Zhodnocení podzimu '12

Podzimní sezóna už je nějaký ten týden za mnou a já jsem uprostřed odpočinkové periody, která je tentokrát hlavně ve znamení doléčování zranění. V tomhle ohledu to není žádná sláva, ale věřím, že se všechno konečně zlomí a s novým tréninkovým rokem se budu moct zase vrátit k běhání.

Čas volna je ale zároveň skvělou příležitostí k ohlédnutí se za letošním podzimem. Nebude to nic dlouhého - vždyť jsem kvůli zraněnému kolenu absolvoval jen tři závodní víkendy.

Úvodní štafetovo-sprintový víkend se vydařil až nečekaně dobře. Na sprintu jsem sice dostal notný výklep, ale na štafetách už to s dvěma týdny tréninku kupodivu šlo. Začal jsem tak konečně věřit, že si budu moct zaběhnout mistrovství štafet a družstev a zachráním tak svůj podzimní vrchol.

MČR klasika - foto: Kade

Dlouhodobě jsem se těšil na mistrovství na klasice v okolí Kosti. Kvůli zranění sice sešlo z nějakého útoku na lepší umístění, ale na druhou stranu jsem si to aspoň mohl parádně užít. Zvlášť tedy sobotní kvalifikaci, která byla myslím hodně povedená a nakonec mi nechyběla ani minuta k postupu do A-finále.

Spolu s přeci jen narůstající formou se zvyšovalo i moje natěšení na poslední mistrovský víkend, štafety a družstva. Bylo jasné, že na útok na medaile by nám zase po nějaké době muselo pořádně přát štěstíčko. No, nakonec jsme z toho myslím vyšli tak, jak jsme i dopadnou měli. Sedmé místo v družstvech myslím odpovídá naší marodce/účasti.

MČR štafet - foto: Zuzka

Takže kolem a kolem, vzhledem k tomu, z čeho jsem vycházel, byla myslím podzimní sezóna veleúspěšná. Doufám, že se mi na ní už brzo podaří navázat pořádným tréninkem, aby to příští rok nabralo pořádné grády! :)

Pořádání Petříkovice

Po snad dvouleté absenci na nějakém větším pořádání našeho oddílu kvůli mému pobytu ve Finsku jsem se tenhle víkend účastnil závodů i z té druhé strany. Oproti minulým létům jsem nebyl v úseku roznosu/sběru kontrol, ale Boban si mě už dopředu ulovil na IT. Za což jsem byl dvojnásob rád, protože jsem pořád ještě lehce nemocný.

Ráno na shromaždišti

Seznámení s pořadatelským softwarem bylo zajímavé a naštěstí tenhle konkrétní program používali poprvé i Boban s Vorlem (hlavní tahouni našeho IT centra), takže jsem nebyl za úplnou trubku. Srovnání s jinými programy nemám, ale prý je ten náš nový od Krämera zase o něco lepší.

IT centrum

Musím říct, že pořádání byla pohoda. Komplikací se sice pár vyskytlo, ale spíš menších a všechny se je víceméně podařilo vyřešit. Já jsem se naučil spoustu nových věcí, ačkoli ke spoustě jsem se - naštěstí - ani nedostal. Protože v IT se toho musí nastavovat a řešit opravdu dost. A myslím, že až příště na nějakých závodech půjde pomalu vyčítání, tak se rozhodně na pořadatele zlobit nebudu :)

Začínající podzim

Takže díky moc klukům, že mě vzali mezi sebe a pokud budou chtít, rád se k nim zase někdy přidám a pomůžu jim s jejich prací.

P.S. Rád jsem zase taky potkal kluky z Finska, kteří tu byli na tréninkovém kempu, bylo fajn si s nimi zase popovídat!

MČR štafet a družstev '12

Poslední z vrcholů letošního závodního roku je za mnou. Štafety a družstva vždy patřila k mým nejdůležitějším závodům a nejinak tomu bylo i letos. Myslím, že přes všechnu smůlu, která mě poslední dobou stíhala, jsem se za ty čtyři týdny tréninku dokázal kvalitně připravit a když už jsem nebyl přímo oporou, tak jsem rozhodně nekazil výkony ostatních.

Sobotní štafety byly zvláštní. Už před startem mě totiž Eda informoval o tom, že bude naše kategorie kvůli záměně kontrol zrušena. Tušil jsem to ale nějakou dobu předtím, přeci jen Zdeněk se na prvním úseku pořád nevracel z lesa a vyklusávající skupina okolo Roumana... To bylo celkem jasným vodítkem.

Divácký průběh v sobotu - foto: Zuzka

Takže jsem to vychladil a celou trať šel jako trénink. Protože Zdeněk poctivě hledal správnou krabičku, předával mi až někde vzadu, takže ani nebylo s kým v lese běžet. Osobně se mi terén i tratě líbily - ačkoli kdo ví, jaké by to bylo, kdybych opravdu závodil.

Sobotní mapa s postupy

Na neděli přišel déšť a citelné ochlazení, takže bylo přede mnou mrznutí, než dojde na můj poslední úsek. Navíc se mi podařilo v sobotu během čekání na odjezd ze shromaždiště pěkně prochladnout, takže příjemně mi rozhodně nebylo (o tom jsem raději takticky řekl jen Jedlovi :) ).

Družstva se pro nás jako obvykle v posledních letech nezačala vyvíjet úplně ideálně a po prvních úsecích jsme se pohybovali mimo kontakt na čelo až někde na začátku druhé desítky. Nutno říct, že všichni podali super výkon, jen to letos prostě nestačilo. V závěru ale na 5. a 6. úseky nastoupili Eda a Zuzka a díky nim jsem já vybíhal na finiš ze šestého místa.

Za mnou šel půl minutky Beťák, takže to byl spíš úprk a snaha, aby mě předběhl co nejpozději. Definitivně se přede mě dostal na druhou kontrolu, ale záda jsem mu viděl až do devítky. Pak jsem ale začal trochu chybovat a když jsem ztratil kontakt, tak už to nebylo tak rychlé.

Nedělní mapa s postupy

Nakonec z toho tak bylo pro naše družstvo sedmé místo (a pro mě super sedmý čas na úseku). Myslím si, že super výsledek. Neporazil nás žádný B-tým a všichni, co byli před námi, byli minimálně papírově mnohem silnější. Osobně jsem spokojený jak se svým, tak naším společným výkonem. Rozhodně jsme nepropadli a když si vezmu, kolik smůly se nám letos lepilo na paty, tak to je to skvělé být sedmí.

Já jsem si ze závodu odnesl zase trochu rozhozené koleno a hlavně slušné nachlazení. Ale už je po sezóně, takže obojímu můžu dát v klidu čas na vyléčení. Dal jsem tomu všechno a stejně tak hodlám za rok.

Nedělní šampionát v bahenních zápasech - foto: Zuzka

MČR klasika '12

Tak a je to za námi. Jeden z nejočekávanějších závodů letošní české sezóny, mistrovství na klasice na Kosti. A musím říct poměrně rozporuplný pocit z lesa.

Ani tak ne nad mými výkony. Sobotní kvalifikace mi rozhodně sedla a 10. místo v rozběhu a pouhých 51 sekund od postupu do A finále, to jsem teda nečekal ani v nejdivočejších snech. Zdá se, že můj druhý nejdelší běh za poslední čtvrt rok mi sedl, protože jinak to nechápu. Když koukám na postupy, tak tam přitom časová záloha ještě byla. No, dobrý signál k následujícímu víkendu!

Sobotní kvalifikace s mými postupy

Neděle už byla náročnější. Přeci jen, týdny bez pořádného tréninku si vybraly svou daň, a tak mi to kvůli vší té únavě moc neletělo. Navíc mě začalo hned ze začátku bolet koleno, takže místo nad kontrolami jsem spíš přemýšlel, jestli to nezapíchnu.

Nakonec ale zvítězila moje bojovnost (nebo hloupost) a oběhl jsem to všechno. Chyb už bylo tentokrát víc, ale nic velkého. Takže suma sumárum opět spokojenost.

Nedělní trať H21B s mými postupy

No ale zpět k tomu, co mi přišlo rozporuplné. A to bylo mé částečně nenaplněné očekávání ke stavbě tratí. Kvalifikace byla z mého pohledu super. Terén možná nebyla úplně očekávaná parádička, ale co postup, to volba, nad kterou se muselo přemýšlet. Od začátku do konce mě to tak bavilo - a to přesto, že jsem silově určitě slušně ztrácel.

Co mě ale moc nezaujalo, byl sobotní koncept finálové trati. Alespoň u trati béčkového finále jsem se s mnoha lidmi, co ho běželi, shodl, že vlastně vůbec nebyla o volbě. A postavit místy běžák/místy prodloužený middle v takovémhle terénu, to se musí umět.

Doběhová aréna finále

Jednoznačně zklamání - "volby" byly až na jednu výjimku o tom, zda na to běžec silově má (tj. chodí rovně přes údolí) nebo už ne a jde okolo. A tomu, jestli se jde zprava nebo zleva skály teda volba moc neříkám.

Ale na závěr - obrovská pochvala za generalizaci. Ve Finsku jsem si na ni opravdu zvyknul a po návratu mi často dělalo problémy vyznat se v "českých" detailech. Teď to ale bylo přesně jak i má být.

Celkově pěkné průměrné české mistrovství na klasice, které ve vzpomínkách udrží asi jen nasazení Trac-Tracu (který bohužel nebyl na velkoplošné obrazovce na shromaždišti úplně ideálně vidět) a důkaz, že i skály se dají zmapovat do patnáctkového měřítka.

P.S. A milí stavitelé tratí, už se prosím odnaučte dávat občerstvovačky na postupy! Nebo přes ně aspoň nestavte volbu postupu...