Trénink v druhé půlce prosince

V prosinci se mi podařilo celkem slušně zatrénovat. Nebylo to úplně bez omezení, pořád trochu bojuji (s asi už dlouhodobými) bolestmi pravé nohy. Ale když se tréninky šikovně poskládají, tak mě to zásadně neomezuje. A navíc mě to výrazně víc motivuje běhat v terénu, což se i odráží na počtu mapových tréninků. Za dva měsíce už mám za sebou pět nočních a tři denní mapové tréninky (tj. jeden týdně), to už se mi dlouho nepodařilo mimo závodní sezónu držet.

Delší sprint s hromadným startem - Magnus Cup v Brně - slušný výkon a relativně malá ztráta (a přežil jsem to i se starší verzí čipu) 

Druhý slávistický nočák na Biřičce - ze začátku trochu nejisté, ale pak lepší a lepší (navíc i s vystupňovaným tempem) - asi derniéra staré čelovky

Už se těším na příští rok a pokračování tréninku. Tím, že ho mám hodně pestrý, tak snad se vydaří si i držet zdraví :) Totéž přeji i všem čtenářům!

Nočáky v listopadu a prosinci

S novým tréninkovým rokem jsem se rozhodl i více se pustit do nočáků. Zatím je ještě absolvuji se svoji starou čínskou čelovkou, ale snad brzy dorazí nové světlo :) Už se těším, až budu mít lepší dosvit a hlavně se nebudu muset bát, kdy mi zhasne.

Na rozjezd jsem si dal v půlce listopadu nočák v Říčkách nedaleko Brna. Stará mapa, hnusné počasí, prostě na úvod jsem si nevybral úplně ideálně. Ale zase mi pak všechny další tréninky připadaly jednoduché.

 Nočák Říčky s mými postupy - 3. a 4. kontrolu jsem nenašel (a GPS má taky nějaký divný záznam), na 11. kontrolu mi zhaslo světlo)

Pokračoval jsem o tři týdny později u Přelouče. Tentokrát mě čekala rovina, aktuální mapa a reflexy. V lese to pak bylo až trapně lehké, když není mapa patnáct let stará...

Nočák Přelouč - tentokrát se světlo odporoučelo pod 15. kontrolou. Ale to bylo tak akorát s ohledem na délku tréninku

Jen o pár dní později jsem si užil stmívání na Biřičce a okruhy. První jsem si jenom přisvěcoval, ten třetí už byl plnokrevný nočák. Zase trochu něco jiného. S reflexy to ale taky nebylo tak těžké.

Nočák Biřička - tentokrát světlo vydrželo

Čtvrtý nočák jsem si pak zaběhl na trati druhého úseku MČR družstev ve Vracově. Pro změnu to bylo bez reflexů, díky čemuž jsem se i párkrát lehce zamotal. Vesměs jsem to ale pěkně zvládl.

Nočák Vracov

Uvidíme, jestli do konce roku ještě nějaký nočák stihnu. Doufám ale, že po novém roce budu pokračovat v podobném tempu.

Rozloučení se sezónou '19

Orienťácká sezóna roku 2019 je už zcela za mnou. Symbolicky ji uzavřelo oddílové soustředění na Broumovsku. Počasí nám sice nepřálo, ale myslím, že jsme si to parádně užili. Jak sobotní bojovku, tak nedělní oddílové štafety. Díky moc Edovi, Vaskovi a Tomovi za uspořádání!

Náš tým horolezců

V lese to byla parádní listopadová atmosféra - bláto, déšť a zima :) 

A výhledy stály za to

Teď už je pomalu čas se vrhnout do přípravy na další rok. Letošní sezóna mě zase trochu navnadila a s ohledem na to, jak vypadala moje loňská zimní příprava, tak i lehký trénink může přinést velký posun.

JmL Březina

Po sedmi letech částečný návrat na místo činu (MČR štafet a družstev 2012), to byl oblastní žebříček Jihomoravské ligy. A taky můj poslední závod v třetí desetiletce :) Zaběhl jsem pěkné třetí místo se ztrátou 1:14, což na middle u mě vůbec není špatné. Závod to byl hodně rychlý (průměr 5:59 na km vzdušnou čarou). Většinu ztráty jsem nabral hned na prvních třech kontrolách, spíše na opatrnosti a pomalejším běhu než na chybách. Celkově rozhodně spokojenost!

Trať H21C s mými postupy

Tím je asi moje letošní závodní sezóna uzavřena a přichází pauza. Věřím, že se mi do konce roku zároveň podaří uzavřít náročnější pracovní období a od toho nového se zase vrhnu do tréninku. Letošní sezóna ukázala, že hlavní je být zdravotně v pořádku a udržet pravidelnost.

MČR štafet a družstev '19

Klubový vrchol sezóny je za mnou. A opět to byl parádní zážitek, navíc v moc hezkých terénech Tisu u Blatna. Po oba dny jsem rozbíhal naše áčkové týmy a byť se našlo dost (malých) mapových zaváhání, posilněn zkušenostmi z podzimních štafet, jsem svou roli celkem ustál. Je jasné, že z mojí strany je další posun výsledkovou listinou možný jedině tím, že pořádně natrénuji. Když si ale vezmu, že ještě na jaře to bylo takové všelijaké, tak rozhodně vidím pěkný pokrok i s relativně mírným tréninkem.

Na doběhu sobotních štafet - foto: Tomáš Bubela

Ale k samotným závodům. Cílem pro sobotní štafety bylo běžet stabilní výkon a totálně se neutavit na neděli. Chvilku mi trvalo, než jsem se dostal do mapy (tempo na prvním úseku bylo hodně rychlé), ale pak jsem šel až na mapová zaváhání od zhruba šesté kontroly celkem ofenzivně. Ono v takto rychlém lese ani nic moc jiného nezbývalo. Předával jsem na 19. místě, ovšem s více než osmi minutami ztráty na vedoucí tým. Nakonec jsme uválčili 23. místo, což byl výsledek tak nějak odpovídající celé naší sezóně.

 Mapa 1. úseku družstev s mými postupy

V neděli už mi závod sedl mnohem víc. Na druhou stranu, v nohách už asi byla nějaká ta únava. A tak jsem na dlouhém postupu na jedničku celkem vlál za ostatními. Naštěstí jsem se neutavil úplně a relativně rychle se dostal do mapy. Tentokrát jsem sbíral opravdu jen drobné chybky (největší snad byla málem vynechaná sběrka po pytlíku odběhnutém totálně na hraně) a ačkoli z toho bylo 20. místo, tak ztráta tentokrát jen pět a půl minuty. S tím, že čas jsem měl skoro stejný jako předchozí den. Myslím, že rozběhnuto jsme měli podle našich představ a po super výkonech to nakonec stačilo na 11. místo, byť desítka nebyla daleko.

Mapa 1. úseku družstev DH21 s mými postupy

Jsem rád, že se mi podařilo na vrchol poladit formu. Alespoň v rámci toho, na co mám nyní naběháno. Další viróza, která na mě sedla v pátek, se naštěstí dala kousnout. Stejně jako bolístky tu a tam po těle, kterému se asi nelíbila tréninková zátěž. Teď mám v plánu trochu vydechnout. Vypadá to ještě na jeden nebo dva oblasťáky, ale jinak trénink trochu umírním. Nějaký odpočinek se bude hodit než přijde zimní příprava. Která věřím po delší době proběhne zase ve zdraví :)

Na startu nedělních družstev - foto: Kade