Klokan kros

Dnešní vstávání bylo tedy hodně krušné. Po včerejším běžkování mě pěkně rozbolelo celé tělo (hlavně od pasu nahoru). Hořce jsem zalitoval, kam že jsem se to zase přihlásil. 7,5km, které mě dnes čekalo, se náhle zdálo docela dost. Přeci jen jsem ale svoji lenost překonal a vyrazil na věc. Na místo jsem přišel cca 40 minut před svým startem a jako tradičně tam krom pořadatelů ještě nikdo nebyl :) Převlečený jsem byl už z domova, tak jsem si sedl do altánku a pokusil se ještě si trochu odpočinout.
Výsledkem toho bylo, že jsem se zase tradičně nestihl pořádně rozcvičit a dopadl stejně jako ti, co přišli pozdě... Jelikož trať vedla většinou terénem, měl jsem zatejpováno a chystal jsem se to na nebezpečných místech řádně chladit. Což jsem pak také úspěšně prováděl - v prvním kole jsem třeba dobíhal terénem borce, co startoval 15s přede mnou 2/3 kola a v závěrečné části po cestách mu cuknul o dost víc. Právě po cestách a do kopce jsem se nebál trochu zrychlit, takže jsem dotáhl velkou část toho, co jsem ztratil v terénu. No, nakonec z toho bylo pěkné 3. místo za čas 30:31, 74s za vítězem (ale na osobák ztráta minuta - tak snad za rok).

První běžky

No tak mám za sebou první běžky letošní zimy. Na Mísečkách naštěstí žádný vichr nebyl, jen se tam usadila poměrně hustá oblačnost, což ale zas tak nevadilo. Horší to bylo se mnou :) Nj, samozřejmě, první ježdění na běžkách je vždycky hrozné, ale dnes to opravdu nešlo. Ze začátku jsem si sice říkal, jak mi to super jede, ale když jsem neprozřetelně najel na 10km trať, která zpočátku vypadala krásně vyjetá a vzápětí se změnila jen v několik stop po mých nešťastných předchůdcích, upadl jsem trochu na mysli. Horší bylo, že než jsem dojel ty 3km na vyjetou sedmičku, upadly i mé fyzické síly, protože bruslit se moc nedalo, když se hůlky při odrazu propadaly cca 15-20cm až na kamennou podložku cesty. S bídou jsem tak úplně mrtvý najedil necelých 19 kiláků a připadal si hůř, než když jsem si loni dával pár dní za sebou čtyřicítky. Tak snad příště bude líp...

Zítra na hory

Po (necelém) týdnu tréninku mě čeká zítra trochu oraz, tedy respektive moje kolena a kotník, protože jedu na Mísečky běžkovat. Ovšem jen pokud nepřijde nějaká hrozná vichřice/vánice :) No a v neděli si zaběhnu Klokan kros. Nepřihlásil jsem se do nejvyšší kategorie, ale jen do H, které to má 7,5 km - a to ze dvou důvodů: v tréninkovém plánu mám napsanou jen malou dávku kilometrů a hodlám se na některých kritických úsecích trochu šetřit (a dávat bacha na kotník) - což by mi v HE určitě nedalo - tejpování se mi ale ani tak asi tentokrát nevyhne.

Nový tréninkový rok

Už mám za sebou 1. cyklus nového tréninkového roku. Zatím to byla spíš taková zahřívačka se 4-5 tréninky týdně, ale teď už začíná běhání každý den. Fyzicky vše zatím vypadá dobře a kotník stále drží (po včerejším točení na dráze dokonce konečně splasklo okolí achillovky na stejnou úroveň jako je na druhé noze - to byl jediný viditelný pozůstatek vyhozeného kotníku). Uvidím, jak moc dokážu natrénovat - letos mě asi bude nejvíc tlačit maturita. No doufám, že se nějak nezblázním a nezačnu se celé dny učit :) Jinak na jaře mě pravděpodobně čeká další Spring Cup v Dánsku a snad i Tiomila. Jestli pojedu ještě někam zatím není jisté.

Vezmem to terénem, tam je toho sněhu míň

Tak mám za sebou soustředko juniorské repre, které proběhlo podobně jako loni - a to jak náplní, počasím i zábavou.
Protože se tréninková sezóna ještě nerozjela, neneslo se soustředění v duchu nějakého přehnaného trénování, ale spíš motivace do něj. Na místo - ubytovny v Proseči - jsem dorazili pár minut před plánovaným srazem. A o to větší překvapení bylo, když jsme na místě našli jen další dva účastníky :) Začalo totiž sněžit, a tak se celá juniorská repre sjížděla až do pozdních večerních hodin. I Libor se cestou zasekl, a tak jsme vyrazili na večeři do smluvené restaurace. bez něj. Tam o nás pro změnu nevěděli - prý mají reservé jen pro nějaký volejbalový tým. Nakonec nám však hostinský přeci jen uvařil - sice trochu málo, ale zato dobře. Večer, když jsme se skoro všichni sešli, s námi zahrál tvůrce sobotní luštící hry Sven několik zábavných her (v rámci team-buildingu).
Druhý den byla na pořadu dne zmíněná luštící hra. Byl jsem vylosován do dvojice s Maldou a docela jsme si zaluštili - první úkol jsme dodělali tak po hodině půl :) Přes pomalý začátek jsme to nakonec docela rozjeli a zvládli asi 5 úkolů rozluštit. Jenže to samozřejmě nestačilo - ještě bylo třeba oběhnout trať, na které byly bonusové kontroly, jejichž polohu prozrazovala právě tajenka. Vše mělo být vzdušnou čarou 15km, a tak, když jsme 1:45 před limitem vyrazili, nijak jsem nepochyboval, že to v pohodě stihneme (i přes slušnou sněhovou nadílku).
Jenže omyl! Už na bonus hned po startu turistická mapa ukázala, proč se jí říká turistická a neupozornila nás na poněkud větší dělení cest. Výsledkem byl menší kufr, ale vcelku rychle jsem nás našel. Pak už se jen zbývalo dostat na jedničku, kde se stopoval mezičas, podle kterého jsme měli dostat body. Jelikož jsme si ale nevzali buzolu, musel jsem běžet na "tušáka." Postupně jsme ztratili všechny stopy těch, co byli před námi, ale ve chvíli, když už jsem si myslel, že jsem opravdu ztracený, jsme na stopy narazili a o kus dál i na strmé koryto potoka, které bylo v mapě značené. Pak už jen stačilo vyběhnout na cestu a valit to po ní. U kontroly jsme potkali skupinku slavících lidí, kteří už zřejmě hodnou chvilku pili (a mimochodem jsme tenhle mezičas cca o 5 minut vyhráli :) - ostatní měli vesměs větší problémy než my).
Pak už převzal otěže Malda, který je lepší běžec, a nasadil ještě o trochu rychlejší tempo. Brzy už mi nezbylo než za ním jen viset :) Pak už to byl jen sled neustálého lezení do prudkého kopce, lezení z prudkého kopce a valení po rovině. Na začátku jsme ještě přibrali Jiřího, kterému onemocněla spoluběžkyně, a tak šel sám. Navíc bylo jasné, že limit rozhodně nestihneme a přeci jen jsme už začali být i trochu unavení, a tak se rozhodlo, že na poslední dvě kontroly nepůjdeme a vrátíme se. Dorazili jsme s cca 20 minutami zpoždění, ale v ubytovně našli jen 3 týmy - zbylých pět, které vyrazily hodně před námi (a které jsme skoro doběhli - protože to byly dvojice kluk-holka a my to celou dobu nehorázně valili) ještě bojovali. Takže jsme nakonec dosáhli osmého místa z deseti - docela úspěch :D Po opožděném obědě proběhly nějaké ty testy a po večeři pod vedením Svena hra na blázny.
V neděli bylo místo původně plánovaného mapového tréninku jen čisté běhání ve skupině. Ze začátku jsme to nijak nevalili a v běželi v okolí Toulovcových maštalí po cestě i mimo ni (všude bylo samozřejmě notně sněhu). Poslední necelou půl hodinu (z celkových 95 minut běhu) jsme ale přešli do střední a docela slušně to pálili. Když jsme pak uhnaní doběhli k ubytovně, zbývalo se jen sbalit a vyrazit na oběd, a pak domů. No, znovu jsem nelitoval, že jsem na tohle soustředko vyrazil...

