Protrpěný víkend

Tenhle víkend byl pro mě v jarní sezóně jeden ze dvou hlavních (druhým je MČR na krátké - což ale na druhou stranu zrovna není moje disciplína). Ještě na začátku týdne to vypadalo na super výkony, protože jsem se celkem rychle oklepal z únavy z áčkových závodů, ale už ve středu večer mi nebylo úplně dobře a ve čtvrtek po příjezdu domů jsem už ležel nemocný v posteli. Moje účast byla na hraně a být to pro mě osobně méně důležité závody, tak bych ani nikam nejel. Takhle jsem jen ve čtvrtek večer poslal maila, že ještě uvidím druhý den.

Naštěstí v pátek už bylo líp a po většině dne proleženého v posteli, jsem se dokonce vydal i rozběhat. Žádná sláva to nebyla a konec jsem už běžel trochu na vůli, ale rozhodl jsem se, že pojedu. V sobotu mi po příjezdu na shromaždiště sice zase bylo spíš hůř, než líp, ale během přípravy na můj úsek jsem to úspěšně rozběhal. Ze závodu si toho moc nepamatuju, někteří tvrdí, že to byla nuda. No, nějak jsem neměl ani čas se nudit. Hned po startu se totiž ukázalo, že to přeci jen taková sláva běžecky nebude. Už na jedničku mě začal dojíždět dost slušný vlak pronásledovatelů, za který jsem se na konci postupu na dvojku poslušně zapojil. Tou dobou už jsem začal klopýtat přes klacky a nebýt toho, že to byly štafety, hned na dalším postupu bych je pustil. No ale kousnul jsem se a nebýt horších farst v druhé polovině, asi bych se smrtí na jazyku s nimi doběhl i do cíle.

Doběh sobotního sprintu (odpich od sběrky)

Odpolední sprint v Pardubicích byl pokračováním dopoledne v bleděmodrém. V podstatě bez chyb, ale běžecky zcela mimo formu. 12. místo v elitě jsem si za těch skoro 16 minut absolutní bolesti rozhodně víc než zasloužil.

V neděli jsem se sice cítil mnohem líp zdravotně (teda hlavně do doby než mi Eda znalecky oznámil "ty jseš nějakej nakřápnutej"), ale síly už jsem necítil ani při rozběhání. Vyběhl jsem v kontaktu celkem vepředu a v první polovině pokračoval v kvalitním mapovém výkonu celého víkendu. Brzy jsem setřásl ostatní a pohyboval se s náskokem na třetím místě. Pak, když už jsem se únavou rozsekal i na rovné cestě, jsem začal vyrábět i chyby (viz mapa, kterou přidám v dalším příspěvku) a na třech kontrolách za sebou nechal dohromady pět až šest minut, což byl konec mého do té doby relativně dobrého výkonu (propad z 5. času na úseku na 25.). Překvapivě jsem ale, poté co mě sebrala větší skupinka, začal dobíhat v podstatě ty samé lidi, se kterými jsem startoval. A nakonec doběhl v kontaktu na 3. místo ve velké a silné skupině.

Sběrka nedělního závodu

No to jsou moje pocity z víkendu. Až na část nedělního závodu mapově naprosto čisté výkony (mapy dodám i s nějakým povídáním o mých postupech večer nebo zítra). Běžecky ale hodně špatné. Na druhou stranu, když jsem viděl, že i v tomhle stavu se dokážu aspoň trochu udržet i těch nejlepších na druhém úseku (což je samozřejmě dost podstatný rozdíl proti 3. úsekům), tak si myslím, že letos budou štafety pořád mojí nejlepší disciplínou :-) A pokud budu zdravý a ve Finsku mě naučí trochu běhat s mapou, tak se mají kluci v lese na podzim ještě na co těšit...