Další celorepublikové závody Českého poháru za mnou, tentokrát krátká a klasická trať v podání pořadatelů z Jičína. Závody to nebyly zdaleka dokonalé, ale nějaký větší průšvih jsem nezaznamenal, takže myslím, že to byl z tohohle hlediska povedený víkend (s delší cestou na start už lidé vesměs automaticky počítali :-) ). Moje výkony taky stály za to, na krátké v sobotu jsem se totálně uvařil. A ačkoli všichni říkají, že ve vedru měli problémy, já vím svoje, že moje zatmění ve vedru (které musí přijít aspoň jednou ročně) má jen velmi málo konkurentů. No a v neděli to byl velký comeback, takže celý víkend nápadně připomínal loňská červnová áčka Nového Boru, jen ty výsledky byly už konečně trochu někde jinde.
Jaký byl závod v sobotu ani moc nedokážu říct, někde na čtyřku přišlo první mapové zatmění a od desítky jsem chodil už jenom na buzolu, protože číst nějaké tvary jsem rozhodně nezvládal. Díky tomu jsem hustníkovými partiemi, na které si dost lidí stěžovalo a kde i někteří ztratili, prošel celkem v pohodě. Na druhou stranu v otevřeném lese se skalkami jsem si oběhal skoro všechno. Výsledkem bylo nějakých deset minut na vítězného Běťáka, přes sedm minut chyb a 20. místo v elitě (ovšem oproti loňskému nejlepšímu 26. místu právě z áček z Boru trochu rozdíl). A hlavně problémy vůbec doběhnout do cíle v tom šíleném vedru a dusnu.
Mapa s postupy middle (chyby na 1, 3, 4, 7, 20, 21, 23, 24 = krásný výkon)
Neděle začala skoro 10minutovým sprintem s baťohem k oddílovému busu, když jsem si spletl místo odjezdu. Tím jsem pojal podezření, že dneska bych to opravdu nemusel zvládnout. Na shromaždišti se mi spíš chtělo spát, než běžet, ale když jsem vyběhl směr start, tak to relativně běželo, byť žádný zázrak.
Začátek jsem šel relativně na pohodu, protože jsem v nohách přeci jen tu únavu cítil. Jedničku jsem krásně našel a za chvilku už jsem se celkem dostal do mapy. Na pětce už jsem měl před sebou chudáka Páju, startujícího o čtyři minuty dřív, který měl místo toho, aby mě v jednu v noci vzbudil telefonátem, raději spát :-D Tandem jsme bohužel moc nevytvořili, protože se mu asi opravdu neběželo moc dobře, ale myslím, že jeho čas ještě přijde.
Moje one man show zdárně pokračovala dál, na jediné větší volbě na 20. kontrolu jsem správně zvolil variantu spodem a začal trošku přidávat pod kotel z toho zbytku sil, které jsem ještě měl. Do cíle už zbývalo jen pár kontrol a hodinky ukazovaly nějak podezřele nízký čas, který naznačoval, že by mohl padnout můj zatím nejlepší čas na klasice (107,5 minut z letošních opavských áček).
No a když jsem se prodíral hustníkem ke sběrce a slyšel "A my čekáme Michala Jiráska", tak jsem začal tušit, že by to mohl být sakra dobrý výkon. Doběh jsem pro diváky nakopnul (nejrychlejší mezičas) a doběhl si pro, v té době, zcela suverénní vedení. Pak mě samozřejmě ve výsledcích předjela půlka červené skupiny a v závěru startující Mrazák, ale to už mi teda rozhodně nezkazilo skvělý pocit z celého výkonu a jeho výsledku. Výsledek tedy 7. místo a sedm a půl minuty ztráty na Šéďu.
Mapa s postupy klasika - aneb všechno rovně (třeba Hop naběhl 17 km a přitom po čáře jsme to měli 15,4 km)
Chyb jsem na trati moc neudělal, spíš jen drobná záváhání. Začátek jsem měl trochu pomalejší, ale druhá polovina trati byla z mé strany hodně kvalitní, přestože mi samozřejmě v závěru začaly docházet síly - přeci jen to na eliťáckou klasiku bude ještě chtít nějaký ten rok pořádného tréninku. No ale myslím, že jsem dneska ukázal, co je moje nejsilnější disciplína hned po štafetách :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat