Trénink ke konci roku

Po spuštění nových svazových a OB stránek, odpracování hlavního dílu práce na diplomce a nemoci, jsem se konečně zase dostal k tréninku. Nejsou to zatím žádné super dávky nebo intenzity a do státnic rozhodně ani nebudou. Mám z toho ale dobrý pocit a hlavně radost.

Těsně před Štědrým dnem jsem se i vypravil na mapu a střihl si druhý díl X-iont zimních azimutů, což je nový tréninkový seriál, se kterým přišel náš slávistický kauč. A musím říct, že i když jsem běžel sólo sám, byl to super trénink. A příště už se mi snad podaří zaběhnout lépe než s pěti minutami ztráty na nejrychlejšího Kamendu.

Největší chybka byla na třetí kontrolu, kde jsem naběhl na jiné mlíko (tuším, že to navíc bylo mlíko modelu, na kterém už jsem předtím byl hodněkrát), pak už jen třikrát po čtvrt minutě. Rezervy tedy byly, ale až na trojku spokojenost, byla to první mapa po dlouhé době.

Teď mě až do konce roku čeká dopracovávání diplomky, ze kterého pak plynule přejdu na učení se na státnice. Na trénink už by ale měl být čas a po dlouhé době do něj mám opravdu chuť :)

Jak jsme spouštěli web sekce OB

Spouštění svazového webu byla oproti webu sekce OB celkem pohádka. Na velké obtíže jsme nenarazili a ani úprav nakonec tolik nebylo. OrientačníBěh.cz, to bylo něco jiného...

Jednak už dopředu bylo jasné, že s ohledem na 10násobnou návštěvnost oproti svazu bude počet případných komentářů o to větší. To se sice nakonec neukázalo být pravdivým, za to počet úprav, které nám přibyly na seznam, celkem seděl :)

Web, který nás provázel od roku 2002... v podobě, v jaké si ho budete i v budoucnu moci proklikávat v v archivu.

Krom dvou věcí ale nešlo o nic zásadního. Prvním problémem byla nefunkčnost starého výpisu rubriky "Jednou větou" na Béďových stránkách. Nakonec se ukázalo, že to bylo spíš technologickým postupem přejímání novinek na druhé straně a celkem rychle jsme to vyřešili.

Horší bylo, že se nám podařilo sestřelit web Mapové rady ČSOS. Tam to šlo za mnou - nepohlídal jsem si, že má Mapová rada web umístěný na doméně OrientačníBěh.cz (to sice logicky nedává smysl, když má být jako rada svazu spíš pod OrientačníSporty.cz, ale to nic nemění na tom, že jsem si to měl pohlídat :) ).

Skončilo to pár ostrými maily a protaženou "pracovní dobou" do dvou do rána, než se podařilo napravit to nejhorší.

No a když jsem si noční práci zopakoval hned druhý den při úkolech do školy, nebylo ani divu, že jsem v pátek pro jistotu onemocněl. Jako naschvál zrovna v období, kdy mám práce nad hlavu... No a o dalším až příště :)

Svazový web: Budeme spouštět

Od prvního článku o tvorbě nových stránek pro ČSOS uplynul nějaký ten měsíc. A pokud jsem říkal, že už tehdy mám odpracováno pěkných pár hodin, tak teď už je to dávno několik set.

A v zajímavých statistikách bych klidně mohl pokračovat - hodně přes tisíc e-mailů, více než dvě stě zapracovaných připomínek,... Ale to není námětem tohoto článku.

Pomalu už se totiž blížíme do finále (asi k úlevě všech zúčastněných) a už během pár hodin by měly být vidět první výsledky našeho snažení naživo.

Výřez stránek těsně před spuštěním

Z hlediska webů to bude pro svaz velká změna - pro některé z těch, které jsme oslovovali kvůli zpětné vazbě, příliš radikální, pro jiné naopak jen stěží krokem kupředu. Zdaleka se nám nepodařilo realizovat vše, co bylo původně v našich představách. Něco bylo zamítnuto, na něco prostě už nebyly síly - ale stojí za námi kus dobré práce.

Aby nedošlo k mýlce, to co se vám už brzy objeví na monitorech, nebude žádná finální verze. Nejlepší ladění prostě probíhá v plném provozu a jistě se najde tisíc a jeden detail, který půjde po zkušenostech s běžným používáním vyladit. Mějte proto pro web ze začátku pochopení a pište nám na mail, který bude pro účely komentářů na webu uveden.

Snad se vám budou stránky líbit a budou se příjemně používat :)

Na prahu nového tréninkového roku

Jak už jsem se zmiňoval v posledních příspěvcích, po MČR štafet a družstev jsem v tréninku zase trochu zvolnil. Naštěstí to není kvůli zdraví, jako spíš kvůli objemu práce, kterou teď mám.

Jednak se hodně věnuju škole - pořád zápasím s diplomkou a snad se podaří ji dokončit tak, abych mohl na státnice už teď v únoru. Do toho nějaké další školní projekty... No a stále více času mi zabírají i chystané stránky pro ČSOS.

Pokud to půjde dobře, rád bych v průběhu listopadu napsal o dosavadním vývoji stránek článek a zase něco ukázal (tentokrát už "živě"). Ale o tom až příště.

A co trénink? Věnuju se teď hlavně protahování a lehce i posilování. Běhat jdu párkrát do týdne. Minimálně do půlky února se ale určitě nechystám najíždět na nějaký ostrý režim. Přeci jen bych se zase nerad uhnal ke zranění. A stejně toho teď budu mít celkem dost. Tak raději ještě obětuju jarní sezónu rozumnému rozběhávání se.

Dobrým znamením ale je, že jsem si po půl roce zase začal psát tréninkový deník. Čísla v něm zatím nejsou nijak velká, ale určitě se to bude zvedat :)

JML Veverské Knínice

Po roce jsem zase vyrazil na jihomoravskou ligu, tentokrát jen kousek za Brno do Veverské Knínice. Při přihlašování jsem váhal mezi H21C (10,9 km) a H21D (5,4 km). Nakonec to u mě vyhrály poloviční déčka. Přeci jen, 11 kilometrů by byl zatím asi moc velký nápor.

Počasí bylo typicky podzimní, k těm pár stupňům nad nulou a zatažené obloze už chyběl jen déšť. Ten se ale naštěstí nekonal :)

Běželo se mi celkem pěkně a délka trati mi nakonec tak akorát sedla. Mapově jsem udělal tři drobná zaváhání, ale jinak to bylo v pohodě. Celkově za 37:27 a druhé místo, takže spokojenost.

