Sprint v Letohradě

Trochu neočekávaně jsem nakonec vyrazil i na sprint do Letohradu. Bára totiž projevila zájem si vyzkoušet, co to ten orienťák v reálu je, a tak jsem nás oba v týdnu před závodem dohlásil a jelo se. Sprint se myslím ukázal jako vhodná disciplína pro první závod a myslím, že při něm získala hodně zkušeností až vyrazí zostra i do lesa. A výsledek byl podle mě super - první polovina v příchozích, to zdaleka není špatné.

Já jsem si oběhl trať H21A, na start jsem dorazil na poslední chvíli (byl malinko dál) a navíc jsem se ještě snažil Báře vysvětlit co a jak, takže jsem se ani pořádně nerozcvičil. Myslím ale, že z toho stejně měla pořádný guláš! No ale všechno se nakonec zvládlo.

Trať příjemně ubíhala a až delší postupy na 11. a hlavně 12. kontrolu zabolely. Chybku jsem nakonec vyrobil jen na 15. kontrolu, ale to bylo spíš, že jsem nezvládal v tom místě přečíst porosty a rozhodl se, že bezpečnější bude jít na kontrolu od cesty.

Moje mapa s postupy

Počasí se opravdu podařilo a tak to byl moc pěkný závod. Na sprint trochu delší, ale nevadilo to - aspoň se prošly všechny zajímavé části města. A taky musím pořadatele na závěr pochválit za kontrolu skákání zdi u kontroly 12 (a následné pro hříšníky "nucené" oražení diskvalifikační kontroly z rukou pořadatele) - to je cesta, jak závodníky naučit respektovat klíč - samozřejmě jen, když se toho nezneužívá na špatně čitelných místech.

Klasika na Čiháku

Jarní část sezóny za mnou a přede mnou pár týdnu volna. Protože si ale výraznější oddech chci dopřát až začátkem července, tak aby to bez běhání nebylo tak dlouho, pořád ještě lehce trénuju. A v rámci toho (a zajištění kvalifikace na MČR na klasice, což by mi kvůli málo závodům v rankingu mohlo uniknout) jsem tak vyrazil za Žamberk na česko-polské hranice, na louku u osady Čihák, která byla centrem oblastního přeboru na klasické trati.

Na výchoďáku už jsem nějaký ten pátek nebyl, a tak mě malinko překvapilo, jak malý závod to vlastně je (po kažtýdenních pondělních závodech v Tampere, kam klidně dorazilo tisíc lidí). Předpověď slibovala tropické teploty, a tak jsem měl malinko obavy, jak drsné to bude.

Naštěstí trochu foukalo a na trati bylo dost občerstvovaček (ačkoli, jak je vesměs špatným zvykem, spíš na postupech než na kontrolách, a to i stylem, že jsem kvůli nim musel upravovat volby postupů). Po deštích začátku týdne byly navíc řádně nasáklé bažiny a kaluže, což mě osobně vůbec nevadilo, protože se jednalo o další příjemné ochlazení nohou.

Mapa závodu i s mými postupy

Terén byl celkem pěkný a i trať měla svou výchoďákovou kvalitu. Opět jsem měl trochu problémy s českým mapováním porostů, ale vzhledem k tomu, že jsem běžel opravdu jen tak na pohodu, tak jsem se tím moc netrápil a stejně šel spíš na pocit, než na podrobné mapování.

Chyb jsem vyrobil na takových 6-7 minut, což je celkem hodně. Nejvíc mě mrzí ty na jedničku a osmičku, protože právě úvod jsem chtěl jít trochu rychleji a víc závodit. Na jedničku jsem ale nějak nepochopil cesty (nevšiml jsem si průseku, po kterém se šlo ke startovnímu lampionu a myslel si, že ho prostě dali na špatné místo). No a u osmičky jsem to podcenil a nějak špatně vyčetl, co mě čeká u kontroly v dohledávce.

