úterý 15. ledna 2019

Lednový trénink

Leden už je v polovině a já jsem zase v plném zápřahu na univerzitě. Mimo to jsem se rozhodl pokračovat i ve spinningu a dvakrát či třikrát týdně se mi na něj daří vyrazit i v Brně. Po další pauze od běhání jsem se byl už i párkrát proklusnout a celkem to jde. Hlavní ale je, že se mi - zdá se - konečně podařilo najít pořádného doktora, takže snad to bude brzy i na nějaké větší závodění :)

"Hodonínský stadion" aneb po dlouhé době zase na běžkách (druhý den jsem už vyrazil i na pořádnou louku, kde měl okruh víc než 40 metrů)

středa 19. prosince 2018

Zpátky v ČR

Od závodů u Eindhovenu v první polovině listopadu už jsem nakonec žádné další holandské závody neabsolvoval. Důvodem byla kombinace práce, počasí a neatraktivnosti terénů. Na druhou stranu jsem vesměs poctivě chodil na spinning a plavání, takže věřím, že to bude na jaře znát :) Ve spinningu teď chci pokračovat i v Brně, je to docela fajn náhrada za běhání, kterému se teď snažím kvůli achilovce nějakou dobu cíleně vyhýbat.

úterý 13. listopadu 2018

Oostelbeerscheheid

Celkem se mi zdá, že ke konci mého pobytu v Holandsku místní závody gradují - tentokrát jsme jen kousek od Tilburgu odběhli závody, za které by se náročností nemuseli stydět ani ve Skandinávii.

Les byl takovým mixem podzimního Kaňku a vrstevnic ve složitějších pasážích Vracova, to vše ještě umocněné tím, že až na otevřené prostory (vřesoviště skoro po kolena) se běželo skoro celou dobu v zeleném a v celkově snížené viditelnosti. Já jsem se ještě po prvních pár kontrolách rozhodl si to víc užít a schválně jsem se vyhýbal variantám po cestě. A většinou se mi podařilo se přes vrstevnice (2metrová ekvidistance) domapovat ke kontrole. Největší chybu jsem ale paradoxně udělal v otevřeném terénu na šestku, kdy jsem nedočetl mapu (myslel jsem, že cesta, kterou přebíhám je nová a nikoliv ta cca dva centimetry pod kontrolou). Nově získanou nedůvěru v cesty jsem zůročil na sedmou kontrolu, kde mě zastavilo až přeběhnutí druhé cesty, která už ani nebyla na mapě... No, samozřejmě, mapa seděla :)

Mapa s mými postupy

Pak jsem ještě zaváhal na vracečku na 12. kontrolu. Scénář velmi podobný jako na šestku, tedy nečtení toho podstatného z mapy. Pak už mi nezbylo nic jiného, než se dohledat na cestě. Jinak to s drobnými chybkami celkem šlo, byť ke konci (kdy už čas táhl na osmdesát minut) už jsem toho měl plné zuby. Tedy po běžecké stránce, protože z té orienťácké to byl nečekaně parádní zážitek.

Teď si dám od sportování týden pauzu, protože mě čeká zahraniční konference; a třeba se mi během toho volna i trochu srovná achilovka :)

pondělí 5. listopadu 2018

Arnhemse Heide

Čas v Holandsku začíná rychle utíkat, což je znamení toho, že se můj pobyt tady pomalu krátí. Potom, co jsem se tady rozkoukal a začal pravidelně chodit plavat a na spinning, tu mám i pořádné sportovní vyžití. A do toho se občas připlete i nějaký ten orienťák - jako o uplynulém víkendu kousek od Arnhemu.

Terén kousek od Arnhemu - vesměs paseka, písčité cesty a občas i nějaký ten (celkem pěkný) les

Terén kousek od Arnhemu - vesměs paseka, písčité cesty a občas i nějaký ten (celkem pěkný) les

A závod to byl zatím nejhezčí, co jsem tu běžel. Terén sice pořád extrémně rychlý, ale na druhou stranu ne úplně zadarmo (ale zase se to dalo uhlídat - což se mi jednou nepodařilo). Běžecky to naopak nebylo zadarmo, protože paseka, po které se většinou běželo, byla slušně hrbolatá a porostlá trávou do půlky lýtek. No a okrové cesty byly pěkné pískoviště, takže jsem se jim spíš vyhýbal...

Mapa s mými postupy - chybu jsem vysekl na 15. kontrolu (na trojku to chyba není), kdy jsem těsně minul kontrolu, a pak jsem si neporozuměl s lesíkem vedle cesty (a tím, kde končí a co jsou vlastně ty výrazné stromy pod ním)

Jak jsem celkově dopadl, těžko říct, ale po doběhu jsem vedl, tak třeba jsem i vyhrál. Tak či tak to ale byl moc pěkný závod v zajímavém terénu - a s mapou, která skutečně do detailů seděla, což byl po posledním závodu příjemný pocit :)

pondělí 29. října 2018

Říjen v Holandsku

Čas v Holandsku utíká neskutečně rychle - přes týden trávím většinu času ve škole a o víkendech se obvykle najde čas i na turistiku po blízkých městech. Mezitím ale stíhám i trochu trénovat, což je fajn. Kvůli achilovce je to hlavně plavání, plus jsem teď poprvé zkusil spinning, který tu nabízí v rámci členství univerzitní sportovní centrum. Asi to nebude moje nejoblíbenější činnost, ale trénink to je slušný, protože jsem byl pokaždé na druhý den celkem rozlámaný :)

No a v půlce měsíce jsme si dali další místní orienťák, teda spíš kros s mapou, kousek od Utrechtu. Já jsem si raději zvolil jen střední délku trati, ale trochu mě zklamali, když jsem při avizované délce pět kilometrů naběhal jen něco lehce přes čtyři. Ale asi to počítali do pravých úhlů po cestách, čemuž jsem se úspěšně snažil vyhýbat.

Mapa závodu u Utrechtu s mými postupy - občas jde postup schválně vedle cesty (nechtělo se mi po nich pořád běhat), občas realita ne úplně seděla s mapou

Do konce roku tu ještě nějaký ten orienťák stihneme, protože místní sezóna listopadem nekončí. Konkrétně teď v sobotu zamíříme k Arnhemu.