MČR štafet a družstev '13

Poslední víkend v září, poslední závody hlavní podzimní sezóny. To už několik let, ve kterých se končilo až v říjnu, neplatilo. Ovšem letos kalendář vyšel tak, že byly čtyři víkendy a konec. V průběhu těchto čtyřech víkendů šly moje forma a spolu s ní i moje výkony značně nahoru. S postupným zrychlováním jsem samozřejmě každý víkend kupil chyby, ale většinou to byly spíš osamocené záležitosti, než něco pravidelného na každé kontrole.

Ovšem zpět k poslednímu víkendu, během kterého - jak už je zřejmé z prvního odstavce - moje běžecká forma přeci jen vygradovalo. V neděli se mi dokonce běželo tak dobře, že jsem závodníky po hromadném startu dobíhal a ne že mi oni utíkali (jak to bylo třeba na štafetách na začátku měsíce). Za to jsem moc rád a je to motivace i do dalšího tréninku - protože těch zhruba 5-6 letních týdnů tréninku + 4 závodní byly asi nejdelším obdobím za poslední dva roky, co se mi podařilo překonat bez zranění a nemoci. A hned to bylo znát!

Aréna byla o víkendu opravdu parádní a určitě je to inspirace pro další štafetové závody

V sobotu jsem šel druhý úsek béčka - Vrabec mi předal na pěkném místě uprostřed startovního pole a já se mohl konečně vydat na trať závodu, od kterého jsme v oddíle zážitkem čekali hodně. No, nebudu se rozepisovat, chyby na dvojku a na obou dlouhých postupech (jednou špatná dohledávka a pak špatně zvolený postup). Mapově asi nejslabší závod za poslední dobu, byť fyzicky to bylo zase o kus lepší. Dvě místa jsem stáhnul, ale super výkon to nebyl.

Mapa ze soboty s mými postupy

Jen ten terén nebo spíš stavba mě osobně zklamaly - prostě to bylo dost jednoduché. Ano, dalo se tam vyrobit dost malých záseků, ale těžké to nebylo. Škoda, z tohohle terénu šlo v sobotu obtížností vytáhnout víc.

Po závodě jsme se přesunuli na nedalekou chatu (to je opravdu pohodička, když se spí v klidu na postelích a ideálně i s jídlem na místě!) a s nadcházejícím večerem začali postupně všichni odpadat a usínat. Sám jsem šel už okolo půl desáté, což už se mi dlouho nestalo :)

Každopádně v neděli se zase brzo vstávalo - jako první úsek jsem si kvůli startu v devět určil snídani už na 6:30. Pak jsme se popakovali a vyrazili na shromaždiště, kde teploměr na biatlonové střelnici ukazoval krásné čtyři stupně. A měli jsme to tak tak, abychom se v klidu připravili na start.

Ranní čtyři stupně

Už od začátku jsem celkem cítil v nohách sílu a probojoval jsem se dost dopředu. Ovšem na jedničku jsem vysekl 10vteřinou kličku, a pak se hlavně stáhl za Lálou Lučanem a Zbynďou Štěrbou na špatnou cestu, která znamenala pěkný oblouček okolo ideálního postupu a ztrátu kontaktu na hlavní pole. I pak jsem se ale celkem snažil a po očku se tak míjel se Zbyňdou, kterého jsem ztratil až na horší farstě před diváckou. Pytel už jsem pak oběhl sólo a předával Páje asi dvě minuty za naším áčkem. Nic hrozného, ale mohlo to být daleko lepší!

Mapa z neděle s mými postupy - přehled všech variant farstování

Na doběhu družstev jsem si ještě rozdal finiš s Honzou Gebrtem - přes zimu budu muset natrénovat, jinak už ho za sebou neudržím :) - foto: Marťa

Jinak neděle se mi terénem i stavbou zdála mnohem lepší (byť kontroly by mohly být pořád trochu těžší) a bavilo mě to. Výsledek mohl být daleko lepší, kdybych si pohlídal začátek, ale beru to jako poučení pro příště. Tak či tak jsem se svým výkonem opravdu hodně spokojený a zase mě to nakoplo k dalšímu tréninku. Letos by už to mohlo přes zimu konečně vyjít, věřím tomu!

Web závodů

Album mých fotek ze závodů (vesměs jen slávisté :) )

P.S. Přestože se mi zdá, že jsem byl proti závodům v tomhle článku kritický, musím říct, že to byly až na pár věcí parádní závody. Řekl bych jedny z organizačně nejlepších v poslední době.