Celkově ale příjemný závod - jen škoda překročených směrných časů - 96 minut u vítěze je tedy hodně za nimi. Řekl bych, že jejich odhad stavitel tentokrát hodně nezvládl. Na druhou stranu, aspoň jsem potrénoval trochu vytrvalosti!

MČR krátká '12

Jarní sezóna se pro mě pomalu chýlí ke konci a poslední velké závody jsem odběhl během uplynulého víkendu. Krátká trať už od šestnáctek není zrovna moje parketa a moje předchozí úspěchy na mistrovství mezi dospělými mě poslaly do finále D (před dvěma roky), respektive C (před rokem). Letos na tom sice nejsem běžecky tak dobře, za to jsem ale potrénoval na krátkou velmi důležitou mapu, takže letos jsem pokračoval v trendu a dostal se do finále B.

Nahrával mi i los, který mě poprvé mezi dospělými na mistrovství nepostavil na úplný začátek startovní listiny (takže jsem nemusel šlapat trávu), ale až skoro do poloviny. Bohužel, letos se pořadatelé podrost rozhodli vynechat, což je škoda.

Kvalifikaci jsem načal slušně někde okolo postupového místa, ale bohužel v půlce se to zlomilo a já začal výrazně chybovat. Obvykle to byly chyby tak do minuty, takže ne ty největší, ale na druhou stranu jsem jich dohromady vyrobil skoro za pět minut. No škoda. Trať se mi ale líbila a mile mě překvapila - zajímavé byly taky rozdíly mezi jednotlivými kvalifikačními skupinami, které byly i dost výrazné, ale to myslím nebylo na škodu.

Mapa kvalifikace (rozběh B) s mými postupy

Horší to ale bylo s mapou, která podle mě i spousty dalších lidí nebyla úplně to pravé ořechové pro závod middlu, natož pak mistrovství republiky. Hodně se diskutovalo o vrstevnicích (respektive výškovém umístění objektů) - když jeden nebo dva závodníci naprosto stejným způsobem neudrží výšku mezi dvěma objekty, tak to může být jen jejich chyba, když jich je ale pět, tak to myslím ukazuje trochu jiným směrem.

Stejně tak už v sobotu kritiku sklidily porosty, což byla kapitola sama o sobě. A když se z blízka dívám na tisk, tak i ten jsem viděl v mnohem lepších kvalitách než byla ta předvedená při závodě (na druhou stranu dodávám, že při běhu jsem si rozostřeného tisku nevšiml).

Nedělní finále pak už bylo na pohodu. Bohužel jsem ho tentokrát zkazil hned ze začátku špatným náběhem na dvojku. Na trojce jsem česal hustník a hned pár minut naskočilo. Pak mě doběhl Klápa, se kterým jsem pak až do cíle běžel v tandemu - přičemž musím přiznat, že v závěrečné hustníkové pasáži jsem mu vesměs přenechal vedení, protože tam jsem to občas vůbec nechápal.

Mapa B-finále (až na pár kontrol v hustníkách shodná s H21A - což je myslím velké plus pro srovnání a představu) s mými postupy

Z mého pohledu byla neděle už úplným zklamáním. Mapa stejně divoká jako předchozí den a stavba v druhé polovině vyloženě slabá (ta první ale byla pěkná). K tomu pár pochybných míst (na kontrolu číslo devatenáct bych se skoro rád podíval mimo závod v klidu). Zajímavý pohled na mapu a komentář k ní napsal v angličtině Chrobák a protože si myslím, že tomu hodně rozumí a má trochu smířlivější postoj vůči kvalitě mapy, tak si jeho názor určitě přečtení zaslouží.

Co se týče mých výkonů, tak ty taky rozhodně nebyly žádná extratřída. Běžecky to ještě v sobotu šlo, ale v neděli jsem měl do kopců jazyk na vestě. Mapově jsem taky sekal chyby a opět se opakovalo, že po první větší jsem vypadl z koncentrace a začal jich dělat mnohem víc. Na to se budu muset před podzimem ještě pořádně soustředit.

