čtvrtek 20. listopadu 2008

MO Venezia

Nebudu se moc rozepisovat, kdo chtěl, docela si už dneska početl :) Snad jen pár odstavci se vrátím k mému závodu v Benátkách.

Moje závodní mapa s postupy

Čekala mě trať 9,3km dlouhá s převýšením, jehož počítáním se nikdo ani nezabýval (ale přesto nějaké bylo - zejména na různých mostcích přes kanály se nabralo dost, aby to bylo cítit). Už před závodem samozřejmě zazněl pokyn jít to jen pro zábavu, takže jsem si to snažil užít. Ovšem ani tak jsem nepodcenil přípravu a den předem se šel proklusnout a před startem se pořádně protáhl i rozběhal.
No, a pak už rovnou na trať. Začal jsem dost rozvážně, s respektem k terénu, který na první pohled vypadal poměrně těžce. No, už na jedničku byla jedna postupová chybka. Na dvojku už jsem se ale krásně promapoval. Na třetí kontrolu jsem se rozhodl zvolit postup po široké (hlavní) třídě v domnění, jak krásně se mi tady poběží a jak si namapuji pár postupů dopředu. Omyl! Teprve teď jsem poznal ony zmiňované davy turistů - těsně před kontrolou, za posledním kanálem, turisté natolik ucpali úzkou uličku, že jsem musel dokonce i dlouhou chvíli stát! Je to dokonce poznat i na tepové frekvenci z hodinek, která ze závodních 92% stihla spadnout na 75%, kterých dosahuji při mírné intenzitě běhu. Dle sporttesteru se dá doba stání odhadnout na cca minutu a čtvrt. Ale co, nevztekal jsem se - konečně jsem dostal šanci si namapovat dopředu a ještě si odpočinout.
Další davy jsem pak potkal na dlouhém postupu na 5. kontrolu, kde jsem míjel autobusové a vlakové nádraží + parkovací domy. Posléze jsem zamířil do centra, kde už sice tolik lidí nebylo, takže se běžet dalo, ale zase z toho byla super kličkovaná :) No zbytek bez komentáře. Skončil jsem přesně 13. z 39. (ačkoli přihlášených bylo o dost víc borců). Nešel jsem nijak rychle běžecky, ale zato bez chyb - důkazem je, že jsem se do desítky dostal jen na pěti postupech - na kontroly 9, 13, 17, 18 a 21 (v závěru už zřejmě někteří sprinteři vytuhli).

Výřez mapy se všemi kontrolami v centrální části mapy Benátek (snad nejspletitější uličky)

Nakonec to bylo dost pěkné (a ne zas tak těžké) a naučilo mě to běhat těsně mezi lidmi :D Jo a mimochodem, poté co jsem se po 20 minutách čekání u doběhu s bráchou šel proklusnout, nemohl jsem skoro pohnout nohama, jak mi ztuhly - to jsem tedy ještě nezažil. Holt dlažba je dlažba...

Žádné komentáře: