Rýmařovská áčka

Po dvou letech zase zavítám do terénů u Rýmařova, ve kterých už jsem se párkrát jako předběžec na mistrovství světa v roce 2008 proběhl. Tentokrát mě čeká hned dvojí účast v H21A, protože se mi (hlavně přes prázdniny) nepodařilo nasbírat dost rankingových bodů, abych se konečně dostal do té elity. No nic, i tak mě jistě čeká slušná konkurence, zase si nedělám iluze, že bych to měl s přehledem vyhrát, na to tam ještě dost slušných běžců bude. V neděli mě navíc čeká dost brzký start, ale třeba to bude výhodou a potkám na trati nějaké vláčky eliťáků...

Východočeská trojkombinace

O prvním zářijovém víkendu už tradičně proběhla závodní trojkombinace - dvoje štafety a sprint. Sobotní program začínal sprintem pořádaným Trutnovem v Janských lázních a byl to opravdu silný zážitek. A to v mnoha ohledech. Rozhodně si tam tenhle závod vysloužil celou řadu nej (objektivně i subjektivně) - nejdelší, nejtěžší fyzicky (souvisí s předchozím) i mapově, nejzáludnější s nejčastějším čtením popisů, s asi nejvíce volbami. A dala by se asi vymyslet i spousta dalších věcí.

Co se týče mého výkonu, tak ten byl od začátku trochu pomalejší (při zákazu orientek se moje silniční botasky na trávě ukázaly hodně velkým průšvihem) - což se ale obrátilo ve slušnou výhodu. Když se podívám do mezičasů, tak jsem se dostával na stále lepší a lepší pozice, jak postupně mí soupeři chybovali. Sám jsem sice pár chybek vyrobil, ale nic extra zásadního. Nakonec z toho bylo nejlepší letošní umístění (překonávající tuším 6. místo z jiného sprintu, pro změnu v Brně) - 4. místo s velkou ztrátou na vítěze, ale s ne tak velkou na zbylé dva borce. Jinak taková malá poznámka na závěr - "běžecký podklad je většinou asfalt, beton a chodníková dlažba" se možná naplnilo (51% je přeci jen vždy více než 49%), ale v člověku to nevyvolává představu seběhu prudkými travnatými svahy, které v silniční obuvi pekelně kloužou.

Mapa sprintu s postupy

Před štafetami na mě lehla celkem velká únava, protože už předchozí sprint byl pekelně náročný (165 metrů převýšení se opravdu naplnilo). A představa dalších 440 mě moc netěšila. Navíc když mi Jedla přinesl štafetu na prvním místě, jak jsem očekával, nebyl jsem zrovna nejlépe naladěn. A to byla chyba, protože jsem tak zaváhal hned na první dvě kontroly a ztratil úplné čelo. Pak jsem se ale konečně probral a najednou jsem běhal buď v čele celé asi pětičlenné skupiny, která se tam vytvořila, nebo, když se zrovna odněkud z houštin vynořil Sosák, tak za ním. Až když nás zezadu seběhl Šumperk (Víčko), tak se konečně ustálilo i nějaké intenzivnější tempo, které mě trochu urychlilo. Nakonec z toho bylo předání na 6. místě v hodně velké skupině, nějakou vteřinku či dvě za pozdějšími vítězi, takže spokojenost.

Mapa sobotních štafet

Nedělní štafety mi, jak už jsem psal, vůbec nevyšly. Selhání na mé straně, kontakt na dobré běžce jsem měl, nohy ale prostě nemohly. V závěru už se mi začalo zatmívat i v hlavě, takže to šlo celé do pekel. Nakolik za to mohlo, že jsem do čtyř do rána koukal do stropu, nebo že jsem byl prostě unavený z předchozího dne, nevím, ale to už stejně na mém čase nic nezmění.

Mapa nedělních štafet

Celkově tedy dva podařené závody a jeden nepodařený. Žádný zázrak, ale cítím, že jsem se tréninkově přes prázdniny dostal zase o kus dál...

Drsný víkend

Tenhle víkend mě totálně odrovnal. Po dlouhé době jsem zase v lese nechal všechno, na co jsem měl natrénováno. Však z toho vypadly dva skvělé výsledky - 4. místo v takticky odběhlém sprintu v H21A v Janských Lázních (opravdu to bylo moc dlouhé - jinak, jak jsem říkal po doběhu - nejtěžší český sprint, co jsem kdy běžel - jak mapově, tak fyzicky; moc se mi to ale celkově líbilo). Odpoledne jsem pak  na štafetách na druhém úseku po úvodních zbytečných mapových zaváháních stihl zachytit čelní skupiny pronásledující první dvojici a na můj vkus jsem se v ní až moc často dostával do vedení. Doběhl jsem tak s ne moc velkou ztrátou za vedoucími štafetami.

Neděle byla bohužel přesný opak, přes noc jsem nenaspal víc než tři hodiny, protože jsem prostě nějak nemohl usnout. Takže už na jedničku jsem byl pěkně zadřený, protože předchozí náročný den prostě vyžadoval trochu větší zregenerování sil. Výraznější chybu jsem udělal až v závěru, jinak to bohužel bylo na tom běhu. No ale nedá se nic dělat, teď je potřeba se z toho oklepat a příští týden zase všem ukázat, na co mám letos natrénováno. A ostatně, o tomhle víkendu to dopadlo dva ku jedné ve prospěch výkonů, se kterými jsem hodně spokojený.

P.S. Mapy a nějaký případný podrobnější komentář v nejbližších dnech.

Český pohár v běhu do vrchu

Když se koukám na parametry tratí všech tří závodů tohohle víkendu, tak mě trochu hlodají výčitky, že jsem asi trochu podcenil přípravu v Hradci na Rozárce (pro neznalé asi nejprudší kopec v Hradci). Ne, teď už vážně. Jsem zvědavý, jak se mužské kategorie ve sprintu vejdou do 15 minut vítěze. Snad jedině, když to nebude stavěné na moc velké obíhačky. Jinak to vypadá na další v řadě českých sprintů, které se neběhají okolo 15 minut a méně, ale v nejlepším 15 minut a více. Přitom ve světě je to naopak.

Štafety už samozřejmě poskytují víc prostoru pro vlastní invenci, ale i tak to bude asi pěkná zabíračka. Vsadím se, že se to pěkně roztrhá. Což samozřejmě není na škodu, byť já mám raději trochu kontaktnější závody. No ale třeba se mýlím a bude to úplně jinak...

Běžecká forma je, na výjezdu se mi celkem dařilo, jen jsem tam zřejmě při půl hodině čekání na bus trochu nastydl :-/ Ale snad to bude zítra v pohodě, abych mohl podat co nejlepší výkon.

Mapy z Karst Cupu

Slíbené mapy s postupy z Karst Cupu. Celkem dost chyb, ale mnohdy to co vypadá jako chyba v 1. nebo 2. etapě byla často vracečka, když už to zeleným dál nešlo probušit. Mapy byly prostě nějaké rozporuplné (občas se tmavě zelenou dalo proběhnout lépe než bílým lesem a čtyřmetrové výrazňáky byly občas taky extrém), ale vyhráli zase ti nejlepší borci, takže to tak hrozné být nemohlo...

1. etapa - ze začátku jsem měl dost problémy z měřítkem (viz pětidenní, takže dvojka už byla kriticky nedoběhlá), na trojku jsem zase zjistil, že hustníkem to tady fakt nepůjde

2. etapa - hodně povedený závod, šel jsem ho hodně opatrně, takže větší chyba byla až na předposlední kontrolu, která byla na jiné hrázce

3. etapa - krátká - ze začátku jsem to chladil, protože mě bolelo koleno, ale okolo devítky jsem se zase rozeběhl

4. etapa - postavěná přes ty největší humusy v celém prostoru, to, v kombinaci s jistou únavou z noci, pro mě bylo utrpení...

Celkově tedy celkem pěkné závody, další zajímavé terény odškrtnuty a důležité zkušenosti nabrány.

P.S. Skener funguje, jak vidíte, skvěle. S většími formáty (je na A4) má sice problémy, ale malé mapy vyhodí nádherně. Jsem rád, že jsem si ho konečně pořídil...