pondělí 5. září 2011

SM pitkämatka - finále

Jak už jsem psal na Twitteru, finále mistrovství Finska na klasice bylo o něčem jiném, než kvalifikace. Terén o dost náročnější jak mapově, tak běžecky, a já unavený - to nemohlo vyústit v nic jiného, než chyby (a to ačkoli jsem byl na to před startem varován). Přestože umístění někde v samotném závěru mého finále není nic extra, zas tak hrozný výkon to nebyl, chyby jsem vlastně udělal 3-4, což z toho pořád dělá jeden z nejlepší mapových výkonů ve finských terénech. Když se ohlédnu zpět, tak jsem spokojený.
Běhání ve Finsku opravdu není žádná sranda, jak to může vypadat z mapy. Ani mapově ani fyzicky, často si tu připadám jako začátečník, ale pořád vidím stoupající tendenci, takže věřím, že příští rok na jaře bych tu už mohl běhat slušně. 11,6 kilometrů finále mi totiž dělalo hodně velké problémy, z čehož pramenila i chyba na poslední kontrolu a ostatně i ty předchozí, protože unavený už jsem byl od začátku (v sobotu jsem se opravdu snažil běžet, co se dalo).
Na dvojku to byla klasická paralelní chyba, když jsem se nechal stáhnout vyšlapanou cestičkou moc doprava. Na pětku jsem v půlce ztratil kontakt s mapou (no ono se tam nebylo čeho chytat, ty 2,5metrové vrstevnice se tam tak různě vlnily), ale hlavně v závěru, když jsem věděl, kde jsem, jsem se neodvážil pokračovat skrz zelené a odrazil se od něj zpět a na cestu. Tohle je zatím můj největší problém tady, porosty. Pak už jen drobné zaváhání v dohledávce desítky a hloupé stáhnutí se jinými běžci na poslední kontrolu.

Mapa s postupy

Mezi postupy byly ale i povedené. Do desítky nejlepších se vešly postupy na 6 (2. nejlepší čas), 9, 13, 14 a cíl. To jsou hodně dobré výsledky na to, že tu neumím ještě tolik běhat. No aspoň mám nějakou představu, jak moc to musím pálit, abych dosáhl dobrého umístění. Odpověď zní hodně. Jestli vás zajímá, proč zrovna tyhle postupy jsou tak dobré (běžel jsem je sám), tak důvod je zcela prozaický - byly jednoduché. Číst terén v obtížných částech mě totiž pořád dost výrazně zpomaluje. Ale vidím neustálý pokrok a to je hlavní.
Celkově tak hodnotím víkend jako povedený, sobota byla z mé stránky skvělá, neděle už měla výrazné rezervy. Je to ale jenom začátek, tím jsem si jistý,  prostor na zrychlení je u mě pořád obrovský.

Žádné komentáře: