MS ve Francii přes internet

Právě proběhlé mistrovství v OB ve Francii začalo hodně zvolna - ale pak už jen gradovalo a gradovalo. Alespoň tak se mi to zdálo - vzhledem k tomu, že jsem byl tou dobou pár tisíc kilometrů jinde ve Finsku. I tak mi ale internet pomohl vše sledovat skoro naživo. A stálo to za to.

Když se rozběhla kvalifikace na klasické trati, nebylo to nic extra - ze začátku nešly ani mezičasy z kontrol, takže jsem přešel na komentář z World of O. Ten jsem za chvilku nahradil rádiem z arény a hned to bylo poněkud živější. Skutečný zlom však přišel až po zpřístupnění živého video přenosu, čehož jsem si všiml při finále na klasické trati (možná už byl na sprint, ale to jsem nebyl doma). To v kombinace s GPS trackingem závodníků přineslo opravdu skvělý divácký zážitek i na takovou dálku.

Myslím, že tohle je přesně cesta, kterou by se měly všechny velké orienťácké akce ubírat - nabídnout volný online přístup k těmto datům. Za poplatek nabízet některé prémiové služby (větší rozlišení, vlastní server atp.) a zadarmo klidně přidávat reklamu.

Co se týče závodní stránky, nemůžu hodnotit, jaké to ve skutečnosti bylo, ale zejména co se týče štafet vše bylo velmi divácké. Jak už jsem napsal na Twitteru, zejména ženské štafety považuji za vůbec nejlepší přenos z orientačního běhu, který jsem kdy viděl. Režie nebyla nic moc, ale dostatek kamer a GPS tracking (a samozřejmě náročný terén a trať) umožnily udělat ze závodu divácké drama, které by ještě před nějakou dobou nebylo ani možné.

Pěkné bylo i odlehčené zpravodajství z tábora českého týmu, které se objevovalo na Facebooku. To by si Honza Reproš mohl za rok (i dříve) klidně zase zopakovat. Jen by příspěvky mohly být pravidelnější :-)

Myslím, že orientační běh může v internetu najít hodně silného spojence, však se stačí podívat, kam až se dostal takový portál World of O, se všemi svými sekcemi. Tohle je budoucnost služby pro diváky ale i závodníky, tady je třeba hledat vzory. Tak teď už jen nějaké pořádné webové stránky, které by doplnily "Jak to vidí Béďa", jediné opravdové české o-zpravodajství.

Novinky ze Země tisíce jezer

Jistě vás zajímá, co nového se událo od doby posledního článku. Bylo toho opravdu hodně - ve škole jsem úspěšně dokončil intenzivní kurz finštiny (no řekněme, že jsem ale hodně v začátcích, nicméně nějaký základ pro další studium je) a přespříští týden mi začíná normální výuka.

Ohledně běhání to bylo mnohem rozmanitější. Protože byl kurz opravdu hodně časově náročný, tak nějaké rekordy v tréninkových objemech rozhodně nepadaly, ale ani jsem to neflákal. Vždycky dvakrát týdně se mi podařilo dostat se na mapu, což je tady hodně zásadní, protože si před závody rozhodně potřebuji aspoň trochu ujasnit, jak ve finských terénech běhat a jak se orientovat v mapách. I tak ale bude první závod hodně drsnou a dlouhou zkouškou.

Pokud vás zajímá na čem trénuji, tak pod tímhle odstavcem najdete moji zatím nejoblíbenější místní mapu, mám ji dvacet minut běhu od domu. Terén místy opravdu náročný, všechno sedí, já se občas ztratím, ale je to super. Zakresleny jsou všechny tři tréninky, které jsem na ní šel - první byl už předtištěný (tréninkový závod Iltarastitu), dokreslený červeně byl na postupy mimo cesty (ten mi celkem šel), tmavě modrý pak na kratší a střední postupy (tam už jsem vyrobil tři chyby, z toho jednu obrovskou paralelku na nevině vyhlížející trojku).

