Do Vítkovic

Dneska vyrážím na poslední soustředění tohoto roku a zároveň i první toho následujícího - na běžky do Vítkovic (poblíž Horních Míseček). Sněhové podmínky nic moc, takže možná kus z toho bude v botaskách, ale uvidím až na místě. Jelikož se tu už pravděpodobně neobjevím (pokud tam nebude internet), tak Vám přeji vše nejlepší do nového roku. A v roce 2010 na tomto blogu opět na shledanou.

Piškotova Vánoční Cena

Včera dopoledne se uskutečnila tradiční slávistická Piškotova Vánoční Cena (které jsem se tedy účastnil poprvé :-D). Tentokrát to zřejmě nebyl jeden z těch nejtěžších ročníků, ale pár kontrol dalo zabrat - viz. mapka, na které byly jen cesty (ovšem ne asfaltky, takže najít něco v zástavbě opravdu nebylo moc jednoduché). Na kontrolách byly obrázky, ze kterých pak měl doběhnuvší závodník odvyprávět pohádku.

Odměnou za účast pak byl tenhle nádherný perníkový klokan (pro srovnání velikosti vedle tužka). Díky za super trénink celému pořadatelskému týmu vedenému Piškotem.

Pěkné Vánoce

Trošku opožděně přeji všem čtenářům tohoto blogu (stejně tak samozřejmě i těm, kteří jej nenavštěvují) pěkné Vánoce a pohodu v posledních dnech roku 2009. Důvod mého opožděného přání je takový, že jsem původně myslel, že napíšu o dnešních slávistickém vánočním tréninku, ale nějak jsem se k tomu během toho náročného celodenního ochutnávání cukroví (abych měl zásoby energie na běžky) nedostal. Tak snad zítra, protože to opravdu stálo za to.

Vánoční sprint

Tak opět pokračuji v letošní "bramborové" sérii - i na Vánočním sprintu jsem úspěšně obsadil 4. místo. Tentokrát jsem to ale spíš nečekal, protože jsem běžel jen tak lehce na pohodu a nijak zvlášt jsem se ani nerozcvičoval (jen tak, abych se v tom mraze zahřál a nepřivodili si třeba nějaké zranění). Proto je ztráta 1:29 na vítězného Sosáka docela slušná.

Mapa s mými postupy

Závod byl jako obvykle na Vánoční sprint dost dobrý. Tentokrát to bylo na relativně malém prostoru, takže jsem místy musel dávat dost pozor, abych běžel na dobrou kontrolu. Chyb jsem moc neudělal (jen nějaké drobnější) a ztrácel jsem tak spíš postupně po pár vteřinách na kontrolu. Většinu mezičasů jsem běhal okolo 3.-5. místa (vyhrál jsem jen na sběrku). Co mě překvapilo, bylo to, že jsem nijak výrazně neztratil na 7. kontrolu, kde mi postup z druhé strany přijde výrazně rychlejší (zvlášť když jsem pak obíhal ten poslední hustníček). Pár vteřin (9 od Sosáka a neuvěřitelných 32s od Kolíka :-D ) jsem dostal i na 12 - tam by ta horní varianta taky mohla být rychlejší, ale stejně tak jsem mohl dostat jen na čistém běhu. Jen pro zajímavost jsem dle GPS naběhl skoro 4,3km (2,9km bylo změřeno po čarách) - čas tedy 17:24.

Celkově tedy spokojenost - zaběhl jsem celkem bez chyb, bráchu jsem porazil o minutu (ten ale skončil 6., což je hodně dobré) a běžecky to také celkem šlo.

2. cyklus vrcholí

Příští týden už se dostávám do posledního týdne letošního 2. tréninkového cyklu. Běhání zatím v pohodě - včera jsem si konečně dal i první (neoficiální, samozřejmě) půlmaraton - nakonec z té vytrvalosti vylezlo necelých 22 kilometrů.

Dneska pak byl v Hradci už tradiční Vánoční sprint. Běželo se mi celkem dobře, chyby jsem spíš nedělal a popisy zmačkal po třech kontrolách, protože nebyly potřeba. Takže jsem dostal asi na dvou postupových chybách a zbytek předpokládám na běhu. Výsledky ještě nejsou, takže nevím, jak jsem dopadl, napíšu o tom tedy podrobněji až zítra. Mimochodem to byl dost pěkný závod - dokonce ani moc nevadilo těch cca -10 stupňů a sníh. Jen po doběhu mě pak pěkně bolestivě rozmrzaly ruce...

P.S. Také už mám nový sporttester (s GPS), Polar RS300, o tom podrobněji taky až v budoucnu, až ho trochu otestuji. Zatím ale vládne vrcholná spokojenost.

Jak jsem se klouzal v Brně

Když už jsem tak psal v souvislosti s fotkou z Verandy o klouzání se, vzpomněl jsem si na svůj dnešní trénink v Brně. Jen na úvod - je tu teď pěkně pod nulou a už tu nějakou dobu nepršelo. Minulá věta má jednoduchý důvod, proč je v tomhle textu obsažena - nějak mě nenapadlo, že bych mohl potkat nějaký led. No ale osud tomu chtěl a narazil jsem zřejmě na největší ledovou plotnu v Brně (když nepočítám kluziště) v krásném seběhu, kde jsem si ještě trochu zrychlil, abych protáhl cyklistu, kterého jsem chvíli předtím do kopce předběhl.

Bohužel po téhle ulici, jak jsem se přesvědčil v minulých týdnech, kdy pokaždé pršelo, často doslova teče potok. No a tak byl kus vozovky souvislou ledovou plochou. Samozřejmě jsem si toho nevšiml a už jsem jel. Naštěstí je tam sklon svahu svahu takový - rozumějte tak prudký - že jsem dřív spadl na zadek, než na loket (ačkoli i tak jsem si ho pěkně namlátil). Naneštěstí, protože tam je sklon svahu takový, jsem jel pořád dál a zastavil jsem se po dobrých deseti metrech. No vcelku adrenalin :-D Takže kdyby se chtěl někdo klouzat, tak doporučuji ulici Vinohrady (směrem od Bohunic těsně za vrcholem). Když se to nebudete snažit zoufale zabrzdit, tak se projedete určitě ještě o dost víc...

Fotka z Verandy

Tak přeci jen mě fotografové na Malé ceně Velké Verandy vyfotili. Sice jim to trvalo týden, než to bylo na netu, ale přeci jen jsem se tak nakonec našel. Bylo to zrovna v jednom z drsnějším seběhů, takže styl nic moc (aspoň se mám na co vymluvit), musel jsem držet stabilitu, abych se tam nenatáhl.

Zdroj: Stránky závodu

Mapový výběh na Bíře/Dubince

Ještě krátce k poslednímu mapovému tréninku (jak tak o tom přemýšlím, tak opravdu poslednímu oddílovému mapovému tréninku v tomto roce, kterého se účastním; jinak mě čeká ještě hradubická liga kousek od baráku). Vzhledem k tomu, že ráno trochu nasněžilo, tak se mi na něj moc nechtělo - nakonec jsem se ale přesvědčil a navíc se na něj začal i trochu těšit, protože jsem si uvědomil, že bych mohl konečně otestovat ty neoprenové ponožky, co jsem si pořídil právě na běhání ve sněhu už na jaře na Tiomile a dosud jsem je neměl na nohou.

Nakonec se ukázaly jako úplně skvělé. Ze začátku jsem se samozřejmě snažil běhat co nejvíce mokrým terénem (ale zase rozumně, abych si nenamočil ty části oblečení, které jsem neoprenové neměl, což byla naprostá většina :-D ). Ale ono ani nebylo moc příležitostí (asi žádná) pro brodění nějakého potoka, takže to vše zůstalo jen na mokré trávě. No, nebýt toho, že když jsem pak vytáhl ponožky po tréninku z batohu a byly hrozně mokré, ani bych nevěřil, že bych se výrazně namočil. Rozhodně tedy doporučuji nějaké pořídit.

Mapa s mými postupy (linii jsem docela držel)

Jinak co se týče mapy, tak to byla celkem pohoda. Pár chybek jsem vyrobil, ale jinak to bylo celkem slušné proběhnutí, jen ke konci už jsem začal mít docela slušný hlad a přestalo mě to díky tomu tak trochu bavit. Příště si s sebou už něco budu muset vzít, protože necelých 100 minut už je necelých 100 minut a to už něco takového skoro vyžaduje.

