Jak už jsem psal, od 9. do 13. dubna jsem byl na velikonočním soustředění s Žabinami u Konice. Náplní to byla hlavně příprava na kontaktní či noční závody v rychlém tempu - v praxi to tedy byly krátké tréninky buď v rychlosti nebo mapově náročnějším terénu. O tom, jak moc to bylo vyčerpávající netřeba ani mluvit - o to víc pak poslední dny běhání bolelo, zvlášť když jsem měl soupeřit s borci, kteří na soustředění přijeli až o několik dní později. Vždyť poslední den u mě nemohla být ani řeč o nějaké rychlosti, sotva jsem se ploužil lesem a trénoval spíš psychiku než fyzičku (ale i to se počítá).
Poslední ze série čtyř nočních - slušná ztráta 6 minut na 6 km, vytvořená hlavně 4minutovou chybou na kontrolu číslo 12Jinak to ale bylo super, poznal jsem pár nových lidí a porovnal se s velkou částí mé konkurence v letošních juniorech a viděl, že borci rozhodně nejsou neporazitelní
Navíc jsem se po sérii soustředění na zahraničních mapách zase trochu vrátil do českého stylu mapování a řekl bych, že i slušně potrénoval běh na směr v terénu s minimem záchytných bodů. Takže určitě přínos (a jak je vidno z fotky, trochu jsem zase postoupil na vyšší level ve schopnosti padání ve svahu).
Navíc jsem se po sérii soustředění na zahraničních mapách zase trochu vrátil do českého stylu mapování a řekl bych, že i slušně potrénoval běh na směr v terénu s minimem záchytných bodů. Takže určitě přínos (a jak je vidno z fotky, trochu jsem zase postoupil na vyšší level ve schopnosti padání ve svahu).
Zase "No pain, no gain" aneb První z lesa, ale stálo to za to? (skoro čtyřcentimetrová rána v praxi)
Žádné komentáře:
Okomentovat