MČR klasika '13 - mapy s postupy

Tady jsou slíbené mapy s postupy:

Kvalifikace H21B s mými postupy

Finále H21B s mými postupy

A na závěr jedna chuťovka a zároveň motivace pro všechny pořadatele, aby si nevytvářeli vlastní objekty v mapě (to je slušně řečeno hloupost - zvlášť když je umístíte do nepřehledného míst a špatně):

Pokud počítám, že sedí příběhová cesta, tak nejen jáma, ale i ta kupka zrovna nebyly na správném místě (nemluvě o tom, že v takto vyříznutém kolečku tu kupku při běhu vážně nevidím)

MČR klasika '13 - kopci v Jeseníkách

Jak už jsem psal v minulém článku, ve kterém jsem hodnotil mistrovskou kvalifikaci na klasické trati, čekaly nás pořádné jesenické kopce.

Kvalifikoval jsem se sice "jen" do béčka, což ovšem na mě bylo tak akorát. S postupem podzimu se sice pořád víc rozbíhám, ale na áčkové finále by to ještě fyzicky nebylo.

Na doběhu kvalifikace - foto: Kade

Startoval jsem celkem brzo (38), takže jsem si v úvodní pasáži do osmé kontroly celkem užil šlapání trávy (někdy až po ramena!) a ostružin. Naštěstí se to celkem dalo obíhat, takže zas tak to nezpomalovalo.

Do závodu jsem vyrazil celkem s odhodláním (přeci jen se bojovalo o první družstvo), ale zároveň i opatrněji, protože jsem nechtěl moc chybovat. Bohužel na pasáži 8-10 kontrola přišla kombinace špatný náběh ke kontrole a dvakrát horší volba. To mě stálo tři minuty i mnohem lepší výsledek.

Nicméně od 10. kontroly už jsem za sebou viděl stíhajícího Martina Váňu a nějak mi přišly i ty síly, tak jsem po dlouhé době zařadil vyšší rychlostní stupeň. I z mezičasů je to celkem vidět, že mi to pěkně odsýpalo a rázem to byly časy (tedy krom dvou kontrol v závěrečném kopci) okolo desítky, zatímco předtím spíš okolo dvacítky.

Takže ačkoli jsem suma sumárum skončil v B-finále až na 20. místě, jsem se svými výkony díky tomuhle závěru hodně spokojený. A ať už družstvo vyjde nebo vyjde (moc dobře vím, jak si na tom stojím), jsem rád, že jsem do toho dal přes prázdniny i podzim všechno i přes to, že to hodně bolelo.

Výsledky semifinále H21B

Výsledky finále H21B

P.S. Mapy s postupy budou zítra navečer, ještě je musím ve škole naskenovat

MČR klasika '13 - opět do Jeseníků

Zdá se, že v Jesenících se ještě nacházejí nějaké neoběhané terény, takže po jarních štafetách, MČR na krátké, jsme do Jeseníků letos vyrazili i na mistrovství na klasice.

Nutno poznamenat, že pokaždé je to něco jiného - byť kopce samozřejmě zůstávají. A těch jsme si užili i v dnešní kvalifikaci. Vyšel na mě start v čase 81, což je luxusní pozice a hlavně znamená (většinou) vyšlapaný podrost - teda jednou se mi podařilo probíhat neposkvrněné ostružiniště někam do pasu a to nebyla moc sranda :)

Na místě nás uvítala mlha a zima, při závodě ale naštěstí byla pohoda - i tak ale naše oddílové ubytování umístěné pár set metrů od shromaždiště přišlo víc než vhod.

Úspěšně jsem vyrazil do závodu a hned na jedničku se zamotal mezi kupkami (první ztráta), pak následoval ještě jeden krátký postup, a potom královská volba v mém případě takřka na čtvrt hodinu, byť, co jsme to tak probírali, tak většinou s různými variacemi stejné cesty.

Až do občerstvovačky na sedmičce se dalo velkým výběhům celkem vyhnout, a tak to odsýpalo. Pak už přišly první zalamováky a nějaká ta krize. Sice to bylo zase o něco lepší než v předchozích víkendech (občas jsem i do kopce běhal), ale na to, abych to běžel celé, jsem prostě neměl.

Po doběhu jsem tak celkem koukal na ztrátu necelých sedmi minut na vítěze (měl jsem čas přes 78 minut) a pozici směřující do B finále. Asi to šli všichni dost pomalu nebo s dost chybami, těžko říct. I tak jsem byl celkem spokojený, asi 3 minuty chyb jsou sice dost, ale zlepšující běh to víc než vyvážil.

Takže pěkné tratě kvalifikace, celkem mě to pořád bavilo. Jen předsběrka to dost zkazila - úplně zbytečně umístěná sporná jáma, na které se hromadně ztrácelo. Kdyby na to někdo podal protest (jakože by to asi šlo), bylo by to hodně zajímavé...