Týden vytrvalosti

Tenhle týden jsem si opravdu slušně zaběhal - celkem 3x jsem se dostal k 90 minutám běhu (85', 99' a 95'), takové časy si ve své tréninkové kariéře v prosinci nepamatuji (myšleno jako třikrát do týdne). A to je teprve druhý cyklus, v těch následujících to bude ještě lepší, očekávám rekordy :-D Dobrá zpráva ale je, že to snáším v pohodě, únava je v mezích a tréninková morálka ještě stále dost vysoká.

Dneska jsme měli další běh v terénu s mapou na Bíře/Dubince. Opět to stálo za to. Nějaké podrobnější info přinesu až zítra (mapa s postupy a krátký komentář).

P.S. Vypadá to, že na Malé ceně Velké Verandy jsem tentokrát fotografům úspěšně unikl a nejsem nikde zvěčněn - možná škoda, možná dobře...

Veranda a sobota

Tak je za mnou další Malá cena Velké Verandy. Dnešní závod byl vcelku drsnější, jelikož v minulých dnech na místě pršelo, takže se nějakých těch 50 minut po startu (kdy jsem běžel já) trať už docela rozběhala. Hlavně v sebězích jsem si dával docela pozor, abych si nepřivodil nějaké zbytečné zranění. Jinak do kopců jsem se snažil, co to šlo, a nebýt toho, že mi na závěrečné rovinaté pasáži začalo být trochu špatně od žaludku (takže jsem musel zvolnit), už bych určitě ten prokletý osobák pokořil. Tentokrát to nevyšlo o 6 vteřin, tak aspoň, že oproti loňskému roku jsem se zlepšil o 38s.

Celkově jsem tak skončil na 12. místě mezi muži a asi 14. celkově, takže celkem spokojenost. Příště už půjdu na to pokoření osobáku (což mi připomnělo ještě jednu výmluvu, proč jsem ho nedal - neměl jsem totiž hodinky, které jsem si šikovně zapomněl v Brně, takže jsem se nemohl koukat, jak na tom jsem). Tak za rok uvidíme - ještě jsem celkem zvědavý, jestli mě zase vyfotili na trati, tak snad tam zrovna nebudu mít moc útrpný pohled :-D

Teď ještě krátce k sobotnímu tréninku, který postavil Eda a opravdu si s ním vyhrál. Jak je vidno z postupů, pár chybek jsem vyrobil (nejlepší byl onen vývrat - nahoře uprostřed - u chatové osady, kde jsem se nějak zamyslel nad tím, jak se krásně běží po cestičce, co tam byla, a přeběhl ho minimálně o 100 metrů). Takže tady je (Edou ochuzená) mapa:

Mapa s postupy

Náročný týden

Tenhle týden byl pro mě zatím docela náročný. Krom mnoha jiných věcí se mi v úterý podařilo lehce onemocnět. Naštěstí jsem to dokázal ukočírovat a v pátek už jsem zase vyrazil do tělocvičny. Dneska po částečně probdělé noci jsem se dokonce vykopal z postele a vyrazil na desátou na Biřičku proběhnout se na necelých 80 minut (mapu s postupy dodám dneska nebo v nejbližších dnech). A vcelku pohoda, pár dní bez tréninku na mě nezanechalo velké následky, což se přesněji uvidí až zítra, kdy mě čeká další závod Hradubické ligy - brutálně kopcovitá Malá cena Velké Verandy...

Fotky z Klokan krosu

Na internetu se objevily fotky z Klokan krosu, takže tady jsou dvě mé nejakčnější (fotografové se tentokrát opravdu vyznamenali - hlavně asi Zuzka):

Odběh po oražení kontroly průběhu mezi koly

V terénu za polovinou červeného okruhu

Klokan kros

Dneska jsem si jako už tradičně zaběhl hradecký Klokan kros, první závod Hradubické ligy. Teprve podruhé v životě jsem se přihlásil do nejdelší kategorie (HE), navíc poprvé to bylo asi před 4 roky, takže nic moc pro srovnání. Nicméně, přestože jsem se po ránu a v posledních dnech obecně zas tak plný sil necítil, jsem se nakonec poměrně rozběhl a dokonce pokořil svoje osobní rekordy na každém z okruhů (ve srovnání s výsledky z nižší kategorie H, která běhá červený/žlutý/červený - oproti čemuž má 11km nejdelší kategorie navíc ještě jeden žlutý a kilometrový bílý) a samozřejmě i celkový osobák na trať HE, který byl nasazen hodně nízko někam ke 48 minutám.

Můj čas 41:58 mi nakonec stačil na moje oblíbené 4. místo se ztrátou 2:15 na vítězného Lálu Lučana, takže nakonec vcelku velká spokojenost. Takže za týden (pravděpodobně) na dalším pěkně "vypečeném" krosu - Malé ceně Velké verandy...

Jako na jaře

Je skoro konec listopadu, poslední týden prvního tréninkového cyklu (a okurková sezóna pro blogování) a přesto jsem si při dnešním běhání v Brně připadal jako na jaře. Tam, kde bylo před zhruba třemi týdny 10-15 cm sněhu, ve kterém jsem běhal úseky, se dneska přímo zelenalo pole. V propocováku a bundě mě bylo solidní vedro a trénink vytrvalosti se změnil spíš na trénink přežití v extrémních teplotách (aby ne, když v podstatě v tom samém běhám, když je okolo nuly), což se určitě bude hodit příští sezónu, až při nějaké drsné eliťácké klasice udeří pořádná letní vedra.

Prostě počasí jako na přelomu března a dubna, už jsem měl pomalu chuť vyrazit na nějaké ty závody. No, to se mi vlastně trochu splní, byť nedělní Klokan kros pro mě není zrovna synonymem příjemného proběhnutí o víkendu...

Hadice na Bíře

Včera jsem byl na dalším sobotním slávistickém tréninku. Tentokrát se nás sešlo docela dost, odhadoval bych to někam k dvacítce. Na pořadu dne byla Márova "hadice" s pár kontrolami. Start byl hromadný a běželo se spíš pomalu, na vytrvalost v terénu, takže jsem si kus proběhl s ostatními. Nějak jsem se nesnažil držet při středu hadice, takže to spíš ve finále vypadalo tak, že jsem běžel po okraji zmapovaného pásma.

Měl jsem naběhnout nějakých 80 minut, takže jsem si to vzadu ještě trochu protáhl. Nakonec se ale i tohle prodloužení ukázalo jako malé a o pár minut jsem byl rychlejší. Ono mě možná taky trochu urychlilo, když jsem potkal bandu myslivců na honu, takže jsem trochu přiložil pod kotel, aby mě tam některý z nich náhodou "omylem" nestřelil...

Jinak moc pěkný trénink za docela hezkého počasí.

Mapa s mými postupy

Jak jsem jednou vyrazil na slávistický trénink

Dneska jsem se rozhodl, že když už mám teď volno a jsem v Hradci, tak teda využiju příležitosti a vyrazím na nějaký náš oddílový trénink. Dorostenci měli mít běhání na Rozárce, a pak tělocvičnu, tak jsem si řekl, že jim neuškodí, když jim na těch kopcích trochu natrhnu pr*el. Už o víkendu jsem se o tomhle tréninku informoval a jelikož se zdálo, že budu vítán, tak jsem i vyrazil...

Už cestou tam (běžel jsem s batohem) mě trochu přepadly pochyby, zda ta tělocvična vůbec bude, když je dnes ten státní svátek. Když jsem tam ale doběhl (o pěkných pár minut dřív, než je psán na netu začátek), zrovna v té tělárně někdo byl, takže jsem se vcelku uklidnil. Když však nikdo do stanoveného času nedorazil, pojal jsem mírné podezření a během vyrazil pod Rozárku. Taky nikdo. Párkrát jsem si ji proto cvičně vyběhl (a zjistil, že dneska bych asi nikomu moc pr*el nenatrhl), ale pořád nikde nikdo. Takže jsem vzal zase batoh, zamířil zpět k tělocvičně, zda třeba náhodou nekrouží na oválu (když je dneska tak mokro). Taky nic.

