Zářijový ranking

Úspěšný podzim nejen ve štafetových, ale hlavně individuálních závodech, přinesl své ovoce a skok z 86. na 59. místo v rankingu. Mám o šest tisíc bodů víc než na konci loňského roku - tam by ale můj současný bodový stav stačil na 40. místo. Tak buď se letos rozdávalo nějak víc bodů (změny v ranku nějakých závodů) nebo nevím :-) Každopádně slušný podzimní základ pro běhání elity v příštím roce...

3000+

Teď, když už na své kvality nebudu upozorňovat soupeře, musím tu veřejně oslavit malé tréninkové jubileum. Během závodu družstev (asi někde v okolí mé největší chyby) jsem poprvé v životě překonal 3000 naběhaných kilometrů za tréninkový rok. V součtu s běžkami to hodně pravděpodobně dotáhnu na víc než 3500 km, což by znamenalo 15% navýšení oproti loňsku. No, musím říct, že se to v lese nakonec na podzim přeci jen projevilo - kvalitní byla zejména letní příprava.

Takže solidní základ do dalších let a pokud to se mnou Jedla jako trenér (a samozřejmě i zdraví) vydrží, tak se příští rok mám na co těšit!

P.S. Děkuji všem svým fanynkám a fanouškům, borcům a borkyním z oddílu, Jedlovi za tréninkáče a podporu, rodině a zejména mamce (která se musí pravidelně vypořádávat s následky, které 3000 naběhaných kilometrů přináší - zvlášť po pobytu v bahně a lese). Takže asi všem :-D

Nejlepší podzimní výkony - 2x disk

Ač se to může zdát, v nadpisu není žádná ironie. Tenhle víkend jsem předvedl asi to nejlepší za letošní podzim. Ne že by některý z dvojice závodů mohl konkurovat kvalifikaci na klasiku, ale konečně se mi podařilo dobře zaběhnout a udržet laťku i v neděli.

A přitom tomu týden nijak nenasvědčoval. Nejdřív jsem se zapomněl podívat do tréninkáče (kde bylo samozřejmě a zcela logicky volno) a v pondělí po mistrovském finále klásy si vyrazil na mírnou v kohoutovických kopcích. Hloupost tohohle běhu se ukázala až další den, kdy jsem se po rozběhání na úseky, přes celkem pohodovou tepovku, poněkud klepal. Řekl jsem si - hochu, takhle asi ne (stejně jsem ale to, co jsem měl, odběhal :-D). Těsně před závody na mě zas padla nějaká demotivační nálada. Prostě náběh na pěkný propadák a ne úspěch.

V sobotu už ale bylo všechno jinak. Chuť závodit se vrátila a v lese jsem neměl problémy držet se hlavního balíku. Když jsem byl navíc na divácké před Heppym, zadoufal jsem, že bych ho mohl konečně na rozběhu porazit. No ale osud tomu tentokrát nechtěl a nachystal mi trochu drsnější pytlík, takže až příště. I tak 8. místo na prvním úseku pro naše béčku, dvě minuty ztráty na vedoucí štafetu a zhruba minuta na druhé a třetí. Prostě začátek směřující k dobrému umístění béčka.

Bohužel zas nastoupila smůla. Kuba na druhém úseku zaběhl hodně slušně a udržel prakticky i šanci na první desítku. Jenže bohužel došlo na nejhorší a Vask se na třetím úseku zranil a byl nucený to zabalit - 1. disk víkendu.

Vinou Vaskova zranění jsem se dostal do prvního družstva, kam jsem se sice toužil dostat (ostatně celá moje letní příprava směřovala na tenhle závod), ale rozhodně ne takhle.

Závod se už od začátku úplně nevyvíjel dle našich představ (byť s dlouhými farstami jsme počítali) a já na trať vybíhal až v závěru druhé desítky (19.). V lese jsem udělal jednu hloupou minutovku na rádio, ale jinak jsem běžel, co se dalo a zaznamenal 5. čas na úseku a posun družstva o 8 míst dopředu. I tak mi ale velká část čela závodu nadělila něco přes dvě minuty. I potom jsme celkem stahovali, ale mimo kontakt s vedoucími družstvy už jsme byli téměř jistě mimo hru o medaile. Nakonec to vypadalo na sedmé místo, ale špatně oražená kontrola nás poslala mimo umístěné. Takže druhý disk víkendu v mém týmu.

Tak snad příště...

Celkově tedy solidní výkony na úsecích, ale jinak se to nevydařilo, co se dá dělat. Teď konečně přichází nějaké to volno a po něm zase do tréninku, protože příští rok už v té elitě nechci hrát druhé (nebo žádné) housle. A pořád jsou tu družstva, které už nás klub pár let nevyhrál...

Poslední letošní (velké) závody

O víkendu mě čekají poslední letošní velké závody. Ještě možná pojedu na nějaký ten oblastní žebříček, ale i to je dost na vážkách. Chuť do nějakého závodění mě už přešla, na mistrovství štafet i klubů udělám maximum pro týmy, ve kterých běžím, ale pak bych za letošní sezónou s jejími úspěchy a hlavně zklamáními nejraději udělal velkou tlustou čáru.

Zítra zase po půl roce rozbíhám štafety, tak jsem zvědavý, jak mi to půjde, jak už jsem psal, kvůli klukům se budu rozhodně snažit...

P.S. Jo a zapomněl jsem na ty mapy z klasiky - tak snad příští týden s těmi z tohoto víkendu. Teď už nemám náladu se do toho pouštět.

Úspěch na klasice

Na letošním mistrovství na klasické trati jsem zažil jeden ze svých největších mistrovských úspěchů. Jak jsem opatrně zmiňoval, sobotní délka kvalifikace i terén by mi mohly dost sedět. A taky pekelně seděly - 11,5 km dlouhou trať jsem prolétl za nějakých 66 minut a 7. místem v rozběhu si vyběhl nedělní A finále. Chyb jsem během závodu moc nedělal, spíš jen takové drobnosti, a i běžecky to bylo super.

V neděli jsem si tak mohl oběhnout 17,6 km mistrovské trati - utrpení i zážitek zároveň. Před televizními kamerami jsem se nakonec rozhodl nechybovat (asi kvůli tomu nebudu v záznamu), ale jinde (zvlášť v motýlku, kde jsem byl v asi největší krizi) jsem jich pár vyrobil. Na tohle ještě nemám, to je jasné, ale z, řekl bych, velmi rovného běhu s mnohem zkušenějším Lubošem Matějů z Pragovky v závěrečné čtvrtině plyne myslím slušný příslib do dalších let. Takže celkově 29. místo a asi nejlepší podzimní závodní víkend.

P.S. Mapy budou asi v pátek, už mi začala škola a já si je nechal doma...

P.P.S. Jinak se mi organizačně závody moc líbily - zveřejnění rozlosování byla sice chybka, ale mně vůbec nevadila

Mistrovství na klasice

Zítra mě čeká mistrovství na klasice. Pro změnu budu zase šlapat trávu (potřetí ze čtyř podzimních intervalových závodů), tak snad jí (a hlavně podobných vychytávek) moc nebude. Cíl na zítra je nicméně jasný - jít co nejvíc na pohodu, nedělat zbytečné chyby a ukázat co mám natrénováno. A zlepšit kvalifikační skupinu z mistrovství na krátké (takové písmeno snad ani klávesnice nemá). Pokud zaběhnu kvalitně, tak šance na postup tam jistá je, ale vše se musí odvíjet z předchozího a byl by to hodně velký úspěch.

Vzhledem k tomu, že díky zveřejnění startovních listin včetně kvalifikačních skupin vím s kým poběžím, tak mě ani nečeká ta nejdrsnější skupina, tak aspoň v tom mám celkem štěstí. A neběžím v Jen doufám, že jim ulítlo převýšení, protože pokud bychom skutečně měli o 65-85 m víc stoupání než ostatní skupiny (rozdíl proti jedné víc než 20%), tak bych skutečně začal pochybovat o zdravém rozumu stavitele. Ale snad tomu tak není a je to jen překlep. Uvidíme zítra a snad se mě podzimní forma bude držet i nadále...

Mapy z Rýmařova

Trochu opožděně mapy z posledních víkendových áček v Rýmařově. Bohužel to byl trochu velký formát, tak se mi to nechtělo nijak skládat v nějakém grafickém editoru, tak jsem to klasicky nafotil.

Krátká trať (1. místo H21A) - ve vedení jsem byl na prvních dvou kontrolách, na 8. kontrole jsem byl až 14. s 2 minutami ztráty, pak však přišla silná střední část (byť s další chybkou na 10)  a na 15. kontrole už jsem zae vedl - chyby v závěru už mě o to nepřipravily. 6 vyhraných mezičasů (1, 9, 11, 12, 17, 21) a čtyři další do nejlepší pětky (4, 6, 22, cíl) z celkem 23 - vesměs to jsou delší úseky (= stále ještě rezerva v mapě).

Klasika (6. místo H21A) - fyzicky už pěkně utahané - jeden nejlepší mezičas a celkem pět do nejlepší šestky - z chyb zamrzí cca tříminutová postupovka na 7. kontrolu, kde jsem se totálně zasekal v hustníku, a která mi vlastně zkazila celý závod.

Závody tedy celkem úspěšné, na obou celkem dost chyb, v sobotu jsem se však dokázal těch velkých vyvarovat. Neděle už nedopadla úplně podle mých představ jak mapově, tak fyzicky, ale i tak slušný výkon, na který lze navazovat.