Takže uvidíme, s čím se pořadatelé vytáhnou na finále. Zatím to bylo hlavně o běhu a dohledávkách, snad se zítra přidá i víc voleb.

Jednou na poli a jednou ve skalách - ŽA Šemanovice

Pískovcové skály rozhodně patří k těm nejlepším (a nejtěžším) českým terénům, takže nebylo divu, že jsem se na uplynulý víkend pořádně těšil. A čekaly mě závody, které možná nebyly v několik ohledech zdaleka ideální, ale skály jsou prostě skály!

Slabé závodní výkony posledních měsíců mě na oba dva dny poslaly do H21A, ale nijak jsem nelitoval. Konkurence byla i tak velká a na elitu letos prostě nemám.

I tak jsem měl ovšem ze sobotní klasiky respekt. A přestože nakonec směrné časy padly (vítěz pod 67 minut), bylo to pro mě pěkně náročné. Naštěstí už se přeci jen rozběhávám, takže se mi utíkalo podstatně lépe než předchozí víkend.

Mapa klasiky H21A s mými postupy - bohužel se mi GPS chytla až cestou z páté kontroly (viz níže)

Moje postupy z klasiky doplněné  o nástin mých voleb v úvodu trati, kde se mi nechytla GPS

Na 5. kontrole jsem dokonce ještě držel 12. místo, ale pak přeci jen přišel krizový úsek až do 11. kontroly, kde jsem se teda rozhodně moc dobře necítil. Od jedenáctky to už ale zas pěkně odsýpalo a stáhl jsem devět míst na konečnou 31. pozici. Škoda těch asi čtyř minut chyb (jinak, jak se koukám, tak se koukám, okolí 6. kontroly bylo při mém náběhu okolo skalního průchodu opravdu divné - vzhledem k tomu, že kontrola místo směrově pod ním byla nad ním...).

Co se týče stavby trati, tak ta mě nějak moc neoslnila, myslím, že se z toho dalo vytáhnout i daleko víc než běhání po zoraném poli (kvůli tomu na terény se skalami úplně nejezdíme, že?). Ale i tak nelze než nepochválit několik postupů - jako ten na osmičku.

Že o parádní terény skutečně nebyla nouze, ukazuje tato fotka pořadatelů - viz web závodu - vlastní fotky jsem bohužel opomněl s foťákem doma

V neděli byl čas malinko napravit reputaci a to se mi i posunem na 28. pozici trochu podařilo. Nicméně to byla strastiplná cesta. Hned na čtyřce jsem se z osmého místa poroučel minutu a půl velkou chybou do hloubi startovního pole. Doteď úplně nechápu, podle čeho byl do mapy vybrán právě ten určitý srázek, když jich tam okolo byla hromada stejně velkých.

Mapa krátké trati H21A s mými postupy

Snažení jsem pak pojistil paralelní hloupostí na šestku, kde jsem se odklidil do sousedního hustníku, a bylo mi k pláči (průběžné 45. místo). Ani nevím, jak jsem se nakonec rozběhl dál, ale nějak jsem to ze sebe dokázal vyždímat. Za sebou jsou viděl stíhajícího Jirku Nováka, tak jsem i malinko začal kmitat nohama. I když jsem pak ještě vysekl další minutku chyb (největší část z ní ukousl postup na 15. kontrolu údolím), tak už ten závěr přeci jen proběhl v lepším duchu.

Celkově tak okolo pěti minut na chybách - a to už je sakra moc... Jenže jak se ukázalo, i s tímhle se dal zaběhnout slušný výsledek, protože v lese se ztrácel kde kdo.

Tentokrát stavba trati nápaditá, byť na můj vkus příliš brutální (3,9 km a 290 metrů převýšení v parametrech, vlastními postupy jsem nabral cca 400 metrů stoupání).

Celkově tedy z mé strany pěkné závody a zase o kus lepší výsledky. Jsem celkem spokojený, jen těch chyb mohlo být přeci jen méně. Část z nich pramenila z toho, že jsem až moc mapoval a vymýšlel zbytečně složité postupy ("Je tam spousta skal zespoda, co když to nepůjde vyběhnout, půjdu vrchem." a podobně), nad tím se asi budu muset zamyslet a raději se místo zbytečného mapování věnovat běhu.

P.S. Závěrečný povzdech sdílím s těmi, kteří zaznamenali, že mapa prošla pouhou revizí (navíc rok až půl rok starou!) originálu z let 2000-2001 vytvořeného sedmi mapaři. Myslím si, že by žebříčkové závody zasloužily i mapu novou... Ačkoli beru argument, že ve skalách to asi není levná záležitost.

