Velikonoce jsou i ve Finsku ve znamení klubových soustředění a ty většinou ze zasněženého Finska směřují jediným směrem, do švédských terénů Tiomily. Krom toho, že to je skvělá příležitost běhat na oficiálních tréninkových mapách, tak je to i jedna z prvních pro většinu Finů, jak si ve skandinávských terénech zaběhat bez sněhu v lese.
Centrum Linköpingu, našeho bydliště
Přeprava byla tradiční, trajektem Turku-Stockholm a pár hodinami jízdy v autě. Bydlení v hotelu na kraji Linköpingu, pár desítek minut jízdy na každý z tréninků a necelou hodinku do centra závodů, které jsme na závěr absolvovali.
Program začínal pátečním nočákem, na který, zcela podle tradice letošní zimy, těsně předtím nasněžilo. A tak zatímco dopoledne jsem ještě klusal bez jediné stopy sněhu v okolí, po setmění už v lese pěkných pár centimetrů leželo.
Není nad trochu syrového masa pro doplnění sil :D
V sobotu následovala dopolední krátká trať a další nočák. Ani jeden z úvodních tréninků mě nezastihl v nějaké běžecké či mapové formě, a tak jsem si je spíš protrpěl a ani z nich moc neměl radost (snad krom druhé poloviny middlu, kdy mě to aspoň trochu začalo jít). Paty naštěstí reagovaly dobře i na pořádně studené bažiny, tak jsem nacházel útěchu aspoň v tom.
Čerstvě zasněžený švédský les (prostor sobotního middlu)
Mapa tréninku krátké trati - pasáže v zelené byly v prvním okruhu celkem náročné (= pěkně jsem česal), než jsem se do nich dostal - mimochodem, tohle je sousední terén Tiomily 2012
V neděli nás pak čekala krátká trať závodu Kolmårdsdubbeln v prostorech Tiomily 2004, které by měly být hodně relevantní i k té letošní. A opět žádný zázrak. Ačkoli se mi podařilo celkem si odpočinout a namotivovat se k závodu, pěkně jsem se nakonec vychyboval. Jednoduché pasáže se mi dařilo oběhnout hodně slušně, ale jakmile se vběhlo do těch kopcovitých, vůbec jsem nezvládal číst mapu.
Mapa krátké trati - chyby v podstatě na všech kontrolách v kopcovatých pasážích (na kopci zhruba ve dvou třetinách se opravdu hodně chybovalo, ale ty moje výkony jsou vskutku extrémní) - náznaky lepších zítřků jsou aspoň 5. nejlepší mezičas na 16. kontrolu a vyhraný na sběrku
Je jasné, že si ještě před Tiomilou musím zaběhat pár mapových tréninků, abych se dostal do skandinávských terénů, protože jsem měl celkem problémy číst vrstevnice a celkem mě i překvapovalo, jak jsou v reálu ty kopce velké (ekvidistance byla pět metrů). Chyb na dobrých takřka šest minut a je jasné, že si ještě čtení mapy budu muset pořádně oživit.
Následovaly pondělní štafety v tom samém prostoru. Na pátém úseku jsem finišoval štafetě Pyrintö. Začátek byl zase takový dost rozkoukávací. Mapové výkony naštěstí měly nadále stoupající tendenci, takže jsem velikost i celkové množství chyb oproti předchozím dnům dál snížil a druhou polovinu trati už odběhl celkem čistě. Jen už na mě začala padat dost velká únava, protože skoro týdenní odpočinek před soustředěním se zřejmě úplně nepovedl.
Mapa štafet s postupy - v podstatě sólo závod
Celkově tedy dost nepovedené soustředění, po kterém se navíc ani necítím dobře zdravotně. Pozitivně vidím aspoň to, že se mi dařilo se postupně dostávat do mapové formy a věřím, že bych se během několika tréninků/závodů v tomhle ohledu měl zase dostat do normálu a zlepšovat se. Teď mě ale čeká odpočinek, abych se dal konečně dohromady.
Žádné komentáře:
Okomentovat