Celkově se projevily jasné rezervy v krátkých postupech, na tom do příštího roku musím zapracovat...

Nice jog, lad

Další celkem vydařený víkend - už si začínám pomalu myslet, že tohle nebude tak docela náhoda. V lese se mi běhá dobře, občas se to sice zadrhne, ale jinak se teď při závodě pohybuji asi mnohem plynuleji a rychleji než kdy předtím. O to víc je pak, jako dneska, oproti jaru cítit, že na klasiky v chlapech ještě nemám naběháno dost kilometrů. Protože byť jsem šel o dva kiláky kratší áčka, tak mi v závěru dost docházelo. Na příští týden a mistrovství na klasice si tak nedělám žádné finálové (nemyslím kvalifikační) naděje na extra umístění, ale kdo ví, třeba mi to sedne. Cílem tak bude spíš potvrdit závodní pohodu i formu a trochu ještě potrápit nejmenované adepty na první družstvo.

Jo a abych vlastně uvedl, proč jsem mimojiné tak spokojenný, tak krom vlastního výkonu, jsem byl úspěšný i umístěním a to na middlu 1. a na klasice 6. - obojí samozřejmě v H21A. Tak snad z toho konečně kápnou nějaké pořádné body do rankingu, abych v téhle kategorii nemusel běhat i napřesrok.

Rýmařovská áčka

Po dvou letech zase zavítám do terénů u Rýmařova, ve kterých už jsem se párkrát jako předběžec na mistrovství světa v roce 2008 proběhl. Tentokrát mě čeká hned dvojí účast v H21A, protože se mi (hlavně přes prázdniny) nepodařilo nasbírat dost rankingových bodů, abych se konečně dostal do té elity. No nic, i tak mě jistě čeká slušná konkurence, zase si nedělám iluze, že bych to měl s přehledem vyhrát, na to tam ještě dost slušných běžců bude. V neděli mě navíc čeká dost brzký start, ale třeba to bude výhodou a potkám na trati nějaké vláčky eliťáků...

Východočeská trojkombinace

O prvním zářijovém víkendu už tradičně proběhla závodní trojkombinace - dvoje štafety a sprint. Sobotní program začínal sprintem pořádaným Trutnovem v Janských lázních a byl to opravdu silný zážitek. A to v mnoha ohledech. Rozhodně si tam tenhle závod vysloužil celou řadu nej (objektivně i subjektivně) - nejdelší, nejtěžší fyzicky (souvisí s předchozím) i mapově, nejzáludnější s nejčastějším čtením popisů, s asi nejvíce volbami. A dala by se asi vymyslet i spousta dalších věcí.

Co se týče mého výkonu, tak ten byl od začátku trochu pomalejší (při zákazu orientek se moje silniční botasky na trávě ukázaly hodně velkým průšvihem) - což se ale obrátilo ve slušnou výhodu. Když se podívám do mezičasů, tak jsem se dostával na stále lepší a lepší pozice, jak postupně mí soupeři chybovali. Sám jsem sice pár chybek vyrobil, ale nic extra zásadního. Nakonec z toho bylo nejlepší letošní umístění (překonávající tuším 6. místo z jiného sprintu, pro změnu v Brně) - 4. místo s velkou ztrátou na vítěze, ale s ne tak velkou na zbylé dva borce. Jinak taková malá poznámka na závěr - "běžecký podklad je většinou asfalt, beton a chodníková dlažba" se možná naplnilo (51% je přeci jen vždy více než 49%), ale v člověku to nevyvolává představu seběhu prudkými travnatými svahy, které v silniční obuvi pekelně kloužou.

Mapa sprintu s postupy

Před štafetami na mě lehla celkem velká únava, protože už předchozí sprint byl pekelně náročný (165 metrů převýšení se opravdu naplnilo). A představa dalších 440 mě moc netěšila. Navíc když mi Jedla přinesl štafetu na prvním místě, jak jsem očekával, nebyl jsem zrovna nejlépe naladěn. A to byla chyba, protože jsem tak zaváhal hned na první dvě kontroly a ztratil úplné čelo. Pak jsem se ale konečně probral a najednou jsem běhal buď v čele celé asi pětičlenné skupiny, která se tam vytvořila, nebo, když se zrovna odněkud z houštin vynořil Sosák, tak za ním. Až když nás zezadu seběhl Šumperk (Víčko), tak se konečně ustálilo i nějaké intenzivnější tempo, které mě trochu urychlilo. Nakonec z toho bylo předání na 6. místě v hodně velké skupině, nějakou vteřinku či dvě za pozdějšími vítězi, takže spokojenost.

