Mapově výživný prodloužený víkend

Další trojice závodů zpátky doma v Česku za mnou a musím říct, že patřily k těm opravdu pěkným. Navíc se do mých výkonů trochu vrátil běh a ačkoli ten daleko zaostával za mými maximy, už se konečně dalo něco zaběhnout.

Vše začalo pátečním mistrovstvím ve sprintu, kde jsem se sice nevešel do hlavního mistrovského závodu, ale i v áčkách jsem si zaběhl moc pěknou trať, navíc dost podobnou té mistrovské. Děčín neposkytl úplně klasický sprintový terén, nutností si občas zastavit či přejít do chůze tak spíš připomínal italská městečka. Takže nic, co by vyhovovalo definicím normálního sprintu, ale přesně to, co si běžec užívá. Žádný tupý běh, ale potřeba pořádně zapojit hlavu i pozornost - trať, co vás na začátku chytne a pustí až v cíli.

Já jsem se pěkně nachytal už na začátku, kdy jsem vůbec nečekal síť průchodů v hradbách a slušně se v tom zamotal. Chyba jako blázen, ale nijak mě to nepoložilo. Zaběhl jsem pak řadu top mezičasů (škoda, že v oficiálních výsledcích u nich není pořadí pro porovnání - ty pak dost ztrácí smysl), ale taky jsem ještě vysekl dvě střední chybky. Celkově na třech chybách asi 1:20 a k tomu tak čtvrt minutka na pár malinkých. Ale spokojenost, běželo se mi krásně a užil jsem si to.

Mapa sprintu s postupy

Sobotní klasika pro mě byla už dopředu výzvou. Měl jsem trochu obavy ze své běžecké formy, ale naštěstí se mé trápení úplně nepotvrdilo a já běžel bez větších problémů až do cíle (byť zdaleka ne tou mojí rychlostí). A k tomu se přidala i jistá mapa - přeci jen, při klasice jsem měl dost času se na ni v klidu podívat, což je přesně to, co mi vyhovuje.

Závod to byl krásný, z mého pohledu ne moc voleb (ačkoli někteří tvrdili něco jiného). Pokud bych měl ale něco zmínit, tak to byla kvalita mapy a ta byla občas dost tragická. Podměrečné symboly (hodně těžce v patnáctce čitelné) od prohlubní až po silnice. No a co bylo horší, tak i místy nepovedená mapa. Na kontrole číslo 14 ztráceli mnozí - od velkého vývratu (jasného záchytného bodu pro kontrolu) byla kupka v úplně jiném směru.

Mapa klasiky s postupy

Neděle byla taky pořádně zajímavá - proměnlivý terén a nutnost držet pozornost. Já jsem vyběhl na pohodu a na prvních pěti kontrolách jsem se usídlil na stabilním 11.-12. místě, ale pak přišla osudná šestka v hustníku a první hledání. Zbytek hustníkových kontrol jsem pak zvládl, ale už jsem se do závodu úplně nedostal. Pak mě doběhl o dvě minutky později startující Dan Wolf a já s ním pár kontrol v pěkně slušném tempu oběhl (a rozhodně jsem při tom za ním nevisel). Bohužel jsem ho pak i zatáhl do zbytečné chyby.

Pak už jsem z mapy vypadl úplně a do konce se do ní nedostal. Tohle bude potřeba ještě potrénovat, začátky závodů, co mi vždycky dělaly problémy, zvládám, ale návrat zpátky do závodu po chybě by mohl být lepší.

Mapa middlu s postupy

Celkově tedy moc pěkné závody, pěkné a záludné terény a příjemná organizace. Jen škoda mapy pro sobotní závod - myslím si, že i tak "složitý" terén patnáctku snese, to není problém, jen je třeba vědět, co do ní dát a co ne. Na Finnspringu to také zvládli a to byl tedy terén ještě o stupeň složitější.

Trojzávod u Lipníku nad Bečvou

Jak už jsem psal v předchozím příspěvku, uplynulý závodní víkend rozhodně nešel podle mých představ. Jaro asi nebude tak ideální a na formě se zřejmě podepsaly poslední dva rozcestované měsíce, během kterých jsem si i něco prostonal. Prostě neběhá to. No ale nedá se na to vymlouvat, místo běhu budou muset nastoupit chladná hlava a čisté výkony.

Oba štafetové závody pro mě byly zklamáním. Běžeckou mizérii bohužel doplnily i zbytečné chyby. Na sobotní třetí úsek jsem ještě vyběhl celkem v pohodě, ale jakmile jsem po pár kontrolách začal cítit, že mi ostatní začínají mizet, přišlo zcela zbytečné zmatkování.

Mapa sobotních štafet s postupy

Na odpolední sprint jsem se tak snažil dostat do co nejlepší koncentrace na výkon a skutečně jsem zaběhl příjemně čistý závod. Na výsledku se podepsalo to, že jsem běžecky nestačil, ale byl jsem se sebou nakonec spokojený, protože jsem udělal maximum, na co jsem v té chvíli měl.

