Prosincový trénink

Roku 2021 už zbývá posledních pár hodin do konce, a tak je načase krátce zrekapitulovat trénink posledních týdnů. Žádné velké novinky ovšem nejsou. K běhání jsem se dostal sice pravidelně, ale s poměrně velkými odstupy. Začátek do nového tréninkového roku tak byl nejslabší za poslední roky. Priority jsou jinde :)

Z prosincové vycházky s kočárkem - sice jsem s běháním na štíru, ale procházek mám celkem dost :)

Celkem radost mám ale z toho, že i v Hodoníně bylo relativně dost sněhu. Toho jsem se snažil pro trénink maximálně využít a vyhýbat se asfaltu a trochu potrénovat sílu i stabilitu na kluzké podložce. Jinak tréninkově spíš bída, přestože jsem to plánoval, ani okolo Vánoc jsem se nedostal na mapový trénink. Ale to teď úplně nehoří.

Tolik asi k letošnímu prosinci a já už se těším, co přinese příští rok. Věřím, že trochu víc i po orienťácké stránce, než tomu bylo v tom letošním. Přeji do roku 2022 čtenářům blogu vše nejlepší!

Mapový trénink Littner

Letošní tréninková sezóna se rozjela natolik slibně, že už mám za sebou i první mapový trénink! Je to částečně nadsázka, ale vzhledem k tomu, že mapové tréninky jsem loni mohl počítat skoro na prstech jedné ruky, je to i reálný posun.

A byl to trénink opravdu solidní - hromadný start na Littneru pod taktovkou TZL (kterým moc děkuji, že jsem se mohl přidat). Dvojnásobnou radost mám z toho, že to byl kus lesa, kde jsem ještě neběžel, přestože to mám kousek od aktuálního hodonínského bydliště.

Terén tréninku (kousek od Littneru)

Všechno navíc bylo okořeněno i tím, že se (výjimečně na Hodonín) běželo v lehkém sněhu, takže byla i trochu náročnější podložka. I tak to ale utíkalo celkem dobře. Sice žádný zázrak, ale zdaleka ne propadák. A mapově jsem se s tratí vypořádal dobře, byla tam jen skutečně drobná zaváhání a významnější čas jsem ztratil jen na dvou špatně postavených kontrolách.

Mapa s mými postupy (kontroly 4 a 14 byly špatně)

Jedinou kaňkou na kráse je chronicky bolavá achilovka, která mě trápí dlouhodobě a která mě (krom nedostatku času) asi bude v běhání nadále omezovat.

Výsledky a Rerun jsou na stránkách TZL.

ŽB Morava Bystrc

Alespoň krátce k předminulému víkendu, kdy jsem odběhl klasiku žebříčku B u Brna. Terén přímo navazoval na les z červnové jihomoravské ligy a jelikož jsem se v něm celkem dost naběhal (vesměs po cestách) během mých studentských let, chtěl jsem se do něj podívat i s mapou.

Na doběhu - foto: TBM facebook

Nutno říct, že závod mi vůbec nesedl fyzicky. Už od začátku to bylo utahané, pak mi i přestalo být dobře od žaludku a okolo poloviny to byla dost krize, která se projevila i do mapy. Takže pár zbytečných chyb a ne moc dobrý výkon. Ale i to je život :)

Trať H21B s mými postupy

S ohledem na počet naspaných hodin mě to jen utvrdilo v tom, že jsem udělal správně, když letos dostala před závoděním přednost rodina. Tak jsem aspoň fandil na štafety a družstva na dálku přes mezičasy (mimochodem, přes víkend jsem měl lehkou virózu, takže dvojnásob dobře, že jsem vynechal). Ale věřím za rok to sobě i týmu vynahradím!

Partyzánská '21

Sice se běžecky počítám mezi vytrvalce, ale můj vzdálenostní rekord už takových 15 let drží špatně změřený přeběh z Trhové Kamenice přes Seč, Lichnici až na chatu. Tehdy jsem si nějak špatně změřil trasu v cykloatlasu (jo, mobily s navigací ještě nebyly...) a místo plánovaných 25 kilometrů běžel zhruba 36 - navíc v pekelném horku. Od té doby jsem se snad nad třicítku nepodíval. Až do uplynulého víkendu, kdy jsem se vyhecoval k účasti na závodě Partyzánská v Radějově.

O téhle menší místní akci jsem se dozvěděl náhodou z plakátku v Hodoníně. Dlouho jsem váhal s účastí, protože délka byla na mě přeci jen trochu moc: 36 kilometrů, navíc se skoro 1200 metry převýšení. Nabízela se sice poloviční distance (s 800 metry převýšení), ale ta zase nevedla přes vyhlídkové Čertoryje, kam jsem se chtěl rozhodně znovu podívat.

Nakonec jsem si přeci jen troufnul. Cíl byl jasný: ve zdraví doběhnout. A když to bude pod čtyři hodiny, bude to super. Výsledek byl mnohem lepší, dokonce 3:22:30, což stačilo na páté místo. Navíc bez nějakého zranění, byť poslední hodinka a půl už byla v křečích. A stehna mě pekelně bolí i dva dny poté.

Celkově ale obrovská spokojenost, můj výkon mi udělal radost. A před organizátory smekám za parádně organizačně zvládnutý závod. Rád si ho někdy v budoucnu zopakuji - jen to bude chtít lehce natrénovat, aby ty křeče dorazily o něco později :)

Před startem - to ještě nic nebolelo (běžel jsem ještě s batohem, který mě s pitím a jídlem tak +- 3 kg)

Moje vysněná pasáž s pohledem na Čertoryje

Nad Čertoryjemi

Lučina - cca 19. kilometr - tady to ještě byla pohoda

Většina stoupání byly poměrně drsné zalamováky, takže hezky pěšky...

Spokojený v cíli

ŽA Ledková huť

O víkendu jsem pokračoval v závodním kolotoči a po dlouhé době odběhl áčkové závody. Věděl jsem, že se o víkendu dostanu jen na jeden z nich, a tak volba byla jasná - nedělní middle na Ledkové huti. Klasika je moje oblíbenější trať, ale prostor Kladek mě zrovna nelákal prudkými kopci (na které teď nemám) a Ledková huť se mi naopak líbila. Účast pouze na jednom závodu se pak ukázala i celkem prozíravá vzhledem k tomu, že po CVČ mám pořád namožený kotník a závodit dva dny po sobě by zavánělo průšvihem.

Na sběrce - foto: Kade

Jinak už je zjevné, že se začínám blížit mezi pamětníky. Na Ledkové huti se běželo v roce 2006 a já tam tehdy (pokud si dobře pamatuji ne moc úspěšně) závodil v H18A. V té době jsem blog ještě nepsal, ale už se pomalu blíží doba, kdy budu moct pravidelně odkazovat "do minulosti" :) Ledková huť má ale i tak zářez na blogu - v roce 2018 jsme na ní byli v rámci Velikonočního soustředění a já jsem si tam pak odběhl ještě jeden trénink. Znalost terénu ale nebyla nějaká zásadní, vůbec jsem to tam nepoznával. Asi proto, že předtím jsme byli na vrstevnicovce.

Závod zpětně hodnotím jako povedený, ačkoliv se dvěma většími chybami (dohromady ke třem minutám) a hlavně spoustou "nedokonalostí" daných z mého pohledu nevyzávoděností z posledních měsíců. Na druhou stranu mám ale pocit, že mapu mám po většinu trati hodně pod kontrolou. Až jsem z toho překvapený... Tak uvidíme při dalších příležitostech.

Trať H21A s mými postupy (3. a 19. kontrola evidentně pod kontrolou nebyly)

Nakonec můj výkon stačil na 12. místo v H21A, což je i pěkný výsledek. Ztráta pět minut na vítěze, ale jen cca dvě minuty na třetí místo. To na middle není vůbec špatné!

Cena východních Čech '21

O uplynulém víkendu jsem si na poměry posledních let pořádně zazávodil. Tři etapy Ceny východních Čech v H21A mi tak daly celkem zabrat. V lese to ještě nebylo tak zlé (byť třetí etapa už byla utahanější), ale různé bolístky mám ještě po týdnu - achilovky už jsou snad v pohodě, ale prošlápnutý kotník pořád bolí. Holt na tohle úplně letos potrénováno nemám.

