úterý 15. října 2019

JmL Březina

Po sedmi letech částečný návrat na místo činu (MČR štafet a družstev 2012), to byl oblastní žebříček Jihomoravské ligy. A taky můj poslední závod v třetí desetiletce :) Zaběhl jsem pěkné třetí místo se ztrátou 1:14, což na middle u mě vůbec není špatné. Závod to byl hodně rychlý (průměr 5:59 na km vzdušnou čarou). Většinu ztráty jsem nabral hned na prvních třech kontrolách, spíše na opatrnosti a pomalejším běhu než na chybách. Celkově rozhodně spokojenost!

Trať H21C s mými postupy

Tím je asi moje letošní závodní sezóna uzavřena a přichází pauza. Věřím, že se mi do konce roku zároveň podaří uzavřít náročnější pracovní období a od toho nového se zase vrhnu do tréninku. Letošní sezóna ukázala, že hlavní je být zdravotně v pořádku a udržet pravidelnost.

pondělí 7. října 2019

MČR štafet a družstev '19

Klubový vrchol sezóny je za mnou. A opět to byl parádní zážitek, navíc v moc hezkých terénech Tisu u Blatna. Po oba dny jsem rozbíhal naše áčkové týmy a byť se našlo dost (malých) mapových zaváhání, posilněn zkušenostmi z podzimních štafet, jsem svou roli celkem ustál. Je jasné, že z mojí strany je další posun výsledkovou listinou možný jedině tím, že pořádně natrénuji. Když si ale vezmu, že ještě na jaře to bylo takové všelijaké, tak rozhodně vidím pěkný pokrok i s relativně mírným tréninkem.

Na doběhu sobotních štafet - foto: Tomáš Bubela

Ale k samotným závodům. Cílem pro sobotní štafety bylo běžet stabilní výkon a totálně se neutavit na neděli. Chvilku mi trvalo, než jsem se dostal do mapy (tempo na prvním úseku bylo hodně rychlé), ale pak jsem šel až na mapová zaváhání od zhruba šesté kontroly celkem ofenzivně. Ono v takto rychlém lese ani nic moc jiného nezbývalo. Předával jsem na 19. místě, ovšem s více než osmi minutami ztráty na vedoucí tým. Nakonec jsme uválčili 23. místo, což byl výsledek tak nějak odpovídající celé naší sezóně.

 Mapa 1. úseku družstev s mými postupy

V neděli už mi závod sedl mnohem víc. Na druhou stranu, v nohách už asi byla nějaká ta únava. A tak jsem na dlouhém postupu na jedničku celkem vlál za ostatními. Naštěstí jsem se neutavil úplně a relativně rychle se dostal do mapy. Tentokrát jsem sbíral opravdu jen drobné chybky (největší snad byla málem vynechaná sběrka po pytlíku odběhnutém totálně na hraně) a ačkoli z toho bylo 20. místo, tak ztráta tentokrát jen pět a půl minuty. S tím, že čas jsem měl skoro stejný jako předchozí den. Myslím, že rozběhnuto jsme měli podle našich představ a po super výkonech to nakonec stačilo na 11. místo, byť desítka nebyla daleko.

Mapa 1. úseku družstev DH21 s mými postupy

Jsem rád, že se mi podařilo na vrchol poladit formu. Alespoň v rámci toho, na co mám nyní naběháno. Další viróza, která na mě sedla v pátek, se naštěstí dala kousnout. Stejně jako bolístky tu a tam po těle, kterému se asi nelíbila tréninková zátěž. Teď mám v plánu trochu vydechnout. Vypadá to ještě na jeden nebo dva oblasťáky, ale jinak trénink trochu umírním. Nějaký odpočinek se bude hodit než přijde zimní příprava. Která věřím po delší době proběhne zase ve zdraví :)

Na startu nedělních družstev - foto: Kade

středa 2. října 2019

Víkendovka SHK Vysočina

V rámci přípravy na vrchol sezony v podobě mistrovství štafet a družstev jsme si s částí skupiny dospělých dali uplynulou sobotu minisoustředění na Vysočině. Akci jsme zahájili účastí na krátké trati Ligy Vysočiny u Žďáru nad Sázavou. Tratě byly řekněme běžecké, ale vrstevnicově snad trochu relevantní k blížícímu se mistrovství (kameny na mapě byly celkově asi dva). A dost se nás dařilo (první tři místa v D21C, první a třetí v H21C). A to i mě - běžel jsem bez větších chyb a zaváhání a stačilo to právě na pěkné třetí místo se ztrátou rovných dvou minut na vítězného Edu.