Na soustředění s juniory

Tento víkend mě čeká další orienťácká akce - úvodní soustředění juniorské repre. Tedy ne, že bych do ní byl zařazen, ale přihlásit se tam mohl jakýkoli junior :) Už za pár hodin tedy zamířím do Skutče, kde bude pravděpodobně stejně hnusné počasí jako právě teď v Hradci. Dneska to ale vadit nebude, horší to bude zítra na hře a v neděli na tréninku...

MO Venezia

Nebudu se moc rozepisovat, kdo chtěl, docela si už dneska početl :) Snad jen pár odstavci se vrátím k mému závodu v Benátkách.

Moje závodní mapa s postupy

Čekala mě trať 9,3km dlouhá s převýšením, jehož počítáním se nikdo ani nezabýval (ale přesto nějaké bylo - zejména na různých mostcích přes kanály se nabralo dost, aby to bylo cítit). Už před závodem samozřejmě zazněl pokyn jít to jen pro zábavu, takže jsem si to snažil užít. Ovšem ani tak jsem nepodcenil přípravu a den předem se šel proklusnout a před startem se pořádně protáhl i rozběhal.
No, a pak už rovnou na trať. Začal jsem dost rozvážně, s respektem k terénu, který na první pohled vypadal poměrně těžce. No, už na jedničku byla jedna postupová chybka. Na dvojku už jsem se ale krásně promapoval. Na třetí kontrolu jsem se rozhodl zvolit postup po široké (hlavní) třídě v domnění, jak krásně se mi tady poběží a jak si namapuji pár postupů dopředu. Omyl! Teprve teď jsem poznal ony zmiňované davy turistů - těsně před kontrolou, za posledním kanálem, turisté natolik ucpali úzkou uličku, že jsem musel dokonce i dlouhou chvíli stát! Je to dokonce poznat i na tepové frekvenci z hodinek, která ze závodních 92% stihla spadnout na 75%, kterých dosahuji při mírné intenzitě běhu. Dle sporttesteru se dá doba stání odhadnout na cca minutu a čtvrt. Ale co, nevztekal jsem se - konečně jsem dostal šanci si namapovat dopředu a ještě si odpočinout.
Další davy jsem pak potkal na dlouhém postupu na 5. kontrolu, kde jsem míjel autobusové a vlakové nádraží + parkovací domy. Posléze jsem zamířil do centra, kde už sice tolik lidí nebylo, takže se běžet dalo, ale zase z toho byla super kličkovaná :) No zbytek bez komentáře. Skončil jsem přesně 13. z 39. (ačkoli přihlášených bylo o dost víc borců). Nešel jsem nijak rychle běžecky, ale zato bez chyb - důkazem je, že jsem se do desítky dostal jen na pěti postupech - na kontroly 9, 13, 17, 18 a 21 (v závěru už zřejmě někteří sprinteři vytuhli).

Výřez mapy se všemi kontrolami v centrální části mapy Benátek (snad nejspletitější uličky)

Nakonec to bylo dost pěkné (a ne zas tak těžké) a naučilo mě to běhat těsně mezi lidmi :D Jo a mimochodem, poté co jsem se po 20 minutách čekání u doběhu s bráchou šel proklusnout, nemohl jsem skoro pohnout nohama, jak mi ztuhly - to jsem tedy ještě nezažil. Holt dlažba je dlažba...

Více než 100 článků na blogu!

