Velikonoční soustředění '11

Na přelomu tohoto a minulého týdne jsem jako už tradičně vyrazil na oddílové velikonoční soustředění, tentokrát do okolí Vidnavy. Terény jsou v téhle oblasti super a nabízejí možnost tréninku v poněkud více zavřených lesích, než je u nás zvykem. Z toho ohledu tak bylo letošní soustředění obzvlášť přínosné.

U mapy Kaltenštějn

Jinak mě ale nezastihlo v ideální běžecké formě, v posledních týdnech se spíš běžecky hledám, než že bych předváděl, co mám letos natrénováno. No ale aspoň jsem měl dost času věnovat se mapové a taktické stránce tréninku. Celkem se běželo šest fází, mapy některých z nich si můžete prohlédnout níže.

U Venušiných misek

Jsou tam zejména dva "důležitější" tréninky - pokrácená klasika a hodně dobrý middle. Klasiku jsem v závěru spíš vypustil a následně se vychyboval. Middle jsem sice běžel naplno a jen s jednou větší chybou (a minimem malých), ale stejně jsem hodně dostal, protože kamenná pole opravdu nejsou terénem, ve kterém umím běhat. Tím spíš se ale takový trénink naplno v tomhle terénu hodí.

Mapa klasiky

Mapa middlu (okolí 13. kontroly výrazně nesedělo)

Upravená mapa pro speciální úsek na oddílových štafetách (náš tým nakonec obsadil páté místo, ale dlouho jsme byli i ve vedení :-) )

Závěrečná vrstevnicovka

Ze soustředění mám docela dobrý pocit. Běžecky sice nic moc, ale mapově se mi celkem dařilo - zvlášť když jsem se na postupy opravdu důsledně soustředil.

P.S. No a krom běhání jsem taky po sobotní klasice vyrazil na výlet směrem na Žulovou, kde jsme si v závěru vyšlápli na Boží vrch, kde už jsme opravdu viděli andělíčky, jak jsme toho měli po dopoledním tréninku dost.

Hádejte, z jaké cesty jsme přišli...

MČR NOB - mapy

Jak jsem slíbil, přidávám i mapy s postupy, ať je tu i něco pro pobavení. První část (do první výměny) byla z mé strany opravdu tragická a nebýt té druhé, kdy jsem se dokázal trochu vzpamatovat, výsledek by byl mnohem horší, než vcelku slušné 10. místo. Trochu mě nakoplo hlavně to, když jsem na 16. kontrole druhé mapy dotáhl Danáče (který ale neměl zdravotně svůj den, to uznávám), což mi dalo naději, že to není zas až tak ztracené, jak se celou dobu zdálo.

První mapa

Druhá mapa

Třetí mapa - překvapivý ocásek na závěr

Poučení pro další závody - v první půlce s mnohem větší rozvahou. Poučení pro další nočák - pořídit si nové světlo :-) (aneb když jsem urval jednu ze žárovek a ta mi půl hodiny v čelovce hrkala, tak už mě to docela štvalo :-D )

MČR NOB - s ostružinami až za hrob

První mistrovský závod v letošním roce se konal v sobotu v noci kousek od Brna v Ruprechtově. A jak už to bývá, byla to akce plná protikladů. Spousta pozitiv a bonusů z hlediska pořadatelů a pár zbytečných, ale o to víc do očí bijících slabin (to ať si ale zhodnotí jiní). No a samozřejmě, podobně byl na tom i můj výkon.

Už od začátku se mi vyloženě nedařilo. Odstartoval jsem sice celkem slušně, ale už na začátku postupu se mi poroučela poprvé čelovka z hlavy. A než jsem si ji srovnal a pokusil se zastrčit kabel pod dres (což se stejně nepovedlo), tak jsem byl někde dost na chvostu. Bohužel ani většina dalších postupů do první výměny map nebyla z mé strany úplně čistá, byť tentokrát se mi lampa dolů neporoučela. To bylo až později při prolézání hustníků, které nemáme ani v Hradci, přičemž se mi dokonce podařilo urvat ze světla jednu ze žárovek. Je trochu poznat, že letos jsem toho v noci tolik nenaběhal a loni už vůbec. Na druhou stranu, velká část těch chyb byly úplné hlouposti.

Naštěstí opět přišlo jisté oživení v druhé polovině. Tedy ne moc běžecké, ale aspoň mapové, a já se začal trochu prodírat přes lidi okolo. Drtivým závěrem jsem se tak nakonec dopracoval na 10. místo (byť na doběhu jsem byl hlášený jako 12. a v předběžných výsledcích jsem byl 11.). No mohlo to být mnohem lepší, ale nočáky teď aktuálně už prostě nejsou moje doména ani cíl, takže první umístění do desítky v chlapech beru jako úspěch (byť zas taková konkurence nebyla).