Trať H21C s mými postupy

Přes oběd ve Žďáře jsme se přesunuli do Toulovcových Maštalí, kde následovala v jižní části prostoru už docela relevantní příprava. Před ní jsme ještě motivačně sledovali (na mobilu) finále knock-out sprintu na SP ve Švýcarsku - a s už dřívějším stmíváním jsme to pak měli celkem na hraně, abychom zvládli sem-tamy, které pro nás nachystal Vojta. Tentokrát už jsem nějaké mapové chybky vyrobil (a fyzicky už jsem taky cítil únavu), ale snad jsem se z nich i poučil a o víkendu to na mistrovství zúročím :)

pátek 20. září 2019

Trojkombinace Český Dub

O uplynulém víkendu proběhla moje nejoblíbenější kombinace závodů - štafety a sprint. Tentokrát se běželo v Jizerských horách, a jak už je mým špatným zvykem, v Jizerkách mi to moc nejde.

Po docela dlouhé době jsem si dvakrát zaběhl první úsek (naší první štafety). S rozbíháním mám celkem velké zkušenosti z mých prvních let v dospělých, ale uplynulé závody mě přesvědčily, že bez pořádného tréninku to zdaleka není ono. Sobota ještě celkem šla, ale v neděli jsem se hrozně plácal vzadu. Na druhou stranu, už jsem skoro zapomněl, jaká to je na prvním úseku zábava. Za to brzké ranní vstávání to stojí :)

Z trojice závodů jsem si užil ten, který jsem paradoxně asi nejvíc zkazil - sobotní dopolední štafety v Kořenově (i když sprint jim z hlediska chyb zdatně konkuroval). Farstování na trati mě vyloženě bavilo, ačkoli jsem na něj osobně dojel hned na páté kontrole, kterou jsem vesele minul. To by asi ještě nebylo tak zlé, kdybych se nezamotal v podivném hustníku na 11. kontrole. V lese nechat 7-8 minut na třech kontrolách (postup na 14. kontrolu jiným hustníkem byl taky špatný nápad) na štafetách zrovna za rámeček není.

 Sobotní mapa s mými postupy

V lese - foto: Tomáš Bubela

Na odpolední sprint v Českém Dubu jsem vybíhal v takovém podivném rozpoložení. Po dopoledni jsem byl celkem zatuhlý a ani mapově jsem se do závodu nedostal. Roli v tom asi hrálo i to, že trať byla v podstatě sledem krátkých postupů v docela křivolakých uličkách (na mapě s jejíž čitelností jsem docela bojoval), což prostě neumím běhat. Zvlášť, když se všude valí davy lidí. Podle mezičasů jsem ale tak hrozně neběhal, v podstatě jsem se odpálil na zbytečných chybách (postup na 8. kontrolu, přeběhnutí 11. kontroly). Tentokrát mě to teda vůbec nebavilo a byl jsem rád zpátky v cíli.

Trať sprintu H21A s mými postupy

Na trati sprintu - foto: Kade

Na trati sprintu - foto: Kade

Na trati sprintu - foto: Kade

Z neděle jsem měl celkem respekt - 8,5 kilometru a k tomu skoro 400 metrů převýšení. To na štafetách není zrovna obvyklá porce. Nakonec jsem byl v lese 63 minut a i vítězná štafeta byla hodně mimo předepsané časy (prostě zbytečně dlouhé). Les to byl oproti Kořenovu dost běhatelný a podstatně méně zajímavý. Po sobotě už jsem toho měl docela dost a dlouho mi trvalo, než jsem se trochu rozběhl. I teď jsem nějaké chyby vysekl (špatně přečtená mapa na 4. kontrolu, postup na 19. kontrolu), ale jinak jsem hlavně ztratil na běhu.