Na startu třetí etapy

Ale i tak hodnotím svoje výkony velmi pozitivně. Nebyla to hitparáda, ale jsem spokojený jak s běžeckým, tak mapovým výkonem. Zejména mapa mě překvapila, přeci jen to byly můj 4.-6. běh s mapou od loňského podzimu. Není se čím chlubit, ale asi už mám odběháno dost, abych to dokázal celkem ustát. Jasně, extra plynulost tam nebyla, ale většinu kontrol jsem umapoval. No a pak mě běžecky potěšila klasika - jasně, kus trati absolvovaný s Davidem Procházkou mi ukázal, že to není zas taková paráda, ale i tak to celkem odsýpalo a nebýt jedné zakleté kontroly, byl by z toho ještě lepší výsledek.

Mapa první etapy (H21A) s mými postupy - chybu jsem udělal jen na dvojku (a lehce podběhl osmičku)

Mapa druhé etapy (H21A) s mými postupy - až na začarovanou 15. kontrolu paráda (doteď nevím, jak bych se k ní kontrolovaně promapoval, za mě zbytečná kontrola - celkově ale moc hezky postavená trať).

Mapa třetí etapy (H21A) s mými postupy - mapově i fyzicky nejtěžší etapa - chyb tentokrát už více, nejvíc mrzí neudržený směr na 6. kontrolu (k tomu přeběhnutí 10., 11. a 18. kontroly); celkově už utrápenější, ale aspoň s vítězným postupem na 21. kontrolu

Celkově to vyšlo na pěkné čtvrté místo. Stupně tentokrát byly daleko a nad moje síly. Ale jak jsem říkal, jsem spokojený.

Na vyhlášení - foto: pořadatelé

Srpnový trénink

Další měsíc už se pomalu blíží k závěru. A oproti očekávání jsem se srpnovým tréninkem celkem spokojený. Není to sice žádný zázrak, ale aspoň solidní základ (abych z běhání nevypadl) by tu měl být. Jak moc solidní bude, uvidím už za pár dní na Ceně východních Čech, na kterou už se dost těším. Hlavně kvůli tomu, že jsem od loňského podzimu byl na mapě jen třikrát, takže to bude super oživení!

Červencový trénink

Léto už je skoro v půlce a za mnou asi nejdelší blok letošní dovolené. Během ní jsem se sice k tréninku nedostal jako v dřívějších letech, ale i tak jsem pár slušných tréninků odběhal. V srpnu mě čeká Cena východních Čech, tak jsem celkem zvědavý, jak mi to tam bude běhat. Nebude to žádný zázrak, ale věřím, že si to i tak užiju.

Z výletu - z běhání tentokrát žádné fotky nemám

JmL Bystrc

Tak se přeci jen zadařilo a já ještě na jaře stihl i nějaké závody. Byť, pravda, musely se konat skoro "za barákem" v brněnské Bystrci. Tak či onak jsem rád, že jsem se na mapu v okolí Kočičího žlebu dostal. Tohle údolí mám celkem proježděné na kole a kdysi jsem tu i párkrát běžel, ale orienťák to byl můj první.

Na to, že jsem běžel na mapě poprvé po pěti měsících a potřetí od loňského MČR štafet, tak to byl celkem slušný výkon. Bylo to samozřejmě takové trhané, ale relativně jsem se do závodu dostal. Povedlo se mi vyrobit jen dvě chyby, u první na 3. kontrolu jsem neudržel směr a 17. kontroly to byla kombinace únavy a za mě trochu podivně zmapovaných hustníků. Jinak v pohodě.

Trať H21 s mými postupy

Běžecky to odsýpalo tak do dvou třetin, pak už to nebylo úplně ono. Holt, trénink posledních pár měsíců není ideální. Ale nebyla to úplná katastrofa, takže spokojenost.

Celkově bylo fajn si zase zazávodit, moc díky pořadatelům.

Květnový trénink

Květen pomalu končí, rozběhly se první závody a venku je hezky - prostě už je zase o něco víc veselo :) Času nicméně není nazbyt a z Hodonína je na závody daleko, takže jarní sezónu tentokrát vynechávám. Pokud se něco objeví blíže (oblastní závody), je možné, že si zazávodím dříve. Pokud ne, tak si premiéru odbydu až na Ceně východních Čech, na kterou se chystáme i s Tobišem (na HDR to ale ještě u něj nebude :) ).

Mezitím se snažím běhat, jak možnosti dovolí. To je výrazně méně, než bych chtěl, ale je to věc priorit. A ty jsou teď přeci jen jinde.

Dubnový trénink

Duben sice ještě není za námi, ale vyšel mi čas na krátké shrnutí. Tentokrát není moc co slavit, zatím to vypadá na běžecky slabší měsíc. Moc jsme se k běhání nedostával... Ale zase tak tragické to nebylo, takže se i tak těším na nějaké závodění, při kterém snad neudělám ostudu :) Podle aktuálních novinek se v jarní sezóně přeci jen něco odehraje. Na druhou stranu, asi druhým rokem zůstanu v rankingové pasti - nemám ranking, abych se dostal na dobré závody, a bez účasti na dobrých závodech si nenavýším ranking...

Stihli jsme i jedno běhání společně s Tobišem. Vytlačil to i nad 5 min/km, je šikovný...

Na druhou stranu, stejně bych na čelní umístění neútočil, takže mě to maximálně může mrzet. Svět se ale nezboří a jsem optimistický, že druhá polovina roku bude na závodění lepší!

Březnový trénink

Jaro už je tady a v normálních letech už bych měl možná za sebou i první závody. Letos to ale na nějaké závodění ještě pár týdnů nevypadá, byť se snad už začíná blýskat na lepší časy. Naštěstí mám ale letos jinou zábavu a bez orienťáku to celkem zvládám :)

Co se týče tréninku, snažím se alespoň pravidelně vyrážet ven. Náročnost tréninků šla samozřejmě dolů, času už zdaleka není tolik - na druhou stranu se myslím celkem udržuji, tak snad to pak v lese na závodech bude celkem na pohodu. V dubnu takovou příležitost asi mít nebudu, ale třeba v květnu?

Do lesa aspoň vyrážíme na dlouhé procházky :)

Tobiš (a únorový trénink)

Letošní únor stál skutečně za to. Tentokrát jdou stranou tréninkové výkony - hlavní hvězdou února byl pro nás s Bárou malý Tobiáš, který se vyloupnul na svět 12. 2. 2021 v 22:23. Čas si tedy vybrat umí :)

Máme z něj radost, ale zároveň je to pro nás i dost náročné (samozřejmě dvojnásob pro Báru). Ale věřím, že během pár týdnů si to všechno sedne.

Ale abych se trochu zmínil i o tom běhání, tak trénink docela jde. Na druhou stranu mě teď zase pobolívá achilovka, takže běžecké zmírnění s narozením Tobiáše přišlo docela vhod. Věřím ale, že to je jen přechodná věc a snad na svůj trénink brzo navážu. A doufám, že se už brzy podívám i do lesa na závody!

Lednový trénink

Leden utekl jako voda. Spousta práce ve škole i finišující rekonstrukce znamenaly, že nebylo moc času se zastavit - až ke konci měsíce jsem mohl v tempu trochu povolit. I tak se mi ale dařilo pravidelně běhat a z lednového tréninku mám vyloženě radost.

Z tréninku v Toulovcových Maštalích

Asi největší radost mi dělají pravidelné tempové tréninky, které se mi daří plnit každý týden a postupně je vidět hezký posun. Tak snad mi to vydrží až do jara a bude to poznat i v lese během závodů (byť pro ně ještě budu muset vyladit nějaké tréninky kopců, kterých se v Hodoníně úplně nedostává).

Mapový trénink Hořička (do 16. kontroly, kdy už jsem hodně setmělo) - ve sněhu s podkladem listí to dost klouzalo :)

Mapový trénink Toulovcovy Maštale - ke konci už asi únava (paralelní chyba na sedmou kontrolu, na osmičku už to bylo cílené oběhnutí) - na druhou mapu po čtyřech měsících to ale nebylo zlé

V lednu jsem se zároveň poprvé od podzimu dostal i na mapové tréninky, když jsem maximálně využil moji návštěvu Hradce kvůli doktorovi. No a cestou tam se dostalo i na běžky ve Žďáře nad Sázavou, takže jsem měl alespoň drobné zpestření jinak čistě běžecké přípravy.

Z běžek ve Žďáře nad Sázavou