Pak jsem si oběhl s batohem další okruh přes Rozárku, kde, jak už se dá očekávat, zase nikdo nebyl, a těsně před "formálním" začátkem tělocvičny doběhl zpátky ke škole. Zase nikdo. Jelikož už jsem měl vcelku dost běhání s 4kg batohem na zádech (boty do tělocvičny, věci na převlečení, 1,5l pití), tak jsem to otočil zpátky domů. Výsledek? Pěkných 74 minut běhání - buť do kopce nebo s batohem (při výbězích do kopce jsem si ho odložil). Takže běžeckou sílu jsem taky nabral...

Napadají mě 3 možná zdůvodnění, proč jsem nikde nikoho neviděl:

1. trénink byl zrušen a všichni šli na nějakou vzpomínkovou demonstraci (nepravděpodobné, z dorostu už to nikdo nepamatuje - narozdíl od mě, protože já to v tom 1 měsíci života plně sledoval)
2. jsem slepý, hluchý a oni tam někde byli (vysoce pravděpodobné, alespoň co se týče toho zraku)
3. všichni si píchají epo, kreatin a testosteron a tréninky vypisují jen na oko, aby se neřeklo (no to by vysvětlovalo výkonnost některých osob, na druhou stranu ne všech)

Kde leží pravda? Proč nikdo na stránkách nenapsal o nějaké změně? A nebyl ten trénink nakonec? To, doufám, zjistím zítra, kdy by se měl konat další trénink. Dráha u Sokola je vcelku dobře určené místo, takže tam asi nikoho nepřehlédnu (snad).

Nové logo

Řekl jsem si, že s nadcházejícím novým tréninkovým rokem zaslouží i blog trochu té změny. Celou šablonu se mi měnit nechtělo, tak jsem aspoň zase trochu upravil logo (přidal nějaké nové fotky a změnil barvu pozadí). No snad je to změna k lepšímu...

Pro porovnání staré a nové logo pod sebou:

Trénink na Dubince

Dneska jsem si v rámci Kubova mapového tréninku (respektive spíš běhu v terénu) oběhl nejdelší chlapskou trať z našeho říjnového výchoďáku, tedy H21A. Na to, že jsem to pěkně flákal a běžel to sám, tak jsem dostal jenom pár minut :-D (běžel jsem to něco lehce přes 66 minut). Na druhou stranu jsem toho měl po doběhu docela dost, začínají se mi pomalu vracet útrpné vzpomínky na předchozí tréninkové části roku, které vždycky během té závodní sezóny zapomenu.

Mimochodem na trať se dá podívat na OB postupech (odkaz přímo na mapu, vpravo stačí zadat kategorii H21A).

Týden v Hradci

Jelikož je příští týden státní svátek a mě odpadá část školy (dobrá, něco i přesto bude), rozhodl jsem se, že si dám od ní trochu oddech (je to dost náročné chodit do ní čtyři dny v týdnu) a zůstanu doma v Hradci. Potřebuji vyřídit a udělat celkem dost věcí, takže nebude od věci se téhle zátěže zbavit už teď a nehrnout ji neustále před sebou, jak je mým oblíbeným zvykem, abych měl o blížícím se zkouškovém dost času se taky pořádně učit.

Jinak, abych se trochu vrátil k orienťáku, poctivě trénuji. Oproti minulým letům jsem ještě trochu vylepšil protahování a posilování, takže snad to bude na jaře znát. Taky teď, pod Jedlovým vedením, trochu měním navyklé typy tréninků, což je jen dobře, protože v posledních letech už to začínal být přes zimu trochu stereotyp. Takže motivace stále velká, tak snad to vydrží!

Víkend v Žacléři

Tenhle víkend byla v plánu další akce naší (už komplet dospělácké) skvadry. Tentokrát pod patronátem Hypi v Žacléři. Jak se sluší na naši skupinu, byl víkend zcela zaplněn neustálým točením.

Zvláště pak Vorel se vyznamenal a natočil si za dva večery pěkných šestnáct kousků (otázka je, kolik z nich ale vlastně rozlil). Další ho více či méně následovali. Já jsem samozřejmě dostal pěkně na frak, to je jasné. Tedy ne že bych na zbylé borce neměl (to rozhodně ne!), ale po večerech jsem experimentoval a výsledkem byl vražedný "skořicový" nápoj s vysokým procentuálním obsahem, který však nebyl na jeho chuti absolutně poznat. Prostě takové pití pro slečinky (které chce někdo opít), které se však ujalo napříč celým spektrem. Je jasné, že zbytek večerů pak býval trochu zamlženější.

Samozřejmě ne neustálým oslavováním živ je sportovec, takže se v sobotu vyrazilo na pěší túru po Žacléřském hřebeni vzhůru. Sněhu s každým výškovým metrem přibývalo a okolo té tisícovky nad mořem už to docela stálo za to. Nekonečnou cestu dolů jsme si nakonec s Terkou zpestřili seběhem, který skončil balancováním na kluzkém sněhu pěkně prudké sjezdovky. Ale byla to pekelná sranda.

Býk ve stádě (pro ty co nechápou, nápis na cedulce) - Bob v obležení holek (které představovaly jeho "stádové svěřenkyně")

Večer (po hodince spánku) jsme se ještě s Bobem vyrazili na chvilku proběhnout s úmyslem emigrovat do Polska. Naneštěstí zákeřní polští pohraničníci sabotovali věhlasné značení Klubu českých turistů, které na poslední důležité křižovatce vypovědělo služby a poslalo nás kamsi do polí. Nicméně pohraničníci (nebo spíš myslivci) byli v sobotu nejspíš zalezlí někde doma, protože na tom holém poli jsme s čelovkami bylo jako na střelnici. Prostě od té doby, co funguje ten Schengen, tak už to není ono :-D

Výhled z Žateckého hřebene směrem do Polska (tam jsme někde večer běželi)

Celkově to byla další super akce (byť pár slabších chvilek jsem taky zažil), tak to snad někdy zase zopakujeme. Třeba i v trochu klidnějším provedení...

Nový tréninkový rok

Málem bych se zapomněl zmínit, že od začátku tohohle týdne jede nový tréninkový rok. Motivace je zatím letos opravdu slušná, tak doufám, že to s mým novým trenérem Jedlou přetavíme v nějaké pořádné výkony v příští závodní sezóně. Bude to potřeba, protože mě čeká mužská elita a to rozhodně nebude taková "flákačka" jako v juniorech...

Ranking za říjen 09

Včera vyšel nový ranking a, světe div se, už jsem postoupil hluboko do 9. desítky - konkrétně na 84. místo. Letošní sezóna (protože do rankingu se mi teď počítají už jen letošní závody) sice nebyla nic moc extra, ale zdá se, že těch pár dobrých výkonů, které jsem podal, stačilo, aby mě to vyhodilo takhle vysoko. Tak, další meta je padesátka. Nebo spíš třicítka, to už bude docela výzva. Teď mi na ni chybí něco přes 7000 bodů, což je od mých necelých 81000 dost velký skok...

Výchoďák u Jičína

Dneska jsem odběhl opravdu poslední závod letošní sezóny - middle o 6,6km a 230m převýšení. Výsledkově to nebylo tak dobré jako včera (tuším, že až 11. místo v H21A), ale na to, kolik jsem tam vyrobil zaváhání a na nasazené tempo, to bylo celkem slušné. Už je přeci jen poznat, že se měsíc flákám, takže ani sil se mi moc nedostávalo. Nicméně i tak jsem porazil své oddílové kolegy, takže spokojenost...

Mapa s postupy

Připojuji i mapu s postupy, kterou mi oskenoval Kuba (zřejmě zděšený šílenou kvalitou včerejších fotek) - ačkoli ještě se to bude muset vymakat. Zakreslení tratí v Malování není moc ideální, asi si budu muset na netbook nainstalovat nějaký (nenáročný) grafický program...

P.S. Tratě nás provedly docela dost zajímavými místy, z nichž mnohá (nechápu proč) nebyla využita při MČR konajícím se zde před měsícem. No, docela hezké to bylo (až na tu šílenou kosu).

Mapy z výchoďáků

Tady jsou slíbené mapy z posledních dvou oblastních žebříčků spolu s mými postupy. Barevnost tedy nic moc, neměl jsem možnost to upravit, ale postupy se z toho v pohodě dají vyčíst.

Mapa z dnešního závodu u Radvanic

Mapa z minulého týdne - oblasťák poblíž Dobrušky

Výchoďák v Radvanicích

Tak mám za sebou předposlední závod této sezóny. No, vcelku jsem si to v lese užil. Na nějakých 8,8 a přes 400m převýšení jsem byl lehce přes 80 minut. Což už na mě bylo docela dost, vzhledem k tomu, že už se měsíc flákám. Na 6. kontrolu (výrazný strom v hustníku) jsem udělal první chybu - na dvě minuty :-(, ale docela jsem se z toho oklepal. Horší bylo, když jsem si cestou na 10. kontrolu vrazil klacek do podrážky. Inovama to projelo jako nůž máslem a já měl pocit, že ho mám vražený až v chodidle. Naštěstí se ukázalo, že tomu tak není. Nicméně mi zabralo dobré tři/čtyři minuty, než jsem si ho z podrážky vytáhl. A pak už se mi teda opravdu moc běžet nechtělo...

Jinak co se týče stavby, tak se mi to celkem líbilo, sice na to, že to byla klasika, nebyly žádné pořádné delší volby (neplést s postupy), ale myslím, že na výchoďák je skoro lepší to postavit jako dlouhý middle, než normální klasiku, protože to aspoň člověka zabaví. Na podzim už totiž moc motivace na nějaké běžecké vložky po cestě není.

No, nakonec jsem skončil na druhém místě s pětiminutovou ztrátou. Škoda, měl jsem to rozběhlé na vítězství - ale když jsem si vrazil ten klacek do boty, tak jsem si prostě řekl - mám já zapotřebí se zničit dva dny před začátkem nového tréninkového roku a navíc na oblastním žebříčku? Samozřejmě, že ne.

P.S. Mapu (i tu z minulého týdne) dodám ještě během dnešního večera, až si ji nakreslím a převedu do elektronické podoby.

Poslední závody

O víkendu mě čekají poslední dva závody letošního roku - pro mě posledního v juniorech. Na výchoďácích samozřejmě dospělé běhám už teď (protože tam juniorská kategorie není), ale příští rok už mě to čeká i na celostátní úrovni. No, bylo to fajn, musím říct :-) Jinak délky klasiky i middlu o tomhle víkendu nijak závratné nejsou, což je jedině dobře, protože podzimní oblastní žebříčky už jsou spíš o tom loučení se sezónou, než nějakém honění průměrů na kilák a naběhané vzdálenosti.

No a po nich už nadejde pět měsíců neustálého tréninku, tak snad to vydržím (hlavně psychicky) i letos, protože už touhle dobou se pomalu nemůžu dočkat startu nové sezóny :-D

Soustředění za mnou

Tak mám za sebou poslední soustředění v tomto tréninkovém roce. V rámci něj jsem si zaběhl výchoďák a "trochu" se i prošel po Orlických horách a jejich předhůří...

Výchoďák byl přeložený kvůli sněhu z původně plánované lokality na hřeben Chlum, který leží kousek od Dobrušky. Přestože mě trochu děsily uvedené parametry 10,5km a 400m převýšení (přeci jen jsem si to tam jel jen tak užít), tak to nakonec nebylo zas tak hrozné a já celou trať za nějakých 72 minut oběhl (mapu s postupy dodám později). Startoval jsem v 00 (takže jsem "probouzel" asi čtyři krabičky) a nijak jsem to nehrotil, běžel opravdu jen tak na pohodu, takže jsem, tuším, dostal nějakých těch 8 minut. Celkově to bylo docela pěkně postavené, zvlášť na to v jakém šibeničním termínu se to muselo připravovat.

Jedno z mála míst, kde jsem trochu přidal - tedy do prudkého kopce k mapám (aby mě nikdo nepředběhl - ačkoli, jak koukám, nějaká ta rezerva tam ještě byla :-D ) - foto: pořadatelé z Dobrušky

Mimochodem, doporučuji si prohlédnout následující video z dost zajímavé kontroly č. 55 (opět od pořadatelů):

http://www.youtube.com/watch?v=6ktxxp8hJ64

Pak už jsme se přesunuli na chatu Radost poblíž Plasnice (mimochodem, sem jsem jezdil v 1.-3. třídě na školy v přírodě), odkud jsme pak odpoledne vyrazili na nějaký ten geocaching v okolí (spojená s koulováním). Večer už pak byla "menší" oslava konce sezóny (a trochu i mých narozenin), která se protáhl až do brzkých ranních hodin následujícího dne.

No a v neděli už jsme vyrazili domů - nějakých 15 km do Dobrušky na vlak. Se zastávkou na oběd to uteklo docela rychle (navíc bylo docela pěkné teplé počasí), jen ke konci už mě trochu bolela od baťohu ramena. Ale celkově to rozhodně stálo za to...

Na soustředění

Na tento víkend máme naplánované oddílové rozloučení se sezónou. Jelikož nám ale trochu napadl sníh, tak bude zřejmě probíhat v trochu okleštěné formě. Asi tedy neproběhnou oddílové štafety, tak aspoň, že se budeme účastnit výchoďáku pořádaném Dobruškou. Myslím, že v kategorii H21A bude trochu konkurence a třeba se tam nažene i nějaký slušný ranking (i když je to docela dlouhé a teď opravdu moc rozběhaný nejsem). No, uvidíme...

Pondělní florbálek

Nevím, jestli jsem se už tady zmiňoval o tom, jak jsem se v rámci povinné tělesné výchovy na Masaryčce neprozřetelně přihlásil do pokročilé hodiny florbalu. Zatím to vypadá na dost slušné sprintové tréninky. Protože někteří borci to, zdá se, asi přeci jen umí (kdo by to v pokročilých čekal?), tak si člověk opravdu slušně zaběhá, když chce být ve hře aspoň trochu platný. Už jsem měl, pokud nepočítám dnešek, tenhle florbal dvakrát a pokaždé mě druhý den tak šíleně bolely nohy, že jsem naposled podobné pocity zažil po loňském "sprintu" v Benátkách, kdy jsem pak sotva chodil. Tak jsem zvědavý, jaké bude zítra probuzení...

Ale snad už se přeci jen blýská na lepší (florbalové) časy, protože jsem se už přeci jen trochu rozehrál a navíc už za sebou nemám žádné oslavy medaile jako před 14 dny. 

Naběhané kilometry za letošek

Protože už pomalu končí tréninkový rok 2008/2009, tak už za pár dnů budu vědět, kolik že jsem to za letošek naběhal. Asi to nebude nijak závratné číslo. Myslím, že nakonec budu rád, když překonám rok předtím (tj. lehce přes 3000 km), ale letos to bylo celkově hodně divné. Na jednu stranu jsem nabral dost rychlosti (k tomu se ještě někdy v budoucnu vrátím) a dost v ní i naběhal, ale před jarním vrcholem jsem to nějak nezvládl skloubit s maturitou a brutálně vypadl z formy. Dokonce jsem si na začátku léta dal nějaké dva týdny zcela bez běhání, protože jsem na tom byl opravdu hodně špatně. To nakonec pomohlo, protože podzim byl (až na MČR na klasice) tam, kde měl být. Na druhou stranu mě to stálo dost naběhaných kilometrů, ale na to se v tomhle případě nehraje, ne?

Odpladlý výchoďák

Zrovna včera večer jsem si říkal, při pohledu z okna v Pardubicích, že jsem se já bl*ec zase přihlásil na podzimní výchoďák, ačkoli se každý rok zaříkávám, že příští rok už teda ne. Jenže během toho roku na to hrozné počasí, které vždycky jako naschvál na těch pár závodech, které objedu, panuje, zapomenu. Jenže ouha, výchoďák byl zrušen kvůli sněhu! Což jsem samozřejmě až do nedávna netušil, protože jsem byl uplynulých 36 hodin odříznutý od světa (rozuměj od internetu :-D ), protože čtvrtek má vždycky hrozně natěsno (do školy - ze školy běžet na tramvaj - z tramvaje běžet na byt - z bytu běžet na tramvaj a to do kopce! - z tramvaje běžet na vlak - zjistit, že vlak má 15 minut zpoždění a mrznout na nástupišti) a na počítač se během něj, teda krom výuky, obvykle nedostanu...

