Po ne moc uspokojivých výsledcích před dvěma týdny jsem šel hodně do sebe a přemýšlel o tom, v čem dělám chybu. Nakonec jsem došel k tomu, že v běhu ani schopnosti číst mapu to nebude. Obojí sice tady na Severu není nějak oslnivé, protože všechny místní typy terénů prostě oběhané nemám, ale rozhodně mi to nebrání v tom bojovat o slušné výkony. Chyba je jednoznačně v psychice a vůbec myšlenkových pochodech, které realizuji při a mimo závod.
Už jsem na tohle narazil někdy loni, kdy byl na jednom z repre minisoutředění prezentován analytický formulář, který poskytuje zpětnou vazbu, jak pečlivý je člověk při plánování a realizaci postupů a dohledávek. To je samozřejmě jen jedna část dost složitého a vzájemně provázaného systému - ale jen z ní mi bylo jasné, že mám velké mezery.
Navíc tady ve Finsku při týmových poradách je mentální složka výkonu častým tématem (ve finštině :D) a elitní závodníci se na ni opravdu důkladně soustředí. Řekl bych, že u nás to není ani zdaleka tak skloňované téma, což je rozhodně velká škoda a mínus pro nás.
Těch pár dní nemoci minulý týden mi dalo čas se ke konceptu repre analytického formuláře zase vrátit, začít si víc uvědomovat, jestli poctivě plánuji a realizuji postupy. Ovšem mnohem zásadnější bylo, že jsem si konečně pořídil nějakou knihu o sportovní psychologii, která se zaměřuje na praktické aspekty výkonu, a zjistil jsem, jak jsem na tom vlastně bídně.
Rozhodl jsem se, že na sobě v tomhle ohledu budu pořádně pracovat a dál se v téhle oblasti vzdělávat, protože mi je jasné, že pokud mě má něco posunout kupředu, tak je to právě tohle. Jinak se mi nemůže podařit ustálit svoje výkony při závodech a být s nimi dlouhodobě spokojený.
Je jasné, že to je běh na dlouhou trať a výsledky (rozuměj výsledky toho, že se na tuhle složku výkonu koncentruji, ne závodní výsledky) mohou přijít až v hodně vzdálené budoucnosti. Jsem ale rozhodnutý do sebe hodně jít a konečně se tomuhle začít adekvátně věnovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat