Chorvatsko 2010

Své letošní první vícedenní závody jsem si odběhl v severochorvatských terénech velmi podobných Slovinsku. Pětietapové Croatia Open 2010 byly (krom poslední etapy, kdy moc neseděla mapa) opravdovou mapovou lahůdkou a na závěr došlo i na trochu větší fyzickou únavu. A samozřejmě nejen závody :-) Prostě vše, co by si člověk o prázdninách mohl přát.

K téhle cestě jsem se dostal docela náhodou. Jistou významnou roli tam hrál facebook a pokročilá večerní hodina, ve které jsem byl dotázán, jestli bych nechtěl jet na závody do Chorvatska. No, neváhal jsem a řekl ano. A udělal jsem dobře.

Po celou dobu nám docela přálo počasí, jen párkrát zapršelo (z toho jednou jsem měl slušně promočený spacák a musel jsem nedobrovolně vstávat o hodinu dřív). Problém s autem při cestě na poslední etapu se nakonec taky ukázal jako překonatelný, takže vše proběhlo celkem v klidu. Krom závodění jsme taky zdolali Velký Risnjak (nejvyšší horu v okolí) s nějakými 1528 m. n. m., navštívili pramen řeky Kupa (slovo pramen je možná trochu zavádějící, protože to byla hned od prvních metrů opravdová řeka) a vykoupali se v ní (okolo 8 stupňů). No a taky jsem párkrát po letech zase navštívil moře a myslím, že mi to bude zase na chvilku stačit :-D

 Řeka Kupa (šířka zhruba jako u pramene)

Velký Risnjak

Dál následují mapy. Chyb jsem vyrobil celkem dost, ale to asi každý - výsledek proto vesměs nebyl tak hrozný, jak postupy napovídají. Nejvíc se mi asi, podobně jako letos na celostátních závodech, dařilo na klasice.

1. etapa - krátká (4 km) - závrtově nejextrémnější

2. etapa - sprint v Opatiji (2,5 km) - na měřítku 1:3000 se hodně přebíhalo

3. etapa - krátká (3,8 km) - těžký kras, ale mě nakonec dostala ta lehčí část

4. etapa - klasika (9,9 km) - místo 11 min/km se mezi nejlepšími chodilo pod 6,5 min/km, já udělal dvojici větších směrových chyb

5. etapa - zkrácená (7,2 km) - mapa dost divoká, zčásti ale i moje vlastní hlouposti