Mapa sprintu s postupy

Ten nejdrsnější zážitek měl ale přijít v neděli. Hromadný start se mi celkem povedl a na svou farstu první kontroly jsem dorazil jako první. Jenže ouha, ta moje byla od ostatních variant odříznutá pěkně prudkým údolíčkem a než jsem se vyškrábal zpátky nahoru na cestu, byl jsem už někde hodně vzadu.

Pak jsem se pokusil ochytračit balík a to byl začátek problémů - pomalejší postup a už se to se mnou vezlo. Ještě jsem se dokázal dopracovat do kontaktu s hlavním balíkem, ale na šesté kontrole jsem absolutně nepochopil údolí a skoro minutová chyba znamenala, že jsem byl najednou skoro sám.

Mapa nedělních štafet s postupy

Pak už to byl boj. Běžecké trápení spojené se spoustou zaváhání. Skoro jsem ani nevěřil, že je ten závod vůbec možné dokončit. Ale nakonec jsem to zvládl a nějak se do toho cíle dostal.

Celkově tedy rozhodně ne závody, jaké bych si představoval. Ale teď je to třeba hodit za hlavu a soustředit se na další víkend. Na to, abych závody odběhl čistě, zbytečně to netlačil a užil si to. To je teď to hlavní.

Helfštýnské trápení

První závody v ČR a hned kruté probuzení. Na štafetovém dvojzávodě na Helfštýně se mi opravdu nezadařilo a fyzicky jsem se úplně míjel. Z toho, jak jsem se to snažil tlačit do běhu, jsem pak i vyráběl zbytečné chyby, a tak jsem neběhal ani mapově čisté výkony. No zklamání.

Aspoň, že sprint v Lipníku nad Bečvou jsem zaběhl se ctí a mapově čistě. I tady však absentovala běžecká kapacita a zvlášť na delších postupech jsem výrazněji ztrácel. Takže i tenhle výsledek je za tím, na co mám.

Sprint lákal na historické centrum Lipníka nad Bečvou - faktem je, že elita ho takřka nevyužila

Celkově tedy nic moc, ale být po delší době na českých závodech bylo příjemné. Víc o mých výkonech i se zákresy postupů někdy ve středu či později, teď nebudu pár dní online.

Stránky závodů (výsledky apod.)

Zpátky v ČR

Finsko už je za mnou a už jsem zase doma. A tenhle víkend je čas se podívat i na nějaké ty závody. Už ve středu jsem si připomněl, jak že se to u nás běhá a byla to pěkná zabíračka. No prostě velké kopce nejsou to, co bych si na severu natrénoval. Takže výběhy do svahů byly dost záhul.

Mapa s jednou z tratí opakovaných startů

Mapově to ale celkem šlo, byť párkrát jsem se taky nechal vycukat do příliš rizikového běhu. To jsem si moc nehlídal jak nabíhám a tak. Takže tenhle víkend bude pro mě hodně drsným návratem, ale těším se. Tak snad se i můj návrat do slávistického dresu vydaří!

Tiomila '12: Kvarn

Tak a je to za mnou. První pořádné závody, na které jsem se připravoval. Sice ta moje příprava mířila výhradně na denní úsek, ale s nočním, druhým úsekem jsem se nakonec přeci jen vypořádal se ctí a celkem slušně.

Protože mě na jaře zatím spíš míjí forma pro severské závody, do prvního týmu mi to nakonec nevyšlo. Ve druhém jsme zas podle předpokladů neměli dost lidí na to, aby se zajímavé denní úseky nešly z hanba startu (což se ale nakonec nepotvrdilo), takže jsem byl poslán hned na druhý úsek, ať si zaběhnu v kontaktu.

Start závodu

Bohužel z kontaktu se vyklubalo 21 minut ztráty na předávce a místo toho, abych nabral zkušenosti, jak to běhají profíci, tak jsem se musel prodírat skrz řady ne moc rychlých běžců a oběhnout skoro všechno sám.

Začal jsem hodně opatrně, pomalu a s respektem. Přeci jen jsem se nočním spíš vyhýbal a na mapu se snažil chodit co nejvíc ve dne. Po prvním kilometru jsem ale pochopil, že to je zbytečné, protože začátek byl opravdu jednoduchý.

Nějaké chyby jsem ale taky nasekal. Jednou jsem neudržel postup a místo rovně ho spíš běžel v oblouku. No a podruhé jsem navštívil cizí farstu (což byl tak trochu pech, protože farstovaná byla jen tahle kontrola a v úvodu skupina tří prvních kontrol). Jinak to šlo pěkně.

Mapa s postupy

Stáhnul jsem tak nějakých čtyřicet míst (což ze začátku třetí stovky není tak těžké). Čas a umístění na úseku nic extra. S tím se bohužel dalo spíš počítat, když jsem místo toho, abych šel s někým rychlým, musel obíhat ostatní a ještě přitom držet své spíš opatrné tempo. Takže vzato kolem a kolem velká spokojenost, kterou se mnou myslím měli i v klubu.

Teď je pomalu čas se začít přeorientovávat na české závody. Dokud jsem ve Finsku, tak toho hodlám využít pro mapové tréninky, ale pak bude potřeba trochu nabrat i běžeckou formu.