Mapa sobotních štafet

Nedělní štafety mi, jak už jsem psal, vůbec nevyšly. Selhání na mé straně, kontakt na dobré běžce jsem měl, nohy ale prostě nemohly. V závěru už se mi začalo zatmívat i v hlavě, takže to šlo celé do pekel. Nakolik za to mohlo, že jsem do čtyř do rána koukal do stropu, nebo že jsem byl prostě unavený z předchozího dne, nevím, ale to už stejně na mém čase nic nezmění.

Mapa nedělních štafet

Celkově tedy dva podařené závody a jeden nepodařený. Žádný zázrak, ale cítím, že jsem se tréninkově přes prázdniny dostal zase o kus dál...

Drsný víkend

Tenhle víkend mě totálně odrovnal. Po dlouhé době jsem zase v lese nechal všechno, na co jsem měl natrénováno. Však z toho vypadly dva skvělé výsledky - 4. místo v takticky odběhlém sprintu v H21A v Janských Lázních (opravdu to bylo moc dlouhé - jinak, jak jsem říkal po doběhu - nejtěžší český sprint, co jsem kdy běžel - jak mapově, tak fyzicky; moc se mi to ale celkově líbilo). Odpoledne jsem pak  na štafetách na druhém úseku po úvodních zbytečných mapových zaváháních stihl zachytit čelní skupiny pronásledující první dvojici a na můj vkus jsem se v ní až moc často dostával do vedení. Doběhl jsem tak s ne moc velkou ztrátou za vedoucími štafetami.

Neděle byla bohužel přesný opak, přes noc jsem nenaspal víc než tři hodiny, protože jsem prostě nějak nemohl usnout. Takže už na jedničku jsem byl pěkně zadřený, protože předchozí náročný den prostě vyžadoval trochu větší zregenerování sil. Výraznější chybu jsem udělal až v závěru, jinak to bohužel bylo na tom běhu. No ale nedá se nic dělat, teď je potřeba se z toho oklepat a příští týden zase všem ukázat, na co mám letos natrénováno. A ostatně, o tomhle víkendu to dopadlo dva ku jedné ve prospěch výkonů, se kterými jsem hodně spokojený.

P.S. Mapy a nějaký případný podrobnější komentář v nejbližších dnech.

Český pohár v běhu do vrchu

Když se koukám na parametry tratí všech tří závodů tohohle víkendu, tak mě trochu hlodají výčitky, že jsem asi trochu podcenil přípravu v Hradci na Rozárce (pro neznalé asi nejprudší kopec v Hradci). Ne, teď už vážně. Jsem zvědavý, jak se mužské kategorie ve sprintu vejdou do 15 minut vítěze. Snad jedině, když to nebude stavěné na moc velké obíhačky. Jinak to vypadá na další v řadě českých sprintů, které se neběhají okolo 15 minut a méně, ale v nejlepším 15 minut a více. Přitom ve světě je to naopak.

Štafety už samozřejmě poskytují víc prostoru pro vlastní invenci, ale i tak to bude asi pěkná zabíračka. Vsadím se, že se to pěkně roztrhá. Což samozřejmě není na škodu, byť já mám raději trochu kontaktnější závody. No ale třeba se mýlím a bude to úplně jinak...

Běžecká forma je, na výjezdu se mi celkem dařilo, jen jsem tam zřejmě při půl hodině čekání na bus trochu nastydl :-/ Ale snad to bude zítra v pohodě, abych mohl podat co nejlepší výkon.

Mapy z Karst Cupu

Slíbené mapy s postupy z Karst Cupu. Celkem dost chyb, ale mnohdy to co vypadá jako chyba v 1. nebo 2. etapě byla často vracečka, když už to zeleným dál nešlo probušit. Mapy byly prostě nějaké rozporuplné (občas se tmavě zelenou dalo proběhnout lépe než bílým lesem a čtyřmetrové výrazňáky byly občas taky extrém), ale vyhráli zase ti nejlepší borci, takže to tak hrozné být nemohlo...

1. etapa - ze začátku jsem měl dost problémy z měřítkem (viz pětidenní, takže dvojka už byla kriticky nedoběhlá), na trojku jsem zase zjistil, že hustníkem to tady fakt nepůjde

2. etapa - hodně povedený závod, šel jsem ho hodně opatrně, takže větší chyba byla až na předposlední kontrolu, která byla na jiné hrázce

3. etapa - krátká - ze začátku jsem to chladil, protože mě bolelo koleno, ale okolo devítky jsem se zase rozeběhl

4. etapa - postavěná přes ty největší humusy v celém prostoru, to, v kombinaci s jistou únavou z noci, pro mě bylo utrpení...

Celkově tedy celkem pěkné závody, další zajímavé terény odškrtnuty a důležité zkušenosti nabrány.

P.S. Skener funguje, jak vidíte, skvěle. S většími formáty (je na A4) má sice problémy, ale malé mapy vyhodí nádherně. Jsem rád, že jsem si ho konečně pořídil...