Mapa Makkarajärvi

No a krom samotného tréninku jsem měl taky spoustu zařizování v klubu. Je toho celkem dost a v Tampereen Pyrintö to mají pěkně rozděleno mezi velkou řadu lidí, takže se s nimi postupně potkávám a poznávám a zařizuji a zařizuji. Naštěstí jsou všichni hodně přátelští a ochotní, takže to vůbec není takový problém. No a ve čtvrtek jsem se jim definitivně upsal (propiskou) do konce příštího roku, tak uvidíme, jak se mnou budou spokojení, ačkoli než se ve Finsku naučím běhat, tak to asi ještě nějaký pátek potrvá :-)

A od teď chodím ve slušivé červené

Co tě doma nenaučí o běhání ve Finsku 1

Letošní mistrovství v OB ve Francii začalo včera, ale u mě už se nedávno rozběhla příprava na to v roce 2013, které se uskuteční ve Finsku. Samozřejmě ještě uvidím, jestli se ještě dokážu svou úrovní vypracovat, ale jsem proto rozhodnutý mnohé udělat. Teď mě čeká jeden rok ve Finsku, kde doufám naberu spoustu zejména mapových zkušeností a vylepším svoji mapovou a běžeckou techniku. No a pak už to bude jen o vyladění fyzičky.

V tomhle článku a možná několika dalších, které na něj budou navazovat, jsem se rozhodl zveřejňovat svoje postřehy, které tu během pobytu získám. Co díl, to zhruba pětice bodů o běhání ve finských terénech a na finských mapách.

Tak takhle to vypadá v lese v okolí Tampere (v lepším)

1. Obíhačky po cestách jsou opravdu ultimátní. Jen pozor, abys běžel po té správné, změť pěšinek je často neskutečná a vyznat se v ní vyžaduje výrazné zpomalení - ale i tak se běh po nich oproti terénu vyplatí.
2. Mapy opravdu sedí. Když člověk pochopí leckdy zvrácenou generalizaci, tak mapa opravdu odpovídá skutečnosti. A to až neskutečně. Myslím, že od místních mapařů by se ti naši mohli mnohému učit, na finských mapách je radost běhat, na našich dost často ne.
3. Podle zelené jen když víš, kde jsi. Podle zelené se tady dá orientovat opravdu jen, pokud člověk ví, kde je. Našinci totiž často přijde zelené úplně všechno, pokud se ale potká skutečně zelený kus lesa, tak je to většinou opravdu dobře poznat.
4. Pokud nevěříš buzole, ani sem nejezdi. Změť cest, kamenů a vrstevnicových tvarů je na mnoha místech tak složitá, že ji nelze přečíst jinak než ve velkém zpomalení (zastavení). I tak ale existuje riziko zvolení špatné cestičky a podobně. V první řadě tedy věř buzole a ne svým představám, jaké objekty vidíš.
5. Kup si lupu. Pořízení lupy na svoji buzolu považuji za jeden z nejlepších nahodilých nákupů, které mě kdy potkaly. Přečíst křížení vlnících se pěšinek mezi kameny bych bez toho rozhodně nezvládl, možná tak v sedě pod lampičkou. Naprostá nutnost pro plynulou orientaci v mapě, dohledávky a jiné klíčové body, ve kterých je třeba přesně číst mapu.

První týden v Tampere

Moro!

První týden v Tampere je pomalu za mnou a já už mám za sebou opravdu hodně. Program kurzu skoro neumožňuje vydechnout a občas mi přijde, že mi ani na nic dalšího nezbývá čas. Od devíti ráno do tří až čtyř odpoledne mám intenzivní kurz finštiny, pak občas ještě následuje nějaký společný program.

Tréninky jsem tu měl spíš kratší, ale zato hodně výživné. Po pondělním Iltarastitu mě Jarno, vedoucí tréninkové skupiny Tampereen Pyrintö, nabídl, jestli se nechci zúčastnit menšího běžeckého závodu v Pirrkale (městečko kousek od Tampere, kde je místní letiště) a dokonce se nabídl, že mě tam odveze, když mám tak plný program, že bych se tam po vlastní ose autobusem dostával jen těžko. A poučen z domova, že se mám snažit jezdit všude, kde to půjde, jsem souhlasil.

Závody to byly opravdu jen malinké, přes 300 účastníků :-) Pro každého doběhnuvšího medaile, občerstvení při průběhu do dalšího kola a samozřejmě v cíli. Podrobnosti si můžete prohlédnout níže, bohužel bez mé závodní fotky, fotograf mě nestihl. Běželo se 10,6 km ve dvou okruzích.

Profil jednoho okruhu - z toho je vidět, že zejména první polovina byla pořád nahoru a dolů

Trať vyznačená na mapě

No a přestože už jsem od prvního kilometru měl všeho plné zuby, snažil jsem se, co se dalo, abych zaběhl nějaký slušný výsledek. První kolo se vesměs běželo ve velké skupině, to druhé už jsme běželi s jedním borcem ve dvou, když nám první utekli a ostatní odpadli. Nakonec z toho bylo 5. místo a čas 38:19, což na takovou délku a profil rozhodně není špatné, a já jsem byl hodně spokojený. Kompletní výsledky lze nalézt na blogu závodu (výsledky jsou hned první odkaz v článku ze 4.8. - bohužel na ně nejde přímo odkázat).

Medaile z běhu

Následují nějaké fotky z Tampere - pro další představu, jak město a jeho okolí vypadá...

Tampere je bývalé tovární město, takže v centru je spousta relativně starých cihlových budov

Tammerkoski - říčka spojující dvě hlavní jezera Tampere, mezi kterými je výškový rozdíl, takže je na ní vystavěno hned několik vodních elektráren

Pohled z Pyynikki na Pyhäjärvi, jedno z oněch dvou velkých jezer, u kterých Tampere leží

Pohled z Pyynikki směrem do města (centrum je trochu vpravo)

Ruská ponorka v přístavu Tampere - žert studentů místní vysoké technické školy

A takhle si někteří Fini žijí jen kousek od města

Pohled do lesa, ve kterém se občas objeví i několikametrové kameny

Iltarastit Hepolammi

Slovo dalo slovo a já jsem už necelých 24 hodin po příjezdu do Tampere vyrazil na místní orienťáckou akci - Iltarastit - pondělí mapové tréninky pro kluby z okolí Tampere. Téhle večerní zábavy se tentokrát zúčastnilo nějakých 520 lidí, to jen pro představu, v jakých řádech to tu v Tampere chodí. Já jsem si střihl nejdelší - 7km - trať, abych ty Finy trochu proškolil, jak se má běhat v jejich domácích terénech...

A samozřejmě vyškolili oni mě. Teda spíš moji taktiku, kterou jsem načerpal z pečlivého studování map z okolí Tampere. Postupy po cestách v tomhle lese opravdu bývají hodně rychlé. Horší je, že tam těch cest je ve skutečnosti mnohem víc (spíš asi od běžců), takže o srandu je zaděláno, když se člověk snaží běžet podle nich. Buzolu jsem samozřejmě trochu hodil za hlavu, což se tady asi dělat nemá. První zásek na čtyřku a hned na pěkných pár minut, další super výkony jsem přidal na sedmičku a osmičku. Jinak to docela šlo. No ale popravdě, ke konci už jsem se v terénu začínal celkem výrazně vyznávat. Takže věřím, že to časem opravdu půjde.

Mapa s postupy - důležitá poznámka pro příště: bílá nerovná se čistý a rychlý les

No a protože je prostor téhle mapky opravdu blízko Yrttikatu, kde bydlím (SZ roh mapy zabírá skoro ulici, která k nám vede), vydal jsem se tam částečně i dneska, když jsem byl vyklusávat. Cestou jsem vzal ještě nejbližší jezero, a pak nafotil, jak to v tom lese teda vlastně vypadalo.

Takové pěkné rozcestníky tu mají na každém rohu

Kaukajärvi

Místní bílý les s cestou

Pohled na čtvrť Lukonmäki, ve které se nachází Yrttikatu (v pozadí další čtvrti Tampere)

Místní Rozárka - jen tahle má přes 60 metrů převýšení

A na závěr exkluzivní video z Hepolammi, jak to tam vypadá: