První prosincová neděle je tradičně ve znamení Malé ceny Velké verandy. Tenhle kros mám rád - je sice hodně drsný (na 4,3 km je po 200 metrech stoupání i klesání) a člověk se v něm dostane na kraj sil, ale na druhou stranu ho to totálně nezničí.
Po ne úplně ideálním tréninkovém začátku potvrzeném Klokan krosem jsem nastupoval s respektem a snahou prostě zaběhnout moje současné maximum. S výsledným časem 19:31 jsem celkem spokojený, podmínky byly relativně drsné (takové bahno za svých sedm předchozích účastí nepamatuju) a přeci jen se mi běželo lépe než před týdnem. Nemluvě o tom, že jsem se na závod sobotní vytrvalostí ani moc nešetřil.
Jinak byl uplynulý týden ve znamení tréninku. Postupně brousím vytrvalost a tento cyklus bych se měl dostat ke dvěma hodinám, což už je skoro dostatečná hodnota i pro eliťáckou klasiku. A jako velkou (a zajímavou zkušenost) pak hodnotím účast na Předsednictvu ČSOS, to stálo vážně za to!
Takže za tento týden i Verandu spokojenost. Teď na to úspěšně navázat dalším poctivým tréninkem.
Stránky Verandy
Žádné komentáře:
Okomentovat