pátek 20. září 2019

Trojkombinace Český Dub

O uplynulém víkendu proběhla moje nejoblíbenější kombinace závodů - štafety a sprint. Tentokrát se běželo v Jizerských horách, a jak už je mým špatným zvykem, v Jizerkách mi to moc nejde.

Po docela dlouhé době jsem si dvakrát zaběhl první úsek (naší první štafety). S rozbíháním mám celkem velké zkušenosti z mých prvních let v dospělých, ale uplynulé závody mě přesvědčily, že bez pořádného tréninku to zdaleka není ono. Sobota ještě celkem šla, ale v neděli jsem se hrozně plácal vzadu. Na druhou stranu, už jsem skoro zapomněl, jaká to je na prvním úseku zábava. Za to brzké ranní vstávání to stojí :)

Z trojice závodů jsem si užil ten, který jsem paradoxně asi nejvíc zkazil - sobotní dopolední štafety v Kořenově (i když sprint jim z hlediska chyb zdatně konkuroval). Farstování na trati mě vyloženě bavilo, ačkoli jsem na něj osobně dojel hned na páté kontrole, kterou jsem vesele minul. To by asi ještě nebylo tak zlé, kdybych se nezamotal v podivném hustníku na 11. kontrole. V lese nechat 7-8 minut na třech kontrolách (postup na 14. kontrolu jiným hustníkem byl taky špatný nápad) na štafetách zrovna za rámeček není.

 Sobotní mapa s mými postupy

V lese - foto: Tomáš Bubela

Na odpolední sprint v Českém Dubu jsem vybíhal v takovém podivném rozpoložení. Po dopoledni jsem byl celkem zatuhlý a ani mapově jsem se do závodu nedostal. Roli v tom asi hrálo i to, že trať byla v podstatě sledem krátkých postupů v docela křivolakých uličkách (na mapě s jejíž čitelností jsem docela bojoval), což prostě neumím běhat. Zvlášť, když se všude valí davy lidí. Podle mezičasů jsem ale tak hrozně neběhal, v podstatě jsem se odpálil na zbytečných chybách (postup na 8. kontrolu, přeběhnutí 11. kontroly). Tentokrát mě to teda vůbec nebavilo a byl jsem rád zpátky v cíli.

Trať sprintu H21A s mými postupy

Na trati sprintu - foto: Kade

Na trati sprintu - foto: Kade

Na trati sprintu - foto: Kade

Z neděle jsem měl celkem respekt - 8,5 kilometru a k tomu skoro 400 metrů převýšení. To na štafetách není zrovna obvyklá porce. Nakonec jsem byl v lese 63 minut a i vítězná štafeta byla hodně mimo předepsané časy (prostě zbytečně dlouhé). Les to byl oproti Kořenovu dost běhatelný a podstatně méně zajímavý. Po sobotě už jsem toho měl docela dost a dlouho mi trvalo, než jsem se trochu rozběhl. I teď jsem nějaké chyby vysekl (špatně přečtená mapa na 4. kontrolu, postup na 19. kontrolu), ale jinak jsem hlavně ztratil na běhu.

Na startu (fotografie zkresluje, byl to kopec dolů jako blázen) - foto: Tomáš Bubela

Mapa H21 s mými postupy

Při stoupání na konec v závěrečném pytlíku - foto: Wiktor

Při stoupání na konec v závěrečném pytlíku - foto: Wiktor

Při stoupání na konec v závěrečném pytlíku - foto: Wiktor

V lese - foto: Tomáš Bubela

Celkově s víkendem určitě spokojený nejsem. Pozitivem aspoň zůstává, že mi to v lese relativně táhne (relativně k tomu, jak posledních několik let běhám). Není to zázrak, ale aspoň je tam nějaký základ :)

Žádné komentáře: