Liga Vysočiny: Rudíkov

Abych ještě dohnal blogerské resty, tak krátce k předminulému týdnu, kdy jsme si cestou do Pardubic střihli s Bárou Ligu Vysočiny v Rudíkově. Byl to první závod v ČR v letošním roce a přestože se mi na Velikonočku a ve Švédsku pěkně běhalo, měl jsem trochu obavy, jak si to sedne v mnohem rychlejších českých terénech.

Mapa H21C s mými postupy

Nakonec to po běžecké stránce nebyla moc sláva. Velkou měrou se na tom asi podepsalo nevyspání přes týden, protože ve škole doháním, co jsem nestihl při psaní dizertace. V tomto ohledu budu ještě jeden nebo dva týdny potřebovat, aby to bylo zase v normálu. I mapově to nebylo úplně ono, sice jsem žádné velké chyby nevystřihl, ale i tak jsem pár kliček udělal. Celkově to ale byl příjemný oblasťák, jen té trávy a kopřiv by mohlo být v našich lesech o něco méně.

Snad se brzy dostanu i k uplynulému víkendu, abych nebyl pořád týden pozadu :)

Tiomila '18

Ještě slíbená mapa a krátký komentář k letošní Tiomile. Po rychlé domluvě asi půl hodiny před uzavřením soupisek jsme získali místa v týmu Suunta Jyväskylä. Mým záměrem bylo běžet něco kratšího (rozuměj do 10 kilometrů) a ideálně za dne. To se mi se sedmým úsekem přesně splnilo.

Na místě jsme byli od rána dnes předem. Většinu dne jsme strávili v centru závodů a později odpoledne se vyrazili podívat na blízkou tréninkovou mapku. Pak jsem na dvě hodiny zalezl do spacáku v tranzitu a do centra si udělal poslední cestu na start mužských štafet. Spaní jsem nakonec moc nedal - hlavně kvůli tomu, že mi v tranzitu byla celkem zima a přeci jen jsem cítil lehkou předstartovní nervozitu (ani ne tak danou mým výkonem jako tím, abych všechno stihl - počítal jsem se startem v 5:30 - a hlavně v pořádku doběhl). Definitivní tečku za mým spánkem udělal asi ve tři hodiny lehký déšť, který ale na karosérii tranzitu zněl jako pořádný liják :)

Fotka z tréninkového prostoru

Postupně jsem se tak vymotal s dostatečnou časovou rezervou na shromaždiště, a pak už jen zbývalo čekat na můj předchozí úsek. Čekání se trochu protahovalo, a co jsem nečekal, i tady došlo ke zkrácení trati (a na potvoru zrovna s rádiovou kontrolou). Takže koukám, koukám na mezičasy a najednou už je Tomach na předsběrce. Následoval úprk na předávku, kde ještě byly nějaké problémy s mým číslem. Místo pohodového startu jsem vyběhl letmo a za mapovým startem si ještě musel odskočit na záchod.

Mapa s mými postupy - čísla kontrol, které jsem měl, jsou vpravo vedle mapy hned v prvním sloupci

Samotnou trať jsem si fakt užil - z těch asi pěti Tiomil, které jsem běžel, to byl snad nejhezčí terén. Nijak extrémně jsem netlačil na pilu, chtěl jsem hlavně v pohodě doběhnout. Ale když jsem někde v půlce měl ještě relativně pořád dost energie, dovolil jsem si i trochu zrychlit (byť po tolika měsících bez většího běhání by si slovo zrychlení zasloužilo být v úvozovkách).

Relativně drobné chyby jsem udělal na jedničku (229), pětku (137) a desítku (214). Na postupu na jedenáctku (224) jsem vypadl z mapy (a upadl do bláta, takže moje mapa byla dost nečitelná), ale  následným během na buzolu jsem to celkem ustál. Takže i po mapové stránce to byla pohoda.

Po doběhu jsem akorát stihl finiš těch nejlepších týmů

Celkově jsem si těch osmdesát minut v lese náramně užil a rychle mi to uteklo. Z mého pohledu to bylo parádní vyvrcholení celého soustředění a rozhodně to stálo to!

