VčP Semín a Přelouč

Přestože to chvíli vypadalo, že závody nedopadnou, tak jsem se přeci jen dostal na své první letošní oficiální závody. Dvojice východočeských pohárů se konala v Semíně (kousek od Přelouče) a přímo v Přelouči. A myslím, že to byly závody opravdu pěkné - ne moc mapově složité, ale zároveň rozhodně ne nudné.

Moje výkony za moc nestály, ale zhruba odpovídaly tomu, kolik mám letos naběháno (= moc ne). Dopolední middle jsem navíc i trochu pokazil mapově (těsně minutá 4. kontrola, odchýlení se na 5. kontrolu a špatný odběh od 15. kontroly) - ale celkově to nebylo tak hrozné. Ztrácel jsem tak hlavně běžecky a už jen takto dlouhá trať na mě byla v terénu docela dost :)

Mapa middlu H21C s mými postupy

Odpolední sprint už byl mapově čistější, byť asi se špatnou volbou na 9. kontrolu (byť jsem na ní zase tolik neztratil). Takže primárně jsem opět dostal naloženo na běhu. Ale závod to byl opět moc pěkný. Díky pořadatelům za fajnovou sobotu.

Trať sprintu H21C s mými postupy

Největší radost mi ale udělat Tobiš, který s Bárou zvládl oběhnout celou trať HDR (po vlastních) a dokonce porazil i nějaké soupeře :) Razit kontroly ho evidentně baví, protože se ani nenechal zlákat pěkným velkým hřištěm hned za startem. Na první závod to vůbec nebylo špatné!

Tobiš s perníkovou medailí po doběhu. Nevydržela ani k vyčítání :)

Závod Havelte-Oost

Náš dvouměsíční pobyt v Nizozemsku už se pomalu blíží ke konci. Po sportovní stránce to nebyla žádná sláva (úspěšný týden znamenal si jít dvakrát volně zaběhat), ale zase jsem si to vynahradil v jiných ohledech. Světlým okamžikem byl až náš poslední víkend, kdy jsem v neděli vyrazil na zimní ligu ve středním Nizozemí.

Mapa závodu - tentokrát bez postupů (stávkují mi hodinky)- v podstatě to byl čistý výkon, jen na 5. kontrolu jsem zbytečně brzo zaběhl do hustníku vpravo, na 17. kontrolu trochu nevýhodně načetl vrstevnice - nejslabší byla 26. kontrola, kde jsem uhnul ze směru a šel doleva skoro až k 5. kontrole - ale v součtu to bylo rozhodně do minuty

Závod byl v hezkém písečném lese. A přestože mapově nebyl extrémně náročný, nebyl to rozhodně ani běžák. Celkově takové příjemné proběhnutí, okořeněné krásným prvním místem o skoro 20 minut. Umístění by ale rozhodně nemělo naznačovat, že mám nějakou formu, to tedy určitě ne :)

Té už taky objevil kouzlo pípajících kontrol :D

Únorový trénink '23

Únor je ve znamení našeho pobytu v Nizozemsku, který skončí až na začátku dubna. Protože je to pro nás s Bárou pro oba pobyt pracovní, tak společně se starostí o Tobiše je času na trénink úplné minimum. Běhání je tak spíše symbolické. Ale i tak se snažím aspoň trochu udržet v kondici, protože na závěr března mám v plánu vyrazit za odměnu i na nějaké místní závody.

S ohledem na to, že na jaře budu i dále rozcestovaný (v květnu do Finska, do toho nějaké rodinné akce), tak to na nějakou jarní závodní sezónu nevidím. Tak snad si to pak vynahradím přes léto a na podzim :)

V Nizozemsku obecně žádné pořádné lesy nejsou. Když už, tak to nejlepší jsou s jemnými vrstevnicemi a typicky více či méně otevřenými dunami. A samozřejmě hustou sítí cest. Viz mé závody z roku 2018: 1, 2, 3, 4 (až číslo 4 stojí za to)

Krátký den '23

Po roce jsem si s týmem zopakoval účast na zimních štafetových závodech Krátký den. Nejdřív mě trochu mrzelo, že se opět běží u Dubňan na velmi podobné mapě jako loni - ale nakonec bylo fajn, že jsem to domů do Hodonína neměl moc daleko :) A ten les přeci jen nemám úplně proběhaný (při závodě mi znalost pomohla asi u 1-2 kontrol), takže to ani nebyla nuda.

Na doběhu - foto: Tomáš Bubela

Na doběhu - foto: Tomáš Bubela

Nuda nebyla ani v tom, že opět nasněžilo. Tentokrát v noci před závodem, takže v lese opět byly místy cestičky. Protože toho sněhu naštěstí nebylo tolik, tak to nebyl úplný kros. Na mě čekal čtvrtý úsek - původně avizovaný jako den/stmívání, ale čelovku jsem nakonec měl jen jako zátěž. Ale nevadilo to.

Závod se mi myslím celkem povedl. Na začátku jsem udělal dvě směrové chyby, ale pak už jsem se hezky chytnul (jen v průběhu jsem ještě jednou uhnul) - evidentně jsem byl líný nastavit si azimut. Navíc už někde ve čtvrtině jsem doběhl borce z Tesly, se kterým jsem pak absolvoval zbytek závodu, takže i to asi s mapou pomohlo. A běžecky jsem byl příjemně překvapený. Po 40. minutě mi sice začaly docházet síly, ale i tak jsem to se ctí odběhl. Naběháno úplně nemám, ale základ mi tam kupodivu pořád zůstává :)

Mapa všech kontrol s mými postupy

Nakonec z toho bylo pěkné 6. místo na úseku a stejné umístění měl nakonec i náš tým. Celkově z toho byla fajn akce! No a teď už mě čeká přesun na dva měsíce do Holandska :)

Závěrečná týmová fotka

Prosincový trénink

A je tu konec roku 2022. Co se týče orienťáku, nebyl to pro mě úplný zázrak - přeci jen je teď sport na druhé nebo spíš třetí koleji. Ale i tak jsem se na pár závodů dostal, za což jsem moc rád. Snad to bude v příštím roce minimálně stejně tak dobré.

Zatím pro to z hlediska běhání nemám úplně založeno. Času bylo v prosinci stejně málo jako v předchozích měsících. Navíc mě trápí a bude trápit noha. Aspoň už konečně vím, co s ní. Dobrá zpráva je, že to není nic neřešitelného. Blbá zpráva je, že konečné řešení je jen operativní. A tomu se chci ještě nějakou dobu vyhýbat. Ale to uvidím podle toho, jak s tím půjde při sportu fungovat. Zatím to omezeně jde a na víc stejně není prostor :)

Přestože poslední odstavec tak nevyznívá, vnímám to celkem pozitivně!

Každopádně - do příštího roku přeji všem čtenářům (i sobě) hlavně hodně zdraví - protože s ním už ty naběhané kilometry a nalezené kontroly přijdou samy.

V mezičase probíhá příprava nové generace