Trojkombinace u Rychnova

Na první zářijový závodní víkend jsem si celkem věřil - samozřejmě zdaleka ne na nějaké top výsledky, ale aspoň na výkony, se kterými bych mohl být spokojený. Bohužel, to se ne tak docela podařilo. Fyzicky to zdaleka nebylo ono - jediným větším pozitivem na mém běhu tak bylo aspoň to, že jsem se cítil mnohem lépe, než na štafetách na jaře.

V sobotu dopoledne byly na programu štafety - šel jsem poslední úsek našeho béčka, tak jsem mohl trochu pospat doma v Hradci (na Hradisko to bylo tak tři čtvrtě hoďky autem) a před závodem ještě instruovat Báru, která poprvé běžela štafety.

Už při rozběhávání jsem zrovna necítil v nohách energii, ale doufal jsem, že se to v lese zlomí. Bohužel nezlomilo. Už od začátku to tak pro mě bylo jedné velké utrpení. Korunované tím, že mi celá skupinka, se kterou jsem běžel, utekla po mých chybách na první a čtvrtou kontrolu.

Mapa sobotních štafet s mými postupy

Ani zpětně tahle místa na mapě ale nechápu - čtyřku beru na vlastní vinu, prostě jsem ji o pár metrů přeběhl (ačkoli ten tmavě zelený hustník jsem tam moc nepotkal). Ale na jedničku by pan mapař měl zajít podívat - pokud je na mapě nakreslená jednolitá světlina a v reálu ji rozděluje malý hustníček na dvě, tak to asi není košér. Takže jsem takhle vesele kroutil mapou na jižním konci světliny, než mě napadlo prolézt ty malé stromky, hned za kterými byla kontrola. Za tohle teda klobouk dolů za mapařskou abstrakci!

Pak už to byl jeden velký boj a přesvědčování se do dalších kroků. Po diváckém úseku jsem se zase dostal do většího balíku. V čele jsem se držel tak ještě první dvě kontroly, než mi ostatní začali fyzicky cukat. Tahal jsem za delší stranu provazu, až se mi poštěstilo na 23. kontrole využít pro tenhle závod už tradičně nepřehledných porostů, najít kontrolu dřív než ostatní a pádit nenápadně do cíle (přiznávám, musel jsem z toho hustníku utíkat dost nenápadně a dělat, že ještě hledám :D Ale nebylo nazbyt, kluci na tom byli prostě ten den mnohem líp). Tak z toho bylo 18. místo, ale vzhledem k tomu, že v necelé minutě za mnou doběhlo dalších sedm týmů, tak to bylo dost na hraně.

Odpoledne přišel na řadu sprint. Trochu jsem se snažil zmátožit a celkem se to i povedlo. I přestože se mi malinko chtělo na záchod (to jsem nevychytal) to myslím na rychlosti nezanechalo tolik stop (spíš na soustředění). Bohužel jsem chyboval - na sedmičku naběhl na jiný hustníček a na 13. kontrolu zase odbočil moc brzo - dohromady to dalo takovou půl minutu. Ale i tak 17. místo v H21A za daných podmínek velká spokojenost.

Mapa sprintu H21A  s mými postupy

Jinak musím už tady pořadatelům poděkovat za parádní a těžký sprint! Moc se mi to líbilo.

Po sprintu

Doufal jsem, že v nedělních štafetách se to mé běžecké trápení trochu zlepší.. Šel jsem první úsek a doufal, že i okolní běžci mě trochu popoženou.

Už ze začátku to byl teda pěkný sprint, ale zatnul jsem zuby a celkem se držel když už ne čela, tak aspoň celkem slušných závodníků. Mapově jsem šel v podstatě čistě, což asi zachránilo ten můj běh, na kterém jsem výrazně ztrácel.

Doběh z posledních sil

Většinu ztráty jsem tak nabral v závěrečné třetině, kde jsem jednak mlel z posledního, a jednak cestou do kopce ze sedmnáctky dostal zásah od vosy do lýtka. Naštěstí alergický nejsem, takže jsem to i s pálící a tahající nohou doběhl. Těžko říct, co mohlo za to, že jsem od 17. kontroly dostal od nejlepších závodníků vesměs větší polovinu mé ztráty.

Mapa nedělních štafet s mými postupy

Tak či tak to byla o víkendu běžecky bída. Jak jsem si předtím trochu věřil, tak se mi to vymstilo. Možná jsem to přehnal i tréninkem v týdnu, ale těžko říct, uvidíme na příštích závodech. Noha už je v pohodě, večer jsem byl ještě dohnat vynechaný pozávodní výklus.

