Včera bylo další kolo nočních tréninků. Tentokrát se běželo v pro hradecké závodníky povětšinou ještě panenském prostoru pod Kunětickou horou. Vzhledem k tomu, že tam docela často běhám při tréninku vytrvalosti, dobře vím, jak je to v lese zarostlé. Vzhledem k tomu, kolik ale bylo sněhu, jsem zadoufal, že by to nemuselo být zas tak hrozné. Bylo...
Na startu se nás moc nesešlo, terén ani počasí zas tak lákavé nebyly. Start byl opět s handicapem, takže první část byla taková honička. Kros sněhem mě ale brzo přestal bavit, takže jsem zase rozbalil mapu a po nějakých dvou kilometrech se z vláčku odpojil a šel už sám. Stejně ale bylo všude požehnaně stop, takže to za moc nestálo. V druhém okruhu z uzlové kontroly jsem navíc hned na začátku začal docela dost chybovat a přestalo mě bavit pořád běhat tím bordelem. Neštěstí bylo dokonáno, když jsem si v jednom hustníku vyrazil čočku z oka. No, po několika minutách jsem ji ve sněhu našel (nepoškozenou!), bylo mi líto ji tam nechat. Nasazovat si ji jsem se ale už neodvážil, takže mi nezbylo než běžet jen na pravé oko (na které ale vidím hůř). Navíc docela sněžilo, takže nebylo moc vidět ani tak (a navíc se světlo čelovky od vloček odráželo tak, že to vypadalo, jako by byl blízko reflex). Prostě nádhera! No ale trénink jsem dokončil, sice s hrozivou ztrátou, ale spokojený, že už to mám za sebou.
Žádné komentáře:
Okomentovat