Tak doufám, že tohle není nějaký první díl nekonečného seriálu, alternace Čekání na Godota a na medaili z mistrovství světa v hokeji (tak dobře, i v orienťáku - a tam myslím zlatou!) a že tenhle seriál článků o tom, co dělám, když nic pro orienťák nedělám, nebude trvat moc dlouho :)
Tak, to by bylo pro začátek. Co se týče mého stavu, tak místy vidím zlepšení, ale pořád žádná sláva. Byť světe div se, dneska jsem vyšel kopec od kolejí (co má asi 20 metrů převýšení) bez zadýchání :) To bude asi tím, jak pečlivě, třikrát denně, lupu prášky.
Protože mi orienťák chybí, tak jsem aspoň trochu pomohl s IT na soustředění dospělých o uplynulém víkendu. A taky jsem se byl jednou trochu projít s mapou. Jen co skončí zkouškové, vrhnu se na už delší dobu domluvené mapování...
Jinak té nucené pauzy využívám hlavně ke škole a vlastním projektům. Všechno zlé je pro něco dobré, tak se mi snad se vším - krom diplomky - podařilo pěkně pohnout.
Na konci května mě čeká první vyšetření. Už aby to bylo a ukázaly se dobré zprávy!
Žádné komentáře:
Okomentovat