Běhání pěkně v klidu

Dneska jsem se byl na nějakých 53 minut proběhnout a musím říct, že takhle už jsem si běhání neužil hodně dlouho (byť předminulý týden a běh v mlze do kopce a za jasna zase zpátky taky nebyl špatný). Důvod toho je docela jasný - předně mě netížil žádný tréninkáč, říkající naběhej to a tohle, respektive žádné důležité závody přede mnou. Nejdůležitější však ale asi bylo, že jsem terén, kterým jsem běžel, po většinu cesty vůbec neznal (stejně jako při tom zmíněném běhu předminulý týden). Protože pokud mě nějaké trénování opravdu hodně baví, tak to jsou dlouhé výběhy neznámým terénem...

P.S. Dobře, 53 minut není zrovna nejdelší výběh, ale ono když to člověka baví, tak mu i ty nohy rychleji kmitají, takže jsem byl zpátky trochu dřív, než jsem plánoval.

Flákárna

Tak, konečně je to tady... Další odpočinkové období plné (skoro)nicnedělání (třeba dneska jsem si ale dal hodinku dost drsného florbalu, takže o odpočinku nemůže být dnes řeč). Letos jsem se na tenhle měsíc ani tak moc netěšil. Zčásti asi díky tomu, že jsem si dal určitý oraz už po neúspěšném jaru, abych se dal trochu do kupy na podzimní závody, a tím si sezónu rozdělil na dvě části. Místo odpočinku bych teď raději ještě nějaký ten týden závodil. Sice ještě pojedu na nějaký ten výchoďák, ale to už je spíš tak pro zábavu, pak přijde dlouhých 5 měsíců čekání na začátek další sezóny. Už se skoro nemůžu dočkat 

Pořádání VčP

Dneska jsme pořádali další kolo Východočeského poháru s centrem na Biřičce. Vše (až na zádrhele spíše drobnějšího charakteru) proběhlo docela dobře, takže jen zamrzel déšť v úplném závěru, ve kterém jsme pak my, sběrači, museli jít do lesa pro kontroly. Což v kombinaci s už podzimními teplotami nebylo nic moc příjemného...

Poslední letošní MČR

Závody jsou za mnou, takže se ještě zbývá pochlubit nějakými mými postupy...

Po doběhu... (ještě jednou zdrojem Kade)

Štafety byla dost hrůza. Nejen, že jsem v lese potkal celkově tři reproše (Honzu Mrázka, Osvalda Kozáka a Vojtu Krále), takže jsem si docela zaběhal, ale udělal jsem tam i spoustu mapových chybek. Navíc ani ten běh nebyl úplně ono. Takže jsem měl z toho docela špatný pocit - o sobotu zas tak nešlo - horší by bylo, kdybych si to přenesl i na následující den do prvního družstva...

Mapa ze štafet s postupy

Naštěstí se opak ukázal pravdou. Na neděli jsem se celkem slušně rozeběhl a chyboval jsem jen na 1. a 11. kontrole a to jen drobně. Jen škoda, že jsem neběžel s některým z vedoucí trojice v kontaktu, určitě by ten výkon byl o dost lepší (jinak časově nebyla zas tak velká ztráta na to, jak bylo rozdílné farstování). Takhle jsem to skoro celé běžel sám, jen občas jsem se míjel s libereckým borcem. Takže celkem spokojenost, příště akorát abych to přinesl v kontaktu...

Mapa z 3. úseku družstva s postupy

Další fotky

Fotky z mého foťáku (na vyhlášení nás fotila Terka Hypka) lze nalézt na mém Rajčeti: http://micovo.rajce.idnes.cz/

P.S. A tamtéž lze nalézt asi o 3 měsíce opožděné fotky z prázdninového soustředění v Norsku a Dánsku ..

Okamžiky, na které se nezapomíná

Tak skvělý závěr sezóny snad ani nemůžu popsat slovy. Radost z bronzu pro mě měla chuť zlata. Do poslední chvíle to byl opravdový nervák. Boj (skoro) tělo na tělo. A pak se konečně v lese objevil osamocený slávistický dres a radost mohla konečně propuknout:

Nejen Jedlova radost (zdroj: Kade.cz)

Je to doma (zdroj: Kade.cz)

Na stupních (foto Terka Hypka)

A první medaile (foto Terka Hypka)

P.S. Pokud ještě najdu nějaké zajímavé fotky (na Rajčeti jich bude určitě spousta - to jsem ještě neprohlížel), tak je sem určitě dám...

Got it!!!

Konečně moje první medaile z mistrovství republiky! Po mnoha "bramborách", které jsem už ve své běžecké kariéře utržil, to dneska konečně vyšlo! Cinklo to bronzově, ale jsem za to vděčný, protože to pěkně dlouho vypadalo, že to bude zase obligátní 4. místo. No, ale vyšlo to! Tímto děkuji spolučlenům mého družstva: Heppymu (že to tak super rozeběhl), Zuzce (že to přinesla v kontaktu), Mafe (že stáhla část ztráty, kterou jsem vytvořil), Edovi (že dal zabrat všem borcům na nejdelším úseku), Terce (že předvedla super finiš) a nakonec Jedlovi, který rozhodl o tom, že to opravdu cinkne. Díky!

P.S. A taky díky všem, kteří mi fandili :-)

P.P.S. V nejbližších dnech třeba něco podrobnějšího, teď už není čas, protože to jdeme pořádně oslavit!!!

Ranking za září 09

Vzhledem k tomu, že už se mi pomalu blíží přestup do další věkové kategorie (naštěstí na hodně let poslední), tak už pár měsíců sleduji, jak si vedu v Rankingu (což mi je na příští rok stejně skoro k ničemu, důležité je, že jsem si na jaře vyběhl licenci "R"). No a za září, přes nepovedený konec, se mi konečně podařilo dostat se do první 100 (konkrétně 97. místo)! Není to sice žádný zázrak, ale posun to je...

MČR štafety a družstva

Pomalu se začíná blížit poslední z vrcholů sezóny - mistrovský víkend klubových soutěží. Musím se přiznat, že tyhle závody vždycky patřily mezi mé nejoblíbenější, takže přípravu na ně rozhodně nenechávám náhodě. Tak snad mi sedne forma. Kostky už jsou nicméně vrženy, většinu předzávodního běhání pro tento týden už mám za sebou, takže se uvidí, zda se mi podařilo vyladit...

Mapy z klasiky v Adamově

Trošku opožděně, ale přece. Tady jsou mapy z MČR na klasice s mými postupy:

Sobotní kvalifikace (jen pár drobných chybek a dost špatně zvolený postup na 7. kontrolu - ale moc pomalé tempo, moc mi to neběhalo)

Nedělní "B" finále - chyb o dost víc - rozběhl jsem se až na 7. kontrolu

Náročný víkend

Tak mám za sebou další náročný víkend. Tentokrát se sice nenesl ve znamení závodů, ale stejně jsem si pekelně mákl. V plánu totiž bylo takové slávistické "minisoustředění" na blížící se mistrovství štafet a družstev. Včera jsme měli 2 fáze poblíž Hořic a dnes ještě jednu jen kousek od Hradce Králové na Dubince. Jelikož vše bylo formou kontaktního tréninku, nechybělo poměrně slušné běžecké tempo.

Mě se běhalo celkem dobře - malá změna ve skladbě tréninků v týdnu zřejmě přinesla své ovoce. Ani chyb jsem moc nevyráběl, což je určitě dobře, zvlášť vzhledem k tomu, že se běhalo často (rozuměj pro mě pořád) v doslova závodním tempu. Tak jen aby to vydrželo i na příští víkend!

P.S. Nějak jsem pozapomněl dát na blog postupy z MČR na klasice. Pokusím se to napravit během zítřka...

Jak zachraňuji český stát v době krize...

Poté, co jsem si za minulý týden koupil 3, slovy tři/troje, páry bot (2x na běhání), což je asi víc než za celý loňský rok, jsem se rozhodl, že i tenhle týden trochu rozpumpuju českou ekonomiku. Nejprve jsem nechal krásnou tisícovku na učebních materiálech, její další sestřičku (nebo spíš bratra podle toho pána na obrázku - znalci vědí...) jako vklad v menze a na kopírování, a dnes jsem to vše krásně završil 3, slovy třemi, tisíci za pořádnou florbalovou hůl a vak. Takhle jsem "rozfofroval" naše rodinné finance na dlouhé týdny, takže jestli nevzroste HDP aspoň o desetinku, tak nevím, z čeho to počítají To ani nemluvím o tom neustálém dotování Českých drah ježděním do Brna a zpátky...

Chraň bůh před dalším nakupováním!!!

P.S. Kdyby to snad někoho zajímalo, tak tady je moje nová florbalová hůl - "barvičky" sice takové holčičí, ale jinak teda fakt kvalita...

P.P.S. Za což děkuji bráchovi Radkovi, který mi ji pořídil k narozeninám

Unihoc Player Curve 1,5

Další běhání v Brně

Tak už se v Brně začínám trochu zabydlovat. Navíc mi už dneska doopravdy začala škola, takže začínám najíždět na trochu jiný režim než o prázdninách. To se však netýká běhání, kde pořád pilně točím - poslední dva dny jsem se vydal na druhou stranu, než jsem chodil běhat dosud (tedy ne ke Svratce) - a to k dálnici D1, poblíž které jsem našel docela pěknou rovinatou cestu, kde jsem dneska závodil na úsecích s autama. Bohužel nebyla žádná zácpa, takže mě o trochu porážela...

Smolné mistrovství na klasice

No začíná to být pomalu mým zvykem, že nepostupuji do finále A na mistrovství na klasice. V posledních pěti letech (kdy jsem, pokud vím, 5x postoupil na krátké) se mi to podařilo jen jednou - před dvěma lety ve Vizovicích. A přitom se mnohem silnější cítím na klasice, než na middlu (zvlášť letos, kdy mi klasiky celkem jdou - narozdíl od čehokoli jiného krom štafet).

Tentokrát jsem však nevypadl, protože bych na to neměl. Trošku (hodně) špatně jsem si zvolil taktiku (nejít úplně na krev, ale zato čistě - což vyšlo) a měl jsem pekelnou smůlu na rozběh. Sice tam nebyla žádná přemrštěná koncentrace hvězd (až na následující den bronzového Páju Procházku :-P ), ale na druhou stranu se to tak pěkně poskládalo, že se postupovalo s nějakými dvěma minutami ztráty na vítěze. To se tedy na klasice nevidí. Samozřejmě jsem byl 7. - tedy první nepostupující (jako loni) - tentokrát ale o minutu. Sice se to úplně porovnávat nedá, ale když jsem se kouknul na jiné rozběhy, tak postupové časy byly o 3-4 minuty horší, což trochu potvrzuje, že ta taktika za normálních podmínek nebyla zas tak špatná. Ale risk je risk a tentokrát mi prostě nevyšel.

Druhý den byl tak spíše na morál - trať byla i tak slušně dlouhá (9,8km a 510m převýšení) - ale už to nebylo ono. K nějakému super výkonu už jsem se moc nedokopal, protože mě mrzel předchozí neúspěch. Nedostatečná koncentrace se projevila na 1. a 6. kontrole, kde jsem nechal dohromady skoro čtyři minuty. Pak jsem se teda trochu vzchopil (zejména při představě, že pokud tam ještě budu vyrábět chyby, tak si to v tom lese budu užívat pěkně dlouho), zkoncentroval se a zrychlil, ale závod mi už moc radosti nepřinesl (což mě mrzí i z pohledu toho, že to byl jeden ze sledovaných závodů pro nominaci na družstva a s tímhle výkonem jsem se teda moc nevytáhl :-( ).

Šplhání kopců u Brna

Tak to mě přesně čeká tenhle víkend - tedy hlavně v neděli - na mistrovství na klasice. Parametry na finále A vypadají docela drsně (10,7km a 710m převýšení), ale po minulém víkendu, kdy se šlo pekelně rychle, docela věřím v to, že to ten vítěz ve směrném čase v pohodě zaběhne. Otázka je, za kolik budu na klasice běhat já. Minulý týden to bylo běžecky super, ale tenhle to vypadá o trochu hůř. Tak snad se mi to v posledních dnech ještě podařilo trochu vyladit. No, uvidíme už zítra...

Mapy ze závodů

No, nakonec to ani moc nebolelo - mapy jsou uložené na serveru v původní velikosti, takže tady jsou případné odkazy:

13.9. ŽA krátká - Adamov

12.9. ŽA klasika - Adamov

6.9. Štafety - kus od Liberce

5.9. ŽA sprint - Liberec

5.9. Štafety - okraj Liberce

No, snad už bude příště vše v pořádku a mapy půjdou zvětšit po prostém kliknutí na zmenšeninu...

Až do konce...

Tady je jedna moje fotka od Kadeho z nedělního doběhu...

P.S. Snad už jsem objevil, kde je problém v tom, proč nejdou zvětšovat obrázky - až se zítra vrátím domů, tak to napravím a přihodím sem mapy z obou minulých víkendů, které už snad zvětšit půjdou...

Mapy z Adamova

Tady jsou mapy z posledních áček. Jak tak kreslím postupy a koukám na mapu, tak se mi zdá čím dál více nepřesná. Třeba taková 18. kotrola (sobota), byla pár metrů od nějaké, celkem výrazné, cesty (a navíc mi nějak probleskuje hlavou - což ale není zdaleka jistota - že mě přišlo, že jsem ji spíš razil v jámě, než na kupce - to je hodně divné). U sobotní dvojky mi moc nesedly porosty. No a ani průseky na sobotní i nedělní jedničku mi nepřišly uplně OK (směrově i klasifikačně). Neumluvě o podrostech. Ale na druhou stranu, běžet se na tom dalo...

Sobota: Trochu moc opatrný začátek - nebyl jsem si jistý, jak to vydržím fyzicky a mapově, takže jsem začal hodně s rozvahou. Na tom jsem asi trochu ztrácel (ale asi méně než na případných chybách), protože do opravdu rychlého tempa jsem přešel až někam na 6. kontrolu. Pak jsem se trochu svezl na zádech H21E běžícího Luboše Matějů z Pragovky, který měl stejných 5 kontrol, a na poslední z nich (12.) ho trochu trhnul. Pak přišla největší hloupost závodu - minutová ztráta na 15. kontrolu, kdy jsem zbytečně seběhl dolů na občerstvovačku (a navíc na nějakou falešnou o rozcestí níž, kde se jen přelévala voda) a přidal si dost výškových metrů. Pak už to vcelku šlo až na 18. kontrolu, která byla tak trochu z kategorie na náhodu (zvlášť díky rozdílu mapa/reál)...

Sobotní mapa

Neděle: Tady už jsem šel naplno od začátku. Trochu jsem ale na jedničku ztratil, když jsem si, poté co jsem potkal o dvě minuty dříve startujícího Zelího (tj. Tomáše Zelenku z PHK), musel zastavit a zkontrolovat, že mám správnou mapu, protože on ji neměl. Závod jsem běžel z hlediska chyb čistěji, než o den dříve. Trochu jsem "zavlnil" před jedničkou a musel si zastavit před pětkou, ale jinak jsem šel vcelku vyrovnaně. Jen sil mi bohužel po včerejší vrcholové anabázi (napočítal jsem si skoro 550m - což, ačkoli jsem určitě vždy nešel ideální postupy - trošku nesedí s deklarovanými 330m) znatelně ubylo, takže dva stoupací postupy kolmo do kopce byly útrpným pochodovým cvičením...

