Prosincový trénink

Náročný rok se pomalu chýlí ke konci. V první půlce prosince už jsem v práci mlel hodně z posledního a nemohl se dočkat Vánoc, kdy jsem si aspoň trochu vydechl. Leden asi taky bude stát za to, ale aspoň jsem načerpal něco nových sil.

Naštěstí jsem si našel i čas na pravidelné běhání - zejména během víkendů. Nijak to teď nehrotím, sezóna je i v ideálním případě hodně daleko. A ty hlavní závody mě jako obvykle čekají na podzim. Tedy doufám :)

A protože jsem toho během prosincového běhání moc nenafotil (chodím teď většinou kvůli práci až hodně pozdě), tak alespoň zvířátko na hezký závěr roku. Ať vám to v novém roce běhá a ideálně správným směrem!

Trénink do nové sezóny

Nešťastný rok už se pomalu začíná blížit ke svému konci a spolu s tím začal i trénink do toho následujícího. Ze začátku to šlo hodně ztuha - zpětně bych řekl, že byla poznat fyzická i psychická únava z protažené v podstatě celoroční přípravy. Postupně jsem to ale rozběhal a už je to příjemnější :)

Podzimní počasí někdy stojí za to

Uvidíme, jak to letos tréninkově půjde. Když bude čas, rád bych loňský trénink ještě rozumně posunul. Čas ale bude oříšek, do ledna asi bude pokračovat náročné období ve škole, a pak budu mít zase jinou radost :) Ale myslím, že se to nějak skloubí a na jaro budu solidně připravený. Rád bych si ještě pořádně zazávodil, než pověsím orientky na hřebík.

VčP Markoušovice

Už to tak vypadá, že letošní 4týdenní závodní sezónu jsem uzavřel předminulý týden v Markoušovicích u Trutnova. A byl to v rámci možností příjemný závěr. Krásný terén Čížkových kamenů, slušný výkon (byť běžecky žádná sláva) - nakonec to vůbec neurazilo.

Mapa H21C s mými postupy

Ve finále jsem závěr letošní sezóny uvítal. Po MČR štafet jsem měl problémy s levou achilovkou (ještě nad ty mé chronické obtíže), takže od výchoďáku si ordinuji volno od velkého běhání. A co bude dál, se uvidí. Chuť potrénovat na jednu stranu je - když se po delší době občas zadaří, je to fajn. Na druhou stranu, letošní "marné" trénování se moc v závodech projevit nestihlo. Ale ještě bych si rád zkusil MČR na klasice a posunout svoje výsledkové maximum. K tomu ostatně stačí bez křečí dokončit to správné finále :)

MČR štafet '20

Není každý den posvícení - a bohužel to zrovna padlo na zřejmě jediný mistrovský závod, který letos poběžím. Na štafety (a družstva) jsem se chystal v podstatě od jara jako na své jediné velké závody. A v uplynulou sobotu se to prostě nesešlo.

Nevím, zda jsem se málo rozběhal, nebo kde byla chyba - ale už od začátku to prostě moc netáhlo. Ani mapově jsem se moc nechytal a do mapy jsem se pořádně za celý závod nedostal. Ne že bych dělal nějaké velké chyby, ale v těch kudrlinkách se to nasčítalo. Celkově jsem našemu áčku rozběhl dost mizerně.

Mapa H21 s mými postupy

Po závodě tak pachuť zlepšil jen parádní bronz našich holek. Medaile byla jen otázka času, jsem moc rád, že jim to konečně cinklo. My jsme "utrpěli" obhajobu loňského 23. místa. Nic moc.

A to kdybych tušil, že to dost možná budou moje první a poslední velké závody... Družstva, můj úplný vrchol jsou aktuálně zrušená a moc velkou šanci nedávám ani tomu, že si zaběhnu nějaké další závody. Tedy krom zítřejšího výchoďáku na Čížkových kamenech - kde jsem pořádně letos s mapou začal (VT Jestřebí hory), tak po nějakých třech měsících asi pro letošek skončím. Letos to je fakt smutné.

Víkendovka SD SHK září '20

O uplynulém víkendu proběhla druhá letošní víkendovka slávistické skupiny dospělých. Zopakovali jsme loňský formát a na podzim opět vyrazili v sobotu na závod Ligy Vysočiny, následovaný odpoledním tréninkem. V neděli nás pak čekal závod Východočeského poháru.

A počasí vyšlo fakt parádní (z rozhledny u Zubří)

A byl to celkem povedený víkend, alespoň závodně jsem si výrazně zlepšil náladu po strašidelném jihomoravském oblasťáku v Soběšicích. Nutno však přiznat, že ten mě velmi dobře připravil na veškeré šlapání trávy a ostružin - po Soběšicích už to všude vypadá jako v nádherném čistém lese. Ale až na drobné šlapání pasek kvůli mému brzkému startovnímu času byl sobotní závod slušně letecký. Ale aspoň za sebe jsem se rozhodně nenudil, bylo nad čím přemýšlet a tempo se příjemně střídalo. Nakonec z toho bylo pěkné páté místo. Pár zaváhání jsem na trati předvedl a určitě jsem to mohl o minutku urychlit. Ale i tak spokojenost.

Sobotní liga Vysočiny - H21C s mými postupy

Odpoledne jsme se přesunuli do mnohem pomalejšího terénu u Vranova (u Nasavrk). Sem-tamy od Vojty byly nakonec v hodně zavřeném lese (byť z mapy to vypadalo v pohodě), navíc s těžkou podložkou a v závěru i se zarostlou pasekou. Na mě padla celkem únava, tak jsem nohy celkem tahal a mapa taky nebyla nic extra. Takže s touto fází jsem moc spokojený nebyl. Náladu ale napravilo fajn večerní týmové posezení u pizzy.

Kontroly na sem-tamech

V neděli jsme pro změnu vyrazili skoro na druhou stranu, ke Kopidlnu, na klasickou (spíše zkrácenou) trať. Před startem šly všemožné zvěsti o tom, jaká je to v lese divočina (nesedící mapa). No, nebyl to žádný zázrak, ale běžet se na ní rozhodně dalo :) A mně se běželo pěkně, po sobotě jsem měl hodně zatuhlé achilovky, ale cestou na pětku už jsem je celkem rozběhl. Navíc jsem hned na jedničku doběhl Koštu, se kterým jsem pak pokračoval většinu trati, takže i to mi lehce pomohlo (i když jsem většinou běžel před ním). Mapově to bylo skoro čisté a výsledkově ze závodu vypadlo krásné druhé místo.

Nedělní trať H21C s mými postupy

Takže víkend parádní. Tento týden mám na programu hodně odpočinkový, a pak už bude na čase se rozběhávat na blížící se mistrovství štafet (snad nám ho nezruší...).