Za tři týdny už budou první áčkové závody, tak je třeba směřovat tam a přitom nezapomenout, že je třeba taky běhat víc takticky :-)

P.S. Málem bych zapomněl zmínit ostružiny z nadpisu. No těch jsem si užil opravdu dost a dost. Takové trní jsem nezažil snad od památného soustředění v Itálii před dvěma lety. Jak vypadaly moje nohy tehdy (a jak vypadají dost podobně teď) se můžete podívat v tomhle příspěvku se závěru onoho italského soustředění.

P.P.S. A prosil bych všechny budoucí pořadatele nočáků, aby dávali víc bacha na značení povinných úseků (respektive je značili od kontroly ke kontrole). Včera když jsem šel do druhé výměny map, tak jsem fakt moc nevěděl, kam mám z poslední kontroly na mapě běžet, protože tam najednou končila trať. Kdyby tam byl aspoň zakreslený cíl někde ve směru shromaždiště a výměny, tak neřeknu, ale takhle to bylo dost zmatečné a nebyl jsem zdaleka jediný, kdo se tam dost silně zarazil.

P.P.P.S. Mapy budou až to zakreslím a někde oskenuji.

VčP Chábory

O víkendu jsem se zase vypravil na výchoďák - tenhle se konal kousek od Dobrušky, částečně už v notně proběhaném lese Chlum. No byl to takový standardní oblastní žebříček - trať se mi s odstupem celkem líbila, byť po doběhu by mě asi nikdo nedonutil oběhnout si to ještě jednou (to už jsem toho taky měl po 80 minutách docela dost, v nohách jsem ještě výrazně cítil čtvrteční pětku na dráze).

Běžel jsem na pohodu a bez výraznějších chyb, výsledkem byla desetiminutová ztráta na vítězného Sosáka, což už bylo i na můj vkus celkem dost. Nicméně to odpovídalo nasazení a tomu, že se mi do nějakého opravdu vážného závodění ani moc nechtělo, ani se mi nedostávalo sil.

První část trati H21A

Druhá část trati H21A - fakt, že jsem na konci první trati zahodil mapu a rozhlížel se po nových (přitom pokračování bylo z druhé strany), myslím jasně dokládá, že tenhle závod byl pro mě skutečně naprosto tréninkový

První letošní pětka na dráze

Ti, kteří si čtou i můj Twitter, vědí, že jsem si tenhle čtvrtek zaběhl první letošní pětku na dráze. Výsledkem byl čas 17:02, což tedy rozhodně není žádný zázrak, ačkoli podmínky byly tentokrát spíš proti mě. V Brně totiž celkem foukalo a ze spousty lidí, kteří se účastnili, v podstatě nikdo nechtěl běžet na béčkový repre limit. Takže mi nezbylo, než to rozběhnout sám a zkusit to. Vydržel jsem zhruba polovinu, a pak jsem začal výrazně ztrácet, protože nastoupila slušná únava. Tím pádem mě předběhlo i pár lidí, co šlo na juniorský limit.

Pokud ale potkám ještě někoho, kdo mi bude tvrdit, že jsem to šel takticky špatně a že jsem se měl vyvést s ostatními, tak mu asi fakt řeknu něco nehezkého. Tuhle pětku naopak z tohohle hlediska považuji za jednu z nejkvalitnějších, které jsem kdy běžel. A kdo tvrdí opak, tak ten má slušně řečeno poněkud mylné představy ;-)

Protože se ale letos na téhle distanci cítím o dost lépe než loni, určitě se pokusím ještě minimálně o jeden běh na B-limit. A uvidíme, jak to dopadne. Je fakt, že od Jarního poháru se necítím v kdovíjaké běžecké formě, tak by to příště mohlo být mnohem lepší, pokud se z toho vyhrabu.

LONG Supí hora

Je na čase zveřejnit nějaký ten komentář ke klasice z poslední víkendovky, která se běžela na mapě Supí hora, tedy ve skalách a kopcích, a skýtala tak řadu možností pro zajímavé volby. Jak jsem běžel já, jsem už psal v článku o samotné víkendovce, tady jen přihodím svůj zákres, a pak rozbor některých zajímavých postupů. Snažil jsem se tomu chvilku věnovat, ale zabralo to hodně času, takže jsem se podrobněji díval jen na to nejzajímavější. Koho by zajímaly kompletní postupy, tak doporučuji podívat se na Route Gadget téhle klasiky, kde jich je většina zakreslena (a jsou k tomu samozřejmě i mezičasy).

