Poslední z vrcholů letošního závodního roku je za mnou. Štafety a družstva vždy patřila k mým nejdůležitějším závodům a nejinak tomu bylo i letos. Myslím, že přes všechnu smůlu, která mě poslední dobou stíhala, jsem se za ty čtyři týdny tréninku dokázal kvalitně připravit a když už jsem nebyl přímo oporou, tak jsem rozhodně nekazil výkony ostatních.
Sobotní štafety byly zvláštní. Už před startem mě totiž Eda informoval o tom, že bude naše kategorie kvůli záměně kontrol zrušena. Tušil jsem to ale nějakou dobu předtím, přeci jen Zdeněk se na prvním úseku pořád nevracel z lesa a vyklusávající skupina okolo Roumana... To bylo celkem jasným vodítkem.
Divácký průběh v sobotu - foto: Zuzka
Takže jsem to vychladil a celou trať šel jako trénink. Protože Zdeněk poctivě hledal správnou krabičku, předával mi až někde vzadu, takže ani nebylo s kým v lese běžet. Osobně se mi terén i tratě líbily - ačkoli kdo ví, jaké by to bylo, kdybych opravdu závodil.
Sobotní mapa s postupy
Na neděli přišel déšť a citelné ochlazení, takže bylo přede mnou mrznutí, než dojde na můj poslední úsek. Navíc se mi podařilo v sobotu během čekání na odjezd ze shromaždiště pěkně prochladnout, takže příjemně mi rozhodně nebylo (o tom jsem raději takticky řekl jen Jedlovi :) ).
Družstva se pro nás jako obvykle v posledních letech nezačala vyvíjet úplně ideálně a po prvních úsecích jsme se pohybovali mimo kontakt na čelo až někde na začátku druhé desítky. Nutno říct, že všichni podali super výkon, jen to letos prostě nestačilo. V závěru ale na 5. a 6. úseky nastoupili Eda a Zuzka a díky nim jsem já vybíhal na finiš ze šestého místa.
Za mnou šel půl minutky Beťák, takže to byl spíš úprk a snaha, aby mě předběhl co nejpozději. Definitivně se přede mě dostal na druhou kontrolu, ale záda jsem mu viděl až do devítky. Pak jsem ale začal trochu chybovat a když jsem ztratil kontakt, tak už to nebylo tak rychlé.
Nedělní mapa s postupy
Nakonec z toho tak bylo pro naše družstvo sedmé místo (a pro mě super sedmý čas na úseku). Myslím si, že super výsledek. Neporazil nás žádný B-tým a všichni, co byli před námi, byli minimálně papírově mnohem silnější. Osobně jsem spokojený jak se svým, tak naším společným výkonem. Rozhodně jsme nepropadli a když si vezmu, kolik smůly se nám letos lepilo na paty, tak to je to skvělé být sedmí.
Já jsem si ze závodu odnesl zase trochu rozhozené koleno a hlavně slušné nachlazení. Ale už je po sezóně, takže obojímu můžu dát v klidu čas na vyléčení. Dal jsem tomu všechno a stejně tak hodlám za rok.
Nedělní šampionát v bahenních zápasech - foto: Zuzka
Žádné komentáře:
Okomentovat