Není každý den posvícení - a bohužel to zrovna padlo na zřejmě jediný mistrovský závod, který letos poběžím. Na štafety (a družstva) jsem se chystal v podstatě od jara jako na své jediné velké závody. A v uplynulou sobotu se to prostě nesešlo.
Nevím, zda jsem se málo rozběhal, nebo kde byla chyba - ale už od začátku to prostě moc netáhlo. Ani mapově jsem se moc nechytal a do mapy jsem se pořádně za celý závod nedostal. Ne že bych dělal nějaké velké chyby, ale v těch kudrlinkách se to nasčítalo. Celkově jsem našemu áčku rozběhl dost mizerně.
Po závodě tak pachuť zlepšil jen parádní bronz našich holek. Medaile byla jen otázka času, jsem moc rád, že jim to konečně cinklo. My jsme "utrpěli" obhajobu loňského 23. místa. Nic moc.
A to kdybych tušil, že to dost možná budou moje první a poslední velké závody... Družstva, můj úplný vrchol jsou aktuálně zrušená a moc velkou šanci nedávám ani tomu, že si zaběhnu nějaké další závody. Tedy krom zítřejšího výchoďáku na Čížkových kamenech - kde jsem pořádně letos s mapou začal (VT Jestřebí hory), tak po nějakých třech měsících asi pro letošek skončím. Letos to je fakt smutné.
Žádné komentáře:
Okomentovat