Mezi skalami u Nového Boru

Právě zde se v uplynulých čtyřech dnech odehrávalo soustředění juniorské reprezentace (a externích závodníků). Celkem tam na nás čekala sedmička tréninků, z nichž většina se běžela na SportIdent, takže byla i možnost porovnat si vzájemně nejen postupy, ale i mezičasy. Toho všeho se účastnila prakticky celá juniorská špička (u kluků chyběl jen Štěpán Kodeda), takže to bylo hodně zajímavé. Souhrnný článek na blog dám zítra naveřer...

Soustředění v Kytlici

Od dnešního dne až do neděle jsem na soustředění juniorské reprezentace v Kytlici (u Nového Boru), kde na mě čeká spousta náročných tréninků s konkurencí :) Už se těším a doufám, že to všechno v tempu a bez problémů odběhám...

NOB - Závod

Ještě než přejdu k samotnému popisu mého výkonu a menšímu rozboru popisů, rád bych se chvilku věnoval samotné mapě Bobr 2008. Už v rozpise byli závodníci upozorněni, že mistrovské kategorie poběží na měřítku 1:15000, což mě trochu vyděsilo, protože noční jsem nikdy nešel na ničem jiném než "desítce". Nakonec to však nebyl problém. Horší to bylo v reálu s klasifikací některých porostů. To, že to bylo zarostlé všude, je jasné, ale že ani dvojice mapařů (nebo jeden schizofrení?) se není schopna dohodnout, co budou brát jako podrost a co ne (např. na odběhu od 14 a ve 1/3 postupu na 16 jsem tedy žádný porost pod nohama nezaznamenal a naopak u kontroly 8 bych to zašrafoval co to jde), jsem nepochopil. Někdo by mohl namítnout něco ve stylu, že mapař, který chodí pěšky a ve dne to vidí líp, ale mě by zajímalo, zda si všechno to ostružiní mapař prolezl :) Nicméně zas tak hrozné to v tomhle ohledu nebylo.

Mnohem horší totiž bylo to, že člověka, který mapuje na MČR V NOČNÍM! zřejmě nenapadne, že značka pro polootevřený les navíc zašrafovaná zeleným podrostem (a umístěná na pasece kreslené stejnou žlutou a taky šrafovanou) asi moc v noci na patnátce přečíst nepůjde. Vím, že nakreslit mapu není nic lehkého ani vděčného, ale proboha, myslete u toho i na ty, kteří se podle ní budou orientovat! Mimochodem zmíněné místo mám problém přečíst i za světla a v klidu...

Výřez z Bobra s postupy

Už ve třetím koridoru na mě čekala mapa. Za tu minutu jsem si stihl prohlédnout většinu postupů a zjistit, že mě čeká spousta postupů střední délky a asi nic extra obtížného. Pak už odpípalo a já konečně mohl vyrazit kupředu. V klidu jsem si na mapovém startu okontroloval, že běžím správně a zrychlil do plného závodního tempa. Jenže už chvíli potom, co jsem seběhl z hlavní cesty, mi zhaslo nejsilnější světlo (mám v něm nějaký špatný kontakt), a tak mi bohužel nezbylo nic jiného než přepnout na menší. No aspoň, že fungovalo to :) Jednička svítila hezky zdálky a na dvojku to bylo skoro jako po linii podél potoka. Kontrola nerazila, a tak jsem rychle rozbalil mapu a orazil ji do eRka. Trojka byla od pohledu poněkud obtížnější - náběh na vývrat do čistého lesa. Naštěstí jsem v dohledávce uviděl malý baráček a hned mi bylo jasné, kde jsem. Kontrola byla schovaná z opačné než náběhové strany, přesně jak jsem očekával :) Čtyřka byla krásně na směr - stačila buzola a občasné srovnání se podél linií jako potok nebo cesta.
Pátá i šestá kontrola byly typický ťukec. Na sedmičku to opět podél paseky nebyl problém. Na téhle kontrole jsem byl 6. se ztrátou 2,5 minuty na vedoucího závodníka (Adam Chromý). Na Dana Hájka, který byl nakonec třetí, jsem měl ale jen 46 vteřin ztráty. Na osmičce mě zarazila až dohledávka, kdy jsem si poprvé během závodu nebyl v mapě moc jistý a nevěděl, kde v úplném finále přesně odbočit z cesty. Naštěstí se to povedlo správně, stačilo se jen prodrat ostružiním a bylo to. 9 i 10 zas nebyly obtížné (na 10. jsem měl 2. nejlepší mezičas, byl celkově pátý a dokonce 10 vteřin před bronzovým Danielem Hájkem :) ) Touto kontrolou ale veškeré mé medailové ambice skončily. Už při výběhu nového kopce jsem začal cítit, že už to zdaleka netáhne tak jak na začátku, a pak přišla chyba v dohledávce, kde jsem nechal dvě minuty. Doteď úplně nechápu, kde jsem mohl být, můj postup nakreslený na mapě u 11. je spíš tak vytušený než skutečný, neboť se mi rozhodně nezdálo, že bych byl na té dolní cestě (sklon té, na které jsme byl mi přišel tedy rozhodně jiný než té na mapě - prostě záhada). Tady jsem dotáhl Zdeňka Slezáka, se kterým jsem odběhl následující dvě kontroly a i díky jeho přítomnosti přeci jen zrychlil. Na 14. jsem zvolil jiný postup (zleva zatímco Zdeněk Slezák šel zprava). Bohužel jsem skončil v onom výše zmíněném polootevřeném lese, jehož stromy se nijak výrazně nelišily od normálně vzrostlých - tudíž jsem očekával, že to nemůže být nic jiného než jediný kousek bílého na mapě široko daleko. Další chyba - minuta a půl. Pak už to nestálo za moc...
Šestnáctka byla první větší volbou na trati, ale cesta zprava se mi zdála mnohem lepší (bohužel jsem si nevšiml občerstvovačky vlevo, která by přišla při mé únavě celkem fajn). Trošku jsem zachyboval v údolíčku u potoka, kde se cesta trochu ztratila a já z ní na moment seběhl. Zbytek trati nemá cenu přesněji komentovat - poučku, že hlava musí jít před nohama, jsem plnil na 100%. Zajímavá byla jen volba na sběrku - po cestě nebo rovně. Já se rozhodl pro běh lesem, ačkoli to při nočním nebývá většinou nejvýhodnější, ale při mé naprosté vyčerpanosti se to vyplatilo.
Nakonec jsem tedy skončil na 8. místě se ztrátou 13 minut na zcela jasného vítěze Adama Chromého. Do 10. kontroly jsem se ještě držel v kontaktu s medailemi, ale pak přišly chyby a nohy přestaly běžet. Proč jsem fyzicky nemohl nevím, snad kvůli tomu, že jsem se vrátil sotva pár dní předtím k trénování a v pátek byl na poměrně náročném vyšetření u doktora, krátkém sprintu (který jsem původně chtěl vypustit, ale byl jsem donucen ho roznést) a tělocvičně. No, aspoň jsem se zase trochu poučil :)

NOB - Organizace a ty věci okolo

Letošní Mistrovství České republiky v nočním orientačním běhu se odehrálo pod taktovkou ostravského Orienteering FIZA teamu ve Lhotce u Ostravy v noci ze soboty 26.4. na neděli. Snad za to mohla ona již několikrát zmiňovaná excentrická poloha navíc umocněná vzdáleností od v OB nejsilnějších oblastí ČR, ale na závod se sjela jen půldruhá stovka závodníků mistrovských kategorií (+ necelá stovka veteránů). Další pak možná odradil terén plný ostružin, který nenabízel nic nějak výjimečného.

Ještě než se vyrazilo na závody, šlo na vcelku povedených stránkách nalézt dostatek podstatných informací (výborný byl například návod na průjezd přes Ostravu k místu konání, horší to ale bylo třeba s ukázkami mapy, které nebyly vůbec a starou mapu prostoru si každý mohl tak maximálně vyhledat v archívu map OB). Na noční nakonec ze Slavie vyrazil tucet borců (mužů i žen) ve třech autech. Já jel sám s Egim (Martinem Egrtem) v dodávce vypůjčené od Petra, kde jsme tak měli narozdíl od ostatních opravdu spoustu místa :)
Po více než třech hodinách bezproblémové jízdy z Hradce jsme se konečně objevili ve Lhotce. V té chvíli jsme zpozorněl a začal hledat nějakou tu šipku k parkování. První jsem si všiml na poslední chvíli a vyžádalo si to veškerou sílu mých reflexů zareagovat na růžový nápis PARKOVÁNÍ na bílém papíře a na poslední chvíli zatočit. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem nikde neviděl avizované příslušníky městské policie, dle jejichž pokynů jsem se měl při parkování řídit. Mé zděšení ještě poněkud vzrostlo, když jsem projel asi dvousetmetrovou ulicí, kde krom starousedlíků neparkovalo žádné auto, a objevil se na malém hliněném plácku na konci vesnice. Tehdy jsem si znovu přečetl pokyny, zakroutil hlavou a vrátil se stejnou cestou zpět. Než jsem nakonec zaparkoval, ještě jednou jsem se na ten plácek vrátil, protože uličku, ve které jsem v závěru zastavil, předtím blokovalo auto a na rohu stojící polista rozhodně nevypadal, že by se chystal vydávat nějaké pokyny ohledně parkování. No ale nakonec se to zvládlo.
Shromaždiště bylo dostačující, startovka a popisy už byly připraveny a na místo už se sjela tak odhadem polovina závodníků. Na záchody se nestála žádná fronta a pořadatelé postavili několik stanů, do kterých se mohli účastníci schovat, pokud se jim nechtělo stavět vlastní. Bufet jsem nenavštívil, takže o jeho zásobení/rychlosti nic nevím. Jinak nemůžu srovnávat s minulými mistrovstvími v nočním, ale centrum závodu mě přišlo celkově ucházející. Jen škoda nekomentovaného průběhu závodu, nicméně je třeba přiznat, že by to šlo jen s obtížemi, neboť by se místním obyvatelům určitě nelíbilo, kdyby jim hned za okny hrála hudba a komentátor vyřvával výsledky závodu nějakých šílenců pobíhajících v noci po lese. Navíc, ruku na srdce, má to vůbec pro dvě stovky lidí cenu?
Základní informace z cílové čáry (vzdálené 800m) se alespoň přenášely projektorem na plátno v altánku hned vedle prezentace, což absenci komentování téměř vyvážilo. No ale prozatím konec hodnocení organizace.
Můj čas se pomalu nachýlil ve 20:45, kdy jsem nasedl do už poměrně nacpaného autobusu, který byl určen pro převoz závodníků na start, který byl nějaký ten kilometr vzdálen (byť by se to myslím dalo v pohodě dojít - vzdálenost od centra tipuju tak na 2 km). To byl samozřejmě od pořadatelů skvělý nadstandart. Teď se ale přenesme o nějakých těch 70 minut dopředu, protože samotný závod proberu v jiném příspěvku.
Když jsem doběhl a unavený doklopýtal s limonádou v ruce na shromaždiště, uvítala mě už fungující projekce výsledků a nějaký ten dostaz typu "Cos tam dělal?". No běžel, samozřejmě... Chvíli jsem se koukal, jak přibíhající další a další borci, a pak se ještě podíval na online přenost z radií z Tiomily, který běžel na notebooku hned vedle. Prostě fajn. Jen co jsem se převlékl, vrátil jsem se tam a už se jen čekalo, až se konečně vyhlásí dnešní vítězové. Pro Slavii to byla opravdu žeň (medailově 2-2-0), tak me trochu mrzelo, že jsem opět nepřispěl svou trochou do mlýna :)
Pak už se konečně odjelo na ubytování, které bylo naštěstí ve škole hned v sousední vesnici Hošťálkovice. Vyspal jsem se tak zpoloviny, protože už někdy kolem sedmé se začali trousit pryč první odjíždějící. Já to nakonec vzdal před devátou a spolu s Egim jsme jako jediní ze Slavie přejeli zpět na shromaždiště připravit se na middle (ostatní raději jeli domů rovnou). Těžko říct z čeho jsem byl tak unavený, ale jak už jsem se zmínil, byla to noční můra. Nakonec jsem ale překonal i těch 6 kiláků a po rychlém obědě jsme konečně mohli vyrazit zpět do Hradce, kam jsme dorazili chvíli před půl pátou.
A jak se mi tedy závody líbily? Organizace dobrá (skóre zvedaly hlavně ty nadstandartní věci), ale terén bohužel nic moc.

Závodní víkend s NOB

Tak moje první mistrovství v nočním už je za mnou. Komentář k němu bude jen krátký, víc chystám snad zítra v prvním detailním rozboru závodu na mém blogu. Nakonec jsem tedy doběhl 8. s poměrně hrozivou ztrátou třinácti minut na vítěze (ale jen šesti na třetí místo). Bohužel jsem udělal dvě velké chyby celkem o 3,5 minutách a okolo poloviny jsem bohužel fyzicky vytuhnul. Škoda.

Dnešní (nedělní) middle byl tak poznamenaný únavou, jak jen to šlo. Když už jsem na rozklusání moc nemohl do mírného kopce, bylo mi jasné, že dnes zase poběžím "na vůli! (letos se to stává až hrozivě pravidelným, ačkoli jsem proti tomu přes zimu udělal, co jsem mohl). Ještě na trojku jsem doběhl relativně slušným tempem, ale za rychlost při postupech na zbylých 16 kontrol bych se skoro styděl i při tréninku. Zítra tak asi budu muset trochu upravit trénink, abych aspoň trochu zregeneroval.