Ani jsem si nevšiml, že jsem pomalu, ale jistě překročil tuto magickou hranici! Tento příspěvek už je vlastně 102. v pořadí. No není vhodnější čas dát sem pár statistik a zajímavostí :)

Tento blog funguje od 12.3.2008 a od té chvíle do okamžiku psaní tohoto článku zaznamenal 951 návštěv (a 1573 zobrazených stránek). Čtenáři na něm strávili průměrně 1:19 ze svého drahocenného času. Za to bych rád především poděkoval věrným návštěvníkům z Hradce Králové (244 návštěv), Pardubic (150), Olomouce (137), Prahy (108) a Brna (72) - samozřejmě ale i těm ostatním, kteří mají tu smůlu, že nežijí v místech s velkým zastoupením mých čtenářů, a tak se nedostali do nejlepší pětky :D

Tak doufám, že mi to psaní vydrží a příští rok sem budu moct psát o 200. příspěvku...

Fotky z Benátek

Tak jsem prošel vyfocené fotky (přes 300) a vybral 67 těch nejlepších. Můžete si je prohlédnout v mé fotogalerii: http://micovo.rajce.idnes.cz/Benatky/

Viva Venezia

Benátský okřídlený lev - téměř všudypřítomná součást městského znaku

Prodloužený víkend jsem si užil na závodech v Benátkách. 3500 závodníků, mraky turistů, historické město se spletí uliček a kanálů - kdo nebyl nepochopí :) Prostě zážitek. A to jak v dobré, tak ve špatném. Ono se jen tak při závodě nestane, že musíte stát 2 minuty skoro na místě, protože turisté ucpou úzkou uličku tak, že je prakticky neprůchodná. Nakonec tak ani nešlo o výsledek, ale o to si všechno pořádně užít. Takže jsem na 9,3 km dostal od vítěze minutu na kilák. Ale výkon to byl docela pěkný - sice jsem moc nemohl, ale zato jsem šel skoro bez chyb s jen pár zaváháními na postupech v úvodu. Pak jsem si ale na mapu a terén zvykl a v závěru v mapě hledal jen zlomek toho co v úvodu.
Zbytek neděle jsme pak strávili v pizzerii, protože by přeci nešlo neochutnat pravou italskou pizzu :D No a druhý den už jsme trochu času věnovali i té prohlídce - v poledne jsme už ale nasedli na loď a poté zamířili domů.

P.S. K Benátkám se určitě ještě nějakým článkem vrátím (rozhodně sem nahraji mapu s postupy) a na Rajče dám výběr fotek z naší cesty. Snad to zvládnu ve čtvrtek nebo v pátek, kdy budu mít zase chvilku času.

Čísla a zase čísla...

No jelikož už před nějakými třemi týdny skončil můj tréninkový rok 2007/2008, pochlubím se pár čísly, která se mi podařilo naběhat (nacvičit, atp.). Žádná sláva to sice není, letos to snad bude lepší...

Počet tréninkových dnů: 291 (tréninkových jednotek 331)
Celková suma běhu: 3 055km/288hodin (z toho zaokrouhleně 1600km mírná intenzita, 400km střední intenzita, 7km vysoká intenzita - tu si ale většinou nepíšu, mapové tréninky 460km, závody 320km, běžky 260km)
Co se týče ostatních aktivit (čistý čas): Posilování 18 hodin, Hry 61 hodin, Protahování 58 hodin
A na závěr má oblíbená kolonka Nemoc: 42 - v přepočtu 11,5% tréninkového roku :(

No nebýt té nemoci, která se letos dost přihlásila ke slovu, by to bylo letos o dost lepší - zvlášť mě mrzí jaro, kdy jsem skoro měsíc byl vždy pár dní nemocný/zraněný, pak se pár dní rozběhával a zase onemocněl (ale zase něčím jiným...).