Mapa s postupy

To je z letošní "závodní" sezóny asi všechno. Teď už nadchází čas budování základu zase pro příští rok. Na pravidelnější běhání ale dojde nejdřív v prosinci, ještě budu čekat na výsledky vyšetření štítné žlázy (závěr listopadu) a hlavně se teď budu věnovat kupící se práci. Ale není kam spěchat, chci jít na všechno rozumně a postupně.

Rodinky '14

Po dlouhých letech ilegality mimo hlavní soutěž se na neoficiální MČR rodinných štafet vrátila legendární štafeta Jiráskovi. Zkušené členy týmu jsme tentokrát nechali odpočívat a (ne)vzpomínat na více či méně hrůzostrašné zážitky z minulých ročníků (mamka, taťka, Radek) nebo koučovat (Aleš).

Tým vsadil na generační obměnu a je jasné, že bude ještě nějaké roky sbírat zkušenosti.

Přestupem jsme získali na rozběh oporu Dáju. Na druhém úseku pak Juli visela na zádech těm nejlepším. A na posledním úseku přišel s comebackem někdejší slavný závodník pyšnící se (snad i několikanásobným?) titulem nejmladšího účastníka Rodinných štafet.

Vymazání čipu je základ. Pro jistotu tak padesátkrát.

 Předávka a poslední taktické pokyny

Počínali jsme si zkušeně a doběhli pro 16. pozici v nejprestižnější kategorii LPU. Ztráta 52 minut na vítěze dává tušit, že ještě rok dva a už půjdeme i na ty medaile!

Trať 3. úseku s mými postupy (bohužel, na začátku se GPS nějak divně chytla)

Po závodě následovala domácí porada stran fungování našeho družstva. Ačkoli o tom nikdo z účastníků neví, byl identifikován velký potenciál toho, že bychom příští rok mohli nasadit i druhý tým. V souvislosti s tím asi bude potřeba zavést nějaká porovnatelná nominační kritéria. Pravděpodobně to bude kombinace věk-počet nemocí-míra odmítání účasti. Do áčka už má tak jistou nominaci Juli.

Naše výhra za 16. místo (realizační tým nám evidentně moc nevěřil, přeci jen, na startu bylo 29 štafet...)

MČR družstev '14

V neděli konečně přišel onen každoroční vrchol sezóny, mistrovství družstev. Stejně jako loni i letos na mě čekal B-tým. Tentokrát nejkratší, 3. úsek, který mi měl i tak dát pořádně zabrat.

Naší ambicí byla především snaha nedostat od našeho A-týmu víc než 60 minut. To se nám nakonec i s víc než 15minutovou zálohou povedlo, takže z toho pohledu za nás úspěch. Postaraly se o to hlavně holky, které byly na úseku průměrně okolo 20. místa (kdežto kluci spíš okolo 30.). Ale celkově jsme se vyhnuli větším propadákům a to asi rozhodlo.

Co se týče mého výkonu, tak s ohledem na můj aktuální stav byl super. Byť normálně bych s ním byl hodně nespokojený.

Běžecky mi to moc netáhlo a se sobotními kilometry v nohou jsem spíš vlál za ostatními. Až když přišly seběhy a mě dotáhl Martin Váňa, tak to začalo připomínat závod. No, ale těch chyb bylo až zbytečně moc (přes 2 minuty).

Mé postupy - 11. kontrolu tam prostě nejsem schopný napasovat, ať se snažím sebevíc. Ale byl jsem na ní :)

Z víkendu mám tak celkem dobré pocity. Délka tratí je pro mě v současnosti tak na hraně a ještě dneska jsem pěkně rozsekaný. Ale do jara je času dost, abych se dal nějak dohromady.

Ještě pár fotek:

Jedna ze soboty, kdy vypadám ještě celkem čile - foto: Jenda 

V neděli už nahrbený, to znamená, že už toho mám celkem dost :) foto: Jenda  

Stíhačka do závěrečného pytlíku nedělních družstev - foto: Zuzka

MČR štafet '14

Vrchol podzimní sezóny je za námi. O uplynulém víkendu jsem si nakonec zaběhl jak mistrovství štafet, tak družstev. A ukázalo se, že moje běžecká forma jde přeci jen nahoru - i přestože chodím zatím běhat spíš podle chuti.

Ale popořádku. V týdnu před závody se rozseklo, že nakonec poběžím naši B štafetu. Nadšený jsem z toho, popravdě, zase tolik nebyl. Dobře jsem věděl, že mě to bude stát část sil na nedělní družstva. Na druhou stranu jsem rozhodně nechtěl ani nikoho nechávat na holičkách, takže bylo rozhodnuto.

Před startem jsem se cítil celkem dobře a má jediná obava byla z toho, aby mi Kuba nepředával moc na čele. Přeci jen, na krev jsem úplně závodit nechtěl, spíš běžet tak rozumně svižně. Nakonec se to vyvinulo celkem v pohodě a já se vydal do lesa někde k závěru závodního pole.

V lese se ukázala moje nerozzávoděnost - vysekl jsem čtyři 30sekundové kličky a minimálně jednu postupovou chybu. Měl jsem z toho ale dobrý pocit, protože i když jsem nešel naplno, celkem pěkně mi to odsýpalo.

Můj druhý úsek s postupy

Pakimu jsem pak předával sice v závěru, ale s bezpečnou pozici před týmem držícím Černého petra. Ztráta na úseku sice velká, ale to se dalo čekat.

O to víc jsem pak byl překvapený u vyčítání, když na lístečku bylo napsáno "disk". Na chvilku mi zatrnulo a s malou dušičkou jsem se to jal řešit u místních ajťáků. Trochu se mi ulevilo, když mi řekli, že to je z předchozího úseku. Sice mi to bylo líto, ale říkal jsem si, že se občas stane, že někdo vezme špatnou farstu.

Zbytek je asi na jiné povídání...

P.S. O družstvech zase zítra...

Víkendovka Pecka

Skupina dospělých se nám v oddíle zase pěkně rozjíždí. Kvůli mým zdravotním peripetiím jsem se ale aktivně zapojil až do poslední akce letošní sezóny - víkendovky s centrem v Pecce, kde jsme se připravovali na nadcházející MČR štafet a družstev.

