Mapově výživný prodloužený víkend

Další trojice závodů zpátky doma v Česku za mnou a musím říct, že patřily k těm opravdu pěkným. Navíc se do mých výkonů trochu vrátil běh a ačkoli ten daleko zaostával za mými maximy, už se konečně dalo něco zaběhnout.

Vše začalo pátečním mistrovstvím ve sprintu, kde jsem se sice nevešel do hlavního mistrovského závodu, ale i v áčkách jsem si zaběhl moc pěknou trať, navíc dost podobnou té mistrovské. Děčín neposkytl úplně klasický sprintový terén, nutností si občas zastavit či přejít do chůze tak spíš připomínal italská městečka. Takže nic, co by vyhovovalo definicím normálního sprintu, ale přesně to, co si běžec užívá. Žádný tupý běh, ale potřeba pořádně zapojit hlavu i pozornost - trať, co vás na začátku chytne a pustí až v cíli.

Já jsem se pěkně nachytal už na začátku, kdy jsem vůbec nečekal síť průchodů v hradbách a slušně se v tom zamotal. Chyba jako blázen, ale nijak mě to nepoložilo. Zaběhl jsem pak řadu top mezičasů (škoda, že v oficiálních výsledcích u nich není pořadí pro porovnání - ty pak dost ztrácí smysl), ale taky jsem ještě vysekl dvě střední chybky. Celkově na třech chybách asi 1:20 a k tomu tak čtvrt minutka na pár malinkých. Ale spokojenost, běželo se mi krásně a užil jsem si to.

Mapa sprintu s postupy

Sobotní klasika pro mě byla už dopředu výzvou. Měl jsem trochu obavy ze své běžecké formy, ale naštěstí se mé trápení úplně nepotvrdilo a já běžel bez větších problémů až do cíle (byť zdaleka ne tou mojí rychlostí). A k tomu se přidala i jistá mapa - přeci jen, při klasice jsem měl dost času se na ni v klidu podívat, což je přesně to, co mi vyhovuje.

Závod to byl krásný, z mého pohledu ne moc voleb (ačkoli někteří tvrdili něco jiného). Pokud bych měl ale něco zmínit, tak to byla kvalita mapy a ta byla občas dost tragická. Podměrečné symboly (hodně těžce v patnáctce čitelné) od prohlubní až po silnice. No a co bylo horší, tak i místy nepovedená mapa. Na kontrole číslo 14 ztráceli mnozí - od velkého vývratu (jasného záchytného bodu pro kontrolu) byla kupka v úplně jiném směru.

Mapa klasiky s postupy

Neděle byla taky pořádně zajímavá - proměnlivý terén a nutnost držet pozornost. Já jsem vyběhl na pohodu a na prvních pěti kontrolách jsem se usídlil na stabilním 11.-12. místě, ale pak přišla osudná šestka v hustníku a první hledání. Zbytek hustníkových kontrol jsem pak zvládl, ale už jsem se do závodu úplně nedostal. Pak mě doběhl o dvě minutky později startující Dan Wolf a já s ním pár kontrol v pěkně slušném tempu oběhl (a rozhodně jsem při tom za ním nevisel). Bohužel jsem ho pak i zatáhl do zbytečné chyby.

Pak už jsem z mapy vypadl úplně a do konce se do ní nedostal. Tohle bude potřeba ještě potrénovat, začátky závodů, co mi vždycky dělaly problémy, zvládám, ale návrat zpátky do závodu po chybě by mohl být lepší.

Mapa middlu s postupy

Celkově tedy moc pěkné závody, pěkné a záludné terény a příjemná organizace. Jen škoda mapy pro sobotní závod - myslím si, že i tak "složitý" terén patnáctku snese, to není problém, jen je třeba vědět, co do ní dát a co ne. Na Finnspringu to také zvládli a to byl tedy terén ještě o stupeň složitější.