Slušný prázdninový trénink

Letos se mi celkem daří v tréninku a konečně to vypadá, že výrazněji prolomím laťku natrénovaných kilometrů, kterou držím už nějaké dva roky za sebou. Pokud vše půjde, jak má, tak někdy během druhé poloviny srpna bych měl vyrovnat loňské i předloňské naběhané kilometry. Nebýt toho, že tenhle cyklus začínal a bude končit vícedenními závody, mohl být klidně snad ve všech rozměrech rekordním (doba zatížení, naběhané kilometry, naběhaná rychlost), takhle bude pouze vyrovnávat ty nejvyšší zimní, což ale taky rozhodně není k zahození. Uvidíme, co z toho vyjde na podzimní vrchol sezóny.

Chorvatsko 2010

Své letošní první vícedenní závody jsem si odběhl v severochorvatských terénech velmi podobných Slovinsku. Pětietapové Croatia Open 2010 byly (krom poslední etapy, kdy moc neseděla mapa) opravdovou mapovou lahůdkou a na závěr došlo i na trochu větší fyzickou únavu. A samozřejmě nejen závody :-) Prostě vše, co by si člověk o prázdninách mohl přát.

K téhle cestě jsem se dostal docela náhodou. Jistou významnou roli tam hrál facebook a pokročilá večerní hodina, ve které jsem byl dotázán, jestli bych nechtěl jet na závody do Chorvatska. No, neváhal jsem a řekl ano. A udělal jsem dobře.

Po celou dobu nám docela přálo počasí, jen párkrát zapršelo (z toho jednou jsem měl slušně promočený spacák a musel jsem nedobrovolně vstávat o hodinu dřív). Problém s autem při cestě na poslední etapu se nakonec taky ukázal jako překonatelný, takže vše proběhlo celkem v klidu. Krom závodění jsme taky zdolali Velký Risnjak (nejvyšší horu v okolí) s nějakými 1528 m. n. m., navštívili pramen řeky Kupa (slovo pramen je možná trochu zavádějící, protože to byla hned od prvních metrů opravdová řeka) a vykoupali se v ní (okolo 8 stupňů). No a taky jsem párkrát po letech zase navštívil moře a myslím, že mi to bude zase na chvilku stačit :-D

 Řeka Kupa (šířka zhruba jako u pramene)

Velký Risnjak

Dál následují mapy. Chyb jsem vyrobil celkem dost, ale to asi každý - výsledek proto vesměs nebyl tak hrozný, jak postupy napovídají. Nejvíc se mi asi, podobně jako letos na celostátních závodech, dařilo na klasice.

1. etapa - krátká (4 km) - závrtově nejextrémnější

2. etapa - sprint v Opatiji (2,5 km) - na měřítku 1:3000 se hodně přebíhalo

3. etapa - krátká (3,8 km) - těžký kras, ale mě nakonec dostala ta lehčí část

4. etapa - klasika (9,9 km) - místo 11 min/km se mezi nejlepšími chodilo pod 6,5 min/km, já udělal dvojici větších směrových chyb

5. etapa - zkrácená (7,2 km) - mapa dost divoká, zčásti ale i moje vlastní hlouposti

Croatia Open '10

Protože v Čechách začíná panovat odporné vedro, ve kterém se moc příjemně neběhá, vyrážím na jih do Chorvatska, kde bude dle předpovědi občas i trochu větší zima než u nás (asi tak o dva stupně :-D ). Pětietapové závody v krasovém terénu, to zas bude něco pro mě, protože v závrtech s kameny pod nohama mi to nikdy nějak extrémně nešlo. Délky tratí jsou i v mužské elitě více než přijatelné, takže největším soupeřem bude krom mapy asi hlavně horko. Naštěstí den, na který má být dle předpovědi největší teplo, bude volný, takže se asi budeme rožnit někde u moře.

Londýn

Tak mám za sebou i pár dnů "odpočinku" v Londýně a teď už mě zase čeká trénink na podzim. Odpočinek je zcela oprávněně v úvozovkách, protože tolik, kolik jsem nachodil po Londýně tenhle týden, jsem neabsolvoval snad nikdy v životě. Jinak pěkné město, i v centru plné běžců :-)

Budovy Parlamentu (uprostřed v pozadí Big Ben)

Ukázka anglického humoru, kterému se dokonce zasměje i našinec

Vnitřní část Toweru

Trénink jde celkem ztuha, včera jsem si dal dvě hodiny vytrvalosti a asi jsem to trochu přehnal, protože dnes jsem byl místo kopečků nucen zařadit jen výklus, jak jsem byl rozsekaný. Tak snad to bude lepší, přeci jen to byl zatím začátek...