Na startu (fotografie zkresluje, byl to kopec dolů jako blázen) - foto: Tomáš Bubela

Mapa H21 s mými postupy

Při stoupání na konec v závěrečném pytlíku - foto: Wiktor

Při stoupání na konec v závěrečném pytlíku - foto: Wiktor

Při stoupání na konec v závěrečném pytlíku - foto: Wiktor

V lese - foto: Tomáš Bubela

Celkově s víkendem určitě spokojený nejsem. Pozitivem aspoň zůstává, že mi to v lese relativně táhne (relativně k tomu, jak posledních několik let běhám). Není to zázrak, ale aspoň je tam nějaký základ :)

středa 11. září 2019

ŽBČ východ: Choceň

Jak jsem zmiňoval v článku o Ceně východních Čech, moje výkony na vícedenních měly celkem stoupající tendenci. O to víc jsem se těšil na "větší" závody, kterými pro mě byla béčka v Chocni. Zbývalo se oklepat z bolavého břicha (jak rychle přišlo, tak odešlo) a trochu si odpočinout; jinak jsem asi přes léto odtrénoval, co jsem mohl. Drobnou radost mi před startem udělal i posun na 170. místo v rankingu - tak snad další MČR na krátké už to budu mít v klidu a bez nutnosti žádat o divokou kartu :)

Sobotní klasika měla okolo 15 kilometrů, což je vzdálenost, kterou už jsem zase nějaký ten pátek neodzávodil. Takže ze začátku jsem měl trochu respekt a do lesa vyběhl spíš zadrženě. Bohužel jsem do toho vyrobil i pár drobných chybek (3., 4. a 8. kontrola), takže start moc ideální nebyl. Někdy okolo třetiny trati jsem ale naznal, že nohy celkem drží, a tak jsem zařadil o něco vyšší rychlostní stupeň. V následných čtyřiceti minutách závodu jsem i s malými myškami ztratil nějaké dvě až tři minuty na nejlepší, což je super. Pak bohužel došlo při postupu na 22. kontrolu k únavě materiálu a rozvázala se mi bota. Bohužel v tom mokru se mi ji už ani na několik pokusů nepodařilo zavázat. Naštěstí už do cíle moc nezbývalo a botu už mám tak utaženou z předchozích závodů, že mi s trochou opatrnosti na noze celkem držela. Horší byla únava mozkového materiálu, kdy jsem se na 27. kontrolu vydal přes trojkový hustník. No, byl fakt trojkový :)

Mapa trati H21B s mými postupy

Nakonec to stačilo na 10. místo se ztrátou necelých 9 minut (můj čas necelých 107 minut). Po doběhu (trochu vyklusnutém, protože křeče přeci jen nastoupily - v posledních dvaceti metrech :D) jsem byl na sebe hodně naštvaný. Ale zpětně to vidím jako fajn výkon. Na klasiku úplně natrénováno nemám, ale výsledek je i s tou rezervou, kterou jsem v lese měl, docela pěkný.

Když jsem si sobotu srovnal v hlavě, byl jsem zvědavý, jak to půjde v neděli. Middle není moje hobby a asi už nikdy nebude. Jakmile nastoupí kratší postupy za sebou, tak mám prostě problémy uhlídat mapu. Až na pár drobností (4. kontrola) se mi to ale tentokrát podařilo celkem ustát. Zvláštní radost mám z pasáže od postupy na 18. kontrolu do cíle. Možná mě trochu povzbudil doběhnutý Tom Souček a zároveň byl závěr spíš na hrubou sílu, kterou už teď mám zase trochu v nohách. Každopádně na všech těchto šesti mezičasech jsem byl nejhůř šestý a oběhl ji nejrychleji ze závodního pole. Celkově to stačilo na pěkné 5. místo se ztrátou něco přes tři minuty.

Mapa H21B s mými postupy

Výkony to rozhodně nejsou špičkové, ale mám z nich radost. Mapa je sice hodně nejistá, ale běžecky jsem na tom rozhodně nejlépe za poslední minimálně dva roky. Uvidíme, jak to otestuje víkendová trojkombinace v Jizerkách, mém asi nejméně oblíbeném českém terénu (prostě v něm neumím :) ).