sobota 26. listopadu 2016

Nový tréninkový rok

Tři týdny nového tréninkového roku už jsou za mnou. Rád bych v něm navázal na trénink z loňské zimy, který se myslím povedl. Nijak zásadně nechci zvyšovat počet tréninků - chtěl bych za týden 3-4 kvalitní zvládnout, což je asi nyní reálné maximum.

Oproti předchozím létům jsem se letos po sezóně ani necítil fyzicky vyčerpaný, což asi odpovídá i tomu, že jsem měl konečně něco naběháno. Únava byla spíše psychická, ale z té jsem se zase zvládl oklepat a motivace k tréninku pořád je. Díky absenci únavy jsem zachoval tréninky v terénu v délce odpovídající těm nejvyšším z loňského roku - na cca 60-70 minutách délky. Ještě jsem se pořád nerozhodl, zda příští rok budu cílit i na klasiku - po zkušenosti z Hrabětic vím, že to příští rok bude vyžadovat opravdu poctivý trénink a Jizerky prostě nejsou můj terén. To Jeseníky už jsou pro mě mnohem lepší, ačkoli jsem nikdy nepochyboval, že na podzim budou prim hrát štafety a družstva.

Na sprint to úplně není, takže je jasné, že až na jeden rychlostní trénink na tvrdém povrchu budu absolvovat maximum tréninků v terénu. Loni se mi to osvědčilo a jen mě to utvrdilo v tom, že tudy vede ta správná cesta k tréninku orientačního běhu. Takže teď zbývá si v hlavě do konce roku všechno srovnat a rozhodnout se, jestli klasika ano nebo ne - a podle toho budu nastavovat svůj trénink.

středa 9. listopadu 2016

Pořádání Kaňk '16

Před necelým rokem jsem byl osloven, jestli bych na sebe nechtěl vzít roli stavitele našeho oblastního závodu na Kaňku. Rád jsem na to kývl a něco přes půl roku čekal, co vznikne Honzovi pod rukama za mapu. Musím říct, že od začátku mě terén zaujal, byť jsem si byl vědom, že postavit v něm i krátkou trať bude o slušném kroucení postupů. Stavět tréninky mě vždycky bavilo (a myslím, že se mi dařilo zajistit, že měly hlavu a patu), ovšem oblastní žebříček má svá specifika. Třeba celkové množství tratí, které je potřeba postavit - zvlášť, pokud člověk není fanouškem sdílení tratí více kategoriemi.

Mít pro každou kategorii vlastní trať se nakonec, myslím, ukázalo být při takřka 1400 účastnících (včetně P, T, HDR) výhodou a aspoň v tomhle měli kluci se startovkou ulehčenou úlohu. Po obhlídce terénu jsem nakonec do lesa rozesel v podstatě maximum dostupných kontrol, vzdálenosti mezi nimi přitom občas byly jen pár metrů nad hranicí pravidel. V samotný den závodu už byl les dost opadaný, na druhou stranu listí na zemi zneviditelnilo četné cestičky, takže ve finále to myslím o tolik jednodušší nebylo.

 Přehled všech kontrol v lese - pro představu, poloměr kolečka je 20 metrů

Postupy dost vycházely z terénu a jeho omezení daném zakázanými prostory a cestami:
  • Na Z kopci - krátké postupy v traverzu, případně náběh na kopec z boku (kontroly na JZ části)
  • Světlezelený hustník na J - náběhy z různých stran, využívající změti hliněných srázků
  • Centrální čistý les - hlavně pro veteránské tratě na zážitek, a (dle pozorování terénu velmi úspěšná) nachytávka na dva malé kopečky vedle sebe
  • V kopec - postupy přes kopec, případně šikmo dolů
  • Světlezený hustník na V (se závrty) - náběhy kolmo přes cestu (bez jasných orientačních bodů) či přímo hustníkem - dle očekávání nejtěžší pasáž, pro mnoho lidí zjednodušená počtem závodníků
  • SV závrty v čistém - v podstatě jen na otočku + na zážitek
  • Kaňk - závěrečné v podstatě vyrovnané volby přes vesnici

Trať H21 - původně měla být výrazně jiná, ale s ohledem na množství přihlášených (nakonec okolo 150) jsme přistoupili k rozdělení na dva okruhy

