Celostátní závody se přesunuly směrem k Novému Boru a do poněkud větších skal, než bylo letos zvykem. Tratě byly náročné, což ještě více znásobilo první větší vedro, které bylo možno na závodech tento rok zažít. Výsledkem tak pro mě byly jedny z fyzicky i mapově nejtěžších závodů, které jsem v posledních letech odběhl.
V závěrečné třetině eliťácké klasiky - foto Kade
Pořadatelé odvedli dobrou práci, snad jen vody na startu (a jak jsem slyšel, tak i během závodu) mohlo být mnohem více, ale to musela být logistická noční můra, protože když si propočítám, kolik jsem já sám vypil/vylil na sebe kelímků vody, tak se dostávám na dost vysoké číslo. Stavba byla pěkná, mapa místy slabší.
Sobotní krátkou trať jsem odběhl dost hrozně. Hned na začátku jsem udělal pár chybek, ale to nejhorší mělo teprve přijít. Už před polovinou mi začaly opravdu hodně docházet síly. Mozek se mi v tom horku pěkně vařil a už se to se mnou vezlo - každá druhá kontrola nějaká chyba (občas i na nějakou tu minutu). Tečkou za tím vším byl doběh, který jsem rozhodně nevypustil a přesto si mě na něm namazal z oddílu kdekdo. 42. místo v H21A bylo skoro ještě zázrakem.
Po "skvělém" výkonu z middlu jsem se nemohl dočkat sebevražedné mise na nedělní klasické trati, na které jsem se dostal opět do elity. Čekala mě skoro třikrát delší trať (13,6km a 665m převýšení) a fakt, že v sobotu jsem nemohl už po dvou kilometrech, mě zrovna moc neuklidňoval. Stal se nicméně zázrak a já se nějak na to vedro "aklimatizoval". Částečně to mohlo být tím, že přeci jen občas zafoukal i vítr, takže takové teplo nebylo. Pitný režim jsem nepodcenil a už na třetí kontrolu jsem poctivě zastavil na dva kelímky na občerstvovačce. Co se týče závodu, tak ten fyzicky celkem ušel (ani nedošlo na křeče - byť poslední prudký kopec po kolena v borůvčí byl už zatraceně na psychiku), mapově jsem udělal chyby hlavně v úvodu a v závěru, dvakrát jsem přitom úplně nepochopil styl mapování, většinou to ale byly moje vlastní hlouposti.
Na doběhu klasiky (zlepšení o 7 sekund) - foto Justin
Nakonec 26. místo, což je v elitě moje nejlepší umístění (byl to teprve můj druhý závod, přiznávám), a necelých 23 minut ztráty, což je taky o pěkných pár minut lepší výkon. Klasiky se mi zatím relativně daří (na nejlepší desítku až patnáctku prostě zatím fyzicky nemám), tak už jen konečně zaběhnout pořádně i nějakou tu krátkou, k čemuž budu mít příležitost zase příští týden.
P.S. Postupy až ve středu, teď mám ještě dost práce do školy...
Žádné komentáře:
Okomentovat