Takže začneme s čistou tratí dospělých (pro ty, co by si ji chtěli projít, pak případně porovnat své postupy s mými, a poté i s jejich rozborem):

Čistá mapa klasiky (protože ji Radovan nedal na web, tak jsem si musel poradit v Route Gadget)

První část trati s mými postupy

Druhá část mapy s mými postupy

A teď nějaký slíbený komentář k mužské trati. Je to spíš porovnání variant, než opravdový rozbor. Pro ten by ještě možná bylo zajímavé změřit délky a převýšení, ale v tomto případě vycházím spíš z předpokladu, že rychlost jednotlivých borců v různých terénech je hodně podobná. Takže rozdíly budou pramenit spíš z vlastní výhodnosti/nevýhodnosti jednotlivých postupů. Srovnání je, až na postupy se výřezy mapy, založeno jen na časech dospělých, ačkoli junioři měli celou první část stejnou a dosahovali hodně srovnatelných časů (ale mezičasy měli v jiném souboru, což by srovnávání hodně protahovalo :-) ). Taky jsem se rozhodl psát jména po příjmeních, ať se v tom dá lépe vyznat.

K5: První zajímavý postup přišel na pátou kontrolu. A rovnou to je jeden, který jsem se rozhodl zvlášť vykreslit (v Malování, protože nic jiného nemám po ruce :-D ). Vznikly tři základní varianty - tmavě modrá obíhačka vrchem po cestě (Schuster, Kubát), červená rovně (Dlabaja, Chromý) se světle modrou variací (Smola) a zelená spodem po cestě (Král, Šedivý).

Postupy na 5. kontrolu

Nejrychlejší byli červení - Dlabaja 7:22 a Chromý 7:49, varianta Smoly se ukázala pomalejší 8:11. Hodně jim však šlapala na paty "juniorská" tmavě modrá obíhačka - Kubát za 8:00 a Schuster 8:17. Nejpomalejší byla jednoznačně spodní zelená obíhačka - Král 8:15, Šedivý 8:24.

K7: Tady se na obíhačce po cestě nakupovalo možná něco k 15 vteřinám.

K8: Varianty rovně a zprava po cestě byly přibližně stejně rychlé, maximálně obíhání bylo malinko pomalejší. Na druhou stranu nabízelo pohodový běh takřka po rovině a prostor pro promýšlení další postupů.

K10: Varianty vrchem i dolem se zdají časově shodné.

K13: Většina volila obíhačku po cestě, rovně se spíš ztrácelo, ačkoli Hájek dokázal jít postup bez ztráty.

K16: Další zajímavá volba, která opět nabízela obíhačky vrchem (červená - Kodeda?, Šedivý, Kubát, Petržela, Jirásek), spodem (světle modrá - Dlabaja, M. Kamenický), několik možností prodrat se rovně (světle zelená Hájek, tmavě zelená Smola) a spojení obého (tmavě modrá Chromý).

Postupy na 16. kontrolu

Nejrychlejší zřejmě byla horní obíhačka (byť po závodě hodně podceňovaná) - Šedivý za 3:59, Kubát 4:00, Petržela 4:02 a tak dále (vítěz Kodeda bohužel nemá zakresleno, ale mám takové tušení, že šel také tenhle postup). Tomuhle času dokázala konkurovat opět volba rovně - Hájek (světle zelená) za 4:01 a Smola (tmavě zelená) 4:09. Spodní obíhačku šel nejrychleji Dlabaja za 4:15, což už značí objevující se ztrátu. Tmavě modrá kombinace (Chromý) už byla jasné ztrátová - 4:27.

K20: Přestože jsem volbu údolím podél spojnice považoval za jasně lepší, obíhačka dokázala minimálně držet krok a možná byla i o malinký kousek rychlejší.

K22: Nejrychlejší byly zřejmě postupy okolo spojnice rovně (s využitím patřičných údolí).

K24: Tady většina volila oběhnutí se závěrečným vykroužením údolí (viz mé postupy), Seběhnout do údolí bylo asi trochu pomalejší, byť nikterak výrazně.

K26: Kdo na závěr trati nenašel odvahu jít rovně, ztrácel něco k půl minutě (!) na obíhačce.

Takže toť zhruba vše. Samozřejmě neběželo dost lidí na to, aby byly odhady ztrát nějak průkazné (taky by to samozřejmě chtělo vědět, jestli neudělal nějakou chybu, která by se na zákresu postupu neprojevila), ale pro nějaký hrubý náhled to myslím bylo dostačující. Případné komentáře uvítám ;-)

Ještě je dobré si uvědomit, že ačkoli mohl být nějaký postup časově o něco rychlejší, je třeba se na vše dívat v kontextu celé tratě - pokud to byl náročný běh přes kopce lesem, tak mohl závodníka do dalšího pokračování i pěkně utavit...