Když to tak shrnu, tak nepříliš povedený víkend, ze kterého se prostě budu snažit co nejdřív oklepat. A z pořadatelského hlediska špičkový sprint, pěkná neděle a ucházející sobota. Každopádně pěkný víkend, jen škoda, že se nám zřejmě nepodařilo protlačit třetí štafetu chlapů na MČR... Tak snad za rok!

P.S. Pár fotek slávistů v tomhle albu na mé Picase. Tentokrát vesměs autorem Bára, která, s trochou ořezávání, zabrala moc pěkné momentky!

Závody jsou tady

Po několika týdnech tréninku jsou tu konečně podzimní závody. Připravil jsem se na ně nejsvědomitěji, co to šlo. A na soustředění minulý víkend ve Chvalči jsem měl z tréninku a mého běhu asi nejlepší pocity za celý letošní rok.

V týdnu jsem si dal ještě nějaké intervaly a dva okruhy sprintu v centru Hradce na tratích z JWOC Tour v rámci SCM tréninku. Po náročném víkendu jsem byl pořádně utahaný, ale na druhou stranu se teď nemá cenu totálně šetřit, vrchol sezóny je ještě nějaký ten týden vzdálen.

Je jasné, že do ideální formy mám pořád daleko, ale snad už to nebude taková katastrofa jako na jaře. Takže hlavně se soustředit na mapu, a nohy už snad prodají ten můj letní trénink.

Zítra začínám štafetami (slávistické béčko, poslední úsek) a sprintem - a už se na to opravdu těším, nejen protože to jsou moje nejoblíbenější disciplíny :)

VT Chvaleč aneb Po stopách juniorského

Myslím si, že v oddíle nebylo moc lidí, kteří by se po juniorském netěšili, až si sami proběhnout mistrovské tratě na Závoře, rozhodně jednom z nejlepších terénů u nás. Až to pro mnohé konečně přišlo na přelomu srpna a září, když proběhlo oddílové soustředění s centrem v nedaleké Chvalči.

Program byl celkem náročný - hned v pátek odpoledne jsme si ještě cestou dali trať E1 JWOC Tour na mapě Kolčarka. Byla to celkem zajímavá trať s řadou voleb a přestože terén nebyl nijak výjimečný, hodně mě to bavilo. Škoda, že mi ke konci začaly tuhnout nohy, protože jsem se přeci jen na soustředění předchozí přípravou moc nešetřil.

Mapa z pátku s mými postupy

V sobotu dopoledne jsme zahájili sérii tréninků v pořadí Závora sever - Závora střed - Závora jih. A hned to byl asi nejméně povedený trénink (a taky ten, co se mi nejméně líbil stavbou, která byla zbytečně drsná kolmo na vrstevnice) - hlavně fyzicky na mě padla hrozná únava. Vysekl jsem dvě mapové chyby, ale jinak jsem si to velmi dobře pohlídal. Tak aspoň to mě těšilo.

Odpoledne přišla na řadu kvalifikace juniorského middlu. Lehce se zatáhlo a trochu sprchlo, ale i tak to byl hodně rychlý závod. Naštěstí spíš seběh, takže jsem se mohl pěkně rozeběhnout. Škoda jen chyby na desítku, kde jsem nepřečetl správně mapu a hledal kontrolu moc vysoko.

Finále middlu M20A (byť nakonec s jednou kontrolou prohozenou - a zrovna tou, která mě vyhodila z tempa, škoda, třeba by to bylo výrazně lepší)

Moje výkony s probíhajícím soustředěním začaly nabírat na obrátkách. A nedělní dopoledne obsadil zlatý hřeb programu - finále middlu M20A. V mém výkonu opět parádní 2/3 trati následované nepříliš povedeným závěrem. Ale i tak dobrý běh a skvělý zážitek.

Pár fotek z lesa middlu:

A na závěr jsme opustili hřeben Závory a přesunuli se na druhou stranu, na Chvalečský les. Na okruzích s hromadným startem jsem se konečně aspoň trochu přiblížil fenomenálně běhajícímu Jedlovi - ačkoli ten ještě stihl trénink předtím roznést, takže měl pár kilometrů v nohách navíc :D

Každopádně příjemné pocity z mých výkonů. Běžecky jsem sice ještě ztrácel, ale když už jsem se kousnul, dokázal jsem zaběhnout i celkem slušné mezičasy. Takže na kratší tratě je vykročeno dobrým směrem, klasika bude pekelný boj.

Celkově parádní soustředění ve skvělých terénech!