Přestože jsem se v týdnech před soustředěním cítil porůznu, jsem moc rád, že jsem nakonec jel. Pohodová atmosféra, parádní prostory k tréninku, teplé počasí babího léta. A i ta moje výkonnost nabrala každoroční špičku před posledním víkendem.

Úsměvy směr MČR štafet a družstev - foto: Jedla

Program začínal v pátek mapovou přípravou na sobotní VčP na Malé Opičce. Nutno říct, že se rozbor druhý den ukázal jako opravdu užitečný.

V sobotu byl na programu hlavní kvalifikační závod na mistrovský víkend - výchoďák na Malé Opičce. Kvůli letošní rozsáhlé marodce a dalším výpadků ale byla místa v naprosté většině případů už rozdělena.

Malá Opička nicméně patří k orientačně nejnáročnějším terénům v naší oblasti a je mapařskou výzvou sama o sobě. Se svým výkonem jsem relativně spokojený. Sice jsem nabral okolo 11 minut, ale to je s ohledem na moji současnou výkonnost celkem jasné. Jinak se mi pocitově běželo dobře a na posledních šesti mezičasech jsme si dokonce ve čtyřčlenné skupince nasimulovali doběh třetích úseků štafet. V téhle závěrečné pasáži to tak znamenalo mezičasy jen o pár sekund pomalejší než měl vítěz. Sebevědomí mi zvedl fakt, že se mi podařilo doběhnout jako první :)

Trať H21A s mými postupy

Mapově jsem se snažil zapamatovávat co nejdelší úseky v terénu a vůbec si z mapy brát jen to zásadní. V tom jsem měl vždycky mezeru a když mám teď díky tréninkovému výpadku příležitost, snažím se na tom pracovat. Jinak se ale projevila má nerozzávoděnost a vyrobil jsem něco přes 4 minuty chyb.

Odpoledne relax na sluníčku a výlet na nedaleký hrad Pecka, který jsme zakončili (s Vorlem prodlouženou) návštěvou místního restauračního zařízení. Na večer ale byla ještě naplánována taktická příprava směr štafety a družstva, tak jsme se celkem brzy přesunuli zpět na ubytování.

Nedělní finiš lesem - foto: Eda/Vorel

Na neděli byly ještě v plánu opakované starty (3x cca 1,5km) na Čertových skrýších. Protože nemělo smysl se nějak zbytečně utavit, byly to úseky postavené převážně po rovině nebo v seběhu. A celkem se mi dařilo - běh v kontaktu mě prostě baví. Po prvním, trochu kopcovatějším úseku jsme měl sice jazyk na vestě, ale pak už jsem to celkem rozdýchal. A dařilo se mi dobíhat na úrovni nejmenovaných členů našeho A družstva. Super!

Před dalším startem - foto: Jedla

Víkendovka tak byla opravdu podařená - díky všem organizátorům :) A příští víkend mě čekají minimálně družstva, možná i štafety.

Trénink a trenér T2

Přestože to s mým běháním pořád není žádná velká sláva, malinko už se začínám rozběhávat. Abych to se zátěží nepřeháněl, neběhám prakticky žádné rychlé tréninky. Pomalu už si ale začínám zvykat na vytrvalost. Dnešních 75 minut je prvním slušnějším zářezem od začátku roku :) Zvlášť jsem rád, že se mi celou dobu běželo relativně dobře.

O víkendu máme v plánu oddílovou víkendovku zaměřenou na závěrečnou nominaci a ladění formy na družstva. Během soustředění si střihneme i krátkou trať Východočeského poháru na Malé Opičce, jednom z nejzajímavějších terénů v okolí. To bude určitě stát za to.

Jo a abych nezapomněl, už před nějakou dobou jsem úspěšně dokončil trenérskou 2. třídu orientačního běhu. Kdo by měl zájem, moji práci o protahování (díky za pomoc Alici a Vojtovi), najde pod tímto odkazem.

Labské louky #5

Po dokončení mého původního podílu na mapě Labské louky jsem si dal pauzu. Protože se ale plány trochu změnily, připadl na mě ještě menší kousek na opačném břehu Labe. Teda menší byl ve smyslu plochy, kreslením byl celkem na dlouho.

Za pár dní už se vše bude odesílat do programu výukových map, ze kterého by během několika málo týdnů měly přijít vytištěné balíky map. Už jsem na to zvědavý :)

Výsledek z mé strany tedy vypadá takto:

Celkem tedy 49 hodin čisté práce + další hodiny v přesunech na místo a domlouvání. Ale až mě to překvapuje, na jak málo hodin to vyšlo, přišlo mi, že jsem se tomu subjektivně věnoval mnohem víc :) Ale to bude asi tím, že když jsem pracoval, tak jsem se do toho úplně ponořil.

Mapování mě moc bavilo a už se těším, až se zase pustím do něčeho dalšího. Teď jsem ale rád, že tenhle projekt skončil - začíná se mi to hromadit okolo školy a dalších věcí, takže teď jedu v podstatě non-stop.

Paměťové okruhy v Toulovcových maštalích

Trochu neplánovaným způsobem jsem se po pár týdnech vrátil do Toulovcových maštalí. Na béčkách se mi tam moc nezadařilo, takže jsem si návrat do terénů, ve kterých jsem před 10-15 lety orientačně vyrůstal, moc neužil.

Moc jsem se tak těšil na chvíli, až se do tohoto parádního terénu podívám v trochu lepší konstalaci. A poštěstilo se ani ne po dvou týdnech :)

Kvůli určitým "technickým" zádrhelům z toho nakonec byl asi nejinteraktivnější trénink, co jsem kdy běžel. Spočívalo to v načtení 3kontrolového okruhu z notebooku a následného běhu po paměti. Až na pár zádrhelů to šlo, všechny kontroly jsem myslím správně našel.

Každopádně doufám, že se do Toulovcovek zase brzo podívám. Tenhle terén za to prostě stojí :)

Pořádání Libín a Smiřice

Náročné pořádání za mnou, o víkendu jsme pořádali sobotní Český pohár štafet a v neděli premiérové MČR sprintových štafet. Přestože jsem neměl žádnou z hlavních vedoucích funkcí, tak jsem se i tak pěkně zapotil.

Začalo se už v pátek odpoledne roznosem stojanů. Pak krátký spánek a znovu do lesa, tentokrát s krabičkami a lampióny. Potom jsem byl sotva půl hodiny na shromaždišti, než začala nešťastná příhoda se sršni. Místo plánovaného fandění u doběhu a pozdravení té hromady lidí, kterou jsem dlouho neviděl, následovalo ohraničování sršního hnízda a následné vymlékování nového povinného úseku.

Pohled ze shromaždiště u Libína

Pak na mě bylo hlídání sršního hnízda, aby se k němu nikdo náhodou nepřiblížil. Zpátky jsem se vrátil až s doběhem posledních závodníků, sotva se najedl a zase vyrazil sbírat :) Pak rovnou do Smiřic pomoct se stavbou nového shromaždiště.

V neděli zase trocha stavění, ale hlavně roznos kontrol a vyřešení pár problematických míst v mé části závodního prostoru. Nutno říct, že minimálně z mého pohledu jsme byli v neděli organizačně určitě na úrovni loňského JWOCu, za to teda smekám před hlavními organizátory.

Pak už jsem jen hlídal svůj přechod, abych zastavoval dopravu a kontrolovat, že se přebíhá podle pravidel. Sice jsem tak byl celou dobu mimo centrum, ale něco ze závodů jsem taky viděl. A když jsem navečer dorazil domů, měl jsem toho plné zuby :)

P.S. Jinak jsem se hned několikrát objevil v záznamu ze závodu - jednak na přechodu, jak zastavuju dopravu, ale hlavně ve videích, které jsme natáčeli o týden dřív. Přenos musím pochválit, podle mě se (na pár drobností) povedl nejvíc z těch, které z českého orienťáku kdy byly. Svou roli určitě sehrála i samotná disciplína, která má myslím vůči TV i veřejnosti zdaleka největší potenciál ze všech.

ŽBČ Toulovcovy Maštale

O víkendu jsem měl celkem pestrý program. V sobotu jsme byli ve Smiřicích natáčet záběry pro Českou televizi pro přenos z MČR sprintových štafet, které nás čekají tenhle víkend. A v neděli mě čekala po dlouhé době zase závodní premiéra. No a zbylý čas vesměs vyplnila diplomka.

Ve Smiřicích to byla zábava, ale teda pěkně náročná. Každý z úseků, co jsme točili, jsme pro jistotu hned několikrát opakovali, atd. Takže v nohou pěkných pár kilometrů sprintovým tempem.

Myslím, že se to pak podepsalo na neděli, kdy jsem v půlce závodu bohužel totálně fyzicky vytuhl. Na dva "závody" během dvou dní teď prostě zdaleka fyzicky nemám, takže závodní premiéra se mi dost pokazila.

Závodění se zlomilo v klopýtání někdy na 13. kontrolu, kdy při pohledu na mého soupeře z posledních 7 kontrol mizejícího přes stromky osázenou paseku (viz pokyny) došel morál. Ačkoli jsem ho o pár kontrol zase nějakým záhadným způsobem dotáhl. V deliriu jsem pak ještě na sběrku testoval doběh po louce. Ale kdybych ze zásady závody nikdy nezabaloval, asi bych to na 13. zapíchl a k ničemu takovému by nedošlo :)

Jinak to byl ale v první polovině trati příjemný zážitek. Toulovcovy Maštale mám moc rád, v místních terénech jsem se něco naběhal, když jsem jako malý jezdil na orienťácký tábor do nedaleké Budislavi :) Už se tak těším, až se sem někdy vypravím na vlastní pěst a v trochu lepší formě. Protože tenhle terén za to stojí a trochu mi i připomíná některé terény, ve kterých jsem běhal ve Finsku.

Takže jsem si to tak úplně neužil, jak jsem chtěl. Ale i tak to stálo za to se zase na závody vypravit. Už mi to chybělo :)

Vyšetření a SHK model #4

Tak, další kolo vyšetření a SHK modelu za mnou :) Výsledky smíšené...

Štítná žláza se drží v normě, ale pořád to prý není spravené a kdybych vysadil léky, mohlo by se mi to vrátit do předchozího stavu. Takže na nějaké velké sportování to holt teď nedopadne.

Dobrá zpráva ale je, že i když sportuju opravdu jen rekreačně, tak už se fyzičkou dávám celkem dohromady. I přes lehkou únavu jsem si dal další kolo slávistického modelu. A překvapivě jsem našel další rezervy a zlepšil se už na 34:50 (oproti 36:28 minule).

Zajímavé je, že na postupech tam pořád ještě nějaké vteřinky vidím... Přestože jsem se o hodně zlepšil i fyzicky, celkem si teď říkám, kolik asi minut takhle v lese zůstane i v závodě bez chyb. Jenom díky volbě ne úplně ideální stopy. Asi překvapivě dost.

Jinak teď v neděli mě konečně čeká po skoro půl roce závodní premiéra na béčkové krátké v Toulovcových maštalích a už se na to těším. A po závodě uvidím, jaký bude zbylý program na podzim.

SHK model #3

V týdnu jsem si taky dal 3. opakování SHK modelu. Do mapy už jsem se podíval jen dvakrát a asi třikrát jsem začal mapu rozbalovat, jen abych si řekl, že je vlastně zbytečná. Takže to byl už skoro úplně kros.

Většinu postupů jsem celkem zarovnal. Postupové rezervy jsou snad jen na kontroly 6, 7, 10 a možná 22. Výsledný čas 36:28 je zlepšení skoro o pět minut oproti minule - něco padlo na vrub lepším postupům. A hlavně jsem se už běžecky cítil mnohem lépe.

Předtím jsem už několik dní v kuse běhal a konečně jsem cítil, že se už v terénu pohybuju plynuleji. A že mě přeskakování potoků nezpomaluje, ale dokážu pokračovat rychle dál. Ke konci jsem začal trochu tuhnout, ale zas tolik mě to ještě nelimitovalo.

Uvidíme, jak to bude příště. Hodně rád bych ještě něco ukrojil, ale teď už to bude hlavně o zlepšení v běhu. Hopových (zatím) vedoucích 28:41 je ale asi hodně v nedohlednu :)

Labské louky #4

Další aktualizace ke stavu mapy. Po včerejších 7,5 hodinách kreslení v OCADu se vyrýsovaly poslední kousky na levém břehu Labe.

Mapu jsem pak poslal dál ke komentářům (s tím, že tam mám několik dodělávek - resp. dokreslení budov v privátech) a byla zhodnocena na prvotinu jako velmi dobrá :) Což mě samozřejmě hodně potěšilo.

Výsledek 39,5 hodin mapování

Nakonec to vypadá, že si možná připíšu i nějaký ten kousek na opačném břehu. Ale to budu řešit až v půlce září. Teď přichází zase diplomková fáze - v následujících dvou týdnech bych měl dát dokupy pracovní verzi teoretické části.

Každopádně do konce září by měla jít mapa i s částí na druhém břehu do tisku. A snad už v říjnu by se na ní měla běžet hradecká liga škol.

Labské louky #3

Mapa se nám pomalu zhmotňuje. Za dva týdny jsem přidal dalších víc jak 12,5 hodiny mapování (6,5 terén a 6 v OCADu).

Na podkladech už mám zmapovanou prakticky celou plochu mapy. Teď zbývá hlavně překreslování do OCADu. To je ale podstatně pomalejší, než jsem myslel.

Aktuální stav po cca 32 hodinách čisté práce

Dole už jsem narazil na pravděpodobný konec mapy. Dokreslit zbývají vnitřní části ramen, zástavba v JV části, porosty podíl Labe a trochu ještě vrstevnice. Ještě to tak na 5 hodin kreslení vidím. Pak ještě nějaké hodiny na dodělávky a úpravy (severníce x modrá, případná generalizace, dodělání domů v místech, kde jsem je nekreslil...).

SHK model #2

Po skoro dvou týdnech jsem uznal, že nastal čas si zase zopakovat slávistický model. Časy nejlepších už se mezitím posunuly někde ke 30 minutám (Hop už se dostal i po ně), tak jsem si říkal, že je načase vylepšit mých 59:55 :)

Pocitově se mi neběželo úplně dobře, posledních 2-3 dny jsem nějaký utahaný, tak krom tohoto tréninku si dávám spíš oraz (mezi mapováním). Ale rezervy po minule byly velké - vyhnul jsem se většině chyb a navíc už nemusel mapovat. Takže z toho byl čas 41:22 a velká spokojenost.

Moje postupy - nějaké menší zaváhání by se pořád našlo (15. kontrola třeba)

Dál už to teda půjde hůř. Sice jsem se zlepšil víc než jsem čekal, ale dál už to půjde mnohem víc ztuha, protože mapa už je skoro vychytaná.

Na druhou stranu, dobrá zpráva je, že už se trochu rozběhávám. Tak možná na podzim vyrazím i na nějaký ten závod - na klasiku to ale určitě zkoušet nebudu.

Labské louky #2

Mapování mé části mapy luk okolo Labe pokračuje. Sice jsem kvůli dovolené na jihu nebyl moc v terénu, ale hodně jsem kreslil a naučil se pár novým trikům v OCADu.

Takže 1 hodina v terénu a 5,5 hodiny v OCADu a posun je následující (minulá verze):

To je tedy výsledek skoro 20 hodin mé práce. Myslím, že budu zhruba v polovině práce na první verzi mapy. Tu budu mít doufám lehce po polovině srpna.

SHK model #1

Protože už malinko běhám (ale opravdu jen malinko), tak jsem neodolal a vyrazil si stanovit směrný čas na naši oddílovou tréninkovou trať. Sice to vypadá jako mapový trénink, ale je to primárně o stanovení běžecké výkonnosti s ohledem na podzimní družstva.

Délka mužské trati 6,1 km, což s cestou na start bylo mnohem víc, než jsem zatím od dubna uběhl. Ale protože poslední týden už jsem začal cítit v nohách trochu síly (přeci jen tahají o pětinu víc váhy než před čtvrt rokem), tak jsem věřil, že rozumným pomalý tempem to odběhnout zvládnu.

A zvládl :) Splnil jsem i svůj cíl dát to pod hodinu... O pět sekund :)

Model s mými postupy

Cestou jsem přibalil deset minut chyb, což tak slavné není. Nutno ale říct, že to byl za poslední víc jak tři měsíce teprve druhý mapový trénink, takže jsem z běhu s mapou celkem vypadl.

Celkově jsem hodně spokojený a už se těším, až si tenhle trénink dám tak za dva týdny znovu. Prostor ke zlepšení ke 45 minutám v pohodě je - i když bych běžel stejně pomalým tempem. Snad už to totiž bude bez chyb a navíc i bez častého koukání do mapy.

A pevně doufám, že přeci jen i něco ukrojím díky tomu, že poběžím o trochu rychleji. Sice do začátku září, kdy mě čeká další vyšetření štítné žlázy, trénovat doopravdy nebudu, ale občas se proběhnu a projedu na kole. A to po nuceném odpočinku určitě nějaký dopad mít bude :)

Ještě z MS 2014

Zdroj: WOC2014

Válení špeků na jihu

Skoro na poslední chvíli jsem si vynahradil červnové soustředění repre, na které jsem nejel, a vyrazil trochu regenerovat (a hodně chodit a trochu běhat) na jih.

Relax to byl poctivý, hlava se trochu vyčistila a každá chvilka stála za to. Vyrazil jsem v tom horku i párkrát krátce běhat, za což jsem byl opravdu rád. A snad poprvé, co jsem byl jižně od ČR bych tam vydržel i déle :)

Z výpravy jsem pak dorazil skoro přesně na oddílový výbor. Bylo fajn se zase po několika měsících podívat na klubovnu a vidět spoustu lidí, které už jsem nějaký pátek neviděl. Doufám, že už někdy vyrazím i na nějaké lehký společný trénink!

A jak to běhá?

A jak to vypadá s mým běháním? Tak středně.

Na jednu stranu jsou tepovky rozumnější a nezadýchávám se, na stranu druhou je vývoj hodně pomalý. Více než dva měsíce absolutně bez běhání jsou opravdu znát (zvlášť když ani předtím to nebylo nijak extra).

Rychlost tak nějak stagnuje lehce pod 6 min/km a včera jsem běžel svůj nejdelší celistvý běh 33 minut (+ 6 minut na rozběhání). Vesměs mě limitují hlavně lýtka, trochu stehna s chodidly. Ty se asi budou muset adaptovat :)

Ale mám radost aspoň z toho, že něco můžu dělat. Sice bych rád stihl nějaké podzimní závody, ale když to nepůjde, tak se s tím nějak extrémně stresovat nebudu. A raději to zkusím rozběhat postupně a trénovat třeba až na další rok.

Labské louky #1

První runda mapování Labských luk hotová. Jak už jsem říkal, mapování zatím pokrylo cca 40 % mé části prostoru. Teď tuto část překresluji, abych měl i v reálu představu, jak to bude vypadat na papíře. V terénu jsem strávil nějakých 8 hodin + 5 hodiny kreslení. A to ještě nemám zdaleka dokresleno - mám tak 2/3 toho, co jsem zatím zmapoval.

Výsledek 13 hodin práce :)

Do toho počítám, že ještě budu mapu výrazněji měnit. Zaprvé jsem narazil na několik věcí, které jsem v terénu asi úplně neodhadl a budu se na ně muset podívat. A počítám, že mi k tomu hodně řeknou i zkušenější mapaři od nás z oddílu.

Ale jinak jsem spokojený s tím, jak se přede mnou mapa zhmotňuje. Bude to veledílo :)

Trocha běhání a hodně mapování

Začátek července je pro mě tak trochu zlom – konečně můžu aspoň trochu běhat a navíc přišlo na řadu mapování podél slepých ramen Labe, které bych měl odevzdat v srpnu.

Po dlouhé době, kdy pro mě orienťák znamenal jen neustávající práci na nových webech pro svaz (postupujeme pořád dál a počet zapojených lidí/e-mailů stále narůstá :) ), se konečně můžu i trochu proběhnout.

Dokonce jsem i využil příležitosti a byl po několika měsících i na mapě – dal jsem si krátký okruh u Chotěboře, kde jsou celkem orienťácky zajímavé (i když občas dost zarostlé) lesy.

Tenhle okruh jsem si (v černobílé variantě) dal. Vypůjčeno z webu SK Chotěboř, díky! :)

Časově daleko víc jsem ale strávil na mapování. 8 hodin čisté práce znamená promapování tak 40 % prostoru. Naštěstí jsou to hodně louky, tak to místy dost utíká. Na druhou stranu jsem se celkem zasekl ve zbytečně vnímaných detailech na okraji města – s ohledem na to, že výsledkem bude mapa 1:10 000, je potřeba je pořádně generalizovat. Ale město v desítce jsem zatím vůbec nedělal, tak se to teprve postupně učím.

Teď přijde na řadu překreslování, abych měl zpětnou vazbu, jak to bude ve výsledné mapě vypadat. Zůstalo mi tam ještě několik otazníků, jak co mapovat, které se asi hodně rozlousknou, až uvidím vytisknutou mapu. Hlavně s výškovými údaji bojuju, protože jsme dostali pokyn vrstevnice spíš nemapovat (je to skoro rovina) a vykreslit je jen ve výrazných místech.

I když to znamená prolézat občas dost nechutnými místy, je to zábava. Skoro jako samotné běhání :)

První běhání

Už z nadpisu je asi jasné, že výsledky kontroly dopadly dobře :) Štítná žláza - 2 hormony lehce pod normou, jeden v normě. Takže další snížení medikace (budu brát šestinu toho co na začátku) a povolená nějaká ta běžná aktivita.

Výsledky jsem se tak rozhodl oslavit dlouhým 15minutovým výběhem v nekompromisním tempu 6:00/km (ke konci jsem zařadil i sprinterské vložky okolo 5:30/km). A běželo se mi až nad očekávání pěkně, asi jsem to za ty dva a kus měsíce úplně nezapomněl.

Pomalu tak začnu s běháním - rozhodně to nebudu přehánět, ale naděje, že bych zvládl v závodním tempu aspoň nejkratší úsek na MČR družstev existuje :)

Odpočinek na chatě

Skoro týden jsem teď strávil na naší chatě v Železných horách, abych si trochu odpočinul od shonu u počítače a v klidu se léčil. Byl to vlastně náhradní program za repre kemp v Itálii, kam jsem nakonec nejel, protože se na něj rozhodla jet jen část reprezentace - tak nebylo potřeba, abychom tam jeli v moc lidech.

Z výletu Železnými horami - je škoda, že tu je tak málo map. Prostory jsou tu sice menší, ale o nic méně zajímavé.

A musím říct, že mi to na chatě pomohlo. Klid, spousta čtení i zábavy v kruhu nejbližším - a z povinností jenom psaní nové verze trenérské práce. Ale i to mě bavilo (dostal jsem spoustu podnětů od Alice Fejlkové, tak jsem předchozí verzi cviků prakticky úplně předělal).

Zítra mě čekají výsledky úterních odběrů krve, tak doufám, že se štítná žláza pohnula dobrým směrem :)

O mně a o svazovém webu

Nejdřív krátce o mém zdravotním stavu :) Subjektivně se to zlepšuje a když už nemůžu běhat, tak se aspoň snažím hodně chodit. Další vyšetření mě čeká začátkem července, tak doufám, že už nějaký ten sport budu mít povolený - abych si aspoň na podzim zaběhal.

A tak mezitím, co všichni závodili mezi skalami na MČR na krátké, pokračovala práce na webech pro svaz a sekce. Je toho teď opravdu spousta, pomalu se začínají řešit i jednotlivé sekce, tak se ještě veškerá komunikace násobí.

Níže přikládám další ukázku svazového webu. Tentokrát přehled novinek ze sekcí, které jsou umístěny níže na stránce:

Dlaždicové uspořádání se ujalo z několika důvodů:

• Předně, nechceme, aby se zprávy svazu (ty budou umístěny výše - viz minulý článek) zanikly v mnohem častějších příspěvcích sekcí.
• Čtyři sporty svazu jsou relativně samostatné disciplíny, což tímto dáváme najevo návštěvníkům.
• Pokud se zajímáte o víc sekcí, nemusíte pravidelně navštěvovat jednotlivé stránky.
• Ti co se zajímají o jednu sekci, tak budou na svazový web stejně chodit jen kvůli novinkám ze svazu, jinak se budou držet webu sekce.

Vlevo je i vidět, že se web bude snažit být napojený na sociální sítě. Před předsednictvem svazu minulý týden vyšla najevo zajímavá potenciální synergie, která by mohla obsahovou stránku webu i sociálních sítí povýšit na novou úroveň. Jsme teprve na začátku, ale věřím, že by to mohlo fungovat.

Pro dnešek vše :)

Otázky a odpovědi ke svazovému webu

Reakce na pár komentářů, které se objevily pod minulým článkem představujícím svazový web. Omluvám se, že jsem neodpověděl hned, ale nějak jsem je přehlédl.

Ad design - co člověk to názor, divili byste se, co bylo ze začátku za různorodé připomínky. Navíc v různých verzích to bude vypadat v hlavičce trochu rozdílněji (tablet vs. velká rozlišení displejů). Problém je, že třeba vyčleněním jazyků jinam by to byl už v tak nacpané hlavičce pěkný chaos.

Výhoda ale je, že předběžně jsme domluvení s Piškotem a svazem, že web bude udržovat a dle potřeby upravovat. A grafiku taky zvládá. Takže se web bude zřejmě v budoucnu vyvíjet. Je ale potřeba se od něčeho odpíchnout, a toto je výsledek kompromisu a našeho názoru.

Ad názvy sekcí - to je jen pracovně. Nicméně je problém to nějak pojmenovat, aby tam nebylo prostě jen OB/MTBO/LOB - zkratky nejsou cestou. Pokud máte nějaké nápady, sem s nimi, budu za ně víc než rád.

Ad síla vlastní identity - zaprvé jde přímo o požadavek svazu (za sebe říkám, že oprávněný) a za druhé nějakou vlastní identitu mezi veřejností má možná orientační běh, ale MTBO a LOB spíš ne. A orientační sporty už vůbec.

Ad penetrace - úplný souhlas. Nicméně to je otázka spíš marketingové koncepce svazu. Web je toho jen nástroj, který se podle nás snaží jít co nejdál - v mezích současné situace (krátké zprávy ze svazu budou ve formě Twitteru,...).

Nelze si namlouvat, že marketing mají svaz či sekce zvládnutý. Na tohle jsem zejména zpočátku hodně narážel a diskutoval se spoustou lidí na Předsednictvu i mimo ně. Důvodů, proč to není, je v zásadě několik (a to určitě neříkám všechny):

1. Určitě je potřeba někdo, kdo by to profesionálně zastřešoval. Mohou na tom pracovat dobrovolníci (těch se určitě najde dost), ale někdo je musí koordinovat a věnovat se tomu aspoň na půl úvazku, tzn. placeně.
2. Svaz se zabývá spoustou jiných věcí - prostě prioritu teď má například televize, kontakty na olympijský výbor, akce pro mládež. A tam se nám myslím dobře daří.
3. Zaplatit někoho na (minimálně částečný úvazek) a dát mu dostatek prostředků aspoň na náklady marketingu určitě není nic levného. Bez toho, abych byl podrobněji znalý rozpočtu ČSOS, tak bych řekl, že na to svaz nemá prostředky buď vůbec nebo dlouhodobě ne. Tedy pokud neubere výrazně někde jinde.
4. Na svazu, sekcích atd. je to politika a spousta i protichůdných zájmů. Takže, pokud by se tím mělo opravdu a poctivě pohnout, muselo by to být rok dva opravdu na prvním místě jednání svazu.

Ze všech těch diskuzí jsem si jen potvrdil dojem, že nemá cenu moc střílet do tmy jednotlivými aktivitami (za což lze částečně považovat i nové stránky - ale ty je potřeba už opravdu akutně posunout dál), ale je potřeba vymyslet nějaký komplexní přístup k celku. A to se asi snáz řekne, než udělá...

Toť mé soukromé názory a odpovědi. Budu se těšit na případné komentáře a diskuzi. 

Nový svazový web

Jak jsem slíbil, trochu ke chystanému svazovému webu a ukázka toho, jak bude vypadat.

Celý proces dosavadní tvorby je poměrně na dlouhý příběh, ke kterému se dostanu až časem. Na webu se podílí komentáři a připomínkami deset až patnáct lidí, a hlavní díl prací na sebe vzali grafička Sandra Tejnecká (StudioQe) a Lukáš Svoboda (web), alias Piškot, který se v podobné pozici podílel na úspěšném webu JWOCu 2013.

Na úvod je ještě potřeba říct, že nejde jen o svazový web, ale i weby sekcí OB, LOB a (pravděpodobně) i Trail-O, které budou postavené na stejném designu.

Protože jsme začínali prakticky na zelené louce, bylo potřeba snažit se držet jasnou vizi, do které budeme zapracovávat jednotlivé připomínky. Je jasné, že  i v tak omezeném kruhu nejvyššího vedení svazu a několika vybraných lidí, budou názory i tak dost odlišné - což se potvrdilo.

Nerad bych ale byl, pokud by se web najednou zjevil na stránkách, aniž by ho předem vidělo větší publikum. Nejde ani tak o změny v designu - to bychom web ladili několik let. Spíš o takové neoficiální představení o-veřejnosti.

K čemu ovšem bude později prostor - je k připomínkám (a nějakému průzkumu) obsahu webu - resp. kde co bude a co byste tam očekávali. Zde bych velmi rád zapojil k připomínkování mnohem víc lidí.

No, konec slov, tady to je:

Upozorňuju, že foto v hlavičce je jen pracovní a časem ho nahradí zatím se teprve plánující koláž sportovců všech čtyř odvětví orientačních sportů.

Příště zase něco víc, stejně teď kvůli zdraví nemám o čem psát :) Určitě něco napíšu o tom, jak budou řazeny články ze sekcí (web si je opět bude tahat ze stránek sekcí). o jednotlivých variantách responzivního designu webu, případně i o webu sekce OB, který vzniká jako následující v pořadí. A o tom, jak to bude celé fungovat.

Výsledky dnešního vyšetření

Sice to zatím v dohledné době na běhání nevypadá, ale jinak bylo dnešní vyšetření celkem pozitivní.

Hormony ve štítné žláze už nemám 4x a 6x nad horní mezí normálu, ale jen 1,5x a 2x. Hlavní hormon sice pořád na nule, ale zdá se, že doktor je s vývojem spokojen (stejně jako já). Ultrazvuk srdce dělaný pro jistotu taky OK.

Osobně se cítím mnohem líp, byť do dalšího vyšetření (4.7.) zákaz jakékoli námahy. Konečně i nabírám nějakou tu váhu - druhé večeře mají konečně úspěch, protože za měsíc jsem přidal krásná 4 kila :D

Tak snad se to tak bude vyvíjet i v červnu!

P.S. V pondělí napíšu slibovaný článek o novém svazovém webu ;)

Mezičas II. a trochu o svazovém webu

Tak, čas vesele plyne a v pátek mě čeká první vyšetření přímo zaměřené na moji hyperaktivní štítnou žlázu :) Na odběrech jsem byl už v pondělí a jsem zvědavý, jaké z toho budou výsledky. Věřím, že o chlup lepší - byť v pořádku to rozhodně ještě není.

Je tu taky akutní riziko, že přijdu i o podzimní část orienťácké sezóny, což bych velmi nerad, ale zdraví je přednější...

V mezičase zkoušky, zkoušky, zkoušky. Taky trocha diplomky - snad už se to pohne.

V nadpise jsem slíbil i něco o novém svazovém webu. Jak asi z vás mnozí vědí, starám se o koordinaci jeho vzniku a komunikaci se svazem. Prostě to tak dávám dohromady. Rozepíšu se podrobněji v nějakém dalším článku (a ukážu i design :) ).  Každopádně není to žádná sranda - je potřeba dost proaktivní přístup, na který mi občas (když se dostanu po jiných povinnostech) v deset večer u počítače chybí.

Ale postupujeme neustále dále, tak se myslím máte na co těšit! I s ohledem na to, že od svazového webu budou odvozené i stránky sekcí OB a LOB (+ Trail-O).

Co dělám v mezičase díl I.

Tak doufám, že tohle není nějaký první díl nekonečného seriálu, alternace Čekání na Godota a na medaili z mistrovství světa v hokeji (tak dobře, i v orienťáku - a tam myslím zlatou!) a že tenhle seriál článků o tom, co dělám, když nic pro orienťák nedělám, nebude trvat moc dlouho :)

Tak, to by bylo pro začátek. Co se týče mého stavu, tak místy vidím zlepšení, ale pořád žádná sláva. Byť světe div se, dneska jsem vyšel kopec od kolejí (co má asi 20 metrů převýšení) bez zadýchání :) To bude asi tím, jak pečlivě, třikrát denně, lupu prášky.

Protože mi orienťák chybí, tak jsem aspoň trochu pomohl s IT na soustředění dospělých o uplynulém víkendu. A taky jsem se byl jednou trochu projít s mapou. Jen co skončí zkouškové, vrhnu se na už delší dobu domluvené mapování...

Jinak té nucené pauzy využívám hlavně ke škole a vlastním projektům. Všechno zlé je pro něco dobré, tak se mi snad se vším - krom diplomky - podařilo pěkně pohnout.

Na konci května mě čeká první vyšetření. Už aby to bylo a ukázaly se dobré zprávy!

Hypertyreóza - checked

Pro lékaře a znalce výpis konce diagnózy: S_T3V 38,8; S_T4V 84,3; S_TSH < 0,00

Příznaky (potvrzeno):

• Hubnutí
• Pocity hladu
• Rychlejší trávicí cyklus
• Pocit horka a zvýšené pocení
• Třes
• Svalová slabost - zadýchání I v chůzi do patra
• Zrychlený tep
• Vysoký krevní tlak
• Poruchy spánku

Příznaky (nepotvrzeno)

• Poruchy nálad (nemám, až na diplomku a školu velmi dobrá :) )
• Vypadávání vlasů (těch mi podle mě vypadává spíš míň :D )

Léčba (pokud půjde dobře): 1-3 měsíce a s klidovým režimem...

No tak, kdyby to někdy někdo na sobě pozoroval, tak třeba ho to navede :) Ale samozřejmě v první řadě k doktorovi.

Paráda

Tak už se zjistilo, co mi je - dneska jsem byl na rentgenu, EKG, měření tlaku, rozborech krve a moči - a vypadá to na zvýšenou funkci štítné žlázy :)

Musím říct, že jsem nadšený z toho, že už se to zjistilo :)

Pár fotek ze štafet

Fotila Léňa, malinko jsem upravil já :)

Na té naší Hané, tam se to hned stane

Drazí přátelé, tak to byl asi nejhroznější závod mé závodnické kariéry, před kterým smeká i šílená palba na Krkonošské 70 či dvouhodinnová dlouhá noc na loňské Tiomile.

Má trať druhého úseku naší štafety

První krize přišla už na na postupu na čtyřku, kde jsem na postupu do dvouvrstevnicového kopce musel přejít do chůze. Cestou na pětku už jsem se zařekl, že všechno musím pokud možno co nejvíc rovně. Naštěstí na těch mých 7,7 kilometrech to stejně tak skoro všechno bylo. No ale i tak jsem pytlík už musel skoro celý pěšky a dokonce jsem si musel dát dvakrát pauzu a trochu to vydýchat.

No, hrůza. Běžel jsem to skoro dvakrát pomaleji co nejrychlejší. Tepovka ve výšinách, za to běh nikde... Zdá se, že po soustředění se to vrátilo zase do původního stavu, takže mě co nejdřív čeká nějaké pořádné vyšetření. Protože to už není normální.

...

No, abych aspoň okomentoval i závod, tak to bylo na úrovni takového průměrného oblasťáku. Trať se sestávala z (pouze) krátkých postupů v hustnících a dlouhých v čistém lese. Na potenciální chybu bylo tak 5-6 kontrol, zbytek mi připomněl sladké časy žákovských štafet. Pravda ale je, že tři posedy a krmelec jsem za závod neměl asi ani tehdy. Upřímně, stavba pohořela.

Ani mapa místy nebyla nic moc (Zeldo). Když jsem v hustníku těsně před 11. kontrolou najednou potkal suverénní údolíčko a v mapě byl naznačený takový nesouvislý oblouček... No prostě rýhy a údolíčka nepatřily k tomu nejlepšímu. Taky okolo 3. kontroly nám nějak vyrašil hustník. A o průběžnosti některých středně či naopak světle zelených... Ale běžet se na tom dalo a to je hlavní :)

Jinak, abych závody jen nekritizoval, tak se mi líbilo pohodové prostorné shromaždiště z bohatě zásobeným bufetem. V tom to byly hodně příjemné závody a přes tu hodinu hrůzy v lese jsem si je užil.

Velikonoce '14

Velikonoční soustředění v roce 2014 je za námi. Jaké bylo? Musím říct, že fajn a dost náročné.

Sídlili jsme na stejné místě jako na obou víkendech školení T2 - v hotelu Velký Semerink v Janově u Jablonce. Tedy v terénech mistrovství štafet a družstev 2013 a mistrovství na krátké trati 2010. Zvlášť prostor krátké jsem si kdo ví proč celkem pamatoval :)

Moje běhání kvůli nemoc opravdu nestálo za to, ale i tak jsem se v průběhu soustředění celkem trochu rozběhal.

Některé tréninky:

Mimo jiné jsem také pořádal trénink pro klasiku, který se celkem líbil, za což jsem rád.

Na závěr prezentace pro rozbor postupů na klasice