Květnové závody

Je na čase dotáhnout blogerské resty. V květnu, po příjezdu z Kanady, se mi trochu nahrnuly úkoly, takže jsem nestíhal průběžně psát. A to i když se toho tolik dělo.

Prakticky pár dní po příjezdu jsem si střihl mistrovství ve sprintu a sprintových štafetách. Měl jsem z toho trochu respekt, protože jsem nevěděl, jak se na mě podepíše týden na cestách, ale nakonec jsem to myslím zvládl se ctí. Zvlášť sobotní závod sprintu v H21A byl opravdu povedený, v neděli už jsem byl přeci jen trochu zatuhlý. Ale na obojím se jasně podepisuje, že letos mnohem víc trénuju v lese a na sprint mi prostě chybí rychlost.

 Trať sobotního sprintu H21A s mými postupy

Že to naopak v lese není tak zlé, jsem si ověřil o týden později na našem novém oddílovém modelu. Nejprve jsem si v sobotu za necelých 32 minut oťukal kontroly, abych pak v neděli stejnou trať oběhl o osm minut rychleji. Zatím jsem tak ve vedení naší oddílové tabulky - a z mezičasů to vypadá, že hlavně do kopců to celkem táhne. A je pravda, že těch pár vrstevnic, které se na postupech vybíhají, jsou oproti Holedné taková malá vlnka.

Další týden na mě začalo lézt nachlazení. V sobotu jsem si ještě dal zkrácenou trať jihomoravské ligy na kraji Brna, ale už to bylo celkem utrápené a celou neděli jsem v podstatě proležel. Teplota naštěstí nebyla, takže tento týden už jsem mohl opět trénovat.

Trať jihomoravské ligy s mými postupy

Aktuálně jsem tak opět v pravidelném tréninkovém režimu a snad se ta moje výkonnost ještě o kousek posune. Ačkoliv ty opravdové vrcholy letošní sezóny mě čekají až na podzim, takže teď bych hlavně rád vystavěl poctivý základ.

Kanadské intermezzo

Ještě než se dostanu ke sprintovému víkendu, který mám aktuálně za sebou, musím se krátce vrátit k mojí (hlavně studijní) cestě do Toronta. Krom konference jsem se stihl podívat i po městě a na Niagáry. A taky využil nabídky od Havliho a zúčastnil se místního podvečerního tréninku :)

Pohled směrem k pár z hromady mrakodrapů, které stojí v Torontu (a CN Tower, svého času nejvyšší věž na světě)

 Kanadská část Niagarských vodopádů

Jak už Havli trochu předeslal, terén ani konkurence tentokrát nedorazily - a tak jsme si na nepříliš náročné trati rozdělili první dvě místa. Ale i tak jsem rád, že jsem si zaběhl orienťák v zatím rekordní vzdálenosti od domova. Bylo to moc fajn.

A kanadské orienťácké proběhnutí - vesměs nebylo co řešit, tak jsem si hlavně hlídal, abych si nenamočil boty v bažinkách podél cesty :)

Mistrovství Moravy '16

Jarní sezóna se pomalu rozbíhá a já už mám za sebou nějakých sedm soutěžních startů. Dva z nich jsem přidal o uplynulém víkendu na Mistrovství Moravy v Brně-Ořešíně. A přestože je spokojenost s výkony smíšená, musím zopakovat, že slušný základ tu je a už se můžu víc soustředit na závod a ne na to, jestli ho vůbec fyzicky zvládnu.

 Trať sobotní klasiky - postupy dodám později, bohužel teď s sebou nemám kabel od hodinek

Sobotní klasika byla náročná. Kopce byly poctivé a stavitelé nás moc nešetřili. I při zpětném pohledu do mapy se mi jako ideální skoro vždycky jeví postupy rovně, což často znamenalo i kolmo na vrstevnice nějakého pěkně zařízlého údolí. Těžko říct, zda šlo postavit jinak… Co se mi ale nelíbilo, byl typický stavitelský hřích v podobě umístění občerstvovaček na postupy. Tentokrát ještě často formou volby – zaběhnout si na občerstvovačku nebo jít ideálním postupem?

Na doběhu nedělní klasiky - zdroj

Můj výkon byl takový nemastný neslaný, celý závod jsem se doopravdy nedokázal rozeběhnout do závodního tempa a ztrátu nabíral postupně celou trať. Na druhou stranu, bylo fajn, že jsem těch 100 minut zvládl celkem v pohodě.

Trať nedělních štafet - postupy dodám později

Nedělní štafety byly úplně jiným závodem. Na mě čekal třetí úsek našeho áčka a mnohem běhatelněji postavená trať (roli sehrálo určitě i to, že jsem si zatejpoval, takže jsem se nemusel tolik hlídat v sebězích). Konkurence byla souběhem různých okolností asi nejnižší v letošních roce, ale i tak hodnotím svůj úsek velmi slušně. Rezerva by se určitě našla – zvlášť, když jsem až na dvě kontroly na trati nikoho z mé kategorie nepotkal. Ale celkově to odsýpalo až překvapivě rychle s ohledem na sobotních 100 minut v nohách.

Na diváckém průběhu nedělních štafet - zdroj

Teď mě čeká krátká závodní pauza ve znamení cesty do Kanady (zdravím z Toronta), ale za necelých čtrnáct dní tu bude mistrovský sprintový víkend.

CESOM '16

Alespoň telegraficky k minulému víkendu, kdy jsem po roce opět zopakoval účast na slovenském CESOMu. Na programu byla tentokrát sobotní krátká trať a nedělní klasika. Sobota byla docela dobrá, jen nohy jsem měl trochu zatuhlé, tak v tomhle super rychlém terénu hlava byla trochu napřed, ale celkem jsem to ustál. Za zmínku rozhodně stojí krásný skoro čistý les s minimem vstevnic, to jsem snad ještě nepotkal.

Trať sobotní krátké M21E

Neděle už byla trochu horší, zaprvé jsem po sobotě úplně nezvládl zregenerovat a zadruhé z únavy jsem začal dělat i výraznější chyby. Výsledkem byla mnohem větší ztráta a horší výkon. Ale těch 19 kilometrů jsem přežil a sice to bylo nad 100 minut, ale za to pořádný trénink.

Trať nedělní klasiky M21E

Na doběhu nedělního závodu

Celkově příjemné závody v příjemném terénu. Tento víkend jsem si zaběhl v úplně něčem jiném. Ale o tom až příště.

Východočeský dvojzávod

O uplynulém víkendu jsem si v rámci tréninku střihl sobotní dvojzávod (krátká+sprint) pořádaný Sportcentrem Jičín. Pocity celkem dobré a na umístění na předních pozicích výsledků se po čase zase pěkně dívá :)

Krátká byla z dvojice závodů rozhodně povedenější - a ne kvůli tomu, že jsem byl nakonec třetí :) Prostě mi to celkem sedlo a krom kamenitých pasáží (ve kterých jsem hodně zpomaloval, abych zbytečně neriskoval vyhozený kotník) se mi celkem dařilo tlačit slušné tempo. A přitom si hlídat mapu.

Trať dopoledního middlu

Odpolední sprint už byl takový tužší. Jednak jsem byl po dopoledni lehce přešlý a jednak se mi v mokru prostě sprinty běhají špatně. Mapově jsem udělal pár drobností, pár vteřin ztratil v lese a pár na zbytečných vrstevnicích na pátou kontrolu. Ale ani tentokrát to nebyl špatný závod, jen se jasně začíná projevovat přesun velké části mých tréninků do terénu - v lese mi to běhá líp, ale na městské závody to prostě není.

Trať odpoledního sprintu

O víkendu mě krom dotahování spánkového manka z týdne čeká i krátká a klasická trať na slovenském CESOMu. Už se na to těším, terény v okolí Borského Mikuláše/Šaštína jsou parádní.