Co mi přišlo, tak hodně lidí chodilo buď hodně rovně nebo naopak obíhalo. Jak už psal Radovan, vítěz Šéďa obíhačkami naběhl o tři kilometry víc než o sedm sekund pomalejší druhý Bingo. Zdá se, že se tady hodně projevovaly zvyky a celková taktika do závodu. A ukázalo se tím i to, že ideální varianty ve své podstatě ne vždy existují, závisí na individuálním běžci a jeho vlastnostech ;-) Důležité není běžet proti ostatním, ale proti trati a najít tu pro sebe nejlepší volbu.

VčP Vyhnánov

Na můj první letošní výchoďák jsem se vypravil do ostružinového a hustníkového pekla poblíž obce Vyhnánov (ležící za Chrudimí). No a byl to typický průměrný výchoďák s několika klady a samozřejmě i zápory. Počasí celkem vyšlo, takže to nebylo zas tak špatné proběhnutí.

Protože jsem poslední dobou trochu vypadl z nějakého pravidelného tréninku (kvůli různým lehčím zraněním), tak jsem se v posledních dnech na závod nijak nešetřil, a tak byl můj běh pocitově trochu bez energie. Sázel jsem proto na kvalitní mapu, což se mi až do třetiny závodu úspěšně dařilo.

První část trati H21A se zakreslenými postupy

Druhá část trati

Pak však přišla velká chvíle 11. kontroly, snad nejvíc zeleného hustníku v okolí a stavitele, který jej překreslil šrafem značícím nebezpečný prostor. Co předpokládám nezamýšlel (pokud tím něco vůbec zamýšlel), bylo to, že zakryl jednu z vodotečí, která nezahýbala podél onoho hustníku, ale pokračovala jím paralelně s vodotečí, po které jsem měl ve skutečnosti běžet. Když jsem načetl mapu (a to opravdu pozorně, nekecám!), tak jsem poslušně podle ní i zatočil po první vodoteči do hustníku. No a když jsem se po několika minutách vynořil na opačném konci, pochopil jsem, proč byl zašrafovaný :-/

Tenhle postup, který mě poslal nejen totálně trním prorostlým hustníkem, ale z druhé na sedmou pozici, mě celkem otrávil. Nějakou snahu běžet závodně jsem pak zase získal až na posledních kontrolách, když už jsem vyplýtval celý slovník nadávek na stavitele (byť uznávám, že to byla i moje chyba). Jinak ke zbytku trati moc co říct není, bylo to všechno rovně, jen se občas oběhl nějaký ten hustník. Líbily se mi krátké pasáže, ty byly pěkné. No nic lepšího se tady asi ani postavit nedalo a pořadatelům patří dík hlavně za to, že se přihlásili na co nejjarnější termín, protože tenhle les má v hodně brzké době našlápnuto na neprůběžnost :-)

Celkově tedy šestá příčka s časem 78.54 a ztrátou 4.44 na vítězného Zvířete. A s výkonem jsem taky docela spokojený, nějaké malé drobné chybky a zásek při hustníkové odyssee - na to, jak jsem se běžecky cítil mizerně, jsem nakonec asi běžel docela slušně.

Nový člen repre OB

Ne, nelekejte se, nejsem to já :-D Jen píšu o štěstí, které potkalo mého drahého spolubydlícího a jednoho z autorů blogu MOFu Tomáše Zelenku (aka Zelího, popřípadě KillerZelího - jak si rád říká ve slabších chvilkách). Samozřejmě, nenalhávejme si, Zelí, přestože poslední 4 týdny fakt trénuje, nemá na to, aby byl členem jako závodník (a to přestože naběhá týdně čtyřikrát více než reproš Kamenda), a tak se rozhodl dostat do reprezentace jiným způsobem. Stal se členem realizačního týmu.

Zelí už loni v červnu tušil cosi o dohodě mezi Trimtexem a repre dospělých - a tedy tom, že staré oblečení dostanou junioři, takže si hned jednu bundičku ukradl pořídil

A protože ho Radovan mezi dospělými nechtěl, nakonec se dohodl s vedením juniorské reprezentace (nedávno v kuloárech přejmenované z reprezentace Žabovřesk Brno na reprezentaci OK99 kvůli podílu členů tohoto oddílu hradecké policie na celkovém počtu).

 A hned se začal kamarádit se svými svěřenci...

Zatím se zdá, že díky své vytříbené mapové technice se bude starat o nevděčnou práci roznašeče kontrol. No a na soustředěních, kde nebude k dispozici jídelna či restaurace (nebo alespoň prodej suchých rohlíků), se ujme vaření pro celý reprezentační tým, na co už pilně studuje...

Za to se ale nemusíš stydět, Zelí ;-)

Byť první výtvory nedopadly zrovna dobře...