O tom, že se teď o prázdninách dostávám do super běžecké pohody, jsem se tu snad ještě nezmiňoval, ale je tomu tak. Na březnový stav to stále ještě nemá, ale je to o 200% lepší než o prvních letošních áčkách. O to víc mě naštvalo, když jsem teď ještě tři dny po tréninku na dráze cítil úpony achillovky na lýtku. Trošku moc jsem se totiž nechal natlačit do běhání přes špičku, které jsem dosud netrénoval a které je významně rychlejší na povrchu silničního typu. Zároveň se částečně namáhají i jiné svaly než u mého oblíbeného běhu přes patu (výhodnějšího zase v terénu). Zřejmě právě to úponům, které jsou více napínány, moc nesedlo...
No, ale naštěstí to není nic vážného :) Běhat jsem mohl, jen jsem byl nucen vypustit cokoliv ve vyšší rychlostí a místo toho jsem si dal nějaké delší laufy zpola terénem, zpola po cestě.
P.S. Článek o červenci je hotový, ještě si ho ale musím přečíst a opravit, takže zítra :D
No, ale naštěstí to není nic vážného :) Běhat jsem mohl, jen jsem byl nucen vypustit cokoliv ve vyšší rychlostí a místo toho jsem si dal nějaké delší laufy zpola terénem, zpola po cestě.
P.S. Článek o červenci je hotový, ještě si ho ale musím přečíst a opravit, takže zítra :D
Žádné komentáře:
Okomentovat