, byť ne tragická ztráta) a 4. kontrolu (zamotání v hustníku v polovině postupu - postup jsem šel v podstatě rovně). Běžecky jsem to ale celkem hezky ustál, takže spokojenost

Mapa 3. etapy s mými postupy - pokračovalo stávkování GPS, které opět skrylo mé "zářezy" - na jedničku jsem špatně odbočil na křižovatce na začátku (ehm) a místo postupu po cestě šel nakonec přímo lesem. No a na 2. kontrolu už větší chyba a stočení se k jámě z postupu na 3. kontrolu. Chyby na 7. a 8. kontrolu už jsou vidět méně. Pro jistotu se mi pak ještě rozvázaly tkaničky a něco jsem ztratil i na 22. kontrole (nezvládnuté prodírání hustníkem na začátku postupu). Kdybych nevyhrál postup na 24. kontrolu, řekl bych, že jsem byl už utahaný (zvlášť, co se kolem mě prohnal okolo 12. kontroly Petr Horvát...), ale takto to asi bude hlavně nerozzávoděností.

A konečné 4. místo (tentokrát bedna nebyla daleko, byť na vítěze jsem ztratil kotel...) - foto: LPU

Červencový trénink

Červenec byl ze sportovního hlediska ve znamení delší dovolené v Polsku provázené skoro úplným volnem. Od té doby se z toho snažím běžecky trochu oklepat a přijde mi, že po dvou týdnech se konečně i trochu rozbíhám. Na druhou stranu to trochu hatí dohánění restů v práci po večerech a tím pádem kratší spaní. Ale věřím, že se to během srpna srovná.

Momentka z proběhnutí u polských Mazurských jezer

V červenci mi udělal radost mapový trénink na Biřičce, na který jsem se dostal během krátké návštěvy Hradce. Mockrát jsem tam za posledních několik let nebyl, takže jsem se dostal do částí lesa, které jsem si skoro ani nepamatoval. A mapa se bude hodit v srpnu, kdy bych měl vyrazit na Cenu východních Čech.

Květnový a červnový trénink

Už je to pár týdnů, co jsem psal naposledy na blog. Nebyl pro to víceméně žádný velký důvod - neměl jsem prostor pro žádné závody a celkově jsem byl rád, že jsem se vůbec dostal běhat. Prostě rodina a práce zabraly skoro všechen čas. I tak se mi ale krom pravidelného běhání s kočárkem (17-21 km) podařilo dostat se i na mapu. Nebyly to zrovna zářné výkony, ale aspoň to nezapomenu :)

Můj tréninkový sparing partner - i když to většinu času spíš prospí

VčP Číčová

Závodní duben (posun v rankingu z 276. na 150. místo) jsem zakončil závodem Východočeského poháru v Číčové. Z letošních startů to byl rozhodně nejslabší výkon. Jednak to bylo celé takové utahané fyzicky (asi důsledek ne moc kvalitního spánku přes týden) a jednak mi vůbec nesedla mapa. Už na třetí kontrolu jsem tak vyrobil velkou botu - nutno říct, že už od prvních metrů postupu jsem věděl, že je to špatné. Jen jsem to okolo sebe prostě nějak nechápal a nevěděl co s tím. Neříkám, že mapa byla špatná, prostě mi to  nesedlo.

Mapa H21C s mými postupy

Utahaný výkon s mapovými nepřesnostmi se pak táhl po zbytek závodu. Suma sumárum nic moc extra výkon, ale snad jsem si to zase na nějakou dobu vybral.

Trojkombinace NMNM

Letošní duben je po dlouhé době skutečně závodní. Významně k tomu přispěla i trojkombinace štafet a sprintu v Novém Městě na Moravě. A byl to celkem úspěšný víkend - sice žádný zázrak, ale konečně s celkem stabilními výkony.

Víkend otevíral sprint přímo v Novém Městě. Ne-elitní kategorie startovaly až po poledni a já měl to štěstí, že tentokrát nebylo rozdělení na A/B, ale na dvě náhodně namíchané C kategorie. I s mizerným rankingem jsem se tak vešel do slušné kategorie. Zároveň jsem měl i štěstí, že jsem spadl do C1, protože C2 trať nebyla zrovna moc zajímavá (byť bych v ní asi naběhl lepší body do rankingu?). Takto mě čekal pěkný a přiměřeně náročný závod, který jsem si vážně užil. Výsledkem bylo 13. místo (z 55) se ztrátou 1:11 - a v podstatě jen s jednou postupovou chybou (8. kontrola).

Mapa sprintu s mými postupy

Jen o pár hodin později startovaly v lese okolo biatlonového areálu štafety. Naštěstí jsem běžel až 3. úsek, takže jsem si stihl i lehce odpočinout. V lese to bylo podobné jako na sprintu - ne extrémně těžké, ale ani ne zadarmo. Parádní vložka byla přímo v aréně v podobě malého sprintu. Na prvním úseku to musel být masakr, ale pro mě už to bylo relativně v klidu. A konečné 16. místo není v současné formě špatné.

Mapa sobotních štafet s mými postupy

V neděli jsem opět odběhl 3. úsek. Běželo se ve stejném lese a v částečně stejném prostoru. Fyzicky už to bylo trochu slabší a hlavně mnohem více bez kontaktu. I tak jsem naši štafetu posunul o pár míst na konečnou 18. pozici. Za zmínku stojí, že při zpětném pohledu to byl mapově v podstatě čistý závod. Jediná klička bylo spíš oběhnutí hustníku, než chyba. Super!

Mapa nedělních štafet H21 s mými postupy

S víkendem rozhodně spokojenost. Sice mě lehce limitovala achilovka (ale zase prošlápnutý kotník z Krátkého dne je už asi v pohodě), ale jinak to bylo fajn. Na lepší výsledky by to chtělo trochu potrénovat rychlost a kopce, ale základ tam je a není rozhodně marný.

Na doběhu v neděli - foto: Vojta Illner

ŽA Struhařov

Se zpožděním krátký příspěvek k áčkovému middlu ve Struhařově.

Protože jsem měl v sobotu v Praze workshop a v neděli jsme pokračovali do Holandska, celkem hezky do plánů zapadlo přespat s oddílem a v neděli si zaběhnout áčkový závod. Tedy áčkový... díky svému rankingu jsem se vešel až do H21B...

Na trati - foto: Kade

Ale závod to byl hezký a místy i dost náročný. Bohužel jsem na trati vyrobil tři chyby, takže to na lepší než 5.-6. místo nestačilo. Byť z pohledu na mapu je druhá chyba naprosto zbytečná - konečně jsem pochopil, že v mapě nebyla zachycená cesta, po které jsem omylem běžel. A pak skončil v paralelní chybě, ze které se ne a ne vymotat. Bez toho by to bylo mnohem lepší a dost možná i bez třetí chyby. Ale na kdyby se nehraje a v béčkové kategorii to byl stejně spíš trénink. A s ním jsem celkem spokojený!

Mapa H21B s mými postupy (na 12. kontrolu byla osudová pěšinka navíc)

CESOM '22

Po pár letech mi opět vyšla účast na slovenském CESOMu, který se koná hned za hranicemi v terénech Šaštína a Borského Mikuláše (pro neznalé je to takový lepší Vracov). Letos mě čekala krátká a klasika v H21E. Konkurence nebyla sice široká, ale dostatečná, aby z toho bylo velmi hezké porovnání s dobrými slovenskými závodníky, kteří mi hezky naprášili :)

V sobotu se začalo middlem. Počasí, že by nikoho krom orienťáka ven nevyhnal (pár stupňů nad nulou, silný vítr a na start něco přes tři kilometry). Závod byl pro mě zpočátku takový opatrný a nejistý. Udělal jsem pár chybek, ale pak jsem se celkem rozeběhl a v závěru už to odsýpalo i výrazně rychleji než bylo mé finální 9. místo.

Mapa middlu H21E s mými postupy - chyby na 3.-5. kontrolu, nic zásadního, spíš to nebylo zcela pod kontrolou. Pak to ale začalo postupně hezky odsýpat.

Druhý den následovala klasika, na kterou aspoň přestalo tak foukat a občas bylo i sluníčko. Závod to byl ještě povedenější, byť jedné větší chyby jsem se nevyvaroval. Běžecky ale celkem slušné, jen mi asi chybí trocha rychlosti v nohou - to se s kočárkem prostě nenatrénuje. Ale hezké 4. místo, které jsem dosáhl i celkově.

Mapa klasiky H21E s mými postupy - chyby 7. kontrole (cca 1:30) a 24. kontrola (cca 0:30 kvůli minutí cesty v závěru) - jsem hodně pyšný na povedené postupy na buzolu - třeba 6. kontrolu

Suma sumárum spokojenost. Hezké terény (zase jsem se podíval do nové části lesa), pěkné výkony, takže i když to bylo jen na otočku, jsem moc rád, že jsem se zúčastnil.

Jarní pohár '22 - štafety

První letošní štafetové závody jsou za mnou. A bylo moc fajn si zase zazávodit v kontaktu.

Štafetovou sezónu tradičně otevírá Jarní pohár. Tentokrát jsem přijel jen na otočku, takže individuální starty jsem vynechal. Místo nich mě čekal finiš naší áčkové štafety. Do lesa jsem se těšil, aspoň trochu naběháno mám, na mapě už jsem byl víckrát než za celý loňský rok, takže očekávání byla veliká.

A myslím, že výkon z toho byl povedený. Ne úplný zázrak - hlavně v první třetině trati jsem se úplně nedokázal dostat do mapy, ale pak už to bylo lepší. Obzvlášť mám radost, že se mi dařilo v rizikových situacích cíleně zpomalit a kontrolu si v klidu dohledat. Tak jen škoda chyby na 1. kontrolu - tam mě asi překvapila porostová situace, plus jsem podcenil směr. Ten se taky ne zcela vydařil na 13. kontrolu. Ale dohromady nic hrozného a běžecky to v rámci možností taky ušlo.

Moje trať s postupy

Nakonec jsem (ve slabší konkurenci) zaznamenal 6. čas na úseku a naše štafeta obsadila 6. místo celkově. Takže spokojenost, byť mě po závodě dost začala bolet noha, takže jsem si musel dát pár dní volno. Ale snad z toho nic nebude.

Na startu závodu - foto: Kade

Na diváckém průběhu - foto: Kade

TSM trénink Dubňany

Letos se s těmi příležitostmi na trénink v okolí Hodonína roztrhl pytel! Sice to je pořád dokola Vracov nebo Dubňany, ale i tak paráda :)

Tentokrát jsem se na sobotu přidal na dva tréninky Královéhradeckého TSM (moc díky). Dopoledne byla vrstevnicovka a odpoledne střední postupy. A jelikož jsem v Dubňanech zatím běhal primárně ve stopách Krátkého dne, byly to pro mě fajn tréninky, které mě zavedly do nových částí mapy (asi jen na dvou místech jsem to "znal").

Trať vrstevnicovky s mými postupy - chyba jen na dvojku, u 17. kontroly to bylo kličkování v ostružiní

Odpolední střední postupy už byly trochu unavené - ale mimo "kotník" (viz níže) na šestku celkem kontrolované - jinak na 5., 10. a 12. kontrolu je to hezká ukázka toho, že nastavení azimutu funguje (ekvidistance je 2,5 metru a hustníky spíše rozplizlé)

Mapově se mi to celkem povedlo. Pár chyb jsem sice udělal, ale celkem kontrolovaně se z nich dostal. Tak mě jen mrzelo, že jsem si znovu prošlápl kotník. Naštěstí mě to stálo "jen" chvilkové kulhání špatným směrem, ale pak jsem to během kilometru znovu rozeběhl :)

A za týden už jsou první závody. Letos ta zima utekla, ani nevím jak!

Zimní liga Vracov '22

Letos mám zatím dost štěstí na mapové tréninky/závody a rychlý součet tréninkového deníku říká, že kilometry už mírně překonávám loňský rok (včetně všech závodů). To na konec února není špatné :)

Posledním a značně výrazným zápisem byla Zimní loga ve Vracově: Hromadný start, necelých 20 km... to slibovalo výživný zážitek. A skutečně tomu tak bylo. Tempo bylo od začátku hodně slušné a celkem se mi ho podařilo udržet po celý závod. Výsledkem bylo hezké 7. místo s necelými 9 minutami ztráty na vítězného Vojtu Sýkoru.

Mapově jsem pár chyb udělal, ale nic zásadního. Radost mi udělal kotník, který mám rozviklaný už od Krátkého dne, a během závodu sice zlobil, ale přežil. Druhý den to znamenalo trochu kulhání, ale za ten zážitek to stálo!

Trať zimní ligy - 1. část

Trať zimní ligy - 2. část

Jinak trénink v únoru celkem povedený. Něco na mapě, zbytek vesměs s kočárkem (ale často v tempu). Jen s tím spánkem a regenerací je to slabší :) A tak mě při závodě dostihla výrazná únava až v závěrečném pytlíku.

Víkendovka SD SHK leden '22 a Krátký den

Letošní tréninkový rok už s nějakými třemi mapovými tréninky pomalu začínám atakovat ten loňský :) Upřímně doufám, že letos už na mapu vyrazím častěji, než bych napočítal na prstech obou rukou. A určitě tomu pomůže, že konečně je v doběhové vzdálenosti od Hodonína mapa na orienťák.

Ale to předbíhám. O uplynulém víkendu proběhla lednová víkendovka skupiny dospělých. A v rámci ní jsme se v sobotu zúčastnili štafetového závodu Krátký den. Sedmičlenné týmy startovaly odpoledne a dobíhalo se až za noci. Nakonec jsme přeci jen zvládli postavit jeden celý tým a doběhli si pro hezké 5. místo. Za mě celý závod parádní, příjemná organizace Žabovřesk i dobrý koncept celé akce.

Na mě připadl 5. úsek, který proběhl během soumraku a začátku noci - což mě přesně bavilo. Většinu jsem ho odběhl v kontaktu, takže to i celkem odsýpalo. Ale to i když jsem běžel sám. Takže rozhodně spokojenost (a 3. čas na úseku).

Moje trať na 5. úseku Krátkého dne

... a moje postupy dle GPS (moje hodiny ten den stávkovaly, takže ještěže jsme měli svazové jednotky)

Co je důležité - závod proběhl v Dubňanech, vesnici vedle Hodonína. Les to není zrovna nejkrásnější. A kvůli podrostu je běhatelný tak do dubna. Ale i tak se každá nová mapa v okolí počítá a věřím, že se na ni ještě hodněkrát vypravím.

Krom závodu jsme si ještě dali nedělní trénink u Brna. Shodou šťastných náhod jsme natrefili na organizovaný trénink Brňáků, takže jsme měli v lese jak roznesené lampiony, tak jsme po doběhu dostali výborné buchty. Moc díky za to!

Víkendovka se každopádně vydařila a doufám, že to pro mě letos nebyla poslední společná akce :)