S díky prozřetelnosti, která mě našeptala, abych si s sebou na cestu vzal i náhradní čočky, jsem byl připraven ukázat na middlu, probíhajícím v rámci otevřeného závodu při Elitsérii, všem borcům svoji formu. No skoro to vyšlo. Možná kdybych nestartoval skoro na začátku, možná kdyby celou noc nenasněžilo ještě víc centimetrů, možná, kdyby mě někdo řekl, že na start to je místo avizovaných 800 1400 metrů, že si tam budu muset ještě nandávat číslo a že popisy nejsou na mapě, možná... Dost výmluv! Prostě hotová Alenka v říši divů. Takové krásné ledové království kolem vás bych vám přál také zažít, věřím, že by jste si to tam užívali nejméně se stejným průměrem na kilometr jako já :) No prostě jsem vyrazil do lesa se špatnou taktikou a skoro na 2/3 kontrol nějaká chybka. Škoda, výsledek ještě horší než včera - 2:0 na zápasy pro severské terény s knock-outem v prvním kole.
Do nedělního middlu jsem vkládal veškeré své naděje. Pokud se nechytnu ani na něm, tak tu bude zbylých 14 dní utrpením. výsledek nakonec nebyl tak hrozný a chyby jsem udělal jen dvě, ale zato pořádné. Jednou jsem se úspěšně zahákl za Švéda, který mě pak odtáhl úplně jinam, než kde byla naše kontrola (naštěstí jsem si toho všiml a otočil to, zatímco on pádil dál). Poté jsem se tuhle hloupost pokusil napravit rychlým během na jediném delším postupu. A samozřejmě jsem byl za to po zásluze potrestán otočením se kolem centrálního kruhového jezera a dlouhým odchýlením se od spojnicové čáry. Jinak to ale bylo víceméně super, myslím, že tentokrát to byla taková remíza s odřenýma ušima - 3:1.
Prakticky hned po doběhu jsem se převlékl a odjeli jsme zpět do Kallinge, kde jsme nabrali věci, vrátili se na shromaždiště pro ty, co běželi později, rozloučili se s osobákem, který odjížděl se třemi lidmi na palubě zpět do ČR a vyjeli směr Ärla (tedy o 400 km dále, poblíž Stockholmu a halvně více na sever).
Žádné komentáře:
Okomentovat