Italia numero tre

Den 3

Na úterý byl naplánován odpočinek, který měl být původně dopoledne, ale vzhledem k tomu, že byl domluven společný middle s finskou repre a výpravou Kalevanu Rasti, který Fini připravili na poledne, relaxace se přesunula až na odpoledne. Brzy po snídani se vyrazilo na cestu a docela jsem ještě cítil jogurt, který jsem snědl a který mi úplně nesedl. Už po startu jsem poznal, že to dnes nebude úplně ono a únavu jsem pak pojistil chybou jak na jedničce, tak na dvojce. (v dohledávce) To už mě ale doběhl o dvě minuty Dým a nastalo jeho pronásledování (spíš mapové než běžecké). Doběhl jsem ho až po jeho chybě na šestce, ale dneska jsem na něj neměl, únava už byla značná a trať byl spíš takový kros než nějaká podrobnější mapařina, ve které bych ho mohl překonat. Ztráta byla výrazná, ale zato jsem si namazal snad půlku finské reprezentace (která si zřejmě nekontroluje kódy - tudíž se nachytala na dvě blízké kontroly)...

Mapa middlového "krosu" s Finy

Odpoledne jsme vyrazili k moři. Sjezd dolů byl docela zážitek, zvlášť na zadních sedadlech, byl jsem rád, že už mi trochu po obědě slehlo, protože serpentin byl opravdu nespočet. Naneštěstí se nám první pláže moc nelíbily, a tak se jelo o kus dál. Tam nás zase vypekli se zákazem vjezdu, takže jsem nakonec jeli nějakých 45 minut, než jsme se konečně dostali na pláž. A byl to dost humus, všude se povalovala spousta naplavených odpadků (ale i nevysbíraných mušlí, což mnozí začali hned napravovat). Jinak na liduprázném pobřeží nebylo nic zvlášť zajímavého, no ale aspoň jsem se provětral a nafotil pár fotek.

Městečko Peschici, kde jsme se nakonec dostali na pláže

Útesy v okolí pláže

Obíhání skalky mezi vlnami (jinak se suchou nohou na druhou stranu dostat nedalo)