Jarní sezóna '11

Protože se na blogu blíží okurková sezóna k závěru (v neděli už budu, doufám, spát v novém domově v Tampere), tak by ještě nebylo od věci si krátce shrnout uplynulou jarní sezónu. Nemůžu říct, že by byla zcela ideální, nicméně rozhodně se vydařila a výsledkově byla asi nejlepší, kterou jsem kdy měl.

 Jarní sezóna se vydařila i co do množství prolité krve a pokusů o amputaci prstů :-)

Podařilo se mi celkem dost závodů, pokud bych si měl vybrat, tak do nejlepší pětky bych rozhodně zařadil:

1. ČP klasika (SJC) - jeden z mých nejlepších závodů v životě - minimální chyby, běžecky kvalitní a celkově 7. místo v elitě.
2. SC Pardubice (LPU) - prakticky bez chyb a škoda lehké nemoci, která mi zabránila v lepším než 12. místě v elitě.
3. Jarní pohár štafety (PHK) - mapově čisté a celkem svižné, napovídalo, že štafetová forma letos bude (a nebýt lehké nemoci během květnových závodů ČP štafet, byly by i výsledky), 2. místo na úseku.
4. Jarní pohár klasika (PHK) - tak dobrý start do sezóny, jaký jsem si jen mohl přát, chyby byly, běžecky to taky nebylo úplně ono, ale spokojenost to byla veliká, 2. místo v nejvyšší mužské kategorii.
5. SC Ústí nad Orlicí (ASU) - asi nejlepší výsledek papírově, ale mapově ani zdaleka čistý závod - naštěstí to zachránila běžecká forma a absence sprinterské špičky, i tak ale náročně získané premiérové vítězství v elitě.

 Sběrka jičinské klasiky

No, ne vše se samozřejmě dařilo a o vítězství v kategorii nejnepovedenějších závodů mezi sebou tradičně soupeří middlové tratě - jedna z opavských áček a dvě z mistrovství na krátké trati.

A protože se mi dařilo na většině vrcholových závodů, odrazilo se to i v postupu v řadě žebříčků. V rankingu jsem poskočil z 59. na 33. místo (když už jsem mohl běhat elitu na každém závodě, tak se ty body přeci jen nabírají snáz, než když můžu nastoupit jen na klasiku). V Českém poháru mi aktuálně patří 12. místo (tam jsem loni nezískal ani bod, letos už 48). No a díky absenci těch, kteří sprinty obvykle vyhrávají, v Ústí nad Orlicí, jsem aktuálně ve vedení Sprint Cupu. To protože jsem jediný, kdo se zúčastnil obou závodů, které na jaře proběhly a v obou se umístil na bodovaných místech (tj. do 15.).

A slavná scéna ze Sprint Cupu v Ústí nad Orlicí - aneb jedno první místo a čtyři druhá místa

Navázat na tyhle výkony nebude na podzim rozhodně jednoduché, zvlášť když teď ještě pořád hledám tu pravou tréninkovou pohodu. Ale snad se vše vydaří, závody jsou ještě pořád celkem daleko...

Zpátky k tréninku

Volno skončilo, takže je čas se zase vrátit k pořádnému tréninku. V ČR mě ještě čekají tři týdny, než odletím do Tampere, a během téhle doby bych se rád zase dostal do nějaké té tréninkové pohody, protože poslední dva týdny jsem vesměs odpočíval psychicky i fyzicky velmi důkladně. Cesta do Finska byla i jedním z důvodů, proč jsem už letos nezkusil nominačky dospělé repre na mistrovství světa. Tedy ne že bych si věřil, že bych na to tenhle rok měl, to samozřejmě ani zdaleka, ale byla by to dobrá zkušenost, až o nominaci budu opravdu usilovat.

Nicméně to, že do Finska letím už na přelomu července a srpna, mě přesvědčilo, že bych si jarní sezónu neměl už dál protahovat a raději se postarat o to, abych kvalitně potrénoval na podzim. Svůj cíl co se týče reprezentace jsem si na letošek už splnil - zaběhl jsem B-limit na dráze, což je pro mě hlavně z psychologického hlediska důležité, protože teď už vím, že když na to budu dostatečně trénovat, tak to dokážu zaběhnout.

Teď ale dráha rozhodně není prioritou, to zase až za rok. Teď bude příprava směřovat spíš na běh v lese a na obecnou vytrvalost. Tak snad vše půjde bez komplikací a do Tampere už poletím rozběhaný a v dobré tréninkové formě i pohodě.

MEDová béčka

Poslední dva individuální závody v ČR na hodně dlouhou dobu, to byly pro mě právě proběhlé béčkové žebříčky. Rozhodně jsem na ně neodjížděl nerozběhaný, normálně jsem před nimi trénoval (byť už to nemělo tu energii jako před důležitými závody), protože jsem se jednak chtěl rozloučit nějakými kvalitními výkony (což se moc nepovedlo) a zároveň ještě do závěru června trénovat, protože volno po sezóně mám naplánováno až na začátek července, tak abych v jeho půlce mohl najet na pořádný trénink, ve kterém už budu pokračovat od srpna v Tampere.

Mapa ze sobotní klasiky s postupy

 

Hned sobotní závod ukázal, že s mojí koncentrací to nebude tak slavné. Běžecké tempo jsem dokázal držet ještě hodně slušné, ale do nějakého velkého soustředění jsem se už dostat nedokázal. Přeci jen byl to spíš trénink, navíc spojený s tím, že jsem si chtěl celý závod spíš užít než vyhrát. Takže jsem nasekal spoustu hodně hloupých chyb. Po závodě jsem to odhadoval na osm minut, po projití mezičasů s ostatními na deset a když si to porovnávám s mezičasy všech, tak na skoro dvanáct minut. Tohle tedy rozhodně nebyl můj den, ale na druhou stranu se ukazuje, že běžecky jsem na tom na klasice opravdu dobře.

Co se týče organizace, tak to byl slabší z obou závodů. Mapa mi občas trochu neseděla (klasický český problém pochybných žlutých pasek), ale jinak byla slušná. Větší problémy jsem měl se stavbou. Ta mě osobně nepřišla úplně vhodná. Voleb moc nenabízela - to se ale stává, terén to na tohle zrovna ideální nebyl. Horší to bylo se samotnými kontrolami, protože ty byly leckdy zašité až moc a občas bych je označil za obtížně dohledatelné i pro krátkou trať, natož pak pro klasiku na patnáctkové mapě. Tudy tedy cesta rozhodně nevede...

Na nedělní middle jsem se tak těšil trochu s opatrností. Sice to byl můj zřejmě poslední český individuální závod asi na rok, ale na druhou stranu jsem měl malinko obavy z toho, jak to bude vypadat. No a musím už dopředu říct, že tohle byla jedna z mála tratí, která se mi letos opravdu líbila.

Mapa byla hodně dobrá (výhrady bych našel u nějakých moc zgeneralizovaných porostů či velkých skal, ale to je jen malá připomínka) a rozhodně rozdala karty pro férový závod. Co bylo ještě lepší, byla stavba, kterou dostali na neděli na starost Rouman se Štěpánem Hrobařem a přestože to měli hodně zlehčené příhodným terénem (to když už mu nemůžu nic vytknout), tak postavili trať, která patřila k nejhezčím middlům, které jsem kdy u nás běžel a hravě strčila nedávné MČR v téhle disciplíně do kapsy. Krátké/dlouhé postupy, střídání směrů a terénů, rychlosti běhu - tohle bylo narozdíl od sobotní klasiky rozhodně přímo vzorové. Kdo tohle neběžel, tak rozhodně přišel o skvělý zážitek.

 Mapa z nedělního middlu

Závod to rozhodně nebyl zadarmo. Po sobotě, kdy jsem udělal spoustu chyb, jsem se rozhodl jít opatrně a pomalu. Tomu napomáhala i má únava z 98 minutového výkonu předchozího dne, kdy jsem po chybách obvykle nasazoval hodně ďábelské tempo (než jsem udělal další zářez :-D ). Výsledkem rozvážného nedělního tempa tak byly v podstatě dvě chybky do půl minuty a dvě kratší zaváhání. V tomto ohledu naprostá spokojenost, protože ostatní toho vyráběli, co jsem slyšel, podstatně víc.

Umístění bylo sice podobně mizerné jako v sobotu (což asi ukazuje, co je moje parádní disciplína), ale zato jsem z něj měl skvělý pocit. A až mě ve Finsku naučí taky trochu běhat s mapou, tak kdo ví, třeba mi půjdou i ty middly :-D

Problémy s SI kontrolami

Protože na BENu to opět víří - tentokrát často v až nezvykle konstruktivním smyslu - tak bych se taky rád vyjádřil k fenoménu, který se v poslední době vyskytl na našich závodech. Mám tím na mysli možné selhání SI kontrol a nezaznamenání jejich průchodu do čipu. Po technické či pravidlové stránce k tomu nemám co říct, ale z hlediska závodního snad ano.

Hned napočátku musím říct, že jsem zásadně pro to, aby v případě že čip neobsahuje kontrolu, bylo umožněno vyčtení krabiček. Ačkoli jsem se o tom bavil s Jedlou, který řekl několik velmi rozumných argumentů z jeho pozice jako člena jury, která vyčtení zamítla, tak mě osobně to v mém názoru zas tak nezměnilo. Ano, asi by mohlo docházet k protahování vyhlášení (než se krabička z lesa donese a vyčte), přesto je ale podle mě mnohem důležitější zjištění zda závodník skutečně kontrolu orazil.

Názory těch, kteří tvrdí, že by se nemělo vyčítat, protože se nevyčítá ani na světové scéně, mi ale přijdou již zcela zcestné. Proč přejímat pravidla, která jdou proti hlavnímu principu existence kontrol? Tím je totiž bezpochyby zjištění, zda závodník tímto místem proběhl či ne. A pokud je možnost toto zjistit i jinou metodou než záznamem z čipu, pak by tak mělo být i učiněno.

Podle logiky rozhodování, která postupovala podle pravidel a řekněme zažitých zásad průběhu běžného závodu OB, by tak třeba měl být zamítnut protest Olafa, který neorazil kontrolu vymazání čipu. Že je takřka nemožné, že by vyběhl dříve, když se mapy dávaly až ve startovní čas? A že by to závodníkovi jeho formátu vůbec nepomohlo, když postoupil s přehledem? Naprosto souhlasím, být členem jury, tak podle logiky a ducha fair play, bych byl také pro oddisknutí.

Na druhou stranu, v čem se tento případ ve své podstatě liší od toho, že se nesmějí vyčíst krabičky, aby bylo zjištěno, zda nenastala nějaká technická chyba, zatímco závodník kontrolou skutečně prošel? Podle mě v ničem, oba typy protestů by podle mě měly být přijímány. A zároveň, pokud se ukáže, že skutečně tato technická chyba nastala (jak se zdá po "neoficiální" vyčtení krabiček), tak by měly příslušné orgány ČSOS tento fakt zohlednit nejen na závodech u nás, ale i nadnesením této problematiky na mezinárodní scéně.

MČR krátká '11 - zase o finále výš

Rok se s rokem sešel a já zase vyrazil na další mistrovství na krátké v kategorii H21. Hlavním cílem bylo samozřejmě zlepšit finále, které poběžím. No, nebudu vás napínat, letos jsem potrénoval, takže to stačilo dokonce na C finále, takže cíl splněn. Když to ale vezmu vážně, tak mé výkony nestály za moc. Respektive odpovídaly tomu, co jsem natrénoval.

Poslední metry zbývají, abych učinil klíčový krok k tomu, abych se na letošním MČR vešel do první stovky (loni to nevyšlo)

Jestli čekáte nějaké šokující odhalení, že jsem Vás všechny celou dobu tahal za šos a ve skutečnosti netrénoval, tak Vás musím zklamat. Součet v tréninkáči už má v kilometrech blíž k třem než ke dvěma tisícům, takže tréninková dávka bude letos víc než slušná. Pak Vám ale možná nedává smysl věta na konci prvního odstavce. Vysvětlení je ale jednoduché - vrátil se můj už několikrát zažitý stav, kdy jsem se přes zimu hodně zrychlil a mapa to prostě nestíhá. Na sprintu i klasice to eliminuji zkušenostmi, ale na middlu už ne, zvlášť když to nikdy nebyla moje nejsilnější stránka.

Výsledkem je pěkná řádka hodně rychlých mezičasů, ale taky pár pekelných mapových záseků, které mě po oba dny postihly. No ale tohle už jsem zažil několikrát a vždycky jsem se z toho dokázal během sezóny dostat, takže nemám obavy, že za rok by z toho mohlo být minimálně B finále (pokud teda přijedu z Finska).

Co se týče samotných závodů, tak byly super. Pořadatelsky absolutní špička, mapařsky průměr (mimo hustníky výborná kvalita - v nich jsem ale nebyl zdaleka jediný, kdo říkal, že v tomhle se mapaři ještě budou muset výrazně polepšit) a stavitelsky taky průměr (výborná koncepce tratí zkažená několika kontrolami "na štěstí" absolutně bez záchytných bodů a zálibou stavitele v travnatých pasážích). O tom, že pořadatelé neměli strunové sekačky rozdávat vítězům, ale raději je vzít do lesa, jsem se rozepsal v předchozím článku. No, pro shrnutí, hezký terén a vynikající shromaždiště zachránily letošní MČR na krátké před tím, aby se mě osobně závody nelíbily.

Sobotní kvalifikace - za postup na 6. kontrolu bych střílel - nejdřív stavitele (na příští závody navrhuji kontrolu hustník 300x300m uprostřed, to by tohle mohlo překonat - samozřejmě pokud nebudou v hustníku žluté fleky, které by mě doprostřed přesně dovedly), a pak sebe za neudržený směr

Pomnožené kamenné pole proti tomu co bylo v mapě u 14. kontroly, světlinka vzniklá tím, že tam byly kameny, na kterých prostě nic neroste = co víc si přát - jo už vím, dát tam kontrolu a bavit se, jak to lidé česají (vím jen o pěti dalších z asi deseti, co ji měli, takže zřejmě přeháním) + tentokrát naprosto vlastní chyba na 24., kdy už mě to nějak přestalo bavit pořádně mapovat...

Takže poklona za organizaci, utřená slza za výkony. A abych nezapomněl, pochvala za druhé nejlepší stránky závodů v letošním roce (na MČR noční to ale nemělo), tohle celkem sleduji a rozhodně v tom neplýtvám pochvalou zbytečně ;-) Další pěkné mistrovské závody...