Co jsem se bavil s několika závodníky, tak se tratě i les líbily, takže to byl, myslím, hezký oblasťák. Většinu času jsem ale strávil v lese a tam si to někteří taky užili :) Moc velké chyby se asi nedělaly, ale v podstatě konstantně jsem viděl někoho v chybě, takže v tom taky spokojenost, že se podařilo vymyslet ne úplně orientačně jednoduchý závod.

středa 2. listopadu 2016

JmL Vracov '16

Po roce jsem se opět podíval na závody do Vracova - tentokrát na zkrácenou klasiku. Počasí celkem vyšlo, tak to bylo moc příjemné podzimní proběhnutí - 12,2 km jsem proběhl za 63 minut s pár drobnými chybkami, když jsem se odklonil ze správného směru. Od Vojty Krále jsem dostal pěkných osm minut, což je myslím slušný výsledek, holt budu muset ještě potrénovat :)

Trať H21C s mými postupy

čtvrtek 27. října 2016

Rodinné štafety '16

Podzimní sezóna už pomalu končí a jedním z tradičních závodů, které ji uzavírají, jsou Rodinné štafety. I letos jsme tak složili náš rodinný tým a vyrazili vylepšit loňské 25. místo. Nutno říct, že se nám zadařilo a konečná 12. příčka v hlavní kategorii LPU je víc než slušná, navíc když odstup na třetí v pořadí nebyl nijak propastných 11 minut. Navíc s tím, jak nám dorůstají další úseky, by to příští rok nemuselo být jen na další posun v pořadí, ale doufám i na druhou štafetu!

Trať 3. úseku s mými postupy (mapa vloženého sprintu viz níže)

Vložená sprintová trať v nejtěžší části mapy (kde jsem postupně za sebou nasbíral asi 10-členný vláček)

Mně se tentokrát běželo o poznání lépe než loni, kdy na mě přeci jen dopadla únava z prvního roku, který jsem po delší době zase kompletně odzávodil. Samozřejmě pomohl i rovinatý terén, ve kterém to přeci jen umím, takže výsledkem bylo pěkné 4. místo na úseku (v kategorii LPU), spojené i s bojem na cílové rovince.

Bylo to moc fajn a doufám, že na výkon navážu i v pátek, kdy se běží v obdobném terénu oblasťák ve Vracově. No a o týden později už skutečně sezónu uzavřu pořádáním na Kaňku, kde jsem stavitelem tratí. Ale o tom třeba až někdy jindy :)

úterý 11. října 2016

MČR štafet a klubů '16

Vrchol sezóny je za mnou - a mistrovství štafet a klubů opět stálo za to :) Moje výkony byly ve znamení letošního podzimu, v sobotu slabé a v neděli celkem povedené. V sobotu jsem se do závodu prostě nemohl dostat - běžel jsem hodně pasivně a v druhé polovině závodu začal i chybovat. Rozhodně jsem tak naší béčkové štafetě moc nepomohl.

 Sobotní trať štafet H21 s mými postupy

Po sobotním závodě mě celkem přepadaly chmury - trénink jakoby k ničemu nebyl, výkonnostně jsem se nedokázal porovnat s ostatními závodníky. Naštěstí neděle to srovnala. Ne, nebyl to žádný zázrak, ale konečně výkon odpovídající tomu, na co mám. Opět jsem běžel opatrně, protože jsem věděl, že přede mnou je 10 minut díra, ale za mnou potenciálně několik stíhačů. Tentokrát jsem se ale do závodu dostal a hned to bylo výrazně lepší :) Dokonce jsem v závěru dotáhl Šumperk a dostal naše béčko na finální 17. pozici, což je myslím super výsledek potvrzující rostoucí sílu našeho týmu.


Nedělní trať DH21 (7. úsek) s mými postupy - bohužel GPS se mi chytla až na pětku (pro ilustraci, na jedničku spodem, na dvojku rovně, na trojku až po světlině do pravého úhlu, zbytek rovně)

Neděle mě opět trochu namotivovala do dalšího tréninku. Letos mě v půlce roku zbrzdila bolavá achilovka, ale i tak už začínám mít zase tréninkový základ, na kterém by šlo stavět a třeba se zpátky podívat do elity.