Jako každý rok jsem i letos po Vánocích vyrazil nabrat nějaký ten objem i na běžky a vyhnout se neustálé konzumace cukroví u něhož množství druhů letos stouplo na rekordní množství. Bohužel, když jsem pár dní před odjezdem zase po roce začal sledovat počasí, zjistil jsem, že sněhově na tom nejsou Krkonoše zrovna dvakrát nejlépe. To se potvrdilo i na místě našeho ubytování ve Vítkovicích, kde sněhem oplývala skoro jen blízká sjezdovka.
Proto nastoupil náhradní program a zatímco většina vyrazila na ledem (jenom ledem) pokryté Horní Mísečky s běžkami, já tam s Edou, Vojckem a Kutlochem vyrazil po vlastních. Jelikož se ale přímé stoupání borcům z repre zdálo asi příliš fádní, zkrátili jsme si cestu přes trojici kopců a nabrali pěkných 700 metrů převýšení, než jsme dorazili na zledovatělé tratě Míseček. Tady už jezdilo jen posledních pár hrdinů/sebevrahů z oddílu, většina se už dávno odklidila do hospody.
Přes noc na druhý den už trochu nasněžilo, ale stále to ještě nebylo ono, takže si i ostatní naordinovali nějaké běhání. Já jsem si byl opět zaběhat s Edou a Vojckem, nicméně kvůli menší informační mystifikaci jsem vyrazil busem o hodinu dříve, a pak se musel tři kiláky vracet zpátky do Vítkovic. Tam jsem si trochu odpočinul a už se vyrazilo na další pořádný lauf. Kilometrů bylo zase o trochu víc než minulého dne a času se přesunul už za dvě hodiny.
29. ráno už jsem na sobě začal pociťovat první únavu z toho, že jsem za posledních 48 hodin o pár set metrů přestoupal Sněžku. Naštěstí kluky napadlo, že by se mohlo zajet na sprint do Jilemnice, který se běžel 28. - stačilo pár telefonátů a už jsme frčeli. Předání map jsem stihli jen tak tak. Pak už jen následovalo důkladné rozklusání a samotný 3,5km závod. Ten jsem nakonec oběhl za 19:23 - to znamenalo necelou minutu a půl na Vojcka, což rozhodně nebyl špatný výsledek. Navíc z toho byla skoro čtvrtina na jedné chybě. No ale důležitější bylo, že jsem si taky něco zaběhl v rychlosti a zase trochu rozpohyboval nohy. Odpoledne jsme pak poprvé vyjeli na běžky i my. Původní nápad jet zadarmo skibusem selhal ve špatném přečtení jízdních řádů, takže se nakonec jelo Edovým autem. Nahoře skutečně napadlo dost sněhu, takže jsme si nakonec i docela pěkně zajezdili.
Před Silvestrem jsem si chtěl dát ještě jeden pořádný den na běžkách, ale počasí opět zklamalo. Na Mísečkách začalo docela slušně pršet, takže jsem byl po pár kilometrech promočený až na kost. Nakonec jsem tak shledal (mezi posledními), že dnešek asi nebude tréninku nakloněný a rozhodl se sjet na Rovinku a dál do Vítkovic už běžky snést.
Tréninkový výpadek (aspoň jsem si odpočal) jsem ale nahnal na Silvestra, kdy jsem si dal zatím nejdelší výběh letošního tréninkového roku (většinu trasy s Jedlou a Heppym) na krásných 132 minut s 1000m převýšením. K večeru už jsem tak začal být celkem slušně ospalý a zralý na to jít do postele. Naštěstí mě trochu probudila silvestrovská hra, ve které jsem ve dvojici s Jedlou skončil na (mém oblíbeném) 4. místě. Pak už následovaly oslavy konce starého a začátku nového roku...
První den roku 2010 byl trochu drsnější, většinu jsem prospal, a pak s čerstvými duševními silami roznesl ostatní v oblíbeném karetním Bangu! - ostatně jako vždycky :-D Navečer jsem ale musel dodržet tradici a vyrazit si aspoň na chvilku zaběhat. Dokonce se mnou vyrazil i Zdeněk, který se na novoroční proklusnutí ani nenechával moc přemlouvat. No a 2. už jsme jen uklidili a pomalu vyrazili (jako naschvál už zase zasněženou krajinou) směrem na Hradec.
Takže super soustředění - tréninkově i kulturně náročné - už se těším na další oddílovu akci. Tak snad nám bude příště přát i to počasí...
Žádné komentáře:
Okomentovat