Před necelým rokem jsem byl osloven, jestli bych na sebe nechtěl vzít roli stavitele našeho oblastního závodu na Kaňku. Rád jsem na to kývl a něco přes půl roku čekal, co vznikne Honzovi pod rukama za mapu. Musím říct, že od začátku mě terén zaujal, byť jsem si byl vědom, že postavit v něm i krátkou trať bude o slušném kroucení postupů. Stavět tréninky mě vždycky bavilo (a myslím, že se mi dařilo zajistit, že měly hlavu a patu), ovšem oblastní žebříček má svá specifika. Třeba celkové množství tratí, které je potřeba postavit - zvlášť, pokud člověk není fanouškem sdílení tratí více kategoriemi.
Mít pro každou kategorii vlastní trať se nakonec, myslím, ukázalo být při takřka 1400 účastnících (včetně P, T, HDR) výhodou a aspoň v tomhle měli kluci se startovkou ulehčenou úlohu. Po obhlídce terénu jsem nakonec do lesa rozesel v podstatě maximum dostupných kontrol, vzdálenosti mezi nimi přitom občas byly jen pár metrů nad hranicí pravidel. V samotný den závodu už byl les dost opadaný, na druhou stranu listí na zemi zneviditelnilo četné cestičky, takže ve finále to myslím o tolik jednodušší nebylo.
Přehled všech kontrol v lese - pro představu, poloměr kolečka je 20 metrů
Postupy dost vycházely z terénu a jeho omezení daném zakázanými prostory a cestami:
- Na Z kopci - krátké postupy v traverzu, případně náběh na kopec z boku (kontroly na JZ části)
- Světlezelený hustník na J - náběhy z různých stran, využívající změti hliněných srázků
- Centrální čistý les - hlavně pro veteránské tratě na zážitek, a (dle pozorování terénu velmi úspěšná) nachytávka na dva malé kopečky vedle sebe
- V kopec - postupy přes kopec, případně šikmo dolů
- Světlezený hustník na V (se závrty) - náběhy kolmo přes cestu (bez jasných orientačních bodů) či přímo hustníkem - dle očekávání nejtěžší pasáž, pro mnoho lidí zjednodušená počtem závodníků
- SV závrty v čistém - v podstatě jen na otočku + na zážitek
- Kaňk - závěrečné v podstatě vyrovnané volby přes vesnici
Trať H21 - původně měla být výrazně jiná, ale s ohledem na množství přihlášených (nakonec okolo 150) jsme přistoupili k rozdělení na dva okruhy
Co jsem se bavil s několika závodníky, tak se tratě i les líbily, takže to byl, myslím, hezký oblasťák. Většinu času jsem ale strávil v lese a tam si to někteří taky užili :) Moc velké chyby se asi nedělaly, ale v podstatě konstantně jsem viděl někoho v chybě, takže v tom taky spokojenost, že se podařilo vymyslet ne úplně orientačně jednoduchý závod.
Žádné komentáře:
Okomentovat