Mapově výživný prodloužený víkend

Další trojice závodů zpátky doma v Česku za mnou a musím říct, že patřily k těm opravdu pěkným. Navíc se do mých výkonů trochu vrátil běh a ačkoli ten daleko zaostával za mými maximy, už se konečně dalo něco zaběhnout.

Vše začalo pátečním mistrovstvím ve sprintu, kde jsem se sice nevešel do hlavního mistrovského závodu, ale i v áčkách jsem si zaběhl moc pěknou trať, navíc dost podobnou té mistrovské. Děčín neposkytl úplně klasický sprintový terén, nutností si občas zastavit či přejít do chůze tak spíš připomínal italská městečka. Takže nic, co by vyhovovalo definicím normálního sprintu, ale přesně to, co si běžec užívá. Žádný tupý běh, ale potřeba pořádně zapojit hlavu i pozornost - trať, co vás na začátku chytne a pustí až v cíli.

Já jsem se pěkně nachytal už na začátku, kdy jsem vůbec nečekal síť průchodů v hradbách a slušně se v tom zamotal. Chyba jako blázen, ale nijak mě to nepoložilo. Zaběhl jsem pak řadu top mezičasů (škoda, že v oficiálních výsledcích u nich není pořadí pro porovnání - ty pak dost ztrácí smysl), ale taky jsem ještě vysekl dvě střední chybky. Celkově na třech chybách asi 1:20 a k tomu tak čtvrt minutka na pár malinkých. Ale spokojenost, běželo se mi krásně a užil jsem si to.

Mapa sprintu s postupy

Sobotní klasika pro mě byla už dopředu výzvou. Měl jsem trochu obavy ze své běžecké formy, ale naštěstí se mé trápení úplně nepotvrdilo a já běžel bez větších problémů až do cíle (byť zdaleka ne tou mojí rychlostí). A k tomu se přidala i jistá mapa - přeci jen, při klasice jsem měl dost času se na ni v klidu podívat, což je přesně to, co mi vyhovuje.

Závod to byl krásný, z mého pohledu ne moc voleb (ačkoli někteří tvrdili něco jiného). Pokud bych měl ale něco zmínit, tak to byla kvalita mapy a ta byla občas dost tragická. Podměrečné symboly (hodně těžce v patnáctce čitelné) od prohlubní až po silnice. No a co bylo horší, tak i místy nepovedená mapa. Na kontrole číslo 14 ztráceli mnozí - od velkého vývratu (jasného záchytného bodu pro kontrolu) byla kupka v úplně jiném směru.

Mapa klasiky s postupy

Neděle byla taky pořádně zajímavá - proměnlivý terén a nutnost držet pozornost. Já jsem vyběhl na pohodu a na prvních pěti kontrolách jsem se usídlil na stabilním 11.-12. místě, ale pak přišla osudná šestka v hustníku a první hledání. Zbytek hustníkových kontrol jsem pak zvládl, ale už jsem se do závodu úplně nedostal. Pak mě doběhl o dvě minutky později startující Dan Wolf a já s ním pár kontrol v pěkně slušném tempu oběhl (a rozhodně jsem při tom za ním nevisel). Bohužel jsem ho pak i zatáhl do zbytečné chyby.

Pak už jsem z mapy vypadl úplně a do konce se do ní nedostal. Tohle bude potřeba ještě potrénovat, začátky závodů, co mi vždycky dělaly problémy, zvládám, ale návrat zpátky do závodu po chybě by mohl být lepší.

Mapa middlu s postupy

Celkově tedy moc pěkné závody, pěkné a záludné terény a příjemná organizace. Jen škoda mapy pro sobotní závod - myslím si, že i tak "složitý" terén patnáctku snese, to není problém, jen je třeba vědět, co do ní dát a co ne. Na Finnspringu to také zvládli a to byl tedy terén ještě o stupeň složitější.