Benátky

Tento víkend mě čeká (asi) poslední letošní cesta do zahraničí. Tento rok jsem si toho užil opravdu požehnaně - celkem skoro 2 měsíce. Opět pojedu do Itálie, tentokrát na městský závod do Benátek, který se běží tuhle neděli. My jedeme až v sobotu brzo ráno, takže hlavní část prohlídky města si odbydeme až po závodě a v pondělí, kdy je státní svátek. Uvidím, co dovolí noha, ale vzhledem k tomu, že se poběží městem, tak by to mělo být v pohodě, takže mě snad čeká pěkný závod, který se v křivolakých uličkách určitě protáhne daleko přes svoji délku vzdušnou čarou...

Running in the night

Protože už začínám mít docela oběhané všechny trasy okolo domu (vcelku brzo na to, že je teprve začátek tréninkové sezóny), rozhodl jsem se, že si dnešní střídačku odběhám po cestách okolo Stříbrňáku. Ze začátku jsem běžel po okraji lesa, ale poté co jsem asi v rekordním čase doběhl skoro k rybníku, řekl jsem si, že to nemá cenu běžet stejně i zpátky, a tak jsem se vydal po cestě lesem.

Těžko popisovat pocity někomu, kdo nezažil běhání v nočním lese bez čelovky, ale vzhledem k tomu, že jsem se útoku nějakého úchyláka nijak nebál, to byla nádhera. Člověk při běhu po krásně rovné hliněné svitem měsíce skoro ani nevnímá tu námahu, kterou je třeba do pohybu ve větší rychlosti vynaložit :) Zpočátku jsem měl trochu strach, abych někde nevběhl do nějaké díry a neudělal si něco s kotníkem, ale bylo to zbytečné - světla skoro jako ve dne. A kolem jen ticho rušené dopady nohou (navíc v nových neopotřebovaných botách). Na pasekách se válela mlha - hotový poetický okamžik :) Taky tomu náhrálo počasí - jasno, sucho a teplo akorát na jeden propocovák s dlouhým rukávem. A běh jen tak někam směrem domů, protože v noci jsem to kolem docela nepoznával - takhle se zapomíná na všechny problémy...

Nové botky a první rychlý trénink

Dnes jsem absolvoval první rychlejší trénink - protože mě ale v zatáčkách bolel kotník, musel jsem křížem běhat fotbalové hřiště, protože na oválu to nešlo :) I tak se mi podařilo natočit pěkných 5km slušnou střední intenzitou.

A taky jsem si koupil nové boty - New Balance MT 908 (skrytá reklama :-D ) - jsou fakt super...

První přetočený trénink

Tak a už mám za sebou první nechtěně prodloužený trénink. V sobotu jsem měl napsáno pěkných 15 km mírnou intenzitou. Moje trasa měla mít odhadem o něco víc, ale hlavu jsem si s tím nijak nědělal, věděl jsem, že tohle zvládnu, byť to měl být teprve čtvrtý trénink po pohmoždění kotníku.

Zvětšit mapu

Cestu jsem si naplánoval hlavně lesem, a tak jsem si nedělal moc hlavu s názvy jednotlivých vesnic, které jsem měl míjet. Jenže hned v prvním lese jsem onu cestu, po které jsem chtěl běžet, nenašel a musel vyběhnout na asfalt. No nic, to by neměl být problém, vźdyť jsem v Železných horách jako doma, když tu máme chatu. To byl ale těžký omyl, moje paměť na vesnice je omezená na těch několik nejbližších, popř. ležících na opačné straně, než jsem v té chvíli byl. Jak jsem tak postupně běžel, loučil jsem se jak s metou těsně překonaných 15 km, pak i 20 km a když jsem se konečně našel, už jsem věděl, že půlmaratón bude s přehledem pokořen.
Nakonec mě zachránily mapy mikroregionu Podhůří Železných hor (nebo nějak podobně), na kterých jsem si už našel Konopáč, kde máme chatu. Výsledkem bylo něco přes 24km - 124 minut (z toho 3 minuty stání u map). Kolik jsem přesně uběhl, netuším, ale tipuji někam k 25-26km. Pro jistotu přikládám mapku - všimněte si hlavně krásného zubu v 1/3, přidal jsem si díky němu 5 krásných asfaltových kilometrů, za což mu moje kolena rozhodně poděkovat nemohou :)