TSM Švédsko '18

Dlouhých pět let trvalo, než jsem se zase s orienťákem podíval na sever. Už od závěru loňského roku jsme s Bárou plánovali, že bychom se letos konečně mohli přidat k soustředění TSM a potrénovat ve Švédsku. A nezastavily nás ani bolístky a zranění letošní zimy, které nám oběma bránily v nějakém rozumném tréninku.

Hned na začátek jsme si dali trénink v dunách u Kristianstadu (pro sebe jsem si objednal na rozjezd mapu bez cest - no chytnul jsem se až na devátou kontrolu :) )

Program byl celkem nabitý - cestou z Hradce jsme si ještě před příjezdem do klubovny Snättringe (v Huddinge u Stockholmu) dali trénink v terénech, kde už jsem trénoval na jednom ze svých prvních soustředění ve Švédsku před nějakými třinácti lety. A pak jsme několik dní poctivě dvoufázově trénovali (s minimem tréninku to bylo pro mě dost drsné).

Krom mapy v okolí klubovny jsme třeba dvakrát vyrazili i na mapu Paradiset u klubovny SoIK Hellas, kde jsem kdysi taky něco odtrénoval.

Trocha orienťáckého ráje 

Jeden z middlových okruhů na slavné mapě Paradiset

 Trocha orienťáckého ráje 

 Nejkratší varianta dlouhých postupů

Mezi tréninkem a čím dál potřebnějším odpočinkem jsme se myslím po večer i celkem kulturně vyžili. Bylo fajn zase pravidelněji chodit do sauny, což v Brně zrovna nedělám. Stejně tak i jen tak na pohodu vyrazit na krátký výlet.

 V lese při nočním

Nakonec došlo i na Tiomilu. Pokud dobře počítám, tak už moji pátou (když počítám jednu dorosteneckou). Tým jsme složili zhruba patnáct minut před deadlinem a nakonec se o nás přetahovalo hned několik klubů (doslova o pár minut nevyšel můj comeback do Pyrintä). Přestože už od začátku bylo jasné, že závod nedoběhneme se všemi kontrolami, jsem si užil svůj sedmý úsek. Ale o tom až v samostatném článku jen co oskenuji mapu.

Trocha teoretické přípravy 

Start Tiomily 2018

Více fotek v albu Švédsko 2018. Díky moc za možnost se zúčastnit, parádně jsem si to užil :)

Velikonoce a první polovina dubna

Na letošní velikonoční soustředění (Suché u Boskovic) jsem se dost těšil, ale na druhou stranu jsem měl i dost obav, co na větší zátěž moje noha. Nakonec to bylo mnohem lepší, než jsem čekal a odběhal jsem velkou část tréninků. Byť spíš pohodovým tempem bez nějakého velkého sprintování. Celkem mě to i naladilo do jarní sezóny a když se to neobrátí horším směrem ve Švédsku (o tom dále), mohl bych se podívat i na nějaké závody. Byť v mém podání hodně navolno pojaté.

 Ukázka tréninku z Velikonoc - suchá-lichá

Ukázka tréninku z Velikonoc - vrstevnicovka

Horší to bylo v jiném ohledu. Bohužel jsem (asi po špatném jídle) strávil většinu týdne po soustředění v posteli s horečkami a následným průjmem. A jelikož se to sešlo s odevzdáváním dizertace (předevčírem), pokračoval jsem v mezidobí maximálně s krátkým výklusem.

211-stránkové veledílo :)

Každopádně dnes odjíždíme na soustředění do Švédska s královéhradeckým TSM. Škoda, že ani u mě, ani u Báry se to nepotkalo s ideálním zdravotním stavem, ale věřím, že i tak si severské terény užijeme a trochu si oddechneme od práce :)

Březnové klusání

Březen už byl přeci jen vlídnější než únor a alespoň pomalý výklus po rovině a s délkou cca půl hodiny už moje noha zvládá. Dnes jsem se dokonce i na velikonočním oddílovém soustředění odvážil i do terénu. Noha sice pobolívala, ale držela, tak už jsem snad na dobré cestě :)