Víkendovka SD SHK září '20

O uplynulém víkendu proběhla druhá letošní víkendovka slávistické skupiny dospělých. Zopakovali jsme loňský formát a na podzim opět vyrazili v sobotu na závod Ligy Vysočiny, následovaný odpoledním tréninkem. V neděli nás pak čekal závod Východočeského poháru.

A počasí vyšlo fakt parádní (z rozhledny u Zubří)

A byl to celkem povedený víkend, alespoň závodně jsem si výrazně zlepšil náladu po strašidelném jihomoravském oblasťáku v Soběšicích. Nutno však přiznat, že ten mě velmi dobře připravil na veškeré šlapání trávy a ostružin - po Soběšicích už to všude vypadá jako v nádherném čistém lese. Ale až na drobné šlapání pasek kvůli mému brzkému startovnímu času byl sobotní závod slušně letecký. Ale aspoň za sebe jsem se rozhodně nenudil, bylo nad čím přemýšlet a tempo se příjemně střídalo. Nakonec z toho bylo pěkné páté místo. Pár zaváhání jsem na trati předvedl a určitě jsem to mohl o minutku urychlit. Ale i tak spokojenost.

Sobotní liga Vysočiny - H21C s mými postupy

Odpoledne jsme se přesunuli do mnohem pomalejšího terénu u Vranova (u Nasavrk). Sem-tamy od Vojty byly nakonec v hodně zavřeném lese (byť z mapy to vypadalo v pohodě), navíc s těžkou podložkou a v závěru i se zarostlou pasekou. Na mě padla celkem únava, tak jsem nohy celkem tahal a mapa taky nebyla nic extra. Takže s touto fází jsem moc spokojený nebyl. Náladu ale napravilo fajn večerní týmové posezení u pizzy.

Kontroly na sem-tamech

V neděli jsme pro změnu vyrazili skoro na druhou stranu, ke Kopidlnu, na klasickou (spíše zkrácenou) trať. Před startem šly všemožné zvěsti o tom, jaká je to v lese divočina (nesedící mapa). No, nebyl to žádný zázrak, ale běžet se na ní rozhodně dalo :) A mně se běželo pěkně, po sobotě jsem měl hodně zatuhlé achilovky, ale cestou na pětku už jsem je celkem rozběhl. Navíc jsem hned na jedničku doběhl Koštu, se kterým jsem pak pokračoval většinu trati, takže i to mi lehce pomohlo (i když jsem většinou běžel před ním). Mapově to bylo skoro čisté a výsledkově ze závodu vypadlo krásné druhé místo.

Nedělní trať H21C s mými postupy

Takže víkend parádní. Tento týden mám na programu hodně odpočinkový, a pak už bude na čase se rozběhávat na blížící se mistrovství štafet (snad nám ho nezruší...).

JmL Soběšice

No, skoro se mi o mém prvním letošním oficiálním závodě ani nechce psát. Nesedlo si totiž vůbec nic - běh, mapa ani terén. Předstartovní nervozitu jsem celkem bez problémů zvládl, těžkou jedničku si se zpomalením do dohledávky zkušeně našel... a pak už to šlo z kopce dolů.

Na druhou kontrolu mě rozhodilo prodírání se ostružiním. Už dlouho se mi nestalo, že bych se na postupu musel dvakrát vracet, protože to prostě dál nešlo. Jako fakt nešlo. Bohužel ve snaze dohnat ztrátu jsem na trojku vesele vyrazil přes údolí a přestal si hlídat buzolu. Což mě krásně vytrestalo a od té doby už jsem se jen vezl.

Někde v půlce trati (4,6 km a 310 převýšení!) už mi to i přestalo táhnout. Začal jsem vymýšlet prapodivné postupy, což samozřejmě nikdy nedopadne dobře. No a poslední tři kontroly v totálně fekálních ostružino-kopřivo-trávo-čímsi pro mě byly skutečným utrpením. Přešel jsem do pochoďáku a kdybych měl víc cti, tak to snad i zabalím. Ještěže nejkratší cesta z toho saigonu vedla přes sběrku do cíle.

Trať H21C s mými postupy

No, tohle nebyla vydařená premiéra. Má ale dvě pozitiva. Zaprvé už hůř být nemůže. A zadruhé, jen o dva dny později jsem odběhal hodně solidní úsekový trénink. Takže v nohách to je, jen trochu víc srovnat mířidla. A k tomu budu mít dost příležitostí hned o víkendu, kdy máme skupinovou víkendovku :)