O prvním zářijovém víkendu už tradičně proběhla závodní trojkombinace - dvoje štafety a sprint. Sobotní program začínal sprintem pořádaným Trutnovem v Janských lázních a byl to opravdu silný zážitek. A to v mnoha ohledech. Rozhodně si tam tenhle závod vysloužil celou řadu nej (objektivně i subjektivně) - nejdelší, nejtěžší fyzicky (souvisí s předchozím) i mapově, nejzáludnější s nejčastějším čtením popisů, s asi nejvíce volbami. A dala by se asi vymyslet i spousta dalších věcí.
Co se týče mého výkonu, tak ten byl od začátku trochu pomalejší (při zákazu orientek se moje silniční botasky na trávě ukázaly hodně velkým průšvihem) - což se ale obrátilo ve slušnou výhodu. Když se podívám do mezičasů, tak jsem se dostával na stále lepší a lepší pozice, jak postupně mí soupeři chybovali. Sám jsem sice pár chybek vyrobil, ale nic extra zásadního. Nakonec z toho bylo nejlepší letošní umístění (překonávající tuším 6. místo z jiného sprintu, pro změnu v Brně) - 4. místo s velkou ztrátou na vítěze, ale s ne tak velkou na zbylé dva borce. Jinak taková malá poznámka na závěr - "běžecký podklad je většinou asfalt, beton a chodníková dlažba" se možná naplnilo (51% je přeci jen vždy více než 49%), ale v člověku to nevyvolává představu seběhu prudkými travnatými svahy, které v silniční obuvi pekelně kloužou.
 |
| Mapa sprintu s postupy |
Před štafetami na mě lehla celkem velká únava, protože už předchozí sprint byl pekelně náročný (165 metrů převýšení se opravdu naplnilo). A představa dalších 440 mě moc netěšila. Navíc když mi Jedla přinesl štafetu na prvním místě, jak jsem očekával, nebyl jsem zrovna nejlépe naladěn. A to byla chyba, protože jsem tak zaváhal hned na první dvě kontroly a ztratil úplné čelo. Pak jsem se ale konečně probral a najednou jsem běhal buď v čele celé asi pětičlenné skupiny, která se tam vytvořila, nebo, když se zrovna odněkud z houštin vynořil Sosák, tak za ním. Až když nás zezadu seběhl Šumperk (Víčko), tak se konečně ustálilo i nějaké intenzivnější tempo, které mě trochu urychlilo. Nakonec z toho bylo předání na 6. místě v hodně velké skupině, nějakou vteřinku či dvě za pozdějšími vítězi, takže spokojenost.
 |
| Mapa sobotních štafet |
Nedělní štafety mi, jak už jsem psal, vůbec nevyšly. Selhání na mé straně, kontakt na dobré běžce jsem měl, nohy ale prostě nemohly. V závěru už se mi začalo zatmívat i v hlavě, takže to šlo celé do pekel. Nakolik za to mohlo, že jsem do čtyř do rána koukal do stropu, nebo že jsem byl prostě unavený z předchozího dne, nevím, ale to už stejně na mém čase nic nezmění.
 |
| Mapa nedělních štafet |
Celkově tedy dva podařené závody a jeden nepodařený. Žádný zázrak, ale cítím, že jsem se tréninkově přes prázdniny dostal zase o kus dál...
Žádné komentáře:
Okomentovat