Nočák na Bíře

Dneska jsme měli další kolo nočáků. Moc se mi do lesa nechtělo, včera jsem zkracoval trénink, protože jsem byl hrozně unavený a nebylo mi dobře, tak jsem se i docela bál, jak se mi poběží. Nakonec ale zodpovědnost zvítězila a já byl v šest v klubovně na Biřičce. Odsud jsme si klusli 2,5km na start. Sešlo se nás docela dost, zřejmě i proto, že Petr, který pořádal, nezveřejnil délky. Nikdo tak nevěděl, že v plné délce nás čeká 10,5km.

Krátce k mému běhu. Hned ze začátku jsem se docela slušně rozběhl, snad mě hnala i samotná forma tréninku (pro ty, který ji neznají - byl hromadný start, skoro každý startoval na vlastní první kontrolu, a pak pokračoval po obvodu kružnice až na ni znovu doběhl, pak už se přes start pokračovalo klasicky). Docela jsem ale chyboval, nicméně i tak jsem snad na průběhu neměl tak velkou ztrátu. Hned na jedničce klasické části jsem doběhl Jedlu, který nevěděl, že dál už na kontrolách nebudou reflexy, ale jen obyčejné fáborky. Hned na další kontrolu jsme se rozdělili - nechtělo se mi běžet za ním (a můj postup byl nakonec o chlup rychlejší). Následující kontroly jsme běželi spolu - já vedl a on v prvních dvou případech našel jako první kontrolu (vždy jsem se zastavil tak pět metrů od ní). Mám takový dojem, že to dneska trochu flákal (jinak by mě asi trhnul...).

Dnešní mapa (zákres jen klasické části, okruh byl skoro celý víceméně rovně)

Na dlouhém postupu přes silnici jsme se ale rozdělili a než jsem našel cestu, byl jsem si skoro jistý, že už jsem ho ztratil. Jaké bylo moje překvapení, když byl těsně před dohledávkou přeci jen za mnou - na druhou stranu musím přiznat, že jsem se předtím hnal jako blázen. Stejně ji ale našel jako první. Na sběrku šel pak Jedla mírně zleva, já si vybral jiný postup a opět nasadil maximální tempo, které jsem si na zasněžené cestě mohl dovolit. Na sběrce jsme byli zase spolu, a pak už následoval jen doběh, kdy mě Jedla pustil před sebe, aby mě udělal radost (a taky, že jo). Nakonec to byl z mé strany jeden z nejkvalitnějších nočáků letoška...