Nedělní mapa

Áčka v Adamově

Tak jsou za mnou další podzimní závody. Po dvou letech áčka zase pořádalo Vrbno a vzhledem k tomu, jak blízko to bylo od minulého centra závodů, tak jsem čekal to stejné jako minule - kopce a kopce. A taky jedny z nejlepších závodů v roce (jak to bylo před dvěma lety). No to druhé úplně nevyšlo...
Ale nebudu si zas tak stěžovat, mapa sice byla trochu podivná (hlavně v sobotu) a stavba ještě víc, ovšem nic, co by ohrozilo jakous takous regulérnost závody (a nestály se fronty na TOIky, joj). Mě samotnému se celkem dařilo - běžecky jsem na tom byl dobře (byť v neděli už jsem trochu ty kopce ze včerejšího dne cítil) a konečně se mi podařilo zaběhnout relativně čistě. Výsledkem byla umístění na 6. a 9. místě - letos asi nejlepší závodní víkend a konečně výkony, se kterými jsem spokojený. A přitom tam, zejména v sobotu, byly ještě slušné rezervy (menší chyby a příliš opatrný začátek - ale k tomu podrobněji až zítra spolu s mapami). Bral bych to jako pěkný standart, na který mám - skvělé výkony si snad pošetřím na přicházející mistrovství...

Zítra do Vrbna

O víkendu mě čeká další dvojice závodů žebříku A. Sobotní klasika vypadá s necelými 11km a 330m převýšení docela slušně, jsem zvědavý, jak se mi poběží. Na nedělní krátkou to ale bude chtít spíš zpomalit a neprovádět zase nějaké mapové hlouposti. Tak snad to tentokrát vyjde...

Mapy z Liberce

Tak tady jsou slíbené mapy s postupy. Chyby na nich nevypadají nijak hrůzostrašně na pohled (o to horší to pak ale bylo v reálu)...

Sobotní štafety - chyby 1, 7, 11, 13, 16 (nejhorší pro mě ale byla 7, kde mě zdrhli ti, se kterými jsem do té doby běžel)

Sobotní sprint - chyby 2, 3 (+ nějaké vteřinovky) - škoda nevyčteného plotu na dvojku a nevyčtené kratší cesty spodem na trojku

Nedělní štafety - chyby 11, 16

Zelený Liberec

No, konečně jsem se dostal k tomu, abych trochu zhodnotil víkendové závody...

Všechno začalo památnou větou (při pohledu z okna auta): "Hmm, už jsem dlouho nezažil štafety, na kterých by bylo fakt hnusně." A bylo. Ačkoli na druhou stranu mohlo být mnohem hůř, ještě že se člověk mohl schovat do nějaké té TOIky. To si bohužel brzy uvědomili i ostatní, a tak dostat se na závodech na záchod se v dalších "nutných případech" v budoucnosti ukázalo jako nemožné.

No ale k mým výkonům. Ty byly jako už tradičně v letošním roce tak trochu rozkolísané. Při sobotních štafetách jsem si úplně nepotykal s mapou (rozuměj jako b**ec obíhal všechny farsty). Naštěstí se mi alespoň relativně dobře běželo, takže jsem vždy zběsilým úprkem po chybě trochu ztráty umazal.

Tak konečně mě taky někdo při závodě vyfotil - a hned třikrát! Proto tedy dnešní příspěvek budou výjimečně doprovázet moje fotky (tedy ty, na kterých jsem já). Tohle je hromadný start sobotních H21... (zdroj: kade.cz)

Odpolední sprint mě už dopředu moc nelákal - běhání v zarostlém lesíku není u mě úplně nejoblíbenější. Navíc na mě před startem padla nějaká únava, a tak jsem se pro jistotu ještě půl hodinu prospal No hned na začátku závodu jsem to zase trochu zkonil a o minutu mě dotáhl Lukáš Hovorka. To mě trochu nakoplo (díky za to), takže jsem protáhl krok a už poměrně slušným tempem provedl naši dvojici nástrahami trati. Nakonec to byl docela pěkný závod, navíc korunovaný 11. místem, což je vyrovnané letošní sprintové maximum (letos mi to moc na sprintech nejde) - jen škoda těch opětovných mapových chyb.

Sprintová sběrka (zdroj: Rajče Heppyho a Marti)

To že zvládám zaběhnout i bez nějakých výraznějších chyb jsem si dokázal hned druhý den. Běžecky jsem na tom byl docela slušně, a tak jsem se vcelku držel jen kousek za čelem. V lese jsem nechal možná něco lehce přes minutu a půl (bohužel většinu na předdivácké kontrole, kterou jsem málem vynechal - dík za upozornění, Pájo - tak snad jsem aspoň někoho trochu pobavil krátkým protiběhem). Místo z toho po prvním úseku nebylo nějak extrémně dobré (19.), ale ztráta těsně nad dvě minuty už byla super. S tímhle výkonem jsem byl dost spokojený.

V neděli už jsem toho měl v závěru přeci jen dost... (zdroj: kade.cz)

No toť asi vše, závody to pro mě byly takové průměrné, tak snad se bude tenhle týden dařit víc...

P.S. Vlastně jsem ani nezmínil, proč ten nadpis "Zelený Liberec." Znalci tuší, obecenstvo tápe. Tentokrát to nebylo kvůli hustníkům (ačkoli i ty si člověk vcelku užil), ale kvůli nádherné mapě, kterou když jsem vzal do ruky, tak jsem si říkal, zda je vůbec orienťácká. Naštěstí byla, jen ta zelená byla trochu nezvyklá. A když už jsme u těch map, tak ty dám s postupy na blog až zítra...

Snažší komentáře atd.

Protože jsem zase nabral nějaké zkušenosti co se týče Bloggeru - aplikace, na které provozuji tento blog - nastavil jsem vkládání komentářů tak, že není třeba mít účet u Google, ale stačí jen napsat vaše jméno (nejlépe volba Název/Adresa URL - přičemž nemusíte vyplňovat onu adresu) a můžete snadno reagovat na můj příspěvek...

P.S. Komentář k víkendu bude asi až zítra, až přijedu z Brna domů

První běhání v Brně

Dneska jsem odjel přestěhovat si část věcí do Brna. Škola mi sice začíná až za nějaké dva týdny, ale říkal jsem si, že nebude od věci si zařídit nějaké potřebné záležitosti už teď. Bydlím v Bohunicích, což je městská část na jihu města. Jelikož jsem měl dneska na plánu jen krátký výklus, ani jsem se nedostal nikde do lesa a spíš prozkoumával sídliště. No, musím říct, že tady rozhodně nedostatkem kopců trpět nebudu - najít tu nějakou delší rovinku asi bude docela umění...

Jinak je to tu dost dobré - myslím, že by se tu dal uspořádat pěkný sídlištní sprint. Budovy jsou tu dost nepravidelně rozmístěné, obklopené spoustou miniparčíků a navíc v kopci (tj. různé terénní tvary). No, třeba se to někdy pokusím zmapovat, když bude čas.

Zobrazit místo Bohunice na větší mapě

První podzimní závody - Liberec

Tak mám za sebou první "podzimní" závody- celkově žádný velký úspěch, ale pro mě ani nijak velké zklamání. Po oba dny jsem rozbíhal naše štafetové béčko a nebylo to až tak hrozné. V neděli jsem měl dokonce jen ztrátu něco přes dvě minuty, s čímž jsem tedy opravdu spokojený. Sprint se mi až tak nepovedl - ačkoli 11. místo vypadá hodně dobře, dost jsem ztratil na prvních pár kontrolách (ale to asi většina lidí, když jsem dopadl tak relativně dobře s tak hrozivou ztrátou). Co je ale pro mě nejdůležitejší, běžecky jsem na tom byl docela dobře. Předprázdninové trápení je tak zapomenuto a mě už nezbývá, než se snažit běžeckou formu udržet a trochu zlepšit mapu...

Víkendové závody

Tak už je to konečně tady - první podzimní závody (štafety-sprint-štafety). V sobotu to, zvlášť na sprintu, bude slušně kopcovaté - parametry 2,250km a 170m převýšení docela nahánějí strach. Navíc to nebude ve městě, ale v lese, kde jsem sprint už pěkně dlouho neběžel. Tak jsem zvědavý, jaká bude forma...

Výjezd SCM

Včera jsem byl zase jednou po dlouhé době na nějakém z výjezdů našeho SCM. Vzhledem k tomu, že už jsem nějaký pátek nebyl na mapě a na plánu byl hromadný start, vypadalo to, že by to mohl být docela užitečný trénink na první závody tento víkend. A taky byl...

Mapa s postupy

Jak je vidno z mých postupů, žádné výraznější chybky tam nebyly - pár zaváhání se ale objevilo (+ nějaké ty minutky na špatně postavené 22) - celkem nicméně spokojennost. Taky se mi docela slušně běželo a nebýt, na můj vkus, přehnaně častého využití rozdělovacích metod (alespoň na kontaktní trénink), tak bych se, myslím, v kontaktu s čelem udržel. Akorát v kopcích to občas trochu zaskřípalo

Promeškaná CVČ a blížící se podzimní sezóna

Bohužel letos (ono už jsem tam nebyl v poslední době víckrát) nemohu jet na Cenu východních Čech, mám ještě nějaké nutné zařizování v Brně, které by mi neumožnilo absolvovat kompletní 3denní, tak jsem si řekl, že to nemá cenu a raději se budu ještě trochu soustředit na běžecké ladění na podzimní závody. V podstatě už za týden mě čekají štafety a sprint - jak jsem koukal na ukázky mapy, tak to zas budou další kopcové orgie - ačkoli, uvidíme...

120' pokořeno

Tak jsem si dneska splnil jeden z cílů, které jsem si vytyčil pro letní přípravu. Samozřejmě nešlo jen o to nějak odkroutit ty dvě hodiny běhu (to bych snad zvládnul skoro vždycky), ale hlavně odběhnout to slušně rychle a tak, abych se v závěru necítil úplně na konci sil. To se dneska (i přes slušné teploty) podařilo, takže teď se zase víc vrhnu na rychlost, aby vše bylo na závody řádně vyladěno...

Nuda v Brně...

... tak ta mě snad v tomhle městě nečeká. Vlastně už za nějakých měsíc se budu prohánět po brněnských kopcích (nebo spíš mezi nimi). Musím přiznat, že už se vcelku těším, protože každá změna oproti oběhaným terénům doma je pozitivem. Do lesa to sice nějaký ten kiláček mít budu, ale to mám ostatně i v Hradci...

Potlesk

Pomalu se blíží ke svému závěru závod mužských štafet na mistrovství světa v OB, které se koná v Maďarsku. Medaile nakonec braly úplně jiné týmy, než ty, které zcela jasně vedly. Kdo sledoval živý komentář (nebo cokoliv jiného), musel si všimnout, že dosud vedoucí týmy - trojice Francie, Norsko, Švédsko (které šly vcelku pohromadě - za ně Gueorgiou, Nordberg a Johansson) + Česká republika (Smola - o kus dál - těžko teď říct, na jaké pozici - možná 4.) - náhle vypadly. Důvod se ukázal o chvilku později. Martin Johansson se těžce zranil a tihle borci zůstali s ním (tedy Nordberg běžel s informacemi rovnou do cíle) a samozřejmě závod přerušili. Prostě respekt a potlesk, tomu říkám ukázka fair play...

P.S. Doufám, že zranění Martina Johanssona nebude tak vážné...

S čím běhat dlouhou vytrvalost?

Protože je teď dost času a skladba tréninků i počasí k tomu přímo vybízí, testuji různé formy občerstvování při delších vytrvalostních trénincích. Teoreticky mi vyplynulo 5 různých způsobů, jak se vypořádat s nevyhnutelnou ztrátou tekutin ještě umocněnou těmito pekelnými vedry:

1. Nemít nic - to je do 60' realizovatelné, nad hodinu je to ale hloupost - i když člověk přetrpí žízeň, minimálně závěrečná fáze bude tréninkově naprosto k ničemu...
2. Nést si lahev v ruce - po celou dobu těžko realizovatelné, navíc kazí běžecký styl. Jedinou šancí je nechat si lahev třeba po čtvrt hodině někde v lese (předtím se napít) a při zpáteční cestě (tedy opět čtvrt hodinu před koncem) ji sebrat a napít se znovu.
3. Opasek s lahvičkami - to je pro mě novinka. Zatím jsem s ním byl běhat dvakrát a vyplynuly mi z toho následující negativa. Zaprvé, pás, který mám od Salomonu, má pohyblivé držáky na lahvičky a ty se za běhu pohybují z těch vhodných pozic (tedy na bocích, kde při běhu tolik neposkakují - druhý problém) všemi možnými směry. To je trochu omezeno, až když je obsah lahviček snížen minimálně na polovinu. Budu to ještě muset odzkoušet s nějak připevněnými držáky (asi tejpovačka). Jsem zvědavý, jak to pak bude vypadat.
4. Camelbag - pro mě zatím nejlepší způsob pro občerstvování při dlouhém běhu. Vak na pití umožňuje pít poměrně často a přitom nevypít tolik (v porovnání s hrdlem lahve/lahviček na opasku). Dobře utažený batoh prakticky nijak neposkakuje a zátěž je dobře rozložená. Jediným problémem může být, že díky větší zátěži na páteř to není ideální pro časté běhání. To pak velké množství lidí (vcelku oprávněně) rozbolí záda.
5. Podpůrný tým - největší jistota. Běžec se nemusí s ničím tahat a přitom se napije. Ideální je nějaký neběžec popř. ne tolik trénovaný jedinec, který jede na kole (v autě?) s vámi (ne nutně pořád) a veze vám pití. To je ideál.

No vzhledem k tomu, že podpůrný tým moc nemám (ačkoli táta se mnou občas na kole vyjede), tak pro mě vychází nejlépe camelbag. Ten dává možnost si na běhání i někam popojet a civilizovanější věci si pak schovat do batohu. Ale ani opasek není ke kratšímu a častějšímu (zátěž na záda není tak hrozná) běhání k zahození, ještě ho ale budu muset trochu otestovat.

Vytrvalost, vytrvalost, vytrvalost...

To je teď z velké části náplní mého tréninku. Trošku to tedy prokládám rychlostí i odpočinkem, ale jinak se snažím zase dostat do formy i pro delší běhy. Energii pro pohyb cítím jak kdy - někdy běžím uvolněně už od začátku, někdy se do nějakého tempa protrápím až po půl hodině. A někdy třeba vůbec. Je ale poznat, že po každém delším tréninku vydržím zase o kus víc. Sice to v porovnání s minulými lety (a zejména pro mě legendární anabází se špatně změřenou délkou a mým během od Seče k nám na chatu v délce 37km) není nějaký zázrak, ale věřím, že než zase přijde ladění na závody (což už není tak daleko), tak si aspoň nějakých těch 120' cvaknu.

Fyzická příprava

Tak se konečně po všech těch soustředěních dostávám k nějakému pravidelnějšímu běhání. Mapu mám rozhodně raději, ale nic se nemá přehánět, takže teď je na řadě zase nějaké nabírání kilometrů. Času už moc není, vždyť za necelý měsíc jsou první závody. Zatím se ale cítím docela dobře. Rychlost v nohou je, takže teď to bude chtít jen zase trochu oživit tu vytrvalost, ve které se teď necítím tak dobře jako v minulých letech. Doufám, že mi v tom pomůže prodloužený víkend u nás na chatě v Železných horách, kde trošku naberu i nějaké ty kopce, což se bude na podzim určitě hodit...

Bohemia obrazem

Trocha doplnění ke krátkému článku o 5denních. Omlouvám se, že ne všechny mapy jsou úplně čitelné, holt skenr je skenr a ten nemám...

Nejprve fotka ze závěrečného vyhlášení...

1. etapa s postupy

1. etapa pro mě byla neskutečným utrpením, což se ukázalo při zkratkovitém zahnutí jiným směrem na 5. kontrolu. Po doběhu jsem litoval, že jsem se nepřihlásil do H21C, protože můj běžecký výkon (zřejmě díky soustředění Dánsko/Norsko) byl hrůzný...

2. etapa s postupy

2. etapa byla naprosto nečekaným opakem té první. Najednou jsem mohl běžet a nebýt chyb v závěru, byl bych dokonce na 2. místě.

3. etapa s postupy

Ve třetí etapě jsem startoval dost zezačátku a podle toho to i dopadlo - skoro 4 minuty chyb stačily jen na začátek druhé desítky. Ale byla to ta mapově nejdrsnější etapa - neustálé dohledávky, protože mapa byla v měřítku 1:7500. Těžko popisovat někomu, kdo tuhle trať neběžel.

4. etapa s postupy

A vítězná etapa - to podstatné už jsem zmínil minule. Vyvážená mapa i rychlý běh.

5. etapa s postupy

Poslední etapa byla korunovaná spoustou chyb a už ne tak skvělým během...