MČR klasika

Slíbil jsem, že se ještě vrátím k mistrovství na klasice, které po mě moc dobře nedopadlo. Nejprve k organizační stránce - závody to byly dobře uspořádané, o tom žádná řeč, Aljoša prostře umí. Terény už sice moc zajímavé nebyly, ale pro klasiku se ještě vcelku daly využít. Přiznávám se, že mě dost překvapil "middlový" charakter obou klasik (zejména kvalifikace), kdy většinou nešlo o nějaké volby, ale o to se co nejrychleji dostat ke kontrole a hlavně ji úspěšně najít. Tomu moc neodpovídal tisk, který mi místy přišel až titerný (v mapě se nedalo moc dobře v běhu číst).

A teď k mým výsledkům - v sobotu jsem do kvalifikace vyběhl v dobré běžecké formě, ale mapa tentokrát opravdu zaostávala - byla z toho spousta chyb - problémy na dohledávce a špatné odběhy. Nebylo to tím, že bych se na to nesoustředil, jen jsem prostě nedokázal sladit rychlost běhu a mapování. V neděli to pak už bylo o trochu lepší - přesto jsem tu nějakou tu chybku udělal - ale jinak to byl mnohem lepší závod - oceněný těsným vítězstvím v B finále :)
Vzhledem k tomu, že většina klasiky byl spíš takový middle, nabízím rozbor (respektive srovnání možných postupů) jediného opravdu záludného postupu, kterého jsem si všiml (byl v úvodu nedělní tratě).

Postup 3-4 byl jedinou velkou volbou, před kterou jsem byl na MČR na klasice postaven

Vzdušnou čarou je délka postupu na 4. kontrolu cca 1950m. Abych řekl pravdu, na tuhle volbu jsem se soustředil už cestou na jedničku a dost jsem váhal mezi postupem spodem a vrchem. Nakonec jsem šel horní (červenou) variantu, kterou jsem si vybral prakticky až těsně za trojkou, a přiznávám že jsem dost váhal, zda jsem volil dobře, spodek se mi najednou zdál přeci jen kratší. Nakonec se ale ukázalo, že to pro mě bylo rozhodně nejrychlejší - jedinou nevýhodou byla trojice hustníků, které bylo třeba překonat (ačkoli jen ten prostřední byl zarostlejší) při běhu na horní cestu.
Při rozhodování bylo nutné si uvědomit, jak moc se spodní cesta kroutí, ačkoli se to opticky moc nezdá. Pro srovnání délky a převýšení čtyř variant, které jsem vybral: červená (2300m/80m), žlutá (2180m/125m), zelená (2320m/120m) a modrá (2550/125m). Jak už jsem napsal, pro mě byla jistě nejvýhodnější červená, ačkoli se domnívám, že žlutá by pro rychlého běžce mohla být hodně zajímavou variantou, ačkoli i ona (stejně jako zelená a modrá) by byla dost zpomalena slušným svahem ke kontrole.